Témata
Zdroj: RCMT

Výzkum v Česku: Úspěch díky partnerství

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své názory se s námi podělil Ing. Matěj Sulitka, Ph.D., vedoucí Ústavu výrobních strojů a zařízení (RCMT) Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

Ing. Sulitka: Nemohu a nechci reagovat obecně za „český výzkum a vývoj“. Mohu se vyjádřit pouze za naše pracoviště, které realizuje aplikovaný výzkum na technické univerzitě.

Největším a chronickým problémem je nízké institucionální financování. Podpora v rámci rozvoje výzkumné organizace (tzv. RVO) představuje v našem případě pouze zhruba 5 % ročního rozpočtu. Mělo by se přitom jednat o zdroj zajišťující alespoň malou míru stability rozvoje výzkumných témat, která mají potenciál budoucích inovací v průmyslu. Nepatrná složka těchto prostředků v našem rozpočtu však umožňuje z nich krýt jen některé z provozních nákladů a vlastní výzkum realizujeme pouze v grantových projektech.

Ing. Matěj Sulitka, Ph.D. se věnuje rozvoji výzkumného tématu digitálních dvojčat strojů a procesů, a virtuálnímu modelování pro optimalizaci strojů a technologií. Zaměřuje se na modelování dynamického chování obráběcích strojů, pohony a řídicí systémy, modelování interakce stroje a procesu, a optimalizace strojů a jejich technologických aplikací. Je řešitelem řady grantových projektů s podporou EU, MPO a TAČR a dalších projektů domácí i mezinárodní spolupráce v oblasti výrobních strojů. Od roku 2019 stojí v čele pracoviště. (Foto: Jiří Ryszawy)

To vede k náročné situaci, kdy musíme zajišťovat naplňování dlouhodobých výzkumných témat jen pomocí dílčích grantových projektů. Procesy od domluvy grantového projektu s průmyslovým partnerem přes přípravu projektu až po jeho schválení v případě úspěšné přihlášky jsou ale časově velmi náročné a mohou vést ke zpožděním, která v oblasti aplikovaného výzkumu a vázaných inovací zhoršují konkurenceschopnost. Nízká institucionální podpora pro pracoviště, jako je naše, je zapříčiněna způsobem implementace nové Metodiky 17+ pro hodnocení výzkumných organizací. Ta v prostředí vysokých škol, spadajících pod institucionální podporu MŠMT, nastavuje jediné významné kritérium – publikační činnost, nikoli aplikovaný výzkum s průmyslem.

Reklama
Reklama
Reklama

Přesto se nám díky spolupráci s předními domácími producenty výrobních strojů podařilo eliminovat malou institucionální podporu dlouhodobými výzkumnými projekty ve velkých oborových konsorciích, jakým byl osmiletý projekt Centra kompetence (2021–2019). Navazující projekt Národní centra kompetence je však zatím jen krátkodobý (2019–2020, navazující prodloužení 2021–2022), přičemž chybí strategická vize dalšího pokračování. Podpory našich průmyslových partnerů a spolupráce na společných projektech si velmi vážíme.

MM: A dotkla se financování vašeho oboru nějak situace našeho průmyslu způsoben áročními anticovidovými opatřeními?

Ing. Sulitka: Zájem firem o dlouhodobou spolupráci a přípravu nových grantových projektů v období covidu neklesl. Díky velkému nasazení všech a chuti překonávat nesnáze se daří úspěšně pokračovat ve všech našich aktivitách, jak ve výzkumu a spolupráci s průmyslem, tak ve výuce. Za to patří můj velký díl a ocenění všem kolegům.

Reklama

Co je ale zcela nepřehlédnutelné, je pokles objemu spolupráce objednávané krátkodobě v rámci smluvního výzkumu (komerční spolupráce).

Oblastí nových příležitostí se stala akcelerace řady témat vázaných na digitální řešení, virtuální prototypování a datovou analýzu. Zde se nám otevřela řada nových témat s partnery z oblasti výrobní techniky i nové vazby s partnery z výrobní sféry.

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

Ing. Sulitka: Specifikem našeho pracoviště je, že jsme hlavním oborovým pracovištěm pro oblast výrobní techniky v ČR. Je to vize a naše odpovědnost, se kterou pracoviště v roce 2000 zakládal prof. Houša za přímé podpory firem sdružených ve Svazu strojírenské technologie. Z toho plynou dva body naší odpovědnosti: navrhnout řešení a být schopni jej dotáhnout společně s firemními partnery do průmyslové realizace a pokrýt celý vývojový proces výrobního stroje a jeho aplikací.

Z univerzit by měli vycházet absolventi, kteří mají silné základy oboru a současně chuť k hledání nových řešení.

Jsme rádi, že zvládáme ve spolupráci s firmami vyvíjet a postupně implementovat řadu nových řešení, která zvyšují hlavní užitné vlastnosti strojů a technologií díky softwarovým řešením, uplatňování digitálních dvojčat strojů a procesů, a díky nasazování pokročilých metod měření a zásahů do řízení.

MM: Existují v rámci přístupu k vědě a výzkumu příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

Ing. Sulitka: V oblasti aplikovaného výzkumu ve výrobní technice se nabízejí dva příklady. První je model fungování Fraunhoferovy společnosti v Německu, která si klade za cíl podporovat aplikovaný výzkum realizovaný s firmami, a podporovat a formovat jej tak, aby kvalitní výsledky přinášely zpět do výzkumu více financí. S druhým příkladem jsme se setkali u Oak Ridge National Laboratory (ORNL) v USA. Jedná se o výzkumný ústav Ministerstva energetiky, které zadává poměrně náročné cíle k řešení v širokém spektru témat vázaných na energetiku, včetně výrobní techniky a technologie. Tento sektorový model umožňuje řešit strategická národní témata bez zdržování se veřejnými soutěžemi. Aby přesto byl systém efektivní, je základem přísný výběr pracovníků a interní soutěž kvality a dopadu výsledků. Trochu smutně však musím podotknout, že v obou případech se jedná o organizační schémata mimo univerzity, která jsou založena na stanovování strategických cílů a postupů jejich naplňování.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

Ing. Sulitka: Výzkum je jedinečným prostorem, v němž může dát každý kreativní člověk průchod realizaci svých nápadů. Naší motivací je ukázat mladým lidem, že výzkum znamená řešit aktuální výzvy dneška i blízké budoucnosti, a přitom pěstovat schopnost kreativního využití vlastních originálních myšlenek. Takový příběh se snažíme komunikovat také skrze naše sociální sítě – nejen ty virtuální, ale také přímé, osobní.

Mezi průmyslové partnery, ve spolupráci s nimiž se realizují významné projekty, patří například TOS Varnsdorf nebo Kovosvit MAS. (Zdroj: RCMT)

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

Ing. Sulitka: Výzkum je a bude pro konkurenceschopnost firem nezastupitelný. Klíčem budou lidé, jak ve firmách, tak ve výzkumných institucích. Z univerzit by měli vycházet absolventi, kteří mají silné základy oboru a současně chuť k hledání nových řešení. Snažíme se studenty našeho oborového studia motivovat tím, že do výuky přinášíme nejnovější poznatky výzkumu a ukazujeme příklady praktických realizací v průmyslu.

Co se týká financí, uvidíme ve střednědobém horizontu dopad covidového období na veřejné rozpočty. Je možné, že národní zdroje směřované na aplikovaný výzkum budou kráceny. Na druhou stranu je výzkum významným tématem v Plánu obnovy. Důležité je, že máme stále dost nápadů a témat, která chceme rozvíjet s našimi průmyslovými partnery. Budoucnost tedy vidím pozitivně.

Související články
Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Seminář o monitoringu obráběcích operací

Měli jsme možnost zúčastnit se celodenního semináře o monitoringu obráběcích operací, pořádaného 20. října Společností pro obráběcí stroje a Ústavem výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze (RCMT, FS, ČVUT).

Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Související články
Průmysl 4.0 v oboru výrobních strojů

O čtvrté průmyslové revoluci je každý čtenář technických periodik dostatečně informován. Především rok 2016 a částečně i počátek roku 2017 přinesly v této oblasti skutečnou smršť informací. Bohužel většina byla spíše vizionářského nebo marketingového charakteru s chybějícím konkrétním technickým obsahem. V mnoha firmách tedy stále zůstává ve vzduchu viset otázka: V čem by nám to mohlo pomoci řešit naše potřeby?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Open House Pfronten

Koncem ledna 2018 se konalo pravidelné setkání uživatelů technologií DMG Mori ve výrobním středisku ve Pfrontenu. Akci již tradičně podpořila pobočka DMG Mori Czech, která svým parnerům zorganizovala možnost prohlídky sídla mateřské firmy v tomto bavorském městečku na úpatí Alp.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit