Témata
Zdroj: TOPTEC Ústav fyziky plazmatu AV ČR

V současné době snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli určitě nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. Na podrobnosti jsme se tentokrát zeptali Ing. Víta Lédla, Ph.D., výkonného ředitele centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

V. Lédl: Některé problémy přetrvávají, já jsem však optimistický, protože řada věcí se pomalu zlepšuje. Podle mě je třeba neustále zdůrazňovat, že právě vysoká kvalita vzdělání a vysoká úroveň výzkumu nás přibližuje tomu, abychom se stali součástí skupiny nejvyspělejších zemí. Obecným problémem je velmi nízká úroveň tzv. institucionálního financování, kdy o velkou část svého rozpočtu musí vědecké instituce neustále soutěžit u různých poskytovatelů. To velmi ohrožuje stabilitu institucí, nutí vědce se více zabývat byrokracií než vědou a také ztěžuje řešení dlouhodobých vědeckých témat. U aplikovaného výzkumu je problémů více–jednak chybějící a přesné vymezení toho, co je a není kvalitní aplikovaný výsledek, přísná kontrola a hodnocení pracovišť. Další problém často spočívá i ve firmách, které nemíří na nejvyšší inovační cíle. Otázkou je, zda je důvodem chybějící kapitál, nebo chybějící odvaha. Toto, prosím, neaplikovat plošně. I v České republice je řada skvělých firem, které jsou ve svých zaměřeních světovými leadery.

Reklama
Reklama
Reklama

Úskalím by mohla být i míra financování výzkumu a vývoje – na základní a aplikovaný výzkum je u nás v porovnání s těmi nejlepšími zeměmi světa vynakládán zlomek peněz.

V důsledku epidemiologické situace posledního roku mohly některé firmy v menší míře omezit výzkum a vývoj. Samozřejmě záleží na typu společnosti a odvětví, ve kterém podniká. Je jistě mnoho firem, které navzdory, anebo díky této situaci dokázaly expandovat.

Mohli bychom také očekávat, že stát omezí některé dotace. Je tu však Evropská unie, která na krizi reaguje uvolněním dalších finančních prostředků.

Ing. Vít Lédl, Ph.D. (Naroz. 25. 10. 1978) Výkonný ředitel Centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Připravoval a řešil projekt výzkumného Centra TOPTEC od jeho počátku. Podílí se na přípravě a řešení projektů v programech, jako jsou EMPIR Horizon 2020, nebo projektů pro Evropskou kosmickou agenturu ESA. Ve většině projektů se kromě managementu zabývá vývojem sofistikovaných měřicích metod nebo měřením kvality a výkonu optických systémů. Mezi odborné zájmy Víta Lédla patří optika, fyzika a technika. Je autorem a spoluautorem více než 70 odborných publikací a řady patentů. (Zdroj: TOPTEC Ústav fyziky plazmatu AV ČR)

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i vašeho oboru optiky a optoelektroniky? Nebo je zde stálý zájem o výzkum a také potřebné finance?

V. Lédl: My nesledujeme výrazný pokles v poptávkách firem po spolupráci, pokles odhaduji okolo 20 %. Několik měsíců firmy skutečně řešily jiné problémy než rozvoj VaV aktivit, ale věci se vracejí do původních kolejí. Pokud se podívám na některé firmy, s nimiž úzce spolupracujeme, mají spíše více práce než např. před 12měsíci. Co jistě poklesne, bude státní podpora, protože klesá množství vypisovaných soutěží nebo jsou termíny jejich vyhlášení opožděné.

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

V. Lédl: Ačkoli patříme do Akademie věd, jsme zaměřeni výrazně na aplikovaný výzkum a spolupráci s průmyslem. Na tomto poli se nám dlouhodobě daří. Jsme solidně vybaveni a máme tým složený z odborníků, kteří dokážou dobře řešit i velice složité problémy od analýzy přes návrhy, metrologii až po realizaci prototypů. Na české poměry může být neobvyklé naše silné zaměření na řešení projektů spojených s výzkumem kosmu, především v oblasti optiky. Kosmický průmysl je v ČR stále ještě doménou úzkého okruhu firem a institucí, ačkoli si získává stále větší pozornost.

Reklama

MM: Existují v rámci přístupu k vědě a výzkumu příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

V. Lédl: V našem oboru je jistě významná Technologická agentura České republiky. Kladně hodnotím její snahu vypisovat rozumné soutěže a při řešení řešitele neobtěžovat přebujelou administrativou. V zahraničí se můžeme jistě inspirovat v Německu a dále pak v Izraeli, kde naplno rozvíjejí svůj inovační potenciál. Tyto země výrazně podporují např. vznik a růst startupů.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

V. Lédl: Jak bylo již mnohokrát řečeno, začíná to celospolečenskými tématy. Jsem přesvědčen, že za pět, možná 10let vzroste zájem o lékařskou vědu, o to stát se lékařem nebo zdravotní sestrou, ne pouze výzkumníkem. Především dnes si lidé uvědomují důležitost lékařů a sester, a tak roste společenská prestiž těchto povolání, která plyne z toho, že se nejedná pouze o práci, ale o poslání. Vidíme, jak důležité je být „v poli“ a opravdu pomáhat.

U technických oborů je to složitější. Jsou s ohledem na průběh studia náročné, ale nijak zvlášť prestižní v porovnání s jinými. Přestože je stále přitažlivé pracovat pro Google nebo Microsoft, nejedná se o nic výjimečného. Známý youtuber, fotbalista nebo popová hvězda jsou pro většinu mladých větším vzorem než úspěšný vědec. Věk pionýrského dobývání kosmu je již za námi a dnes těžko hledáme celospolečenské prestižní technické téma. Právě proto je u technických oborů třeba rozvíjet lásku k nim od útlého věku. Začíná to již v rodině a tam se může dařit. Obávám se, že na základní a střední škole může být mnoho ztraceno. Hravost v oblasti techniky, krása inženýrského myšlení nebo vztah k přírodním vědám je obtížné rozvíjet bez nadšení. Existují skvělí, zapálení učitelé, nejsem si však jist, jestli dobře zacházíme s talenty. Ani skladba předmětů mnoho nepřispívá. V České republice již dlouhou dobu probíhají diskuze o tom, jak situaci zlepšit, ale výsledky jsou nuzné. Nejlepší recept je finský. Ve Finsku jsou učitelé velmi dobře placeni, jedná se tedy o prestižní povolání. Na pedagogických fakultách je několikanásobný přetlak. Studenti jsou vybíráni podle systému přísných kritérií. Porovnejme to s praxí u nás a výsledek je jasný. Zatím jsme slyšeli spoustu slibů. K cíli, který je velmi vzdálený, povede kombinace několika aspektů.

Možná i velcí kapitáni průmyslu budou muset sdělit vládě, že to s učiteli na všech stupních myslí vážně, a je potřeba začít konat.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

V. Lédl: Růžově – myšleno jako opak černé. Postupně se snad podaří aplikovat u nás vzory ze světa, jak v rozvoji výzkumu, tak i ve vzdělávání. Vrací se nám mnoho lidí ze zahraničních stáží, kteří viděli, že je možné dělat věci jinak. Lidé, věřím, začínají chápat, jak důležité jsou věda a výzkum pro konkurenceschopnost a pro vzdělanost. Je třeba udržet financování a kvalitní lidi. Nesmí se stát, že opět už po několikáté přeběhnou např. z finančních důvodů do průmyslu, bankovnictví nebo natrvalo odejdou do zahraničí. Co se vzdělávání týče, všichni, kteří učíme, si musíme uvědomit, že jsme odpovědní za budoucnost, a musíme do toho dát maximum.

Vydání #5
Kód článku: 210507
Datum: 28. 04. 2021
Rubrika: Redakce / Výzkum a vývoj
Související články
Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Vždy jde o pochopení procesu

Převratný rozvoj nových technologií, jehož jsme v posledních letech svědky, se stává zásadním pomocníkem výrobních společností při jejich nepřetržitém zdokonalování procesů, zvyšování efektivity práce, minimalizaci nákladů a řadě dalších kroků. S Filipem Grobem, výrobně-technickým ředitelem společnosti Fosfa, hovoříme o konkrétních inovativních projektech, které v břeclavském závodě realizovali, o tom, s jakými úskalími se při jejich zavádění potkávali a s jakými benefity je aktuálně v praxi využívají.

Související články
MM Glosa: Dojná kráva byrokracie

Ideologie Green Dealu, jako senzor laserového navádění, nás pronásleduje na každém kroku. Neutečeme před ní, neschováme se za roh. Žalostný stav zanedbané energetické sítě si vyžádá obrovské investice pro její potřebnou zásadní modernizaci. K financování poslouží desátky z nárůstu cen energií, ke kterým zákonitě musí dojít. Distribuční společnosti to pochopitelně ze svých zisků hradit nebudou. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit