MM: Aplikací inteligentních technologií dochází ke snížení výrobních nákladů a zkrácení průchodu zakázky výrobou. Jaká spatřujete pozitiva a negativa v tomto procesu?
Ing. Michal Dosedla, Ph.D.: Pozitivy jsou výrazné zvýšení produktivity a snížení počtu neshodných dílů, snížení výsledné ceny produktu nebo zvýšení marže výrobce, zkrácení dodací lhůty vyráběného produktu, automatické a důsledné dokumentování všech procesů a archivace dat. Jako negativní vnímám čím dál vyšší závislost na počítačových systémech, moderní PDM a ERP systémy se musejí často obcházet v nestandardních situacích, se kterými si neumějí poradit a vysoké nároky na kvalitu výrobní dokumentace.
Ing. Josef Vosolsobě: Vnímám pozitivně synergii vývoje produktů a technologií, kterými jsou produkty vytvářeny. Vnímám nebezpečí zahlcení nepotřebnými informacemi.
Ing. Vojtěch Frkal: Hlavní přínosy jsou zmíněny již v otázce – snížení nákladů a zrychlení výrobního procesu. Inteligentní výrobní procesy vyžadují použití zařízení zcela nové generace vybavená příslušnými technickými parametry a schopnostmi. Pořízení takových zařízení a jejich uvedení do bezporuchového provozu bude vyžadovat nemalé investice. A právě vysoké pořizovací náklady jsou z mého pohledu jedním z negativ, která budou nástup inteligentních výrobních systémů brzdit. Každému technikovi je jistě jasné, že tato zařízení budou značně složitá. Pokud stále platí stará pravda, že čím je zařízení složitější, tím je větší pravděpodobnost, že se porouchá, pak je o to více potřeba zabývat se otázkou spolehlivosti. Automatizace diagnostiky, predikce poruch tedy nabývají na významu a výrobci strojů začínají integrovat do svých zařízení stále více senzorů a vyvíjejí softwarové aplikace na jejich zpracování. Na druhou stranu přínosem inteligentní automatizované výroby musí být minimalizace chyb a omylů způsobených lidským faktorem.
MM: Jaká jsou využití a specifika 3D tisku ve vaší prototypové výrobě?
Ing. Michal Dosedla, Ph.D.: 3D tisk je pro nás zatím ne příliš využívaný způsob sériové výroby dílců nebo prvních prototypů. To je dáno tím, že převážná většina dílů, ze kterých jsou stroje Fermat složeny, je z kovových materiálů, jejichž tisk ještě není tolik rozšířený. Vzhledem k tomu, že disponujeme zařízením s laserovou technologií, se spíše soustředíme na využívání laseru pro svařování, navařování a kalení.
Ing. Josef Vosolsobě: 3D tisk nevyužíváme. Stavíme prototypy přímo z plechu. Odlaďujeme technické řešení a technologii výroby přímo na „živém produktu“.
Ing. Vojtěch Frkal: V Toshulin jsme dosud 3D tisk nevyužili. Při výrobě našich produktů se používají tradiční materiály, tvary a velikost dílů jsou optimalizovány pro standardní výrobní technologie. Potřeba výroby prototypů reálných dílů je tedy velmi nízká. V současnosti se jako reálné jeví spíše využití 3D tisku v oblasti marketingu a propagace. V dlouhodobém výhledu však výrobu prototypů reálných dílů nevylučuji. Je zřejmé, že dostupnost produktů aditivních technologií se neustále zvyšuje. Nastane-li tedy situace, kdy bude vyrobení dílu pomocí 3D tisku efektivní z časových nebo nákladových důvodů, jistě výhod této technologie využijeme. Za oblast hodnou pozornosti však považuji využívání 3D tisku nebo aditivních technologií u stávajících a potenciálních zákazníků, uživatelů obráběcích strojů. Integrace aditivních technologií do obráběcího stroje přináší obrovskou flexibilitu ve výrobních možnostech takového stroje.
Zbyněk Koukolík
zbynek.koukolik@mmspektrum.com