Témata
Zdroj: UCEEB ČVUT

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své názory se s námi podělil Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., ředitel pro vědu a výzkum Univerzitního centra energeticky efektivních budov – ČVUT UCEEB.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Můžete zmínit obecně největší problémy, které v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

A. Lupíšek: Jako největší problém pociťujeme relativní nejistotu ohledně budoucího přístupu státu k podpoře vědy. Důsledkem pandemie pro výzkumné organizace byla i redukce řady dříve plánovaných grantových výzev a není jasné, jaké dopady bude mít sanování schodku veřejných rozpočtů v následujících letech.

Antonín Lupíšek

„Jako největší problém pociťujeme relativní nejistotu ohledně budoucího přístupu státu k podpoře vědy.“
(Zdroj: UCEEB ČVUT)

Avšak jako nejsilnější dopad pandemie vnímáme nucené omezení osobní komunikace jak mezi sebou, tak s našimi výzkumnými i obchodními partnery. Pandemie nás donutila více používat online prostor pro setkávání s kolegy, a to nejen ze zahraniční. Bohužel telekonference ani online meeting nenahradí živou diskuzi, při které mnohdy vznikají nové inovativní nápady.

Reklama
Reklama

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i vašeho oboru energeticky efektivních budov? Nebo v tomto oboru je zájem o výzkum i nyní a také potřebné finance?

A. Lupíšek: Pandemie přinesla změnu struktury poptávky po nových budovách, některé projekty byly pozastaveny a investoři přehodnocovali své strategie. Naopak velkým stimulem pro inovace v oblasti stavebnictví je zvýšený důraz Evropy na ochranu klimatu. V ČR zhruba třetina produkce emisí skleníkových plynů souvisí přímo či nepřímo s provozem budov, které tak představují obrovský nevyužitý potenciál pro plnění klimatických cílů. Rychle roste zájem o vyčíslování uhlíkové stopy jak jednotlivých výrobků, tak i budov a celých podniků. Řada firem, které vyvážejí své výrobky na západoevropské trhy, tuto problematiku musí neodkladně řešit, jinak přijde o zákazníky. Zde vidím obrovský potenciál ČVUT, které dokáže pomoci se zvyšováním efektivity ve výstavbě i výrobě, ať už formou úspor energie, zavádění čistých technologií, či pomocí s digitalizací a automatizací výroby.

S.A.W.E.R.– zařízení na získávání vody z pouštního vzduchu, které ČVUT reprezentuje na EXPO v Dubaji. (Zdroj: UCEEB ČVUT)

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

A. Lupíšek: Naše práce je specifická svou komplexitou – svým výzkumem přispíváme ke zvyšování kvality života v budovách i ve městech, jedná se tedy o relativně složité systémy. Naše centrum je unikátní svým mezioborovým týmem – vidíme problémy v souvislostech, umíme vyhodnocovat dopady nových technologií v celém životním cyklu. Zároveň máme silné vazby na průmysl, takže se výsledky našeho vývoje rychle dostávají do praxe.

Z univerzit by měli vycházet absolventi, kteří mají silné základy oboru a současně chuť k hledání nových řešení.

Největší radost mi v poslední době dělá S.A.W.E.R., zařízení na získávání vody z pouštního vzduchu, které ČVUT reprezentuje na EXPO v Dubaji. Máme úspěšné instalace mikroelektrárny WAWE, která s využitím organických rankinových cyklů umožňuje výrobu elektřiny z odpadního tepla a může fungovat i jako ostrovní systém biomasové kogenerace. Velkým úspěchem je rychlý rozjezd systému čidel na monitorování konstrukcí dřevostaveb Moistureguard –firma, která ho uvedla na trh v roce 2019, má již na kontě přes 300 instalací. 

Reklama

Právě se dokončuje rekonstrukce SŠ Českobrodská v Praze, která bude první energeticky pozitivní školou u nás, navíc se zlatým certifikátem SBToolCZ. Je na ní v licenci realizován náš lehký obvodový plášť Envilop s nízkou uhlíkovou stopou. Mimo jiné jsme se podíleli na konceptu energetiky a celý projekt budeme monitorovat.

MM: Existují v rámci přístupu k VaV příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

A. Lupíšek: V řadě států Evropy je těsnější vazba mezi státní správou a výzkumnými institucemi. Třeba Německo lépe a systematičtěji podporuje výzkumné organizace a zároveň s nimi počítá jako s partnery, kteří pomáhají s podkladovými analýzami pro strategické rozhodování státu založené na datech. Německo je inspirativní i z pohledu výstavby šetrných budov – stavby stavěné ze spolkového rozpočtu musí jít příkladem a splňovat ta nejpřísnější ekologická kritéria. Chybí nám systém na podporu velkých demonstračních projektů, na úrovni celé městské čtvrti. Přitom pokud máme přecházet k uhlíkové neutralitě, tak toto je přesně to měřítko, na kterém je možné dosáhnout výrazného posunu. Zde bych jako příklad uvedl Norsko, které již delší dobu systematicky podporuje projekty na výzkum uhlíkově neutrálních čtvrtí.

Mikroelektrárna WAWE, která s využitím organických rankinových cyklů umožňuje výrobu elektřiny z odpadního tepla a může fungovat i jako ostrovní systém biomasové kogenerace. (Zdroj: UCEEB ČVUT)

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

A. Lupíšek: Podněcováním jejich zvídavosti a činorodosti. Naše děti teď byly na příměstském táboře „Na týden vědcem“ a na programování pro děti. Obě byly nadšené. Úžasnou akcí je i Maker Faire Prague, kde si můžou děti zkusit lecjaké kutění.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry? (Vzdělání a lidé, finance, změna myšlení…)

A. Lupíšek: Příběhy z doby pandemie ukázaly, že česká věda umí rychle reagovat na velké výzvy a přinášet praktická řešení. Vědecká komunita je schopna se velmi rychle propojit s firmami a hledat efektivní řešení. Věřím, že si stát i společnost po této zkušenosti vědců více váží, a to se projeví i v dlouhodobém horizontu.

Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D.
ředitel pro vědu a výzkum,
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT

V roce 2006 absolvoval Fakultu stavební (FSv) ČVUT v Praze, obor Pozemní stavitelství, a v roce 2013 zde obdržel doktorát. Mezi lety 2001 a 2005 pracoval jako odborný konzultant v oblasti stavební fyziky, energetiky budov a obnovitelných zdrojů (Atelier DEK, EkoWATT, vlastní živnost). Od roku 2006 působí na různých výzkumných a manažerských pozicích na ČVUT. Od roku 2013 je odborným asistentem Katedry konstrukcí pozemních staveb FSv ČVUT, kde přednáší o udržitelné výstavbě. V letech 2016–2021 vedl v UCEEB oddělení Architektura a životní prostředí. Od 1. července 2021 je ředitelem pro vědu a výzkum UCEEB. Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D., se zabývá mezioborovým výzkumem v oblasti udržitelné výstavby a energetiky budov, posuzování životního cyklu budov a digitalizace ve stavebnictví.

Související články
MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Výzkumné a vývojové technologie v Řeži jsou příležitostí pro český výzkum a prům

Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CVŘ) je výzkumná organizace, která navazuje na tradici jaderného výzkumu v řežském údolí a rozšiřuje jej do oblastí nových technologií ve sféře základního i aplikovaného, tzv. předkomerčního výzkumu. Je provozovatelem dvou výzkumných reaktorů a celé řady technologií pro výzkum a vývoj v jaderné oblasti.

Související články
S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Příklady táhnou:
Krásné, velké, chytré domy

Olympijský stadion v Londýně – London Stadium, West Ham United s kapacitou 45 000 diváků – byl po rozsáhlé transformaci slavnostně otevřen v září 2015. Od té doby se zde odehrály zápasy mistrovství světa v ragby a další sportovní i kulturní události, například koncert Rolling Stones. Zajímavou i nádhernou střechu stadionu navrhl český architekt, absolvent FA ČVUT, Vladimír Mašínský. Jeho životní vášní jsou však nejen sportovní stadiony, ale obecně velké, chytré budovy.

MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní téma se týká otázky personálního obsazení vašich akademických a vědeckých pracovišť. Jak se vám daří je naplňovat jednak z řad absolventů – po kterých firmy bezesporu okamžitě sáhnou, protože s nimi již mají vazby z dob studií, ale i z řad odborníků z praxe, kteří po ukončení aktivní činnosti hledají prostor pro uplatnění svých znalostí a jejich předávání dále?
Odpověď jsme bohužel obdrželi pouze od dvou ze všech oslovených děkanů strojních fakult (…).

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit