Témata

Výzkum v Česku: Vzdělání, kreativita, invence

V současné době snad neexistuje odvětví, které by nepocítilo dopad situace zatížené dlouhodobými anticovidovými opatřeními. Nutno však konstatovat, že mnohá z těchto odvětví už stačila nabrat druhý dech a jsou opět na cestě vzhůru. Mezi ně patří i česká věda a výzkum, ačkoli určitě nelze tvrdit, že to organizace z této sféry mají snadné. Na podrobnosti jsme se v pilotním dílu našeho seriálu Výzkumníci zeptali Ing. Libora Krause, prezidenta Asociace výzkumných organizací.

Tento článek je součástí seriálu:
Výzkum v Česku
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

MM: Které jsou podle vás největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

Ing. Kraus: Problémů a obtíží existuje celá řada, byť nijak fatálních. Loňský rok nám od nich nijak neulehčil. Když vynechám covidovou situaci, tak největším problémem dneška se jednoznačně stala byrokratizace celého systému, dále způsob hodnocení kvality výzkumných organizací a v neposlední řadě rozpočet na výzkum a vývoj, kde se stále projevuje nestabilní financování s velkými výkyvy prostředků v krátkodobém horizontu. K byrokratické náročnosti se již napsalo mnoho, bez ustání vznikají nové požadavky na vykazování a dokladování nejrůznějších výzkumných aktivit, jejich tvůrci však nechápou, či chápat nechtějí, že výzkum je především kreativní proces. V případě hodnocení výzkumných organizací se celý systém zvrhl na hodnocení kvality pomocí tzv. „impakt faktorů“ odborných časopisů. U výzkumných organizací, které zastřešuje naše asociace (AVO), je kvalita dána především uplatněním jejich výsledků v aplikační sféře. Naše výzkumné organizace (VO) dodávají výsledky světovým firmám, zatímco podle hodnocení některých jsou tyto výsledky druho- až třetiřadé oproti publikacím v impaktovaném časopisu. Konečně, pokud jde o rozpočet na výzkum a vývoj, v současnosti intenzivně řešíme společně se Svazem průmyslu snížení prostředků na aplikovaný výzkum, což by v současnosti a blízké budoucnosti znemožnilo podporu celé řady kvalitních výzkumných projektů, případně by mohlo vést až ke zrušení celých soutěží (např. na TAČRu nebo MPO).

Libor Kraus

„Výzkum potřebujeme jak základní, tak i aplikovaný, který výsledky základního posune k tržnímu uplatnění. Státní podpora výzkumu by měla být vyvážená, nelze preferovat.“ (Zdroj: Archív Ing. Krause)

MM: Odrazil se nějak covidový rok 2020 v oblasti VaV, nebo zůstala ušetřena dopadu opatření, který postihl většinu firem?

Ing. Kraus: Epidemie dopadla v minulém roce na všechny, výzkum není výjimkou. Na druhé straně, kdo jiný než výzkum a vývoj by měl hledat nové cesty a nové možnosti rozvoje i při nestandardních stavech. Za výzkumné organizace z AVO mohu říci, že jsme zavedli různá opatření počínaje využitím homeoffice či vzdálených přístupů, řada institucí se zapojila do vývoje a výroby ochranných pomůcek a dezinfekčních roztoků. Kromě jarního lockdownu však práce na výzkumných projektech pokračovala, ve druhé polovině roku se přidalo i firemní oživení. Mnoho podniků si opět začíná uvědomovat, že v období krize je nutné investovat do VaV aktivit, aby v době oživení mohly uvést na trh výrobky nebo služby přinejmenším konkurenceschopné. Za naši organizaci mohu říci, že výnosově došlo k jistému ochlazení, nicméně druhá polovina roku už byla zisková a celkově jsme se dostali na úroveň roku 2018 a dle výhledu na rok 2021 bychom měli opět pokračovat v růstu. Stát nám v tomto období bohužel moc nepomohl, Rada pro výzkum, vývoj a inovace při tvorbě rozpočtu paradoxně snížila celkovou podporu na kolaborativní projekty aplikovaného výzkumu mezi firmami a výzkumnými organizacemi – tedy to, co ostatní vyspělé státy naopak navyšují – na úkor podpory základního výzkumu. Musím ale uvést, že pan ministr Havlíček přislíbil zjednat nápravu.

MM: Existují v rámci přístupu k VaV příklady, kterými bychom se mohli či měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

Ing. Kraus: Vždycky jsem prosazoval a prosazuji stále, abychom neobjevovali objevené a učili se od úspěšných. Máme za sousedy dvě úspěšné země v oblasti výzkumu a vývoje – Rakousko a Německo, proč se tedy nepoučit od nich. V obou úspěšně fungují univerzitní výzkum a instituce základního výzkumu, ale i to, co u nás chybí – a to jsou silné výzkumné instituce zaměřené na aplikovaný výzkum, rakouský AIT (Rakouský technologický institut) nebo německý FHG (Fraunhoferova nadace). Obě tyto instituce mají za dlouhodobý úkol podporu národních firem z hlediska jejich konkurenceschopnosti a jsou v tom velmi úspěšné. Jsem velmi rád, že konečně po 30 letech vysvětlování je v novele zákona o výzkumu a vývoji zmíněno založení Asociace průmyslového výzkumu, která by v ČR zastupovala zájmy aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje a podporovala by v podnicích aplikaci výsledků VaV.

Další věc, co bych zmínil jako pozitivní příklad, jsou stabilní dlouhodobě budované systémy výzkumných center ve vyspělých státech (Asie, USA, Velká Británie, Izrael, Německo), zatímco u nás se stále vytvářejí další, dokonalejší sítě nových center výzkumu, budovaných na úkor stávajících a fungujících center. Možná bychom se měli zamyslet více nad dlouhodobou perspektivou, než šít horkou jehlou programy podpory krátkodobých neživotaschopných projektů.

AVO podporuje zapojování do mezinárodních projektů, zejména v nové oblasti bioekonomiky, která je jednoznačně prioritou Evropské komise. Proto se AVO stalo členem národního Bioeast HUBu CZ. (Zdroj: Pixabay)

MM: Jaký by měl být poměr mezi základním a aplikovaným výzkumem, a jak by k těmto dvěma skupinám bylo dobré přistupovat ze strany státu, firem, výzkumných institucí, škol…?

Ing. Kraus: Výzkum potřebujeme jak základní, tak i aplikovaný, který výsledky základního posune k tržnímu uplatnění. Státní podpora výzkumu by měla být vyvážená, nelze preferovat. Opět bych zmínil Německo, kde instituce základního i aplikovaného výzkumu mají podepsáno dlouhodobé memorandum se státem. Oba typy výzkumu se musí rozdílně hodnotit, rozdílně podporovat. Jeden z největších problémů výzkumu v Česku je komercializace výsledků, i přes to, že se vydaly stovky milionů korun na podporu center transferu technologií u výzkumných organizací. Uvedu příklad: Před měsícem vydal ČSÚ statistická data o získávání zdrojů pro výzkumné aktivity. Z nich je krásně vidět, kdo jaký výzkum v ČR provádí. Akademie věd, ale i VŠ získávají průměrně ročně cca 3 % výnosů z českých i zahraničních podnikatelských zdrojů (při odečtení poplatků za licence ÚOCHB), zatímco soukromé VO získají cca 22 % zdrojů od českých i zahraničních podniků. Je tedy jasně vidět, jaké výzkumné organizace provádějí výzkum a vývoj, který se v podnicích aplikuje. Pro VO, které deklarují, že provádějí aplikovaný výzkum, by jedno z hodnoticích kritérií měl být i objem prostředků získaných z neveřejných zdrojů (tedy prodejem výsledků své činnosti).

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

Ing. Kraus: Dlouhodobě se snažíme nedělat rozdíly mezi různými věkovými skupinami a prosazovat atraktivitu práce výzkumníka. Řekl bych, že se nám to i daří pomocí vyváženého mixu finančních a nefinančních benefitů výzkumné práce. Naše výzkumná organizace podporuje výchovu nových kreativních techniků od základní školy přes střední až po univerzitní vzdělání, nabízíme pomoc při mimoškolních aktivitách, studentské stáže a projekty, brigádní činnost, témata ročníkových, diplomových a doktorandských prací vedených zkušenými odborníky. Na druhou stranu podporujeme celoživotní vzdělávání, kreativitu a invenci při práci. Výzkumníci vidí uplatňování svých výsledků v praxi, mohou přednášet na světových odborných konferencích, jsou motivováni k publikační činnosti. Zaměstnáváme celou řadu zahraničních kolegů nebo umožňujeme i odborné stáže od studentů po profesory jak u nás, tak i našim kolegům na prestižních institucích v zahraničí.

MM: Jak vidíte budoucnost české výzkumné sféry?

Ing. Kraus: Neviděl bych budoucnost tolik černě. Předně se musíme všichni naučit spoléhat se především na svoje schopnosti a dovednosti, a nečekat stále na organizovanou pomoc někoho pomazaného. V českých výzkumných organizacích je spousta vzdělaných kreativních a schopných výzkumníků, kteří potřebují pouze dostat příležitost. Ze strany státní správy je „pouze“ třeba vytvořit prostředí, kde se mohou úspěšní bez obav prosadit a kde mohou výsledky svého výzkumu bez problémů uplatňovat na trhu a uvádět do praxe. Je také zapotřebí větší internacionalizace našeho výzkumu, propojování výzkumných týmů a spolupráce se špičkovými zahraničními pracovišti. A v neposlední řadě se více zaměřit na mezinárodní soutěže. AVO podporuje zapojování do mezinárodních projektů, zejména v nové oblasti bioekonomiky, která je jednoznačně prioritou Evropské komise. Proto se AVO stalo členem národního Bioeast HUBu CZ, který je založen v rámci nadnárodní iniciativy Bioeast.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit