Témata
Zdroj: Comtes FHT

Českých 100 Nejlepších: Technologická řešení s vysokou přidanou hodnotou

V letošním roce probíhá jubilejní, 30. ročník soutěže Českých 100 Nejlepších a v pátek 28. listopadu se odehraje slavnostní udílení cen. Cílem soutěže je každoročně zviditelnit výjimečnost a příběh nejrůznějších českých podniků. Již popáté budou letos oceněny firmy i v samostatné strojírenské kategorii, jejímž odborným garantem je PhDr. Pavel Diviš, majitel a zakladatel společnosti TGS.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

V rámci našeho seriálu jsme položili několik otázek Ing. Liboru Krausovi, předsedovi představenstva společnosti Comtes FHT, která v této kategorii zvítězila v roce 2023.

MM: Pane Krausi, jak obecně vnímáte přínos kategorie Strojírenství a IT soutěže Českých 100 Nejlepších?

L. Kraus: Soutěž Českých 100 Nejlepších je vyhlašována už téměř tři dekády a těší se poměrně vysoké prestiži. Oborová kategorie Strojírenství a IT přispívá k vyšší transparentnosti a přehlednosti výsledků soutěže. Vzhledem ke stále trvající silné tradici průmyslové výroby v naší zemi jde zároveň o kategorii, ve které je poměrně silná konkurence. O to cennější je pro nás získané ocenění.

Je třeba ocenit každou iniciativu, která přispívá ke zviditelnění činnosti průmyslových a technologických firem, a zdůrazňuje atraktivitu a potřebnost technických oborů. Kategorie Strojírenství a IT v rámci soutěže Českých 100 Nejlepších k tomuto zviditelnění přispívá,“ říká Libor Kraus.
(Zdroj: Comtes FHT)

MM: Může podle vás fakt, že strojírenství a informační technologie mají v rámci prestižní soutěže samostatnou kategorii, přinést zvýšení prestiže těchto oborů jak na trzích, tak mezi mladými lidmi, kteří se rozhodují o své budoucí profesi?

L. Kraus: Je obecně známým faktem, že mladých absolventů technických oborů není dostatek. Není to problém pouze České republiky, stejné těžkosti řeší prakticky všechny průmyslově vyspělé země. Z tohoto pohledu je třeba ocenit každou iniciativu, která přispívá ke zviditelnění činnosti průmyslových a technologických firem, a zdůrazňuje atraktivitu a potřebnost technických oborů. Zvláštní kategorie Strojírenství a IT v rámci soutěže Českých 100 Nejlepších k tomuto zviditelnění přispívá, a proto jsem za ni rád.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: A jaký máte pocit z faktu, že ocenění v této kategorii získala v roce 2023 právě vámi řízená společnost Comtes FHT?

L. Kraus: Naše umístění v soutěži vnímáme jako signál, že svou práci děláme dobře a daří se nám naplňovat naši vizi, kterou je poskytování aplikovaného výzkumu průmyslovým firmám. Naši činnost v oblasti výzkumu a vývoje vnímáme jako službu pro průmysl, a společně s průmyslem chceme i do budoucna vytvářet technologická řešení s vysokou přidanou hodnotou. Neexistuje totiž jiný způsob, jak si v regionech s neustále rostoucí cenou pracovní síly dlouhodobě udržet konkurenceschopnost.

Comtes FHT se zabývá vývojem kovových materiálů, strojírenských technologií, testováním materiálových vlastností a vývojem prototypů pomocí konvenčních technologií i 3D tisku.
(Zdroj: Comtes FHT)

Kromě toho jsme rádi za to, že získané ocenění v soutěži Českých 100 Nejlepších přispívá k našemu zviditelnění a k lepšímu povědomí o tom, kdo jsme a co děláme.

Související články
Desatero pro export - Marketingový průzkum poprvé

V dnešním díle našeho exportního seriálu se budeme věnovat marketingovému průzkumu. Ten je základním nástrojem pro posuzování jednotlivých vývozních teritorií a sestavování individuálních exportních plánů. Cílem je vytvořit profily potenciálních trhů, které zahrnou jejich charakteristiky, očekávání a preference. Na základě těchto profilů chceme sestavit klasifikaci atraktivity trhů podle předem určených kritérií. Dalšími cíli jsou analýza konkurence na vybraných trzích, identifikace hrozeb a příležitostí a určení právního rámce a systému autorského práva.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Aplikovaný vývoj a výzkum 3D technologií

CARDAM (Centre of Applied Research and Development for Additive Manufacturing) je unikátní výzkumně-vývojové pracoviště, které se zaměřuje na realizaci nových technicky a technologicky vyspělých řešení a produktů při využití aditivní výroby kovů. Poskytuje služby aplikovaného výzkumu a vývoje, kompletní inženýrské řešení pro tvorbu nových aplikací a výrobních procesů, pomáhá společnostem vytvořit potřebné vědomosti, znalosti a know-how v nové oblasti aditivního designu a výroby. Aditivní design a výroba patří mezi nejdůležitější technologické směry, celosvětově rozvíjené v rámci „Průmyslové revoluce 4.0“.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Cyklické zkoušky pro reálnější simulace

Životnost, trvanlivost, odolnost, ale i třeba degradace jsou důležitými pojmy, pokud se bavíme o životním cyklu jakékoliv součásti. Kupující nebo odběratel požaduje záruky, že právě obdržený díl, zařízení či konstrukce bude fungovat předem stanovenou dobu, navíc je-li ve hře také otázka bezpečnosti. Udělení certifikace či určení doby trvanlivosti často předcházejí různé zkoušky. Důležitou skupinou z nich jsou urychlené korozní zkoušky. Nejen jimi se v úzké spolupráci s průmyslem zabývají ve vědecko-technickém parku v Kralupech nad Vltavou.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit