Témata

Výzkum v Česku: Do oblak rychleji a lépe

V současné době snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad situace zatížené dlouhodobými anticovidovými opatřeními. Nutno však konstatovat, že mnohá z nich už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli to organizace z této sféry rozhodně nemají snadné. Na situaci v oblasti leteckého výzkumu jsme se zeptali Ing. Josefa Kašpara, FEng., předsedy představenstva a generálního ředitele Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

J. Kašpar: Největším problémem je přetrvávající nestabilní prostředí VaVaI, především v oblasti finanční podpory a hodnocení výzkumných organizací. Když k tomu přičteme velkou fragmentaci jak na straně státní správy, tak výzkumných organizací, je těžké se soustředit na prioritní cíle. Snahou hodnotit jedním měřítkem Akademii věd, univerzitní výzkum i průmyslově orientované výzkumné organizace se tráví strašně moc času. Jak chcete porovnávat prostředí, kde každé stojí na jiných základech? I poslání je rozdílné. A i z toho pramení velká nejistota prostředí VaVaI. 

Dalším problémem je krátkozraká politika vlády v oblasti podpory výzkumných infrastruktur. Na aktuálním seznamu je jich 48. Ano, všechny mají významnou mezinárodní pozici, ale bohužel jen tři z nich lze skutečně využít k podpoře českého průmyslu.

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i vašeho oboru výzkumu leteckého průmyslu? Pokud vím, letecký průmysl jako takový má nyní velké problémy, ale předpokládám, že výzkum může naopak pomoci je překonat? Nebo v tomto oboru je zájem o výzkum kontinuálně, a tedy jsou k dispozici také potřebné finance?

Josef Kašpar je absolventem Českého vysokého učení technického v Praze v oboru Stavba letadel. V roce 1994 nastoupil do Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze – Letňanech, nejprve jako výzkumný pracovník se zaměřením na letecké vrtule a kompozitní technologie. Od roku 2011 je předsedou představenstva a generálním ředitelem. Má zkušenosti s přípravou a vedením výzkumných a vývojových projektů, s prací v mezinárodních projektových a manažerských týmech. Je autorem tří užitných vzorů a více než 60 technických a výzkumných publikací, členem představenstev řady mezinárodních organizací. V ČR je prezidentem ALV, členem předsednictva AVO a též výzkumné rady TA ČR, a členem Inženýrské akademie ČR. Zdroj: VZLÚ

J. Kašpar: Výše uvedené problémy se nás samozřejmě dotýkají každý den a musíme s nimi pracovat. Mění se programy a pravidla podpory VaVaI, a také potřeby průmyslových partnerů, a zhoršuje se i jejich schopnost tyto potřeby financovat. Navíc, řada leteckých výrobků a služeb spadá do politicky regulované kategorie výrobků pro dvojí užití nebo vojenského materiálu, což v této vzrušené a nestabilní době znamená zákaz dodávek do některých zemí světa. Bohužel se jedná o země s největším obchodním potenciálem. Propad letecké dopravy o 60 % v roce 2020, a s ním i určitá očekávání ve změně chování cestujících po odeznění covid-19, totálně ovlivnil celý průmyslový sektor. V tuto chvíli jde především o výrazné snižování objemu produkce, s čímž souvisí snižování počtu zaměstnanců a přeorganizování mezinárodních dodavatelských řetězců s prioritizací domovských zemí. Pokud v roce 2021 opět nezačne růst objem produkce, nebudou mít firmy ani volné prostředky na financování VaVaI. Pro ten krátkodobý, který řeší nejožehavější problémy u výrobků uvedených na trh, to samozřejmě bude v nějaké formě pokračovat, ale ten dlouhodobý, který má přinést efekt v horizontu 10 až 15 let, tak ten se výrazně přibrzdí. Všechny tyto dlouhodobé výzkumné cíle jsou orientované na „green deal“. Z pohledu aktuálního vývoje (i v oblasti veřejného financování) si tak myslím, že bude potřeba časování těchto cílů přenastavit.

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

J. Kašpar: V ČR jsme jediná průmyslově orientovaná výzkumná organizace zaměřená na letecký a kosmický průmysl. S tím souvisí specifické oborové znalosti i unikátní infrastruktura. Od roku 1922 nevzniklo v naší zemi žádné „dospělé“ letadlo, které by neprošlo našimi laboratořemi. Od roku 2005 soustavně budujeme znalostní i infrastrukturní základnu pro družicové technologie, jejich integraci a provoz.

Za nejvýznamnější výstup našeho ústavu v poslední době považuji družici VZLUSAT-1, která zanedlouho oslaví čtyři roky na orbitu.

Za nejvýznamnější výstup našeho ústavu v poslední době považuji družici VZLUSAT-1, která zanedlouho oslaví čtyři roky na orbitě. Již dnes je to nejdéle sloužící družice typu CubeSat na světě. Práce na jejím vzniku i probíhající experimenty v kosmickém prostředí posunuly naše znalosti a schopnosti raketovým způsobem. Nyní je v USA připraveno vynesení další naší družice s názvem VZLUSAT-2. Pokud se vynesení podaří, bude ČR patřit mezi 20 zemí světa, které mají ve vesmíru více než jednu družici.

MM: Existují v rámci přístupu k VaVaI příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

J. Kašpar: Já jsem v posledních letech okouzlen přístupem Kanady. Mají určitou výhodu, že jejich legislativa a systém podpory v oblasti VaVaI je výrazně liberálnější než naše a evropská legislativa. Není tak striktní a omezující. Finanční i systémová podpora aplikovaného VaVaI v Kanadě je cíleně orientovaná na prioritní průmyslové sektory. Třeba jen pro podporu leteckého sektoru tam mají zvláštní agenturu, která realizuje všechny strategické kroky v koordinaci s vládou, průmyslem, výzkumnými organizacemi i univerzitami. Tento přístup mi v ČR asi schází nejvíc. A nemám tím na mysli jen letectví, ale i všechny další české prioritní průmyslové sektory. Základní výzkum tam žije s tím aplikovaným v nekonfliktní symbióze, protože se implementuje jinými postupy než ten aplikovaný.

K produktům, jichž se letecký výzkum týká, patří například převratný iontový motor. (Zdroj: VZLÚ)

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

J. Kašpar: Podle mého názoru mladý člověk spojí svůj život s VaVaI, pokud náplň jeho práce bude kreativní a nestereotypní, bude mít možnost pracovat v mezinárodních týmech, a hlavně bude mít zajištěn dostatečný a stabilní příjem. Obzvlášť ten poslední bod dnes vnímám jako největší překážku a důvod, proč nám talentovaní lidé odcházejí do byznysu nebo do zahraničí.

„Největším problémem je přetrvávající nestabilní prostředí VaVaI, především v oblasti finanční podpory a hodnocení výzkumných organizací,“ říká Ing. Josef Kašpar.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

J. Kašpar: Jsem celoživotní optimista s realistickým pohledem na věc a znalostí, jak to funguje v zahraničí. Nejvíc by to asi chtělo změnu myšlení. Třeba akceptovat skutečnost, že ve VaVaI existují i slepé uličky, a nedosažení cíle tak neznamená nesplnění, za které přijde trest. Stejně tak by bylo dobré se soustředit na přínosy VaVaI (i cest, nejen výsledků). To často zaniká ve formalistickém sledování, zda byla dodržena struktura nákladů (přitom jedním ze základních znaků VaVaI je nejistota, vč. nejistoty rozpočtu). Bráno z nadhledu, jsme na tom v podstatě stejně jako většina zemí v Evropě. Z určitého úhlu pohledu možná i lépe, protože naši lidé ve VaVaI jsou více kreativní, houževnatí a neskutečně trpěliví. Trošku jako ve Třech veteránech ti tři skřítci, kteří říkali, že to budou s lidmi zkoušet pořád a pořád znova. Tak i já pořád věřím, že to kouzlo VaVaI jednou skutečně zafunguje.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit