Témata
Zdroj: UCEEB ČVUT

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své názory se s námi podělil Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ředitel pro vědu a výzkum Univerzitního centra energeticky efektivních budov – ČVUT UCEEB.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Můžete zmínit obecně největší problémy, které v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

A. Lupíšek: Jako největší problém pociťujeme relativní nejistotu ohledně budoucího přístupu státu k podpoře vědy. Důsledkem pandemie pro výzkumné organizace byla i redukce řady dříve plánovaných grantových výzev a není jasné, jaké dopady bude mít sanování schodku veřejných rozpočtů v následujících letech.

Antonín Lupíšek

„Jako největší problém pociťujeme relativní nejistotu ohledně budoucího přístupu státu k podpoře vědy.“
(Zdroj: UCEEB ČVUT)

Avšak jako nejsilnější dopad pandemie vnímáme nucené omezení osobní komunikace jak mezi sebou, tak s našimi výzkumnými i obchodními partnery. Pandemie nás donutila více používat online prostor pro setkávání s kolegy, a to nejen ze zahraniční. Bohužel telekonference ani online meeting nenahradí živou diskuzi, při které mnohdy vznikají nové inovativní nápady.

Reklama
Reklama

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i vašeho oboru energeticky efektivních budov? Nebo v tomto oboru je zájem o výzkum i nyní a také potřebné finance?

A. Lupíšek: Pandemie přinesla změnu struktury poptávky po nových budovách, některé projekty byly pozastaveny a investoři přehodnocovali své strategie. Naopak velkým stimulem pro inovace v oblasti stavebnictví je zvýšený důraz Evropy na ochranu klimatu. V ČR zhruba třetina produkce emisí skleníkových plynů souvisí přímo či nepřímo s provozem budov, které tak představují obrovský nevyužitý potenciál pro plnění klimatických cílů. Rychle roste zájem o vyčíslování uhlíkové stopy jak jednotlivých výrobků, tak i budov a celých podniků. Řada firem, které vyvážejí své výrobky na západoevropské trhy, tuto problematiku musí neodkladně řešit, jinak přijde o zákazníky. Zde vidím obrovský potenciál ČVUT, které dokáže pomoci se zvyšováním efektivity ve výstavbě i výrobě, ať už formou úspor energie, zavádění čistých technologií, či pomocí s digitalizací a automatizací výroby.

S.A.W.E.R.– zařízení na získávání vody z pouštního vzduchu, které ČVUT reprezentuje na EXPO v Dubaji. (Zdroj: UCEEB ČVUT)

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

A. Lupíšek: Naše práce je specifická svou komplexitou – svým výzkumem přispíváme ke zvyšování kvality života v budovách i ve městech, jedná se tedy o relativně složité systémy. Naše centrum je unikátní svým mezioborovým týmem – vidíme problémy v souvislostech, umíme vyhodnocovat dopady nových technologií v celém životním cyklu. Zároveň máme silné vazby na průmysl, takže se výsledky našeho vývoje rychle dostávají do praxe.

Z univerzit by měli vycházet absolventi, kteří mají silné základy oboru a současně chuť k hledání nových řešení.

Největší radost mi v poslední době dělá S.A.W.E.R., zařízení na získávání vody z pouštního vzduchu, které ČVUT reprezentuje na EXPO v Dubaji. Máme úspěšné instalace mikroelektrárny WAWE, která s využitím organických rankinových cyklů umožňuje výrobu elektřiny z odpadního tepla a může fungovat i jako ostrovní systém biomasové kogenerace. Velkým úspěchem je rychlý rozjezd systému čidel na monitorování konstrukcí dřevostaveb Moistureguard –firma, která ho uvedla na trh v roce 2019, má již na kontě přes 300 instalací. 

Reklama

Právě se dokončuje rekonstrukce SŠ Českobrodská v Praze, která bude první energeticky pozitivní školou u nás, navíc se zlatým certifikátem SBToolCZ. Je na ní v licenci realizován náš lehký obvodový plášť Envilop s nízkou uhlíkovou stopou. Mimo jiné jsme se podíleli na konceptu energetiky a celý projekt budeme monitorovat.

MM: Existují v rámci přístupu k VaV příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

A. Lupíšek: V řadě států Evropy je těsnější vazba mezi státní správou a výzkumnými institucemi. Třeba Německo lépe a systematičtěji podporuje výzkumné organizace a zároveň s nimi počítá jako s partnery, kteří pomáhají s podkladovými analýzami pro strategické rozhodování státu založené na datech. Německo je inspirativní i z pohledu výstavby šetrných budov – stavby stavěné ze spolkového rozpočtu musí jít příkladem a splňovat ta nejpřísnější ekologická kritéria. Chybí nám systém na podporu velkých demonstračních projektů, na úrovni celé městské čtvrti. Přitom pokud máme přecházet k uhlíkové neutralitě, tak toto je přesně to měřítko, na kterém je možné dosáhnout výrazného posunu. Zde bych jako příklad uvedl Norsko, které již delší dobu systematicky podporuje projekty na výzkum uhlíkově neutrálních čtvrtí.

Mikroelektrárna WAWE, která s využitím organických rankinových cyklů umožňuje výrobu elektřiny z odpadního tepla a může fungovat i jako ostrovní systém biomasové kogenerace. (Zdroj: UCEEB ČVUT)

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

A. Lupíšek: Podněcováním jejich zvídavosti a činorodosti. Naše děti teď byly na příměstském táboře „Na týden vědcem“ a na programování pro děti. Obě byly nadšené. Úžasnou akcí je i Maker Faire Prague, kde si můžou děti zkusit lecjaké kutění.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry? (Vzdělání a lidé, finance, změna myšlení…)

A. Lupíšek: Příběhy z doby pandemie ukázaly, že česká věda umí rychle reagovat na velké výzvy a přinášet praktická řešení. Vědecká komunita je schopna se velmi rychle propojit s firmami a hledat efektivní řešení. Věřím, že si stát i společnost po této zkušenosti vědců více váží, a to se projeví i v dlouhodobém horizontu.

Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D.
ředitel pro vědu a výzkum,
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT

V roce 2006 absolvoval Fakultu stavební (FSv) ČVUT v Praze, obor Pozemní stavitelství, a v roce 2013 zde obdržel doktorát. Mezi lety 2001 a 2005 pracoval jako odborný konzultant v oblasti stavební fyziky, energetiky budov a obnovitelných zdrojů (Atelier DEK, EkoWATT, vlastní živnost). Od roku 2006 působí na různých výzkumných a manažerských pozicích na ČVUT. Od roku 2013 je odborným asistentem Katedry konstrukcí pozemních staveb FSv ČVUT, kde přednáší o udržitelné výstavbě. V letech 2016–2021 vedl v UCEEB oddělení Architektura a životní prostředí. Od 1. července 2021 je ředitelem pro vědu a výzkum UCEEB. Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., se zabývá mezioborovým výzkumem v oblasti udržitelné výstavby a energetiky budov, posuzování životního cyklu budov a digitalizace ve stavebnictví.

Související články
Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Výzkumné a vývojové technologie v Řeži jsou příležitostí pro český výzkum a prům

Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CVŘ) je výzkumná organizace, která navazuje na tradici jaderného výzkumu v řežském údolí a rozšiřuje jej do oblastí nových technologií ve sféře základního i aplikovaného, tzv. předkomerčního výzkumu. Je provozovatelem dvou výzkumných reaktorů a celé řady technologií pro výzkum a vývoj v jaderné oblasti.

S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vám osvědčila bezkontaktní on-line výuka, zkoušení, případně státní závěrečné zkoušky na vaší fakultě? Myslíte, že v některých případech dokáže tento formát plnohodnotně nahradit "klasický", historicky zakořeněný, způsob výuky a zkoušení a vydáte se touto cestou v nacházejícím semestru (bez ohledu na uvolnění hygienických požadavků)?

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit