Témata
Reklama

Výzkum v Česku: Vzdělání, kreativita, invence

V současné době snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad situace zatížené dlouhodobými anticovidovými opatřeními. Nutno však konstatovat, že mnohá z těchto odvětví už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli určitě nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. Na podrobnosti jsme se v pilotním dílu našeho seriálu Výzkumníci zeptali Ing. Libora Krause, prezidenta Asociace výzkumných organizací.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Které jsou podle vás největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

Ing. Kraus: Problémů a obtíží existuje celá řada, byť nijak fatálních. Loňský rok nám od nich nijak neulehčil. Když vynechám covidovou situaci, tak největším problémem dneška se jednoznačně stala byrokratizace celého systému, dále způsob hodnocení kvality výzkumných organizací a v neposlední řadě rozpočet na výzkum a vývoj, kde se stále projevuje nestabilní financování s velkými výkyvy prostředků v krátkodobém horizontu. K byrokratické náročnosti se již napsalo mnoho, bez ustání vznikají nové požadavky na vykazování a dokladování nejrůznějších výzkumných aktivit, jejich tvůrci však nechápou, či chápat nechtějí, že výzkum je především kreativní proces. V případě hodnocení výzkumných organizací se celý systém zvrhl na hodnocení kvality pomocí tzv. „impakt faktorů“ odborných časopisů. U výzkumných organizací, které zastřešuje naše asociace (AVO), je kvalita dána především uplatněním jejich výsledků v aplikační sféře. Naše výzkumné organizace (VO) dodávají výsledky světovým firmám, zatímco podle hodnocení některých jsou tyto výsledky druho- až třetiřadé oproti publikacím v impaktovaném časopisu. Konečně, pokud jde o rozpočet na výzkum a vývoj, v současnosti intenzivně řešíme společně se Svazem průmyslu snížení prostředků na aplikovaný výzkum, což by v současnosti a blízké budoucnosti znemožnilo podporu celé řady kvalitních výzkumných projektů, případně by mohlo vést až ke zrušení celých soutěží (např. na TAČRu nebo MPO).

Libor Kraus

„Výzkum potřebujeme jak základní, tak i aplikovaný, který výsledky základního posune k tržnímu uplatnění. Státní podpora výzkumu by měla být vyvážená, nelze preferovat.“ (Zdroj: Archív Ing. Krause)

MM: Odrazil se nějak covidový rok 2020 v oblasti VaV, nebo zůstala ušetřena dopadu opatření, který postihl většinu firem?

Ing. Kraus: Epidemie dopadla v minulém roce na všechny, výzkum není výjimkou. Na druhé straně, kdo jiný než výzkum a vývoj by měl hledat nové cesty a nové možnosti rozvoje i při nestandardních stavech. Za výzkumné organizace z AVO mohu říci, že jsme zavedli různá opatření počínaje využitím homeoffice či vzdálených přístupů, řada institucí se zapojila do vývoje a výroby ochranných pomůcek a dezinfekčních roztoků. Kromě jarního lockdownu však práce na výzkumných projektech pokračovala, ve druhé polovině roku se přidalo i firemní oživení. Mnoho podniků si opět začíná uvědomovat, že v období krize je nutné investovat do VaV aktivit, aby v době oživení mohly uvést na trh výrobky nebo služby přinejmenším konkurenceschopné. Za naši organizaci mohu říci, že výnosově došlo k jistému ochlazení, nicméně druhá polovina roku už byla zisková a celkově jsme se dostali na úroveň roku 2018 a dle výhledu na rok 2021 bychom měli opět pokračovat v růstu. Stát nám v tomto období bohužel moc nepomohl, Rada pro výzkum, vývoj a inovace při tvorbě rozpočtu paradoxně snížila celkovou podporu na kolaborativní projekty aplikovaného výzkumu mezi firmami a výzkumnými organizacemi – tedy to, co ostatní vyspělé státy naopak navyšují – na úkor podpory základního výzkumu. Musím ale uvést, že pan ministr Havlíček přislíbil zjednat nápravu.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Existují v rámci přístupu k VaV příklady, kterými bychom se mohli či měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

Ing. Kraus: Vždycky jsem prosazoval a prosazuji stále, abychom neobjevovali objevené a učili se od úspěšných. Máme za sousedy dvě úspěšné země v oblasti výzkumu a vývoje – Rakousko a Německo, proč se tedy nepoučit od nich. V obou úspěšně fungují univerzitní výzkum a instituce základního výzkumu, ale i to, co u nás chybí – a to jsou silné výzkumné instituce zaměřené na aplikovaný výzkum, rakouský AIT (Rakouský technologický institut) nebo německý FHG (Fraunhoferova nadace). Obě tyto instituce mají za dlouhodobý úkol podporu národních firem z hlediska jejich konkurenceschopnosti a jsou v tom velmi úspěšné. Jsem velmi rád, že konečně po 30 letech vysvětlování je v novele zákona o výzkumu a vývoji zmíněno založení Asociace průmyslového výzkumu, která by v ČR zastupovala zájmy aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje a podporovala by v podnicích aplikaci výsledků VaV.

Další věc, co bych zmínil jako pozitivní příklad, jsou stabilní dlouhodobě budované systémy výzkumných center ve vyspělých státech (Asie, USA, Velká Británie, Izrael, Německo), zatímco u nás se stále vytvářejí další, dokonalejší sítě nových center výzkumu, budovaných na úkor stávajících a fungujících center. Možná bychom se měli zamyslet více nad dlouhodobou perspektivou, než šít horkou jehlou programy podpory krátkodobých neživotaschopných projektů.

AVO podporuje zapojování do mezinárodních projektů, zejména v nové oblasti bioekonomiky, která je jednoznačně prioritou Evropské komise. Proto se AVO stalo členem národního Bioeast HUBu CZ. (Zdroj: Pixabay)

MM: Jaký by měl být poměr mezi základním a aplikovaným výzkumem, a jak by k těmto dvěma skupinám bylo dobré přistupovat ze strany státu, firem, výzkumných institucí, škol…?

Ing. Kraus: Výzkum potřebujeme jak základní, tak i aplikovaný, který výsledky základního posune k tržnímu uplatnění. Státní podpora výzkumu by měla být vyvážená, nelze preferovat. Opět bych zmínil Německo, kde instituce základního i aplikovaného výzkumu mají podepsáno dlouhodobé memorandum se státem. Oba typy výzkumu se musí rozdílně hodnotit, rozdílně podporovat. Jeden z největších problémů výzkumu v Česku je komercializace výsledků, i přes to, že se vydaly stovky milionů korun na podporu center transferu technologií u výzkumných organizací. Uvedu příklad: Před měsícem vydal ČSÚ statistická data o získávání zdrojů pro výzkumné aktivity. Z nich je krásně vidět, kdo jaký výzkum v ČR provádí. Akademie věd, ale i VŠ získávají průměrně ročně cca 3 % výnosů z českých i zahraničních podnikatelských zdrojů (při odečtení poplatků za licence ÚOCHB), zatímco soukromé VO získají cca 22 % zdrojů od českých i zahraničních podniků. Je tedy jasně vidět, jaké výzkumné organizace provádějí výzkum a vývoj, který se v podnicích aplikuje. Pro VO, které deklarují, že provádějí aplikovaný výzkum, by jedno z hodnoticích kritérií měl být i objem prostředků získaných z neveřejných zdrojů (tedy prodejem výsledků své činnosti).

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

Ing. Kraus: Dlouhodobě se snažíme nedělat rozdíly mezi různými věkovými skupinami a prosazovat atraktivitu práce výzkumníka. Řekl bych, že se nám to i daří pomocí vyváženého mixu finančních a nefinančních benefitů výzkumné práce. Naše výzkumná organizace podporuje výchovu nových kreativních techniků od základní školy přes střední až po univerzitní vzdělání, nabízíme pomoc při mimoškolních aktivitách, studentské stáže a projekty, brigádní činnost, témata ročníkových, diplomových a doktorandských prací vedených zkušenými odborníky. Na druhou stranu podporujeme celoživotní vzdělávání, kreativitu a invenci při práci. Výzkumníci vidí uplatňování svých výsledků v praxi, mohou přednášet na světových odborných konferencích, jsou motivováni k publikační činnosti. Zaměstnáváme celou řadu zahraničních kolegů nebo umožňujeme i odborné stáže od studentů po profesory jak u nás, tak i našim kolegům na prestižních institucích v zahraničí.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

Ing. Kraus: Neviděl bych budoucnost tolik černě. Předně se musíme všichni naučit spoléhat se především na svoje schopnosti a dovednosti, a nečekat stále na organizovanou pomoc někoho pomazaného. V českých výzkumných organizacích je spousta vzdělaných kreativních a schopných výzkumníků, kteří potřebují pouze dostat příležitost. Ze strany státní správy je „pouze“ třeba vytvořit prostředí, kde se mohou úspěšní bez obav prosadit a kde mohou výsledky svého výzkumu bez problémů uplatňovat na trhu a uvádět do praxe. Je také zapotřebí větší internacionalizace našeho výzkumu, propojování výzkumných týmů a spolupráce se špičkovými zahraničními pracovišti. A v neposlední řadě se více zaměřit na mezinárodní soutěže. AVO podporuje zapojování do mezinárodních projektů, zejména v nové oblasti bioekonomiky, která je jednoznačně prioritou Evropské komise. Proto se AVO stalo členem národního Bioeast HUBu CZ, který je založen v rámci nadnárodní iniciativy Bioeast.

Související články
MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Související články
Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit