Témata
Reklama

Frézovací strategie při výrobě forem a zápustek

Obrábění forem a zápustek představuje jeden z důležitých oborů dnešního obrábění. Tento příspěvek je věnován zásadám a doporučením z hlediska volby frézovacích strategií při výrobě forem a zápustek z materiálů s vyšší pevností a tvrdostí.

Díky rozvoji nových progresivních technologií, jako jsou HSC, suché a tvrdé obrábění, se otevírají nové možnosti i v oblasti výroby forem. Tradiční výrobní řetězce zahrnující výrobu fyzického modelu, hrubování materiálu před tepelným zpracováním, tepelné zpracování, výrobu elektrod a dokončovací etapu skládající se z elektroeroze s následným manuálním či pouze poloautomatickým dokončováním, již nemají z důvodu nízké flexibility a značné časové náročnosti velkou šanci na úspěch.
Nové technologie podstatně zkracují celý výrobní řetězec a rozpracovanost výroby, protože veškerá výroba je realizována frézováním již od tepelně zpracovaného polotovaru. Značná výhoda tkví také v minimalizaci či úplném odstranění manuálního dokončování a v neposlední řadě je zde k dispozici značný racionalizační potenciál moderních technologií obrábění. Proto, aby vysokorychlostní tvrdé obrábění bylo možné ekonomicky uplatňovat, musí být striktně dodržovány určité technologické zásady nejen při volbě řezných podmínek, nástrojů apod., ale také při volbě frézovacích strategií.
Reklama
Reklama
Reklama

Hrubování

Cílem hrubování je hospodárně a co nejrychleji odebrat co největší objem materiálu a tím přiblížit konturu pro následné dokončování. Při velmi pečlivém přiblížení se požadované kontuře již při hrubování je možné v některých případech upustit od předdokončování a značně omezit vlastní dokončování. Velmi často se dosahuje výrazně lepšího přiblížení k cílové tvarové kontuře pomocí nástroje se zaobleným tvarem břitu. Obrábění s nástroji s kruhovým ostřím je však obtížnější na procesní řízení z důvodu zajištění odpovídající procesní spolehlivosti. Hrubování je nejčastěji realizováno pomocí frézovacích hlav s VBD. Z hlediska tvaru proti čtvercovým, popř. kosočtvercovým VBD hovoří kromě špatného přizpůsobení cílové kontuře také poměrně velké radiální síly, které negativně ovlivňují obrobený povrch. Pro použití kruhového tvaru VBD hovoří jejich plynulejší záběr. Jsou také s výhodou využívány při víceosém obrábění tvarových ploch a s jejich pomocí lze kombinovat klasické frézování s torickým.
Nepostradatelným předpokladem při frézování ocelí je kontinuální a sousledný záběr břitu frézy. Orientace jednotlivých drah musí být volena též s ohledem na to, aby nedocházelo ke krátkým a prudkým stoupáním či klesáním. Při vysokorychlostním frézování se nejvíce osvědčilo tzv. kapsování (kapsovací frézování), při kterém je kontura zhotovována ve spirálových drahách a lze zde poměrně dobře dodržet rovnoměrné záběrové podmínky při respektování výše uvedených omezení či doporučení.
Při odebírání materiálu v rozích je vedle strategie nutno optimalizovat také způsob najetí břitu do řezu. Úspěch najetí břitu do řezu závisí u otevřených kontur nejčastěji na optimálním poloměru přiblížení. U uzavřených kontur se nejčastěji využívá tzv. plochého najetí pod určitým úhlem při sníženém posuvu (podrobněji viz dále).

Obrábění na čisto

K optimalizaci bylo vyvinuto velké množství frézovacích strategií, jenž jsou voleny v závislosti na příslušné topografii obráběné plochy (viz obr. 3). Nejprve mohou být obrobeny přechodové plochy a plochy navazující od nich směrem nahoru (pokud to dovoluje jejich vertikální směr), a to vrstevnicovým způsobem. Při tom mohou být obráběny i překrývající plochy ve směru vrstevnic, čímž jsou zachovány kontinuální dráhy nástroje bez extrémních změn směru a s konstantními záběrovými podmínkami. Pro samostatné plochy nebo soubory ploch, jejichž sklon je velice malý či nulový, je samozřejmě výhodnější použít spirálové frézování, při kterém rovněž lze zachovávat stálé záběrové podmínky. Současně je nutné se vyvarovat prudkým změnám směru pohybu nástroje a záběrových podmínek i tzv. mrtvým bodům.
Vedle těchto všeobecně použitelných strategií jsou zapotřebí speciální NC funkce k obrábění problematických oblastí, představovaných např. vnitřními rohy nebo úzkými a hlubokými dutinami. Při obrábění částí forem či zápustek, které umožňují použití nástrojů velkých rozměrů, lze dosáhnout velmi malých strojních časů při velmi dobré trvanlivosti břitu nástroje. Technologicky optimální způsob pohybu nástroje je dán jeho řízením orientovaným na dané přídavky, přičemž jsou zanechávány přídavky ve směru daných koutů, resp. ve směru pohybu nástroje (žlábkování).
Další zásadou pro obrábění šikmých ploch v případech, kdy není vhodné nasazení některé z dříve uváděných strategií, je využívání co největší řezné rychlosti na nástroji, kterou lze dosáhnout správnou orientací směru pohybu nástroje vůči sklonu stěny formy či zápustky. Proto je nutné programovat pohyb nástroje tak, aby maximální tloušťka odebírané vrstvy byla odebírána částí nástroje, která je vůči ose nástroje na co největším průměru. Těmto problémům lze dnes již předcházet pomocí pětiosého řízení nakláněním (vlečením) nástroje. Tím je možné vyhnout se u kulových fréz jejich slabému místu - středu s nulovou řeznou rychlostí.

Obrábění rohů

Obvyklý způsob obrábění rohů je lineárním pohybem nástroje, což se ale děje při nerovnoměrných záběrových podmínkách. Nejčastěji je používán nástroj, jehož průměr odpovídá požadovanému rádiusu daného rohu. Při této kombinaci ovšem vznikají mnohé komplikace. Při lineárním pohybu musí dojít v zlomovém bodě, sice na velice krátkou dobu, k zastavení pohybu kvůli změně směru posuvu, přičemž otáčky nástroje zůstávají zachovány. Tato situace přináší nadprůměrné třecí teplo a extrémně se zvyšuje náchylnost k vibracím. Tím bývá poškozován jak nástroj, tak i obráběný povrch, a to nejen co se týká jeho drsnosti a přesnosti, ale i vlastní integrity, především u materiálů citlivých na procesní teplo. Při použití nástroje s totožným poloměrem, jako má obráběný roh, dochází též k extrémním záběrovým podmínkám oproti rovinným plochám zhotovovaného dílu, což způsobuje neúměrné namáhání nástroje, při větších hodnotách přídavku v rohu mnohdy i lom nástroje.
Poměrně jednoduché řešení spočívá v použití nástroje, jehož průměr je menší než rádius zhotovovaného rohu. Je zde možné využít kruhovou interpolaci a tím se vyhnout zlomovému bodu a zastavení nástroje se všemi jeho komplikacemi. Dnes ještě málo používanou alternativou odebírání materiálu v rozích je také axiální frézování.

Najíždění a vyjíždění břitu (nástroje) z řezu

Obvodové najíždění do řezu
Pokaždé, když břit frézy přichází do záběru, je v závislosti na obráběném materiálu, průřezu odřezávané vrstvy a druhu frézování vystaven méně či více šokovému zatížení. První kontakt mezi břitem a obrobkem může ovlivnit celý následující proces řezání a dokonce způsobit destrukci břitu. Vše záleží na tom, ve kterém místě na břitu k prvnímu kontaktu s obrobkem dojde. Všeobecně je vhodné, aby tímto místem byl střed destičky, resp. plochy čela, což je ovlivněno radiální hloubkou řezu.
Obvodové vyjíždění z řezu
Jako paradoxní se může jevit skutečnost, že břitová destička může být při vyjíždění z řezu značně namáhána. Pokud se jedná o tlakové namáhání, je například VBD z SK velice odolná, ale v případě tahového nebo dokonce ohybového namáhání může dojít k překročení hodnoty pevnosti tohoto materiálu a následně dochází k porušení či destrukci břitové destičky. Zde je rozhodující veličinou opět hodnota radiální hloubky řezu.
Čelní najíždění do řezu
Jednou z nejstarších a dodnes hojně využívaných metod je předvrtání počátečního otvoru na požadovanou hloubku dutiny. Poté přichází na řadu klasická fréza, např. s VBD, která při konstantní souřadnici Z provede předfrézování dané kontury. V některých případech jsou zhotovovány další otvory v rozích dutiny, což ale většinou působí negativně, neboť takto vynucené přerušení řezu má neblahý vliv na trvanlivost břitu, především u SK a řezné keramiky. Kromě toho musí nástroj při každém průchodu v dutině překonávat velké množství zbylých třísek, což také nepříznivě ovlivňuje jeho trvanlivost, nemluvě o teple akumulovaném v těchto třískách, které může ovlivňovat nejen nástroj, ale i obrobený povrch (obr. 4a).
Při použití kulových monolitních nástrojů pro zavrtávací frézování na určitou souřadnici Z se nedoporučuje příliš časté vyjíždění ze záběru s ohledem na odstraňování třísek. Při takovémto axiálním frézování sice vznikají problémy především z důvodu komplikovaného odvodu třísek od středu nástroje, ale ty se častějším vyjížděním ze záběru eliminují jen minimálně. Proto je výhodnější využít najíždění šikmo a s kruhovou interpolací rovnou na plnou hloubku než začínat cyklus axiálním zavrtáváním. Přitom ale musí být zajištěn spolehlivý odvod třísek (obr. 4b).
Za jednu z nejlepších metod se považuje lineální šikmé najíždění na plnou axiální hloubku prvního kroku, tzv. rampování. Startovací bod je volen především s ohledem na geometrii tvarové plochy, obecně však v některé z krajních poloh, což umožňuje poměrně velkou radiální hodnotu nájezdu. Opět je hlavním problémem odstraňování třísek. Radiální řezný pohyb se děje společně s axiálním zajížděním do materiálu buď lineárně, nebo ještě výhodněji pomocí kruhové interpolace, která je obzvláště důležitá u vysokorychlostního obrábění (obr. 4c).
Při použití fréz s kruhovými VBD je možné využít také velice výhodnou metodu spočívající v kruhové interpolaci se spirálovým pohybem v axiálním směru (obr. 4d).

Víceosé frézování s naklápěním nástroje

Při klasickém tříosém obrábění je osa nástroje pevná. Interpolace při obrábění prostorových ploch je realizována jen prostřednictvím tří lineárních pohybů, což je sice výrazně jednoduší způsob z hlediska programování NC dat, ale při nasazení kulových nástrojů v dokončovací etapě dochází k nepříznivým záběrovým podmínkám, které spolu s nulovou řeznou rychlostí v ose nástroje neblaze působí na celý řezný proces. Tato negativa je možné eliminovat víceosým frézováním, tzv. naklápěním nástroje ve směru čtvrté, popř. páté osy. V [4] byly analyzovány několikaleté výzkumy v této oblasti a stanoveny velikosti úhlů naklápění pro HSC frézování tepelně zpracovaných nástrojových ocelí. Z hlediska opotřebení břitu, procesní spolehlivosti, přesnosti a drsnosti obráběné plochy bylo zjištěno jako optimální naklonění nástroje o 10° až 20° do směru posuvu (platí pro sousledné frézování). Jedná se o tzv. vlečení nástroje.

Závěr

Shrneme-li obecně frézovací strategie určené pro obrábění složitých tvarových ploch z nástrojových ocelí, je pro hrubování doporučováno tzv. spirálové kapsování, pro dokončování převážně rovinných ploch spirálové frézování a pro dokončování převládajících svislých ploch pak vrstevnicové frézování. Přitom je z hlediska zbytkových objemů vhodné většinou využívat kruhový tvar břitu nástroje a jednoznačně sousledný způsob frézování. Mezi další významné strategické otázky patří také způsob obrábění vnitřních rohů, jakož i zásady pro vstup a výstup břitu z řezu. Samozřejmě je vždy třeba hledat a modifikovat příslušnou strategii podle konkrétního charakteru zhotovované tvarové plochy. V celém přístupu je také nutné bezpodmínečné respektovat základní okrajové podmínky, a to především kvalitativní - tedy geometrickou a tvarovou přesnost a integritu povrchu včetně jeho drsnosti.
Ing. Tomáš Skopeček, doc. Ing. Petr Hofmann, CSc.
katedra technologie obrábění
Fakulta strojní, Západočeská univerzita v Plzni
Literatura
[1] Skopeček, T.: Aspekte der Anwendung von HSM beim Formen- und Gesenkbau. Plzeň, ZČU, 2003
[2] Enselmann, A.: HSC-Hartfräsen von Formen und Gesenken. Dortmund, 1999
[3] Formen- und Gesenkbau. Sandvik Coromant, 2000
[4] Abele, E.: Werkzeug- und Formenbau. [Sborník projektů] Darmstadt, TU PTW, 2003
Všechny obrázky, grafy a schéma naleznete v tištené verzi časopisu.
Reklama
Vydání #5
Kód článku: 50509
Datum: 18. 05. 2005
Rubrika: Trendy / Obrábění
Autor:
Firmy
Související články
Strojírenské podniky v době pandemie

Pandemie koronaviru uzavřela hranice naší republiky a zahraniční pracovníci se nedostanou do zaměstnání. Řada domácích zaměstnanců musela nastoupit do karantény. Mnoho českých strojírenských podniků se tak dostalo do nemalých problémů. Firma Grumant hledala recept, jak se takovým problémům vyhnout nebo alespoň minimalizovat jejich následky.

Pohodlné upínání magnetem

Pokud jde o úsporu času při seřízení a upnutí obrobků bez deformace, je elektricky aktivovaná technologie permanentních magnetů považována za špičkový systém. S trochou konstrukční zručnosti mohou být během sekundy a bez deformace upnuty a z pěti stran obrobeny především velkoformátové díly. Ani v oblasti standardních modulů nezůstává vývoj bez odezvy. Moderní magnetické upínací desky umožňují optické nebo automatizované monitorování upínacího procesu.

Kloubový robot uvnitř stroje

V oboru obráběcích strojů není potřeba japonskou společnost Okuma podrobně představovat. Je známá svým širokým sortimentem soustružnických, frézovacích a brousicích číslicově řízených obráběcích strojů. Nyní na trh přináší vlastní automatizační řešení v podobě robota Armroid.

Související články
Přesnost zvyšující produktivitu

Zakoupení obráběcího centra Pama umožnilo společnosti Tajmac-ZPS zvýšit nejen její celkovou produktivitu, ale také geometrickou přesnost při výrobě důležitých komponent pro její vícevřetenové automaty.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prediktivní diagnostika přesnosti CNC strojů

Jak přesný je náš stroj? Můžeme jeho parametry nějak zlepšit? Je stále ještě ve stavu, který předpokládáme? Často je obráběcí stroj pro uživatele černou skříňkou, která v optimálním případě produkuje shodné výrobky. Nemusí to tak zůstat a stav strojů lze i cíleně zlepšovat.

Novinka z varnsdorfské líhně

Přední evropský výrobce obráběcích strojů, TOS Varnsdorf, letos představil nečekanou novinku, která významně rozšiřuje nabídku výkonných obráběcích strojů z varnsdorfské líhně.

Vlajková loď pětiosého obrábění

Český výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS v letošním roce slaví úspěch se svojí high-tech produkcí, zejména s pětiosými vertikálními obráběcími centry řady MCU. Tyto stroje se daří firmě umísťovat na náročné trhy Evropské unie i jinde ve světě, cenné reference sbírají především v leteckém průmyslu.

Československá stopa u nového rekordu

Nový rekord počtu návštěvníků jsme zaznamenali na letošním technologickém setkání WFL Millturn Technologies.

Pro větší efektivitu ve výrobě

Spolupráce mezi výrobcem obráběcích strojů Hurco a dodavateli automatizovaných nakládacích systémů má za následek vyšší produktivitu a větší výnosy. Automatizované nakládání umožňuje rozšíření kapacity v kusové a malosériové výrobě bez potřeby dalšího personálu pro obsluhu strojů. Nakládací roboty je možno také využít v bezobslužných směnách nebo o víkendech.

Vyvrtávání hlubokých otvorů

V současné době jsou kladeny stále vyšší nároky na nástroje pro obrábění. Čím dál více se obrábí těžkoobrobitelné a různé nestandardní materiály. K tomu jsou obrobky po konstrukční stránce čím dál složitějšími.

Optimalizace soustružení korozivzdorných ocelí

Použití korozivzdorných ocelí pro inženýrské aplikace vždy do určité míry vedlo k technickému paradoxu. Zatímco konstruktéři jsou nadmíru spokojeni s tím, jaké pevnostní vlastnosti a korozní odolnost tyto běžně používané materiály nabízejí, výrobní inženýři už jsou asi méně okouzleni jejich typickým deformačním zpevňováním a všeobecně špatnou obrobitelností. Avšak průmyslovými odvětvími, jako jsou výroba čerpadel a ventilů, výroba zařízení pro ropný a plynárenský průmysl, automobilový a letecký průmysl, jsou součásti z korozivzdorných ocelí výslovně požadovány i nadále.

Plnění požadavků na čistotu ve výrobě

Firma Rosler vyvinula pro výrobce systémů škrticích a výfukových klapek kompletní systém automatizovaného obrábění. Tento systém pokrývá operace od převzetí obrobku po třískovém obrábění přes proces surf finishingu a jemného čištění, nanesení kódu datové matice až po zabalení dílů do KLT obalů a jejich přesun do stohovacích kontejnerů.

Multifunkční obráběcí centra

Tento typ obráběcích center patří do bouřlivě se rozvíjející skupiny CNC obráběcích strojů. Představuje typ obráběcího stroje, který reflektuje rostoucí požadavky uživatelů na obrobení součásti při jednom upnutí. Ve své podstatě jde o CNC stroje sdružující dvě základní operace třískového obrábění, a sice soustružení a frézování, do jednoho stroje. Kromě tohoto atributu mají tyto stroje i jiné vlastnosti, které budeme dále diskutovat.

Robot s dvojitým uchopovačem zrychlil obsluhu CNC stroje

Osvald Jensen A/S je dánská rodinná firma dodávající strojírenské produkty pod vlastní značkou. Ve své továrně v Dánsku firma vyvíjí a vyrábí součástky do převodovek pro široké spektrum využití. Zaměřuje se na produkci vysoce kvalitních šnekových převodovek, převodových ústrojí a ozubených kol nejrůznějších velikostí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit