Efektivita výroby & čeští výrobci

MM: Jak hodnotíte proces zavádění automatizace výrobních procesů, který posouvá své hranice k automatizaci inteligentní?

Ing. Michal Dosedla, Ph.D.: Na základě mých zkušeností z některých, převážně českých výrobních společností a výroby ve Fermatu si myslím, že za sousedním Německem velmi zaostáváme. Jsem přesvědčen, že pro velké množství německých výrobních společností nebude obtížné přiblížit se rychle k naplnění vize Industry 4.0. To je dáno systémovým přístupem téměř ke všem procesům ve firmě a důsledným softwarovým propojením všech středisek. V českých firmách budeme v budoucnu narážet právě na naši nesystémovost, ale také na nekompatibilitu různých počítačových softwarů, které byly v minulosti v podnicích nasazeny a dnes je budeme jen obtížně „nutit“ ke komunikaci mezi sebou. Následné zautomatizování naší malosériové výroby bude znamenat velký tlak nejen na výrobní oddělení, ale v prvé řadě na oddělení plánování, konstrukce a technologie. Nově konstruované díly budou muset být uzpůsobeny snadnému a pevnému upnutí na výměnnou paletu, což může mít dopad na jejich tvar. Samozřejmostí bude muset být 100% a bezchybná výkresová dokumentace. A v poslední řadě odladěný CNC program. V budoucnu by pak teoreticky mohlo ubýt CNC operátorů (jeden operátor bude obsluhovat více strojů najednou) a naopak přibýt konstruktérů, technologů a programátorů, jejichž práci zatím strojem nahradit nedokážeme.

Ing. Josef Vosolsobě: Automatizace s vlastní schopností komunikace a rozhodování v podstatě vyřazuje lidský faktor z procesu výroby. Člověk se staví do role stvořitele tohoto komplexního a komplikovaného systému. Doufám, že si zachováme i radost z jednoduchých technických řešení.

Ing. Vojtěch Frkal: Směřování výrobních firem k automatizovaným procesům lze pozorovat již velmi dlouho. Zavádění automatizace však probíhá značně nerovnoměrně jak z pohledu odvětví průmyslu, tak z pohledu teritorií. Rychlost zavádění automatizace jistě souvisí se situací firem a jejich momentálním rozvojem. Automatizovanou produkci lze jednodušeji zřídit v továrně postavené na zelené louce, složitější a nákladnější je měnit zaběhlý proces. Zajímavým fenoménem posledních let je jistě stále větší podíl aplikací automatizované výroby v zemích s relativně levnou pracovní silou. Firma Toshulin jako dodavatel obráběcích strojů registruje požadavky na integraci jejích produktů do automatizovaných systémů od zákazníků evropských a v kontextu výše uvedeného, také od zákazníků z Asie. Produkty firmy jsou takového charakteru, že pouze jejich malá část se uplatňuje v sériové nebo hromadné výrobě. Takže požadavky na integraci strojů do automatizované výroby jsou spíše výjimkou. Nový trend směřující k inteligentní automatizaci přináší zvýšení flexibility procesů a zařízení, mluví se o automatizované výrobě individualizovaných produktů apod. Pro firmu Toshulin tento trend znamená, že se zvýší podíl uživatelů obráběcích strojů, kteří budou uvažovat o automatizovaných výrobních procesech. Budou vznikat výrobní systémy, jejichž úkolem bude automaticky produkovat malé série nebo jednotlivé kusy výrobků. Je tedy nutné sledovat nové výsledky výzkumu a vývoje v oblasti inteligentní automatizace a v rámci produktových inovací na ně reagovat.

MM: Aplikací inteligentních technologií dochází ke snížení výrobních nákladů a zkrácení průchodu zakázky výrobou. Jaká spatřujete pozitiva a negativa v tomto procesu?

Ing. Michal Dosedla, Ph.D.: Pozitivy jsou výrazné zvýšení produktivity a snížení počtu neshodných dílů, snížení výsledné ceny produktu nebo zvýšení marže výrobce, zkrácení dodací lhůty vyráběného produktu, automatické a důsledné dokumentování všech procesů a archivace dat. Jako negativní vnímám čím dál vyšší závislost na počítačových systémech, moderní PDM a ERP systémy se musejí často obcházet v nestandardních situacích, se kterými si neumějí poradit a vysoké nároky na kvalitu výrobní dokumentace.

Ing. Josef Vosolsobě: Vnímám pozitivně synergii vývoje produktů a technologií, kterými jsou produkty vytvářeny. Vnímám nebezpečí zahlcení nepotřebnými informacemi.

Ing. Vojtěch Frkal: Hlavní přínosy jsou zmíněny již v otázce – snížení nákladů a zrychlení výrobního procesu. Inteligentní výrobní procesy vyžadují použití zařízení zcela nové generace vybavená příslušnými technickými parametry a schopnostmi. Pořízení takových zařízení a jejich uvedení do bezporuchového provozu bude vyžadovat nemalé investice. A právě vysoké pořizovací náklady jsou z mého pohledu jedním z negativ, která budou nástup inteligentních výrobních systémů brzdit. Každému technikovi je jistě jasné, že tato zařízení budou značně složitá. Pokud stále platí stará pravda, že čím je zařízení složitější, tím je větší pravděpodobnost, že se porouchá, pak je o to více potřeba zabývat se otázkou spolehlivosti. Automatizace diagnostiky, predikce poruch tedy nabývají na významu a výrobci strojů začínají integrovat do svých zařízení stále více senzorů a vyvíjejí softwarové aplikace na jejich zpracování. Na druhou stranu přínosem inteligentní automatizované výroby musí být minimalizace chyb a omylů způsobených lidským faktorem.

MM: Jaká jsou využití a specifika 3D tisku ve vaší prototypové výrobě?

Ing. Michal Dosedla, Ph.D.: 3D tisk je pro nás zatím ne příliš využívaný způsob sériové výroby dílců nebo prvních prototypů. To je dáno tím, že převážná většina dílů, ze kterých jsou stroje Fermat složeny, je z kovových materiálů, jejichž tisk ještě není tolik rozšířený. Vzhledem k tomu, že disponujeme zařízením s laserovou technologií, se spíše soustředíme na využívání laseru pro svařování, navařování a kalení.

Ing. Josef Vosolsobě: 3D tisk nevyužíváme. Stavíme prototypy přímo z plechu. Odlaďujeme technické řešení a technologii výroby přímo na „živém produktu“.

Ing. Vojtěch Frkal: V Toshulin jsme dosud 3D tisk nevyužili. Při výrobě našich produktů se používají tradiční materiály, tvary a velikost dílů jsou optimalizovány pro standardní výrobní technologie. Potřeba výroby prototypů reálných dílů je tedy velmi nízká. V současnosti se jako reálné jeví spíše využití 3D tisku v oblasti marketingu a propagace. V dlouhodobém výhledu však výrobu prototypů reálných dílů nevylučuji. Je zřejmé, že dostupnost produktů aditivních technologií se neustále zvyšuje. Nastane-li tedy situace, kdy bude vyrobení dílu pomocí 3D tisku efektivní z časových nebo nákladových důvodů, jistě výhod této technologie využijeme. Za oblast hodnou pozornosti však považuji využívání 3D tisku nebo aditivních technologií u stávajících a potenciálních zákazníků, uživatelů obráběcích strojů. Integrace aditivních technologií do obráběcího stroje přináší obrovskou flexibilitu ve výrobních možnostech takového stroje.

Zbyněk Koukolík

zbynek.koukolik@mmspektrum.com