Témata
Zdroj: Pixabay

Firmy, které měly na tento rok naplánované zahájení výzkumně-vývojových projektů, se konečně dočkaly možnosti požádat o dotace, a zlepšit tak ekonomiku těchto záměrů. Pro inovačně orientované firmy totiž budou brzy dostupné dlouho očekávané výzvy.

Milan Sedláček

Mgr. Ing. Milan Sedláček, Ph.D. je předsedou představenstva a ředitelem společnosti Renards, zabývající se komplexním dotačním poradenstvím.
Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, obory Business Management a Evropská studia, doktorský titul získal v oboru Ekonomika a management podniků.
V oblasti dotací aktivně působí od roku 2007. Během této doby měl na starosti projekty podnikatelů, obcí, univerzit, Národního památkového ústavu apod. Celkově se podílel na řešení stovek dotačních projektů. Pro problematiku evropských dotací má adekvátní vzdělání, výhodně spojující ekonomické disciplíny a znalosti fungování a pravidel EU. Má doktorát z Ekonomicko-správní fakulty MU a současně magisterský titul z Evropských studií z Fakulty sociálních studií MU.
O dotacích často přednáší, například na Masarykově univerzitě, zpracoval několik odborných publikací o dopadu a souvislostech evropských dotací. Mimo to je expertem Industry clusteru 4.0 na dotační financování a členem dozorčí rady Regionální hospodářské komory Brno. Rád přispívá ke kultivaci dotačního prostředí a pojmenovává jak přínosy dotačního financování, tak jeho negativa.

Reklama

Do 16. června 2022 je možné podávat žádosti o dotace z programu Trend, podprogram 1 Technologičtí lídři, jehož cílem je zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem. Dotační podporu mohou získat projekty průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž cílem je zavedení výsledků do praxe, projekty rozvíjející nové technologie a materiály, zvyšující míru automatizace a robotizace a využití digitálních technologií. Hlavními žadateli mohou být jen firmy, které se prokážou předchozími zkušenostmi s realizací výzkumu a vývoje za využití vlastních kapacit. V této aktuální soutěži vyhlášené Technologickou agenturou České republiky jsou připraveny k rozdělení celkem 2 mld. Kč. Z toho 70 % finančních prostředků je vyhrazeno přednostně pro projekty, kde jsou hlavními žadateli malé a střední podniky (MSP).

„Podpora z programu Trend může činit až 70 % celkových uznatelných nákladů projektu,“ říká Milan Sedláček, předseda představenstva poradenské firmy Renards. (Zdroj: Renards)

Ačkoliv byla oproti minulému období snížena maximální částka dotační podpory ze 40 mil. Kč na 25 mil. Kč pro jednotlivý projekt, stále jde o velmi zajímavý zdroj spolufinancování inovačních projektů firem. A to i z toho důvodu, že intenzita podpory může činit až 70 % z celkové výše uznatelných nákladů projektu.

V červenci se pak očekává vyhlášení další veřejné soutěže na podporu výzkumně-vývojových projektů firem, a to z programu Aplikace. Ten bude součástí Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Program navazuje na končící Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK).

Cíle a podmínky čerpání dotace by v programu OP TAK Aplikace měly být podobné programu Trend. Oba programy jsou mimořádné svou atraktivitou také pro velké podniky. V závislosti na parametrech projektu a skladbě uznatelných nákladů (rozdělení typově mezi průmyslový výzkum a experimentální vývoj) může velký podnik získat míru dotace v rozmezí 25–65 %.

Reklama

Míru dotační podpory firmy silně ovlivní případná tzv. účinná spolupráce – tedy partnerské zapojení buď MSP, nebo výzkumné organizace, například univerzity, do společného projektu. Zapojení partnera však není podmínkou.

Uznatelnými náklady v aktuální veřejné soutěži programu Trend jsou:

– osobní náklady, včetně odvodů;

–  nástroje, přístroje a vybavení (pouze formou daňových odpisů);

–  spotřební materiál, drobný hmotný majetek;

–  náklady na služby, včetně nákladů na smluvní výzkum;

–  dodatečné režijní náklady nebo výdaje.

Shodné nebo podobné vymezení uznatelných nákladů se očekává i v následné dotační výzvě z programu OP TAK Aplikace, jehož schvalování Evropskou komisí jde v červnu tohoto roku do finále. Doufejme tedy, že vše proběhne bez problémů a firmy se dočkají dalších dotací pro podporu svých inovací.

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Co a kdo pomůže firmám ve výzkumu a vývoji

Výzkumně-vývojové aktivity pomáhají firmám k posílení konkurenceschopnosti, k růstu a k vytváření hodnot pro zákazníky, to je dlouhodobě známý fakt. Vyplatí se však investovat úsilí, lidské kapacity a finanční prostředky firem do těchto aktivit i v současné době, kdy se potýkáme hned s několika krizemi? A co nebo kdo nám v tom pomůže?

Digitalizace podniku s dotací

Průběžná digitalizace podnikových procesů již často nebývá motivována ani tak získáním konkurenční výhody jako spíše snahou nezaostat za nejlepšími podniky v oboru. Často se však jedná o nákladově náročné investice, které navíc nemusí znamenat skokové navýšení výrobní kapacity jako u jiných investic.

Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích, Daňové odpočty

V prvním díle našeho miniseriálu o podpoře výzkumu a vývoje v České republice jsme se věnovali porovnání základních druhů podpory výzkumu a vývoje v České republice s uvedením jejich základních specifik a odlišností. V tomto díle bychom se rádi detailněji zaměřili na možnost podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit