Reklama

Budoucnost jaderné energetiky

15. 12. 2004

Přidat do záložek

Odstranit záložku

Po registraci (zdarma) a přihlášení bude stránka přidána do záložek

Navzdory odmítavým stanoviskům veřejnosti převážné většiny zemí EU, kde se současný podíl jaderných zdrojů pohybuje kolem 17 %, ve světě pak kolem 16 %, pokračuje se ve stavbě nových jaderných elektráren, byť nové kapacity vznikají převážně v Asii.

Podle informací zveřejněných v závěru loňského roku se provozují ke konci roku 2003 jaderné reaktory v celkem 56 zemích, z nichž 31 zemí provozuje 440 komerčních elektrárenských reaktorů s instalovaným výkonem 360 GWe. To je zhruba trojnásobek kapacit všech zdrojů SRN a Francie. Více než 30 reaktorů s výkonem asi 7 % světové kapacity je ve stavbě s uvedením do komerčního provozu do roku 2010. Přibližně stejný počet reaktorů je plánován. Do hry vrací jadernou energetiku vyšší poptávka po levné energii, rostoucí ceny plynu, geopolitická rizika dostupnosti fosilních paliv, obavy z důsledků produkce skleníkových plynů spalováním fosilních paliv a nenaplněné představy o alternativních energiích.

V České republice koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu s rozvojem jaderné energetiky zřejmě počítá. V úvodu tematického programu MPO Energie pro ekonomiku a společnost [1] se konstatuje: "V ČR bude činit podíl elektřiny z jaderných zdrojů, po uvedení JE Temelín do plného provozu, 40 až 45 %. V EU činí tento podíl cca 35 %. Pro evropskou strategii je jaderná energetika realizovatelnou alternativou snižování závislosti na dovozu energetických zdrojů a nezbytnosti radikálního snížení emisí skleníkových plynů." Jihočeský kraj však 10. 2. 2004 rozšíření JE Temelín o bloky 3 a 4 odmítl.

Reklama

Vyšší časové využití

Podle statistik OECD vyrobily v roce 2002 jaderné elektrárny 2574 mld. kWh - o 1 % více než v roce 2001. Hlavní zásluhu na tom má vyšší časové využití reaktorů, které se u více než dvou třetin reaktorů pohybuje nad 80 %, když Finsko, Belgie, Švýcarsko a Korejská republika dosáhly více než 90 %, USA kolem 88 %, ČR kolem 84 % (Dukovany u bloku 1 až 90,2 %).

Prodlužování životnosti

Nominální konstrukční životnost reaktorů je do 40 let. Po přezkoumání technického stavu a novém stanovení zbytkové životnosti elektráren se ukazuje, že v mnoha zemích se licence k provozování prodlužují. Více než 15 reaktorů v USA obdrželo souhlas k provozu na 60 let a další žádosti se zkoumají. I dva nejstarší reaktory ve Velké Británii z 50. let, u nichž se předpokládala životnost 20 až 25 let, dostaly souhlas k dalšímu provozu, ale z ekonomických důvodů se zavírají dříve. V Japonsku se očekává, že nové reaktory budou mít životnost až 70 let. Rusko v roce 2000 prodloužilo dobu provozu 12 nejstarších reaktorů z původních 30 let na nedávno stanovených 45 let. Vyšší časové využití, prodlužování životnosti, technické zlepšení a vyšší bezpečnost však oddalují výstavbu nových zdrojů.

Úspěšné prodloužení životnosti reaktorů náhradou parogenerátorů u tlakových reaktorů PWR nebo tlakových trubek u kanadských PWR reaktorů typu CANDU demonstrovalo, že je technicky a ekonomicky proveditelné.

Na druhé straně došlo v USA z různých ekonomických, regulačních a politických důvodů k předčasnému uzavření reaktorů a poklesu počtu provozovaných reaktorů ze 110 na 103.

Elektrárny ve výstavbě

Nejméně 6 zemí provozujících jaderné reaktory - Finsko, Rusko, Čína, Indie, Japonsko a Korejská republika staví nebo plánuje stavbu nových reaktorů. Na léta 2007 - 2010 se uvádí i zahájení výstavby bloků 3 a 4 po 420 MWe elektrárny Mochovce na Slovensku.

V seznamu reaktorů ve výstavbě dle tabulky sice Finsko uvedeno není, ale stavba pátého reaktoru již byla schválena. V prosinci 2003 podepsala finská elektrárenská společnost TVO Oy smlouvu s konsorciem Framatome-Siemens na dodávku evropského PWR reaktoru Olkiluoto 3 o výkonu 1600 MWe s uvedením do provozu v roce 2009.

Rusko má ambiciózní plán uvést k roku 2020 do provozu zvýšení jaderné kapacity elektrického výkonu z 20,8 GWe na 49,3 GWe a tepelného výkonu o 5 GWt, převážně reaktory PWR typu VVER. Ve výstavbě je též rychlý reaktor chlazený sodíkem typu BN-800 s výkonem 800 MWe v Bělojarsku, jehož předchůdce BN-600 v Ševčenku (dnes Kazachstán) na břehu Kaspického moře odsoloval vodu. V tomto reaktoru byly provozovány i moduly parogenerátorů z Československa.

Korejská republika hodlá uvést do provozu 8 elektráren s 11,1 GWe, z toho 2000 MWe již v roce 2005 jako reaktory PWR typu KSNP (Korean Standard Nuclear Plant), po roce 2010 i 2 reaktory APWR typu KNGR (Korean Next-Generation Reactors) po 1400 MWe. Pokračuje program dodání 2 reaktorů KSNP po 1000 MWe do KLDR. V Číně má k dosavadním 8 reaktorům se 6000 MWe přibýt přes 2500 MWe, z toho 2 ruské reaktory PWR po 950 MWe.

Indie počítá s uvedením do provozu 9 reaktorů, z toho dva ruské a jeden zcela nový rychlý množivý reaktor s palivovým cyklem na bázi thoria, jehož těží nejvíce na světě. Naopak ani v plánech do roku 2020 není komerční jihoafrický modulární reaktor PBMR (Pebble Bed Modular Reactor), jemuž se dostává značné publicity. Celkový výkon 33 reaktorů ve výstavbě (tab. 1) s uvedením do komerčního provozu v letech 2004 až 2010 je 29 025 MWe.

Z nejaderných zemí se v Íránu dokončuje s ruskou pomocí stavba elektrárny 1000 MWe v Bušéhru, zastavená v roce 1979, jíž po dohodě s IAEA již nic nebrání. V plánu je stavba dalšího reaktoru. V Indonésii byla dokončena studie proveditelnosti na reaktor 1800 MWe a Vietnam zvažuje první reaktor. Turecko a Egypt, které již ve svých zemích vybraly lokality, své projekty odložily na neurčito.

Pramen:

[ 1 ] Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu a vývoje v ČR - 2004, ČSNMT Praha, 2003

[ 2 ] Nuclear Engineering International - Handbook 2003

[ 3 ] Focus on Nuclear Power Generation - 1, 2003, č. 1

[ 4 ] World Nuclear Association Database - www.world-nuclear.org

[ 5 ] TVO Oy - www.tvo.fi

-ab-

Reklama

Energetické strojírenství

Vydání #12

Prosinec 2004

Technologie, stroje a řezné nástroje v třískovém obrábění

Kód článku: 41211

Datum: 15. 12. 2004

Rubrika: Servis / Energetické strojírenství

Autor:

Firmy

Související články