Témata
Reklama

Výzkum v Česku: Vzdělání, kreativita, invence

V současné době snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad situace zatížené dlouhodobými anticovidovými opatřeními. Nutno však konstatovat, že mnohá z těchto odvětví už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli určitě nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. Na podrobnosti jsme se v pilotním dílu našeho seriálu Výzkumníci zeptali Ing. Libora Krause, prezidenta Asociace výzkumných organizací.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Které jsou podle vás největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

Ing. Kraus: Problémů a obtíží existuje celá řada, byť nijak fatálních. Loňský rok nám od nich nijak neulehčil. Když vynechám covidovou situaci, tak největším problémem dneška se jednoznačně stala byrokratizace celého systému, dále způsob hodnocení kvality výzkumných organizací a v neposlední řadě rozpočet na výzkum a vývoj, kde se stále projevuje nestabilní financování s velkými výkyvy prostředků v krátkodobém horizontu. K byrokratické náročnosti se již napsalo mnoho, bez ustání vznikají nové požadavky na vykazování a dokladování nejrůznějších výzkumných aktivit, jejich tvůrci však nechápou, či chápat nechtějí, že výzkum je především kreativní proces. V případě hodnocení výzkumných organizací se celý systém zvrhl na hodnocení kvality pomocí tzv. „impakt faktorů“ odborných časopisů. U výzkumných organizací, které zastřešuje naše asociace (AVO), je kvalita dána především uplatněním jejich výsledků v aplikační sféře. Naše výzkumné organizace (VO) dodávají výsledky světovým firmám, zatímco podle hodnocení některých jsou tyto výsledky druho- až třetiřadé oproti publikacím v impaktovaném časopisu. Konečně, pokud jde o rozpočet na výzkum a vývoj, v současnosti intenzivně řešíme společně se Svazem průmyslu snížení prostředků na aplikovaný výzkum, což by v současnosti a blízké budoucnosti znemožnilo podporu celé řady kvalitních výzkumných projektů, případně by mohlo vést až ke zrušení celých soutěží (např. na TAČRu nebo MPO).

Libor Kraus

„Výzkum potřebujeme jak základní, tak i aplikovaný, který výsledky základního posune k tržnímu uplatnění. Státní podpora výzkumu by měla být vyvážená, nelze preferovat.“ (Zdroj: Archív Ing. Krause)

MM: Odrazil se nějak covidový rok 2020 v oblasti VaV, nebo zůstala ušetřena dopadu opatření, který postihl většinu firem?

Ing. Kraus: Epidemie dopadla v minulém roce na všechny, výzkum není výjimkou. Na druhé straně, kdo jiný než výzkum a vývoj by měl hledat nové cesty a nové možnosti rozvoje i při nestandardních stavech. Za výzkumné organizace z AVO mohu říci, že jsme zavedli různá opatření počínaje využitím homeoffice či vzdálených přístupů, řada institucí se zapojila do vývoje a výroby ochranných pomůcek a dezinfekčních roztoků. Kromě jarního lockdownu však práce na výzkumných projektech pokračovala, ve druhé polovině roku se přidalo i firemní oživení. Mnoho podniků si opět začíná uvědomovat, že v období krize je nutné investovat do VaV aktivit, aby v době oživení mohly uvést na trh výrobky nebo služby přinejmenším konkurenceschopné. Za naši organizaci mohu říci, že výnosově došlo k jistému ochlazení, nicméně druhá polovina roku už byla zisková a celkově jsme se dostali na úroveň roku 2018 a dle výhledu na rok 2021 bychom měli opět pokračovat v růstu. Stát nám v tomto období bohužel moc nepomohl, Rada pro výzkum, vývoj a inovace při tvorbě rozpočtu paradoxně snížila celkovou podporu na kolaborativní projekty aplikovaného výzkumu mezi firmami a výzkumnými organizacemi – tedy to, co ostatní vyspělé státy naopak navyšují – na úkor podpory základního výzkumu. Musím ale uvést, že pan ministr Havlíček přislíbil zjednat nápravu.

Reklama
Reklama

MM: Existují v rámci přístupu k VaV příklady, kterými bychom se mohli či měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

Ing. Kraus: Vždycky jsem prosazoval a prosazuji stále, abychom neobjevovali objevené a učili se od úspěšných. Máme za sousedy dvě úspěšné země v oblasti výzkumu a vývoje – Rakousko a Německo, proč se tedy nepoučit od nich. V obou úspěšně fungují univerzitní výzkum a instituce základního výzkumu, ale i to, co u nás chybí – a to jsou silné výzkumné instituce zaměřené na aplikovaný výzkum, rakouský AIT (Rakouský technologický institut) nebo německý FHG (Fraunhoferova nadace). Obě tyto instituce mají za dlouhodobý úkol podporu národních firem z hlediska jejich konkurenceschopnosti a jsou v tom velmi úspěšné. Jsem velmi rád, že konečně po 30 letech vysvětlování je v novele zákona o výzkumu a vývoji zmíněno založení Asociace průmyslového výzkumu, která by v ČR zastupovala zájmy aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje a podporovala by v podnicích aplikaci výsledků VaV.

Další věc, co bych zmínil jako pozitivní příklad, jsou stabilní dlouhodobě budované systémy výzkumných center ve vyspělých státech (Asie, USA, Velká Británie, Izrael, Německo), zatímco u nás se stále vytvářejí další, dokonalejší sítě nových center výzkumu, budovaných na úkor stávajících a fungujících center. Možná bychom se měli zamyslet více nad dlouhodobou perspektivou, než šít horkou jehlou programy podpory krátkodobých neživotaschopných projektů.

AVO podporuje zapojování do mezinárodních projektů, zejména v nové oblasti bioekonomiky, která je jednoznačně prioritou Evropské komise. Proto se AVO stalo členem národního Bioeast HUBu CZ. (Zdroj: Pixabay)

MM: Jaký by měl být poměr mezi základním a aplikovaným výzkumem, a jak by k těmto dvěma skupinám bylo dobré přistupovat ze strany státu, firem, výzkumných institucí, škol…?

Ing. Kraus: Výzkum potřebujeme jak základní, tak i aplikovaný, který výsledky základního posune k tržnímu uplatnění. Státní podpora výzkumu by měla být vyvážená, nelze preferovat. Opět bych zmínil Německo, kde instituce základního i aplikovaného výzkumu mají podepsáno dlouhodobé memorandum se státem. Oba typy výzkumu se musí rozdílně hodnotit, rozdílně podporovat. Jeden z největších problémů výzkumu v Česku je komercializace výsledků, i přes to, že se vydaly stovky milionů korun na podporu center transferu technologií u výzkumných organizací. Uvedu příklad: Před měsícem vydal ČSÚ statistická data o získávání zdrojů pro výzkumné aktivity. Z nich je krásně vidět, kdo jaký výzkum v ČR provádí. Akademie věd, ale i VŠ získávají průměrně ročně cca 3 % výnosů z českých i zahraničních podnikatelských zdrojů (při odečtení poplatků za licence ÚOCHB), zatímco soukromé VO získají cca 22 % zdrojů od českých i zahraničních podniků. Je tedy jasně vidět, jaké výzkumné organizace provádějí výzkum a vývoj, který se v podnicích aplikuje. Pro VO, které deklarují, že provádějí aplikovaný výzkum, by jedno z hodnoticích kritérií měl být i objem prostředků získaných z neveřejných zdrojů (tedy prodejem výsledků své činnosti).

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

Ing. Kraus: Dlouhodobě se snažíme nedělat rozdíly mezi různými věkovými skupinami a prosazovat atraktivitu práce výzkumníka. Řekl bych, že se nám to i daří pomocí vyváženého mixu finančních a nefinančních benefitů výzkumné práce. Naše výzkumná organizace podporuje výchovu nových kreativních techniků od základní školy přes střední až po univerzitní vzdělání, nabízíme pomoc při mimoškolních aktivitách, studentské stáže a projekty, brigádní činnost, témata ročníkových, diplomových a doktorandských prací vedených zkušenými odborníky. Na druhou stranu podporujeme celoživotní vzdělávání, kreativitu a invenci při práci. Výzkumníci vidí uplatňování svých výsledků v praxi, mohou přednášet na světových odborných konferencích, jsou motivováni k publikační činnosti. Zaměstnáváme celou řadu zahraničních kolegů nebo umožňujeme i odborné stáže od studentů po profesory jak u nás, tak i našim kolegům na prestižních institucích v zahraničí.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

Ing. Kraus: Neviděl bych budoucnost tolik černě. Předně se musíme všichni naučit spoléhat se především na svoje schopnosti a dovednosti, a nečekat stále na organizovanou pomoc někoho pomazaného. V českých výzkumných organizacích je spousta vzdělaných kreativních a schopných výzkumníků, kteří potřebují pouze dostat příležitost. Ze strany státní správy je „pouze“ třeba vytvořit prostředí, kde se mohou úspěšní bez obav prosadit a kde mohou výsledky svého výzkumu bez problémů uplatňovat na trhu a uvádět do praxe. Je také zapotřebí větší internacionalizace našeho výzkumu, propojování výzkumných týmů a spolupráce se špičkovými zahraničními pracovišti. A v neposlední řadě se více zaměřit na mezinárodní soutěže. AVO podporuje zapojování do mezinárodních projektů, zejména v nové oblasti bioekonomiky, která je jednoznačně prioritou Evropské komise. Proto se AVO stalo členem národního Bioeast HUBu CZ, který je založen v rámci nadnárodní iniciativy Bioeast.

Související články
Proporcionální ventily s IO-Link technologií

Emerson Aventics proporcionální ventily Sentronic Plus (614 serie) a Sentronic LP (617) jsou nyní k dispozici s integrovanou IO-Link komunikační technologií.

Slabina subdodavatelských řetězců

Díky pandemii koronaviru si v uplynulém roce našlo cestu k cyklistice spousta lidí a trh s koly, komponenty a cyklistickými doplňky, který dlouhodobě roste, nyní zažívá obrovský boom. To, že začíná více a více lidí jezdit na kole, se ale děje kontinuálně posledních několik let. Pandemie však tento nárůst zájmu výrazně urychlila. Zároveň však ale také odhalila některé slabiny globálního cyklistického trhu, které budou s největší pravděpodobností mít pro některé výrobce a prodejce kol či cyklo servisy vážné následky. Co se tedy vlastně stalo a co nás zřejmě čeká?  

Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Související články
Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit