Témata
Zdroj: Pixabay

Co a kdo pomůže firmám ve výzkumu a vývoji

Výzkumně-vývojové aktivity pomáhají firmám k posílení konkurenceschopnosti, k růstu a k vytváření hodnot pro zákazníky, to je dlouhodobě známý fakt. Vyplatí se však investovat úsilí, lidské kapacity a finanční prostředky firem do těchto aktivit i v současné době, kdy se potýkáme hned s několika krizemi? A co nebo kdo nám v tom pomůže?

Kamil Krč

Dlouhodobě se zabývá problematikou inovací a podpory organizací zaměřených na výzkum a vývoj. Publikuje zejména články o inovacích, byznysu a transferu technologií. Působil šest let v Jihomoravském inovačním centru (JIC), kde poskytoval konzultační a odborné služby inovačním firmám a start-upům zejména v oblasti marketingu, patentů a firemních strategií.  Na Mendelově univerzitě v Brně pomohl připravit, spustit a rozběhnout univerzitní Centrum transferu technologií.  Pět let řídil olomoucké inovační centrum, ještě pod názvem OK4Inovace a následně koordinoval výzkumně-vývojové dotační projekty ve společnosti Meopta-optika. Podílel se na založení a rozvoji Českého optického klastru. Od roku 2011 se zapojoval do různých dotačních projektů, v současnosti je Manažerem obchodu a marketingu ve společnosti Renards zabývající se komplexním dotačním poradenstvím.

Reklama

Výzkumné a inovační úsilí ve firmách se ne vždy projeví pozitivně již v krátkodobém horizontu. Často jde o spíše o investice do budoucí prosperity, růstu a dlouhodobé ekonomické udržitelnosti firmy, a to ve stylu rčení „To, co uděláme dnes, rozhoduje o tom, jak se nám bude dařit zítra“.

Opodstatněnost výzkumných a inovačních aktivit ve firmách dokazují nejen zkušenosti a finanční výsledky řady inovativních firem, ale také data z různých průzkumů. Například studie Proven Paths to Innovation Success, vypracovaná společností PwC, na základě desetiletého zkoumání ukázala, že společnosti, jež do svých strategií integrují inovace, dosáhnou během 3 let průměrně o 40 % vyššího provozního zisku a o 100 % vyšší výnosnosti pro akcionáře oproti firmám bez takových strategií.

Inovace jsou tedy pro firmy potřebné a často nezbytné, současně je výhodné do nich investovat i v průběhu hospodářské krize, neboť s koncem krize získává inovativní firma konkurenční výhodu oproti společnostem, které přečkaly krizi útlumem aktivit a investic – a inovativní firma díky větší aktivitě (oproti firmám v defenzivě) posílí svou pozici v tržním prostředí. Podle zjištění společnosti McKinsey & Company to je až o 30 %. Zavádění inovací však, jak známo, brání různé bariéry. Naštěstí je firmám k dispozici mnoho podpůrných organizací, nástrojů a možností, jak si realizaci inovačních aktivit usnadnit a jak zvýšit jejich úspěšnost a rentabilitu souvisejících investic. Inovativní firmy v tom dnes tedy nejsou samy. Nabízejí se různé formy pomoci od mnoha veřejných i komerčních subjektů, asociací, svazů, hospodářských komor a oborových klastrů. Dosažitelnější a použitelnější než dříve jsou také potřebné odborné znalosti, výzkumné výsledky a špičkové přístrojové kapacity univerzit i dalších výzkumných institucí. A v neposlední řadě je a bude firmám k dispozici možnost výhodného spolufinancování výzkumně-vývojových aktivit prostřednictvím dotací či jiných výhodných finančních nástrojů.

S dotacemi se dostaneme dál a levněji

Na dotační výzvy z nového programového období firmy čekaly dlouho. V průběhu jara a léta 2022 se však již spouštějí některé programy poskytující dotace na výzkum a inovace ve firmách či na pořízení souvisejících technologií. U Technologické agentury ČR (TA ČR) tak bylo možné si do poloviny června požádat o dotace z programu Trend, konkrétně z podprogramu Technologičtí lídři. Do 13. července 2022 běží termín pro podání žádostí do výzvy programu Delta 2, zaměřeného na podporu aplikovaného výzkumu ve spolupráci se zahraničními partnery. Malé a střední podniky si mohou do 5. srpna 2022 požádat o dotaci až 20 mil. Kč z čerstvě vyhlášené soutěže v programu The Country for the Future na produktové, procesní a organizační inovace. V červenci pak mají být vyhlášeny výzvy Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) k programům OP TAK Aplikace a OP TAK Inovace, na podzim snad bude vyhlášen též OP TAK Potenciál. Od poloviny června až do září probíhá sběr žádostí o dotace z výzvy Národního plánu obnovy – Digitální podnik, na výdaje spojené s digitalizací, automatizací a souvisejícími inovacemi firemních procesů. Pro finanční podporu technologických start-upů, tedy začínajících firem zaměřených na inovační podnikání, pak agentura CzechInvest připravila projekt Technologická inkubace. Z něj budou moci vybrané firmy získat finanční podporu až 4,5 mil. Kč bez ztráty podílu, zejména na vývoj produktu a služby spojené s jeho realizací, a také až dva roky inkubace. První výzva byla stanovena na termín od 1. do 31. července 2022. A v tomto roce je také zatím stále ještě možné požádat si o dotaci z dobíhající výzvy programu OP PIK Inovační vouchery a získat tak dotační podporu na nákup znalostních služeb výzkumných organizací. U této výzvy byla v květnu navýšena alokace finančních prostředků o dalších 30 mil. Kč, proto by se mělo dostat na všechny zájemce splňující podmínky. U ostatních dotačních titulů se však v současnosti více než dříve vyplatí nečekat a projektovou žádost připravit a podat co nejdříve. „Dlouholeté zkušenosti jasně ukazují, že v prvních výzvách je vždy šance na úspěch nejvyšší. Přestože jsou jednotlivé výzvy dlouho dopředu avizovány, řada podniků na ně není včas připravena. Ti rychlí a proaktivní tedy mají výhodu,“ sdělil Milan Sedláček, ředitel společnosti Renards, zabývající se komplexním dotačním poradenstvím.

Reklama
Reklama

Vyznat se ve složitých podmínkách dotací a vůbec v dotačním prostředí je pro firmy často obtížné, naštěstí mohou využít služeb mnoha specializovaných poradenských společností. Zkušené dotační agentury, jako je například Renards, zvýší šanci žadatele na získání dotace a taktéž poskytnou spolehlivou administraci realizovaných dotačních projektů, a to tak, aby se eliminovalo riziko vzniku chyb při řízení projektu, kdy při nesplnění podmínek poskytovatele hrozí krácení dotací. Pro rychlou úvodní orientaci v aktuálně dostupných nebo brzy spouštěných dotačních programech je pak možné navštívit například přehledný portál dotace.eu.

Nechme se propojit s potřebnými partnery

U komplexnějších výzkumně-vývojových projektů, pro jejichž úspěšnou realizaci firma nedisponuje všemi potřebnými zdroji (finance, znalosti, dovednosti, informace, technologické vybavení, přístup na nové cílové trhy apod.), se pak nabízí otázka, s jakými partnery se případně spojit a kde je najít, ale také jak zjistit, zda mají podobné cíle a potřeby, na nichž je možné spolupráci postavit. Při vyhledávání možných partnerů nejen pro budování a rozvoj dodavatelsko-odběratelských vztahů, ale také ke spojení do výzkumně-vývojových kooperací a společných projektů se osvědčuje využívat networkingové akce pořádané inovačními centry. Na nich se firmy mohou seznámit s dalšími subjekty z řad firem i výzkumných institucí, které se zajímají o společná témata možné spolupráce. Takové akce pořádá například brněnská organizace JIC, ostravské sdružení MSIC, olomoucké sdružení ICOK nebo středočeská organizace SIC. Podobná inovační centra a další typy organizátorů networkingových akcí se dají nalézt téměř ve všech regionech. Obzvláště se osvědčily akce typu JIC 120 vteřin.

K cílenějšímu propojování firem, jež jsou podobně oborově zaměřeny či působí ve shodném hodnototvorném řetězci, pak dobře slouží oborové klastry. Výhodou je, že členové klastrových organizací se potkávají a mluví spolu opakovaně, postupně se navzájem poznávají a budují si mezi sebou důvěru. To jim v okamžiku nalezení vhodné příležitosti pro iniciaci nového projektu pomůže k mnohem rychlejšímu navázání partnerské spolupráce, a to i v oblasti výzkumu a vývoje, kde je vzájemná důvěra obzvláště důležitá. Podporu pro diskuzní či networkingová setkávání oborově spřízněných potenciálních partnerů a prostor pro jejich vzájemné poznávání, pro výměnu informací a pro sdílení příležitostí poskytují právě klastrové organizace.

Takto podporuje své členy v rozpoznání vhodných partnerů a navazování výzkumně-vývojových spoluprací například Český optický klastr. Kromě pořádání společných workshopů na různá technologická témata a kromě podpory činnosti tematických pracovních skupin poskytuje vybraným projektům svých členů také přímou pomoc formou projektové koordinace. „Nedávno jsme takto podpořili vznik společného projektu vývoje unikátního Ramanova spektroskopu, do nějž se zapojili celkem tři členové našeho klastru; firma ZEBR, s. r. o., působící v oblasti přesného strojírenství a jemné mechaniky, Univerzita Palackého v Olomouci a VŠB – Technická univerzita Ostrava,“ uvedl Petr Přikryl, manažer Českého optického klastru.

Pro téměř každou výrobně orientovanou firmu je v Česku k dispozici vhodný oborový klastr, v němž může nalézt partnery pro své výzkumně-vývojové aktivity. Většinu českých klastrových organizací sdružuje Národní klastrová organizace (NCA), jejíž pracovníci zájemce z řad podnikatelů rádi nasměrují na klastry odpovídající jejich oborovému zaměření a záměrům.

Další možností, jak posílit předpoklady firmy pro úspěšnou realizaci výzkumně-vývojového projektu, je využít odborných znalostí, výzkumných výsledků či přístrojových kapacit technických vysokých škol a dalších výzkumných institucí, a to buď formou služeb, anebo prostřednictvím přímého zapojení vybraného výzkumného partnera do projektu. V takových případech je často možné čerpat na společný projekt dotace. A to buď z programů, do nichž by se firma bez partnerského spojení s výzkumnou organizací v roli hlavního příjemce vůbec nedostala, anebo z programů určených primárně pro firmy, kdy je však firma při zapojení výzkumné organizace formou tzv. účinné spolupráce oceněna vyšší mírou získané dotace. Tak tomu je například u programu Trend, kdy hlavní příjemce – firma – získá v dotaci až patnáct procentních bodů navíc; to samé by mělo platit v chystané výzvě OP TAK Aplikace.

Samozřejmě že pro firmy, které plánují ve svém projektu řešit konkrétní oblast technických či technologických problémů a výzev, může být komplikované vytipovat a najít výzkumnou organizaci právě s takovými znalostmi a technologiemi, jež jsou pro projekt relevantní (pokud už s některou nespolupracují). Zejména v prostředí univerzit může být složité zjistit, na které přesně najít potřebné vstupy a jak se dostat k těm správným lidem, kteří jsou nositeli požadovaných znalostí, výzkumných výsledků nebo přístrojového vybavení. Výrazně v tom pomohou útvary nebo centra transferu technologií, pokud jsou ve vytipované instituci zřízeny. A pokud si firma není jistá, kterou organizaci vůbec oslovit, pak se může obrátit na spolek Transfera.cz, jenž sdružuje specialisty na transfer technologií z českých univerzit a dalších výzkumných institucí. Pracovníci spolku pomohou firmě vytipovat, případně i oslovit instituci odpovídající oblasti inovačního záměru firmy a hledaným technologiím či znalostem.

S nalezením zahraničních partnerů pro výzkum a vývoj anebo poskytovatelů technologií ze zahraničí pak firmám pomohou organizace zapojené ve světové síti Enterprise Europe Network (EEN). Koordinátorem těchto služeb v České republice je Technologické centrum AV ČR, v jednotlivých regionech jsou tyto služby dostupné u partnerů sítě, jako jsou JIC, RHK Brno, KHK MSK nebo BIC Plzeň.

Reklama

Kdo další s inovacemi pomůže

Ke komplexní přípravě a realizaci výzkumných a inovačních projektů firem je třeba mnohem víc než finance a partneři poskytující některé chybějící zdroje: jsou to mj. nápady na nové či lepší produkty a dovednosti potřebné ke zjištění zákaznických potřeb a také návrhy odpovídajícího konceptu produktu či jeho skutečně požadovaných funkcí. To pak nasměruje firmu k vývoji takového produktu, jenž bude mít mezi zákazníky mnohem větší úspěšnost. K tomu je možné využít služeb specializovaných poradenských společností, jako jsou například Direct People, IdeaSense nebo UNICO.

Nezbytným předpokladem pro tržní realizaci inovačního produktu v co nejvyšší jakosti, se správnými parametry a v dostatečném množství je pak dobře fungující výroba. V této fázi se nabízí zavedení potřebného rozsahu automatizace a digitalizace. Tyto prvky konceptu Průmysl 4.0 najdou opodstatnění jak ve velkosériové výrobě, tak i v malých sériích, či dokonce v kusové výrobě. S jejich zaváděním a testováním pomůže například Centrum Intemac, které poskytuje celou řadu souvisejících služeb a provozuje také první český Digital Innovation Hub.

Závěrem – pojďme do toho!

Jak z výše uvedeného vyplývá, firmy, pro něž je důležité rozvíjet své podnikání a produkty, zlepšovat podnikové procesy, zavádět inovační technologie a vytvářet nové hodnoty pro své zákazníky, v tom tedy nejsou samy.

Pravda je, že firmy, jež to myslí s inovacemi vážně, si nejvíce pomohou vlastními silami, bez toho to nejde. Je třeba sledovat a vyhodnocovat nové příležitosti, zvažovat vlastní silné stránky, na nichž je možné stavět rozvoj firmy, provádět potřebné analýzy a přijímat odpovídající rozhodnutí. A je nutné nepodcenit práci s lidmi ani budování firemní proinovační kultury.

Avšak společnosti, které jsou otevřené svému okolí, mají cestu k přípravě a realizaci svých výzkumně-vývojových aktivit usnadněnou. Důležité je neuzavírat se, ale dívat se kolem sebe, potkávat a bavit se s profesně či oborově spřízněnými lidmi a organizacemi, sdružovat se ve vhodných asociacích, klastrech nebo podnikatelských svazech, sdruženích a komorách. Takto se firma může dostat k mnoha dalším zajímavým a pro byznys potřebným informacím a kontaktům, najít přístup k externím zdrojům pro své inovace či získat podporu od jiných organizací pro své inovační aktivity. A to firmě umožní snáze dosáhnout svých podnikatelských cílů.

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Finance na inovační projekty

Firmy, které měly na tento rok naplánované zahájení výzkumně-vývojových projektů, se konečně dočkaly možnosti požádat o dotace, a zlepšit tak ekonomiku těchto záměrů. Pro inovačně orientované firmy totiž budou brzy dostupné dlouho očekávané výzvy.

Digitalizace podniku s dotací

Průběžná digitalizace podnikových procesů již často nebývá motivována ani tak získáním konkurenční výhody jako spíše snahou nezaostat za nejlepšími podniky v oboru. Často se však jedná o nákladově náročné investice, které navíc nemusí znamenat skokové navýšení výrobní kapacity jako u jiných investic.

Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit