Témata
Reklama

Výzkum v Česku: Do oblak rychleji a lépe

V současné době snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad situace zatížené dlouhodobými anticovidovými opatřeními. Nutno však konstatovat, že mnohá z nich už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli to organizace z této sféry rozhodně nemají snadné. Na situaci v oblasti leteckého výzkumu jsme se zeptali Ing. Josefa Kašpara, FEng., předsedy představenstva a generálního ředitele Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

J. Kašpar: Největším problémem je přetrvávající nestabilní prostředí VaVaI, především v oblasti finanční podpory a hodnocení výzkumných organizací. Když k tomu přičteme velkou fragmentaci jak na straně státní správy, tak výzkumných organizací, je těžké se soustředit na prioritní cíle. Snahou hodnotit jedním měřítkem Akademii věd, univerzitní výzkum i průmyslově orientované výzkumné organizace se tráví strašně moc času. Jak chcete porovnávat prostředí, kde každé stojí na jiných základech? I poslání je rozdílné. A i z toho pramení velká nejistota prostředí VaVaI. 

Reklama
Reklama

Dalším problémem je krátkozraká politika vlády v oblasti podpory výzkumných infrastruktur. Na aktuálním seznamu je jich 48. Ano, všechny mají významnou mezinárodní pozici, ale bohužel jen tři z nich lze skutečně využít k podpoře českého průmyslu.

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i vašeho oboru výzkumu leteckého průmyslu? Pokud vím, letecký průmysl jako takový má nyní velké problémy, ale předpokládám, že výzkum může naopak pomoci je překonat? Nebo v tomto oboru je zájem o výzkum kontinuálně, a tedy jsou k dispozici také potřebné finance?

Josef Kašpar je absolventem Českého vysokého učení technického v Praze v oboru Stavba letadel. V roce 1994 nastoupil do Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze – Letňanech, nejprve jako výzkumný pracovník se zaměřením na letecké vrtule a kompozitní technologie. Od roku 2011 je předsedou představenstva a generálním ředitelem. Má zkušenosti s přípravou a vedením výzkumných a vývojových projektů, s prací v mezinárodních projektových a manažerských týmech. Je autorem tří užitných vzorů a více než 60 technických a výzkumných publikací, členem představenstev řady mezinárodních organizací. V ČR je prezidentem ALV, členem předsednictva AVO a též výzkumné rady TA ČR, a členem Inženýrské akademie ČR. Zdroj: VZLÚ

J. Kašpar: Výše uvedené problémy se nás samozřejmě dotýkají každý den a musíme s nimi pracovat. Mění se programy a pravidla podpory VaVaI, a také potřeby průmyslových partnerů, a zhoršuje se i jejich schopnost tyto potřeby financovat. Navíc, řada leteckých výrobků a služeb spadá do politicky regulované kategorie výrobků pro dvojí užití nebo vojenského materiálu, což v této vzrušené a nestabilní době znamená zákaz dodávek do některých zemí světa. Bohužel se jedná o země s největším obchodním potenciálem. Propad letecké dopravy o 60 % v roce 2020, a s ním i určitá očekávání ve změně chování cestujících po odeznění covid-19, totálně ovlivnil celý průmyslový sektor. V tuto chvíli jde především o výrazné snižování objemu produkce, s čímž souvisí snižování počtu zaměstnanců a přeorganizování mezinárodních dodavatelských řetězců s prioritizací domovských zemí. Pokud v roce 2021 opět nezačne růst objem produkce, nebudou mít firmy ani volné prostředky na financování VaVaI. Pro ten krátkodobý, který řeší nejožehavější problémy u výrobků uvedených na trh, to samozřejmě bude v nějaké formě pokračovat, ale ten dlouhodobý, který má přinést efekt v horizontu 10 až 15 let, tak ten se výrazně přibrzdí. Všechny tyto dlouhodobé výzkumné cíle jsou orientované na „green deal“. Z pohledu aktuálního vývoje (i v oblasti veřejného financování) si tak myslím, že bude potřeba časování těchto cílů přenastavit.

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

J. Kašpar: V ČR jsme jediná průmyslově orientovaná výzkumná organizace zaměřená na letecký a kosmický průmysl. S tím souvisí specifické oborové znalosti i unikátní infrastruktura. Od roku 1922 nevzniklo v naší zemi žádné „dospělé“ letadlo, které by neprošlo našimi laboratořemi. Od roku 2005 soustavně budujeme znalostní i infrastrukturní základnu pro družicové technologie, jejich integraci a provoz.

Za nejvýznamnější výstup našeho ústavu v poslední době považuji družici VZLUSAT-1, která zanedlouho oslaví čtyři roky na orbitu.

Za nejvýznamnější výstup našeho ústavu v poslední době považuji družici VZLUSAT-1, která zanedlouho oslaví čtyři roky na orbitě. Již dnes je to nejdéle sloužící družice typu CubeSat na světě. Práce na jejím vzniku i probíhající experimenty v kosmickém prostředí posunuly naše znalosti a schopnosti raketovým způsobem. Nyní je v USA připraveno vynesení další naší družice s názvem VZLUSAT-2. Pokud se vynesení podaří, bude ČR patřit mezi 20 zemí světa, které mají ve vesmíru více než jednu družici.

MM: Existují v rámci přístupu k VaVaI příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

J. Kašpar: Já jsem v posledních letech okouzlen přístupem Kanady. Mají určitou výhodu, že jejich legislativa a systém podpory v oblasti VaVaI je výrazně liberálnější než naše a evropská legislativa. Není tak striktní a omezující. Finanční i systémová podpora aplikovaného VaVaI v Kanadě je cíleně orientovaná na prioritní průmyslové sektory. Třeba jen pro podporu leteckého sektoru tam mají zvláštní agenturu, která realizuje všechny strategické kroky v koordinaci s vládou, průmyslem, výzkumnými organizacemi i univerzitami. Tento přístup mi v ČR asi schází nejvíc. A nemám tím na mysli jen letectví, ale i všechny další české prioritní průmyslové sektory. Základní výzkum tam žije s tím aplikovaným v nekonfliktní symbióze, protože se implementuje jinými postupy než ten aplikovaný.

K produktům, jichž se letecký výzkum týká, patří například převratný iontový motor. (Zdroj: VZLÚ)

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

J. Kašpar: Podle mého názoru mladý člověk spojí svůj život s VaVaI, pokud náplň jeho práce bude kreativní a nestereotypní, bude mít možnost pracovat v mezinárodních týmech, a hlavně bude mít zajištěn dostatečný a stabilní příjem. Obzvlášť ten poslední bod dnes vnímám jako největší překážku a důvod, proč nám talentovaní lidé odcházejí do byznysu nebo do zahraničí.

„Největším problémem je přetrvávající nestabilní prostředí VaVaI, především v oblasti finanční podpory a hodnocení výzkumných organizací,“ říká Ing. Josef Kašpar.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

J. Kašpar: Jsem celoživotní optimista s realistickým pohledem na věc a znalostí, jak to funguje v zahraničí. Nejvíc by to asi chtělo změnu myšlení. Třeba akceptovat skutečnost, že ve VaVaI existují i slepé uličky, a nedosažení cíle tak neznamená nesplnění, za které přijde trest. Stejně tak by bylo dobré se soustředit na přínosy VaVaI (i cest, nejen výsledků). To často zaniká ve formalistickém sledování, zda byla dodržena struktura nákladů (přitom jedním ze základních znaků VaVaI je nejistota, vč. nejistoty rozpočtu). Bráno z nadhledu, jsme na tom v podstatě stejně jako většina zemí v Evropě. Z určitého úhlu pohledu možná i lépe, protože naši lidé ve VaVaI jsou více kreativní, houževnatí a neskutečně trpěliví. Trošku jako ve Třech veteránech ti tři skřítci, kteří říkali, že to budou s lidmi zkoušet pořád a pořád znova. Tak i já pořád věřím, že to kouzlo VaVaI jednou skutečně zafunguje.

Související články
Mezi nebem a zemí a ještě dál

Československo bylo do konce druhé světové války leteckou velmocí. Později se vyprofilovalo v oblasti malého letectví, ultralightů a sportovního letectví. Dnes je Česko v této oblasti na světové špišce. Asi jen těžko si můžeme představit, že by české letectví dosáhlo takových výsledků, kdyby nebylo institucí, jako je Výzkumný a zkušební letecký ústav, které byly leteckému vývoji vždy oporou.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Co naznačila největší továrna na světě

Záruka dobrých obchodů, výkladní skříň pro mezinárodní trh, ukázka budoucnosti ve strojírenství – tak hodnotí vystavovatelé veletrh EMO Hannover 2017. Pod heslem Connecting systems for intelligent production představilo své novinky více než 2 200 vystavovatelů z 43 zemí. Tematické těžiště spočívalo v digitalizaci a propojení výrobních procesů. V centru pozornosti byly především výrobní postupy, stroje a zařízení pro zpracování a opracování kovů.

Související články
Kovový 3D tisk v průmyslové praxi

Výroba složitějších dílů technologií slévání či tváření a následným obráběním lze zvlášť ve fázi prototypování úspěšně nahradit technologií kovového 3D tisku. Šetří se čas, finance a v neposlední řadě lze získat konstrukčně složité díly, které by konvenčním způsobem nebylo prakticky možné vyrobit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Atraktivní projekty: Roboty jako mouchy

Ze všech létajících tvorů na Zemi nás nejvíc fascinuje hmyz. Může se vznášet, snadno pohybovat v libovolném směru a umí se vyhnout šíleně rychle letící plácačce. Není divu, že inspiroval skupinu vědců a inženýrů postavit nejmenší a nejvíce agilní létající roboty.

Složité díly z těžce obrobitelných materiálů

Jeden z trendů ve výrobě osobních automobilů lze shrnout do následujících slov: nové výrobní závody přinášejí nové výzvy. Zejména v Jižní Americe a Číně se nyní staví řada výrobních závodů, jejichž plánování má řadu nových požadavků.

Neobvyklá soutěž Stahl fliegt 2011

Stahl fliegt - ocel létá. Tak se jmenuje soutěž pro týmy vysokoškolských studentů vypisovaná každoročně německými univerzitami za podpory FOSTA (Forschungsvereinigung Stahlanwendung).

Kompozitní materiály na Zemi i ve vesmíru

Kompozity patří mezi moderní a rozvíjející se materiály, které nacházejí použití v mnoha průmyslových sektorech. Mezi jejich hlavní přednosti patří výborná měrná pevnost a tuhost, a dále programovatelné mechanické vlastnosti. Složením jednotlivých složek lze vlastnosti kompozitního materiálu přizpůsobit konkrétnímu požadavku.

RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů (2. část)

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Síla nápadu, síla vůle

Jaro – a možná nejen jaro – 2020 vejde vinou rozšíření nemoci covid-19 do dějin ekonomiky i společenského dění jako nová, draze vykoupená zkušenost. Na druhé straně už dnes přináší nové výzvy, generuje nápady, motivuje k sounáležitosti. Podívejme se nyní na několik příkladů, zejména z oblasti různých typů výroby, kde firmy ani lidé nerezignovali. Právě naopak..

Zdraví ve 3D

„Helping Through Innovation," tak zní motto severomoravské společnosti Invent Medical, která pomocí technologie 3D tisku vyrábí ortézy a protézy na míru. Tým tohoto původně spinoffu tvoří průkopníci medicíny budoucnosti, kteří věří, že zdravotní pomůcky musí pacientovi sedět na míru nejen anatomicky, ale i zapadat do jeho životního stylu. Na podrobnosti jsme se zeptali Aleše Grygara, spoluzakladatele a šéfdesignéra firmy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit