Témata
Zdroj: TOPTEC Ústav fyziky plazmatu AV ČR

V současné době snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli určitě nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. Na podrobnosti jsme se tentokrát zeptali Ing. Víta Lédla, Ph.D., výkonného ředitele centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

V. Lédl: Některé problémy přetrvávají, já jsem však optimistický, protože řada věcí se pomalu zlepšuje. Podle mě je třeba neustále zdůrazňovat, že právě vysoká kvalita vzdělání a vysoká úroveň výzkumu nás přibližuje tomu, abychom se stali součástí skupiny nejvyspělejších zemí. Obecným problémem je velmi nízká úroveň tzv. institucionálního financování, kdy o velkou část svého rozpočtu musí vědecké instituce neustále soutěžit u různých poskytovatelů. To velmi ohrožuje stabilitu institucí, nutí vědce se více zabývat byrokracií než vědou a také ztěžuje řešení dlouhodobých vědeckých témat. U aplikovaného výzkumu je problémů více–jednak chybějící a přesné vymezení toho, co je a není kvalitní aplikovaný výsledek, přísná kontrola a hodnocení pracovišť. Další problém často spočívá i ve firmách, které nemíří na nejvyšší inovační cíle. Otázkou je, zda je důvodem chybějící kapitál, nebo chybějící odvaha. Toto, prosím, neaplikovat plošně. I v České republice je řada skvělých firem, které jsou ve svých zaměřeních světovými leadery.

Reklama
Reklama

Úskalím by mohla být i míra financování výzkumu a vývoje – na základní a aplikovaný výzkum je u nás v porovnání s těmi nejlepšími zeměmi světa vynakládán zlomek peněz.

V důsledku epidemiologické situace posledního roku mohly některé firmy v menší míře omezit výzkum a vývoj. Samozřejmě záleží na typu společnosti a odvětví, ve kterém podniká. Je jistě mnoho firem, které navzdory, anebo díky této situaci dokázaly expandovat.

Mohli bychom také očekávat, že stát omezí některé dotace. Je tu však Evropská unie, která na krizi reaguje uvolněním dalších finančních prostředků.

Ing. Vít Lédl, Ph.D. (Naroz. 25. 10. 1978) Výkonný ředitel Centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Připravoval a řešil projekt výzkumného Centra TOPTEC od jeho počátku. Podílí se na přípravě a řešení projektů v programech, jako jsou EMPIR Horizon 2020, nebo projektů pro Evropskou kosmickou agenturu ESA. Ve většině projektů se kromě managementu zabývá vývojem sofistikovaných měřicích metod nebo měřením kvality a výkonu optických systémů. Mezi odborné zájmy Víta Lédla patří optika, fyzika a technika. Je autorem a spoluautorem více než 70 odborných publikací a řady patentů. (Zdroj: TOPTEC Ústav fyziky plazmatu AV ČR)

MM: Dotkly se tyto problémy nějak výrazněji i vašeho oboru optiky a optoelektroniky? Nebo je zde stálý zájem o výzkum a také potřebné finance?

V. Lédl: My nesledujeme výrazný pokles v poptávkách firem po spolupráci, pokles odhaduji okolo 20 %. Několik měsíců firmy skutečně řešily jiné problémy než rozvoj VaV aktivit, ale věci se vracejí do původních kolejí. Pokud se podívám na některé firmy, s nimiž úzce spolupracujeme, mají spíše více práce než např. před 12měsíci. Co jistě poklesne, bude státní podpora, protože klesá množství vypisovaných soutěží nebo jsou termíny jejich vyhlášení opožděné.

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

V. Lédl: Ačkoli patříme do Akademie věd, jsme zaměřeni výrazně na aplikovaný výzkum a spolupráci s průmyslem. Na tomto poli se nám dlouhodobě daří. Jsme solidně vybaveni a máme tým složený z odborníků, kteří dokážou dobře řešit i velice složité problémy od analýzy přes návrhy, metrologii až po realizaci prototypů. Na české poměry může být neobvyklé naše silné zaměření na řešení projektů spojených s výzkumem kosmu, především v oblasti optiky. Kosmický průmysl je v ČR stále ještě doménou úzkého okruhu firem a institucí, ačkoli si získává stále větší pozornost.

Reklama

MM: Existují v rámci přístupu k vědě a výzkumu příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

V. Lédl: V našem oboru je jistě významná Technologická agentura České republiky. Kladně hodnotím její snahu vypisovat rozumné soutěže a při řešení řešitele neobtěžovat přebujelou administrativou. V zahraničí se můžeme jistě inspirovat v Německu a dále pak v Izraeli, kde naplno rozvíjejí svůj inovační potenciál. Tyto země výrazně podporují např. vznik a růst startupů.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

V. Lédl: Jak bylo již mnohokrát řečeno, začíná to celospolečenskými tématy. Jsem přesvědčen, že za pět, možná 10let vzroste zájem o lékařskou vědu, o to stát se lékařem nebo zdravotní sestrou, ne pouze výzkumníkem. Především dnes si lidé uvědomují důležitost lékařů a sester, a tak roste společenská prestiž těchto povolání, která plyne z toho, že se nejedná pouze o práci, ale o poslání. Vidíme, jak důležité je být „v poli“ a opravdu pomáhat.

U technických oborů je to složitější. Jsou s ohledem na průběh studia náročné, ale nijak zvlášť prestižní v porovnání s jinými. Přestože je stále přitažlivé pracovat pro Google nebo Microsoft, nejedná se o nic výjimečného. Známý youtuber, fotbalista nebo popová hvězda jsou pro většinu mladých větším vzorem než úspěšný vědec. Věk pionýrského dobývání kosmu je již za námi a dnes těžko hledáme celospolečenské prestižní technické téma. Právě proto je u technických oborů třeba rozvíjet lásku k nim od útlého věku. Začíná to již v rodině a tam se může dařit. Obávám se, že na základní a střední škole může být mnoho ztraceno. Hravost v oblasti techniky, krása inženýrského myšlení nebo vztah k přírodním vědám je obtížné rozvíjet bez nadšení. Existují skvělí, zapálení učitelé, nejsem si však jist, jestli dobře zacházíme s talenty. Ani skladba předmětů mnoho nepřispívá. V České republice již dlouhou dobu probíhají diskuze o tom, jak situaci zlepšit, ale výsledky jsou nuzné. Nejlepší recept je finský. Ve Finsku jsou učitelé velmi dobře placeni, jedná se tedy o prestižní povolání. Na pedagogických fakultách je několikanásobný přetlak. Studenti jsou vybíráni podle systému přísných kritérií. Porovnejme to s praxí u nás a výsledek je jasný. Zatím jsme slyšeli spoustu slibů. K cíli, který je velmi vzdálený, povede kombinace několika aspektů.

Možná i velcí kapitáni průmyslu budou muset sdělit vládě, že to s učiteli na všech stupních myslí vážně, a je potřeba začít konat.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

V. Lédl: Růžově – myšleno jako opak černé. Postupně se snad podaří aplikovat u nás vzory ze světa, jak v rozvoji výzkumu, tak i ve vzdělávání. Vrací se nám mnoho lidí ze zahraničních stáží, kteří viděli, že je možné dělat věci jinak. Lidé, věřím, začínají chápat, jak důležité jsou věda a výzkum pro konkurenceschopnost a pro vzdělanost. Je třeba udržet financování a kvalitní lidi. Nesmí se stát, že opět už po několikáté přeběhnou např. z finančních důvodů do průmyslu, bankovnictví nebo natrvalo odejdou do zahraničí. Co se vzdělávání týče, všichni, kteří učíme, si musíme uvědomit, že jsme odpovědní za budoucnost, a musíme do toho dát maximum.

Vydání #5
Kód článku: 210507
Datum: 28. 04. 2021
Rubrika: Redakce / Výzkum a vývoj
Související články
Trendy ve světě přesné měřicí techniky

Požadavky kladené na kontrolu kvality se rok od roku stále zvyšují. S tímto trendem se musejí vypořádat všichni výrobci měřicí techniky. Shodně je tomu i u firmy Mitutoyo, která se snaží šíří svého sortimentu maximálně vyhovět požadavkům pro dílenskou kontrolu, měrové laboratoře i procesní kontrolu, ale zároveň neopomíjí současný trend - Průmysl 4.0 a IoT - požadavek na inteligentní komunikativní měřidla a přístroje.

RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

RCMT - 20 let ve výzkumu obráběcích strojů (2. část)

Před 20 lety se začaly psát dějiny novodobé tuzemské výzkumné základny strojírenské výrobní techniky. Tento příspěvek nahlíží na klíčové milníky na jeho cestě očima aktérů, kteří stáli a stojí po jeho boku. Vydejme se společně na cestu, která formovala dnešní podobu Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT (Research Center of Manufacturing Technology) při FS ČVUT v Praze.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Baťův odkaz máme v DNA, říká ekonom Milan Zelený

Přestože profesor Milan Zelený žije od roku 1967 ve Spojených státech, tvrdí o sobě, že je Čech jako poleno a doma se cítí tam, kde zrovna pobývá. Nejen na téma globalizace, lokální ekonomiky a odkaz Baťů jsme si povídali při jednom z jeho četných pobytů v České republice.

Podpora spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích ve střední Evropě - inspirace projektem NUCLEI

Ústav výrobních strojů a zařízení FS ČVUT (RCMT) je zapojen do evropského projektu NUCLEI podporujícího iniciaci mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zaměřen je na region střední Evropy a odbornou oblast moderních výrobních technologií.

MSV ve znamení měření a seřizování

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci špičkových měřicích a seřizovacích přístrojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Karla Suchny, jednatele společnosti Zoller Czech.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit