Témata
Zdroj: ČVUT

Výzkum v Česku: Ve znamení budoucnosti

V současnosti snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad dlouhodobých anticovidových opatření. Mnohá z nich však už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. O své poznatky a názory se s námi podělil prof. Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky v Centru umělé inteligence při Katedře počítačů, FEL ČVUT (AIC).

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich důvodem?

Prof. Faigl: Přestože jsou výjimky, obecně mi připadá, že propojení univerzitního a průmyslového výzkumu a vývoje by mohlo fungovat kvalitativně lépe. Zejména v rovině vzdělávání a školení doktorandů, kteří jsou motorem inovací a nových poznatků. To vyžaduje dlouhodobou a systematickou spolupráci orientovanou nikoliv na krátkodobé cíle, ale vizi pro budoucnost. Právě orientaci na dosahování krátkodobých cílů považuji za hlavní brzdu inovativních nápadů, které budou celosvětově konkurenceschopné.

Prof. Jan Faigl je vedoucím laboratoře výpočetní robotiky v Centru umělé inteligence FEL ČVUT a garantem renomovaného studijního programu Otevřená informatika na stejné fakultě. V roce 2015 spoluzaložil Centrum robotiky a autonomních systémů (CRAS), které se pravidelně účastní mezinárodních robotických soutěží. Jeho tým již dvakrát přivezl bronz z americké DARPA Subterranean Challenge a od stejné agentury nedávno získal dotaci ve výši 1,5 milionu dolarů na vývoj autonomních robotů. Prof. Faigl se věnuje publikační činnosti, přednáší na odborných konferencích, vede studenty a jeho cílem je budovat na FEL ČVUT příjemné tvůrčí prostředí srovnatelné s robotickými pracovišti na prestižních univerzitách ve světě. (Zdroj: ČVUT)

MM: Umělá inteligence je považována za obor, který již v blízké budoucnosti významně pomůže výrobní sféře k prosperitě. Je to znát na financování výzkumu AI ze strany státu, firem, nebo se anticovidová opatření podepsala i na této oblasti VaV?

Prof. Faigl: Ohledně financování výzkumných projektů, zejména větší firmy přešly v období pandemie na konzervativní strategii a obecně omezovaly své zdroje. Toto období ale již v našem oboru končí a firmy se naopak snaží více zjistit o možnostech využití AI technologií, nastartovat nové projekty, a získat tak konkurenční výhodu. Technologie AI umožňují firmám celkem rychle nejen automatizovat stávající aktivity, ale zejména zpracovávat množství dat, které mají k dispozici pro vývoj nových produktů a služeb. Nebavíme se přitom pouze o výrobních podnicích, ale i o sektorech, jako jsou média, kde spolupracujeme na technologiích v oblasti žurnalistiky, letecký průmysl, energetika, farmacie a další.

Reklama
Reklama
Reklama

V oblasti veřejných financí je období přechodu na nový operační program financování a vznikají nové příležitosti pro podávání výzkumných projektů, a to jak na straně zahraničních zdrojů, tak na straně financování přímo ze zdrojů ČR. Například v nově připravovaných výzvách pro evropský Horizon je výzkumu a vývoji v oblasti AI dáván široký prostor.

Obecně je možné prohlásit, že právě doba covidová akcentovala u firem potřebu věnovat se inovacím v oblasti AI technologií.

Nejnovější přírůstek týmu robotiků – robot SPOT od firmy Boston Dynamics. (Zdroj: ČVUT)

MM: V čem je vaše činnost specifická a co patří k nejvýznamnějším výsledkům vašeho výzkumu v poslední době a proč?

Prof. Faigl: V Centru umělé inteligence na FEL ČVUT se zabýváme základním a aplikovaným výzkumem v širokém spektru AI technologií a průběžně se snažíme své dovednosti rozšiřovat. V poslední době jsme například nastartovali interdisciplinární spolupráci s Karlovou univerzitou, Fakultou sociálních věd, Katedrou žurnalistiky, kde spolupracujeme na aplikacích AI v oblasti automatizace vytváření žurnalistického obsahu, ověřování informací a další.

Ze zavedených oblastí našeho výzkumu uvedu jako příklad robotiku. Ta je v našem centru zajímavá tím, že se nejedná o klasickou průmyslovou robotiku, ale o výzkum autonomních a adaptabilních systémů s velkým přesahem do autonomní robotiky. Aktuálně se nám s kolegy celkem daří v DARPA (US agentura pro pokročilý obranný výzkum) Subterranean Challenge, kde uplatňujeme svou dlouhodobě budovanou zkušenost a znalosti v autonomním robotickém prohledávání neznámých podzemních prostor. V tomto případě se jedná o kombinaci teoretických poznatků s technologickým nasazením. Celá soutěž DARPA SubT tak vlastně ukazuje, co je dnes technologicky možné.

Reklama

Z teoretických výsledků, které jsou pochopitelně nějakému praktickému nasazení vzdálenější, je to rozšíření modelu světa robotu o uvažování měkkých materiálů založené na zkušenosti robotu s taktilním snímáním. Dosud roboty standardně vnímají například závěs jako neproniknutelnou překážku, zkoumané metody zobecnění umožňují robotu využít taktilní zkušenosti k odhalení, že se takovým materiálem dá projít. Za velkou výhodu považujeme, že se robot takové interpretaci učí sám.

MM: Existují v rámci výzkumu AI příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

Prof. Faigl: Určitě to jsou fungující modely spolupráce akademické a průmyslové sféry. Konkrétně v našem případě to jsou společně budované laboratoře s průmyslovými partnery, které se mohou stát líhní nejen zajímavých nápadů a konkrétních řešení, ale zejména odborníků, kteří následně mohou rozšířit VaV oddělení partnerů, ale také vést k zakládání nových startupů.

Technologie AI umožňují firmám celkem rychle nejen automatizovat stávající aktivity, ale zejména zpracovávat množství dat, které mají k dispozici pro vývoj nových produktů a služeb.

V AIC se nám takto podařilo domluvit například s firmou Avast, se kterou jsme založili společnou laboratoř Avast AI and Cybersecurity Lab, kde přesně tento typ výzkumu probíhá a benefitují z něj obě zúčastněné strany. Komunikujeme přímo se zástupci firmy z oddělení výzkumu a vývoje, takže nenabízíme jen hotová průmyslová řešení, ale opravdu posouváme náš výzkum kupředu. Pro studenty je zas takové pracoviště lákavé proto, že se dostanou k reálným problémům soukromého sektoru. Doufám, že v budoucnu se budou takové spolupráce objevovat stále častěji.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry obecně, a vašeho oboru zejména?

Prof. Faigl: Přál bych si, aby průmyslové podniky nacházely odvahu dlouhodobě investovat do inovací a vzdělávání ve spolupráci s akademickým prostředím. Rádi bychom viděli vznikat více nových firem, které přebírají technologie z výzkumu a přicházejí s novými revolučními a světově konkurenceschopnými produkty.

Prof. Jan Faigl a prof. Tomáš Svoboda, zakladatelé Centra robotiky a autonomních systémů. (Zdroj: ČVUT)

Naším cílem je pak přinášet nové výzkumné poznatky, a to i z mezinárodních spoluprací, propojovat se s mezinárodními pracovišti a provádět výzkum, který má v mezinárodní komunitě vysokou hodnotu. To má následně v našem oboru přímý a pozitivní dopad právě směrem k firmám a také do společnosti a vzdělávání. Právě pro širší podporu dopadu našich výsledků jsme spolu s Karlovou univerzitou, Akademií věd a hlavním městem Praha založili organizaci prg.ai. Mezi její aktivity patří například to, že si běžný občan může bezplatně projít kurzem základů AI. Jedná se o platformu, kde se mohou firmy efektivně propojovat s výzkumem a kde budujeme renomé Prahy v zahraničí jako města inovací v AI.

Související články
Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Budoucnost zkušebnictví

Společnost AV Engineering, a. s., je v ČR známa především ve spojení s produkty PTC - PTC Creo, Windchill nebo Vuforia a Thingworx. Její dceřiná společnost AV R&D, s. r. o., se zabývá zakázkovým vývojem výrobků, technickými výpočty, simulacemi a v neposlední řadě také zkouškami a testováním výrobků.

Související články
Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Moderní výukové systémy a laboratoře

O školství se traduje, že je velmi rigidní a rychlý rozvoj nových technologií lze jen velmi obtížně promítnout do současné výuky. Vše je ale nakonec hlavně o lidech. Jak se se současnými trendy v oblasti spojování materiálů vypořádává výuka na Ústavu strojírenské technologie na Fakultě strojní na ČVUT v Praze, a ne jen na to, jsme se ptali vedoucího tohoto ústavu docenta Ladislava Kolaříka.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit