Témata
Zdroj: TOPTEC Ústav fyziky plazmatu AV ČR

V současné době snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli určitě nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. Na podrobnosti jsme se tentokrát zeptali Ing. Víta Lédla, Ph.D., výkonného ředitele centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

V. Lédl: Některé problémy přetrvávají, já jsem však optimistický, protože řada věcí se pomalu zlepšuje. Podle mě je třeba neustále zdůrazňovat, že právě vysoká kvalita vzdělání a vysoká úroveň výzkumu nás přibližuje tomu, abychom se stali součástí skupiny nejvyspělejších zemí. Obecným problémem je velmi nízká úroveň tzv. institucionálního financování, kdy o velkou část svého rozpočtu musí vědecké instituce neustále soutěžit u různých poskytovatelů. To velmi ohrožuje stabilitu institucí, nutí vědce se více zabývat byrokracií než vědou a také ztěžuje řešení dlouhodobých vědeckých témat. U aplikovaného výzkumu je problémů více–jednak chybějící a přesné vymezení toho, co je a není kvalitní aplikovaný výsledek, přísná kontrola a hodnocení pracovišť. Další problém často spočívá i ve firmách, které nemíří na nejvyšší inovační cíle. Otázkou je, zda je důvodem chybějící kapitál, nebo chybějící odvaha. Toto, prosím, neaplikovat plošně. I v České republice je řada skvělých firem, které jsou ve svých zaměřeních světovými leadery.

Reklama
Reklama

Úskalím by mohla být i míra financování výzkumu a vývoje – na základní a aplikovaný výzkum je u nás v porovnání s těmi nejlepšími zeměmi světa vynakládán zlomek peněz.

V důsledku epidemiologické situace posledního roku mohly některé firmy v menší míře omezit výzkum a vývoj. Samozřejmě záleží na typu společnosti a odvětví, ve kterém podniká. Je jistě mnoho firem, které navzdory, anebo díky této situaci dokázaly expandovat.

Mohli bychom také očekávat, že stát omezí některé dotace. Je tu však Evropská unie, která na krizi reaguje uvolněním dalších finančních prostředků.

Ing. Vít Lédl, Ph.D. (Naroz. 25. 10. 1978) Výkonný ředitel Centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Připravoval a řešil projekt výzkumného Centra TOPTEC od jeho počátku. Podílí se na přípravě a řešení projektů v programech, jako jsou EMPIR Horizon 2020, nebo projektů pro Evropskou kosmickou agenturu ESA. Ve většině projektů se kromě managementu zabývá vývojem sofistikovaných měřicích metod nebo měřením kvality a výkonu optických systémů. Mezi odborné zájmy Víta Lédla patří optika, fyzika a technika. Je autorem a spoluautorem více než 70 odborných publikací a řady patentů. (Zdroj: TOPTEC Ústav fyziky plazmatu AV ČR)

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i vašeho oboru optiky a optoelektroniky? Nebo je zde stálý zájem o výzkum a také potřebné finance?

V. Lédl: My nesledujeme výrazný pokles v poptávkách firem po spolupráci, pokles odhaduji okolo 20 %. Několik měsíců firmy skutečně řešily jiné problémy než rozvoj VaV aktivit, ale věci se vracejí do původních kolejí. Pokud se podívám na některé firmy, s nimiž úzce spolupracujeme, mají spíše více práce než např. před 12měsíci. Co jistě poklesne, bude státní podpora, protože klesá množství vypisovaných soutěží nebo jsou termíny jejich vyhlášení opožděné.

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

V. Lédl: Ačkoli patříme do Akademie věd, jsme zaměřeni výrazně na aplikovaný výzkum a spolupráci s průmyslem. Na tomto poli se nám dlouhodobě daří. Jsme solidně vybaveni a máme tým složený z odborníků, kteří dokážou dobře řešit i velice složité problémy od analýzy přes návrhy, metrologii až po realizaci prototypů. Na české poměry může být neobvyklé naše silné zaměření na řešení projektů spojených s výzkumem kosmu, především v oblasti optiky. Kosmický průmysl je v ČR stále ještě doménou úzkého okruhu firem a institucí, ačkoli si získává stále větší pozornost.

Reklama

MM: Existují v rámci přístupu k vědě a výzkumu příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

V. Lédl: V našem oboru je jistě významná Technologická agentura České republiky. Kladně hodnotím její snahu vypisovat rozumné soutěže a při řešení řešitele neobtěžovat přebujelou administrativou. V zahraničí se můžeme jistě inspirovat v Německu a dále pak v Izraeli, kde naplno rozvíjejí svůj inovační potenciál. Tyto země výrazně podporují např. vznik a růst startupů.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

V. Lédl: Jak bylo již mnohokrát řečeno, začíná to celospolečenskými tématy. Jsem přesvědčen, že za pět, možná 10let vzroste zájem o lékařskou vědu, o to stát se lékařem nebo zdravotní sestrou, ne pouze výzkumníkem. Především dnes si lidé uvědomují důležitost lékařů a sester, a tak roste společenská prestiž těchto povolání, která plyne z toho, že se nejedná pouze o práci, ale o poslání. Vidíme, jak důležité je být „v poli“ a opravdu pomáhat.

U technických oborů je to složitější. Jsou s ohledem na průběh studia náročné, ale nijak zvlášť prestižní v porovnání s jinými. Přestože je stále přitažlivé pracovat pro Google nebo Microsoft, nejedná se o nic výjimečného. Známý youtuber, fotbalista nebo popová hvězda jsou pro většinu mladých větším vzorem než úspěšný vědec. Věk pionýrského dobývání kosmu je již za námi a dnes těžko hledáme celospolečenské prestižní technické téma. Právě proto je u technických oborů třeba rozvíjet lásku k nim od útlého věku. Začíná to již v rodině a tam se může dařit. Obávám se, že na základní a střední škole může být mnoho ztraceno. Hravost v oblasti techniky, krása inženýrského myšlení nebo vztah k přírodním vědám je obtížné rozvíjet bez nadšení. Existují skvělí, zapálení učitelé, nejsem si však jist, jestli dobře zacházíme s talenty. Ani skladba předmětů mnoho nepřispívá. V České republice již dlouhou dobu probíhají diskuze o tom, jak situaci zlepšit, ale výsledky jsou nuzné. Nejlepší recept je finský. Ve Finsku jsou učitelé velmi dobře placeni, jedná se tedy o prestižní povolání. Na pedagogických fakultách je několikanásobný přetlak. Studenti jsou vybíráni podle systému přísných kritérií. Porovnejme to s praxí u nás a výsledek je jasný. Zatím jsme slyšeli spoustu slibů. K cíli, který je velmi vzdálený, povede kombinace několika aspektů.

Možná i velcí kapitáni průmyslu budou muset sdělit vládě, že to s učiteli na všech stupních myslí vážně, a je potřeba začít konat.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

V. Lédl: Růžově – myšleno jako opak černé. Postupně se snad podaří aplikovat u nás vzory ze světa, jak v rozvoji výzkumu, tak i ve vzdělávání. Vrací se nám mnoho lidí ze zahraničních stáží, kteří viděli, že je možné dělat věci jinak. Lidé, věřím, začínají chápat, jak důležité jsou věda a výzkum pro konkurenceschopnost a pro vzdělanost. Je třeba udržet financování a kvalitní lidi. Nesmí se stát, že opět už po několikáté přeběhnou např. z finančních důvodů do průmyslu, bankovnictví nebo natrvalo odejdou do zahraničí. Co se vzdělávání týče, všichni, kteří učíme, si musíme uvědomit, že jsme odpovědní za budoucnost, a musíme do toho dát maximum.

Vydání #5
Kód článku: 210507
Datum: 28. 04. 2021
Rubrika: Redakce / Výzkum a vývoj
Související články
Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Trendy ve světě přesné měřicí techniky

Požadavky kladené na kontrolu kvality se rok od roku stále zvyšují. S tímto trendem se musejí vypořádat všichni výrobci měřicí techniky. Shodně je tomu i u firmy Mitutoyo, která se snaží šíří svého sortimentu maximálně vyhovět požadavkům pro dílenskou kontrolu, měrové laboratoře i procesní kontrolu, ale zároveň neopomíjí současný trend - Průmysl 4.0 a IoT - požadavek na inteligentní komunikativní měřidla a přístroje.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Související články
Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit