Co je cílem designérských studií u automobilek?
Vývoj automobilů není záležitostí na několik měsíců, naopak, je to projekt na několik let, a proto je zapotřebí předvídat módu, chování, touhy i chutě cílové zákaznické skupiny řekněme 5 až 6 let dopředu a s výhledem na životnost daného výrobku, která je v dnešní době minimálně 7 až 8 let. Čili musíme myslet na to, jak daný výrobek bude přijímán a jak bude fungovat v různých ohledech v době za nějakých 15 let. K tomu nám slouží studie, které si ověřují myšlenky a nové postupy na základě současných reakcí trhu. Často nám může připadat, že jde o science fiction, nicméně tyto studie skutečně vyjadřují jakousi analýzu toho, co by za těch 15 let mohlo být. Na základě reakcí nejen potenciálních zákazníků, ale i technologů a konstruktérů se pak může daný projekt vyhodnotit jako perspektivní a lze říci ano, stojí za to do této technologie investovat. Proto vznikají takzvané koncepční studie.
Jaký nástroj dnes automobilky nejčastěji používají?
Do jisté míry asi neprestižnějším nástrojem pro designéry vůbec je dnes softwarový nástroj Autodesk AliasStudio. V současné době AliasStudio používá 99 % studií, které připravují konceptuální design pro automobilový průmysl. Jinými slovy, na světě neexistuje téměř žádná automobilka, jejíž design studio by tento nástroj nepoužívalo. Po dobu své existence AliasStudio v tomto oboru vždy dominovalo, má nejdelší historii a dokonce jeden z posledních mohykánů, což byla firma Porsche, která tento nástroj dříve nepoužívala, před 3 lety kompletně přešla v oblasti navrhování designu právě na AliasStudio. Tento produkt jako jediný na trhu pokrývá kompletní proces navrhování, do něhož patří kresba, koncepční modelování, class A surfacing (tj. přenos trojrozměrného modelu do ploch, tzv. reverse engineering a technical surfacing), vizualizace v reálném čase a příprava dat pro výrobu.
Jakým způsobem se vybírají prvky, které se použijí v praxi?
V každém studiu existuje cosi jako interní soutěž. Mnohdy probíhá tím způsobem, že do návrhu jedné koncepce, resp. jednoho typu vozidla nebo jiného výrobku zapojujeme i studia, která leží mimo hlavní design studio a externisty, takže se jednotlivé týmy nemají šanci navzájem ovlivňovat. Na základě této interní soutěže se následně vybírají ty nejúspěšnější, resp. nejživotaschopnější návrhy. To ovšem neznamená, že tým, který přijde s nejlepším návrhem, se ve finále pod daný výrobek podepíše. Znamená to pouze, že ze všech týmů se vyberou ty nejzajímavější nápady, které se zhodnotí ze všech hledisek, samozřejmě i z hlediska realizovatelnosti a nákladů na realizaci. Z nich potom vzniká jakási výsledná koncepce, která je souhrnem těchto nápadů. Organizátorem je hlavní tým složený zpravidla z těch nejúspěšnějších designérů, který je zodpovědný za finální dovedení celého projektu až do fáze výroby.
Jak je možné zapojit širší okruh lidí? Lze např. otestovat, zda se designér ubírá správným směrem?
To, že se designér bude ubírat tím správným směrem, se předpokládá už ve chvíli, kdy je přijat do zaměstnání. Design není svévolná ani samovolná umělecká činnost. Je to disciplína na pomezí umění a techniky čili designér si je plně vědom a vzdělán v těchto oborech do té míry, že chápe příslušné souvislosti, ať už ekonomické, technické, ale také i marketingové. Designér není člověk, který by jenom kreslil obrázky, ale který spíše většinu svého času tráví zejména přemýšlením o tom, jak daný výrobek bude fungovat, jak bude opravitelný, jak bude skladován atd. Nicméně to pochopitelně nedokáže vyřešit sám, a proto pracuje v širším týmu celého vývojového střediska – např. s ergonomy, inženýry mechaniky vozu, inženýry konstrukce karoserie, interiéru a dokonce třeba s chemiky, kteří pracují na volbě a testech materiálů a dalšími.
Designér se plnohodnotně podílí na řešení všech těchto aspektů. Nedá se tedy říci, že by byl design kontrolován jakýmsi superinženýrem, ale stejně tak se nedá říct, že by inženýři byli pod nadvládou designérů. Nicméně by designéři měli inženýry od počátku připravovat na originální řešení, která by jinak nebyli ochotni akceptovat jen z toho důvodu, že je nemohou nalézt v tabulkách. Technická řešení originálních nápadů skutečně existují a jsou proveditelná, a případy, kdy designér vyřeší technický problém, jsou opravdu velmi časté.
Lze tento nástroj použít i v případě jiných produktů než u automobilového průmyslu?
Samozřejmě. S pomocí Alias Studia nemusíte tvořit jen design pro automobily. Nicméně jsou to právě automobilky, které historicky do designu investovaly nejvíc. Mimo jiné proto, že jako jedny z mála firem měly v počátcích dostatek financí na to, aby si designérský software mohly zakoupit. Byly doby, kdy software stál sto tisíc dolarů a pracovní stanice možná dalších dvě stě tisíc. A člověk, který se zabýval třeba navrhováním hodinek, lyžařského vázání nebo brýlí, neměl šanci takové peníze nikdy vydělat. Navíc automobilky si vždy velmi dobře uvědomovaly důležitost těchto nástrojů pro své kreativní designéry, proto vždy byly a budou i ochotny do nich investovat.
-ad-
Autodesk
www.autodesk.cz
jana.cenefelsova@myr.cz