Musíme si přiznat, že řada otázek zůstává nezodpovězena. Technologie aditivní výroby má řadu proměnných parametrů. Množství dodaného tepla závisí na výkonu paprsku, jeho průměru i rychlosti pohybu. Prášky se liší podle výroby, tvaru, velikosti, často i v chemickém složení, což má vliv na výslednou kvalitu. Problémy jsou i s pórovitostí, přítomností vodíku. Strategie postupu spékání, tvorby podpěr, orientace dílu atd. jsou důležitým a chráněným know-how. Všechny uvedené parametry ovlivňují výsledné vlastnosti, zejména s ohledem na hromadění vnitřních pnutí, deformací, trhlin. Známé jsou odchylky v pevnostech v závislosti na orientaci dílu, téměř nic však nevíme třeba o únavovém chování při cyklickém zatěžování. Velké rychlosti ohřevu i chladnutí vedou k netypickým nerovnovážným fázovým transformacím, jemnozrnnosti, v nástrojových ocelích nejsou k nalezení některé obvyklé typy karbidů atd. Je to možné vysvětlení pro leckdy výborné třecí vlastnosti.
Přehnaná očekávání nejsou namístě, stejně jako předčasné odmítnutí. Je zde spousta práce a výzkumu, které je potřeba provést pro pochopení a zvládnutí této technologie napříč všemi strojírenskými obory. Jak se však ukazuje, cíleně orientovaný výzkum na konkrétní díly a použití přináší ovoce již dnes.
Raptech
Stanislav Němeček
nemecek@raptech.cz
www.raptech.cz