Témata
Zdroj: Deprag

Hledejte zdroje úspor kreativněji

Plýtvání nesouvisí vždy s rozmařilostí nebo povrchností. Často jde o důsledky nekomplexního přístupu k procesům, nedůvěry v nové technologie nebo nedostatku informací o příčinách a možných opatřeních. Při zvyšování efektivity totiž nehrají důležitou roli jen úspory energií a materiálů.

Leoš Kopecký

Leoš Kopecký, *1958, vystudoval VUT v Brně, elektrotechnologie, Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, text a scénář. Od 1990 působí jako novinář a mediální expert, 2009-2012 Akademie věd ČR (SSČ) - popularizace vědy, marketing, od 2013 externí redaktor pro TA ČR, nezávislý novinář, publikování pro propagaci vědy, výzkumu a inovací. V 2015 založen nezávislý projekt Sci-line - online platformupro komunikaci R&D, nových materiálů a technologií. Projekt je zastřešen aktivitami společnosti ArtCom 3000, jejíž je spoluzakladatelem.

Reklama

Dál bude platit, že elektřina, plyn a materiály budou první v hledáčku při nutnosti zvýšení efektivity výroby, zvláště v této dramatické době, kdy vývoj jejich cen je naprosto nevyzpytatelný. Jen je dobré si uvědomit, že úspory energií mohou přinést vlastně všechna opatření, která uděláme – od personálních přes logistická a výrobní řešení až po investice do inovací nebo do vlastního výzkumu a vývoje.

Ještě v „klidných“ dobách v lednu 2022 na Evropském fóru v Davosu řekl výkonný ředitel IEA (International Energy Agency) Fatih Birol: „Energy efficiency is the world‘s ‚first fuel‘ – and the main route to net zero.“ Tedy energetická účinnost byla označena za primární palivo planety, což je nesmírně silný signál pro pochopení souvislostí a vytváření prostředí pro změny. Skutečnost je taková, že asi dvě třetiny energie, kterou získáme – tedy přeměníme pro naše užití, přijde vniveč – nevyužijeme ji a energetické ztráty jsou obrovské. Mezi energeticky nejnáročnější patří „výroba“ energie, průmysl, doprava a budovy. Zde všude je možno zvýšit efektivitu využití energií. Pro ilustraci je dobré říci, že Země jako planeta na tom s energetickým potenciálem není vůbec špatně a nabízí obrovské množství zdrojů. Jen Slunce na ni za jedinou hodinu pošle tolik energie, jako ona celá spotřebuje za rok – asi 120 terawattů. Zdroje tedy jsou, jen je musíme využívat efektivněji, a je jisté, že v průmyslu je možností nepřeberně.

Pneumatické úhlové brusky GATQ812 z produkce firmy Deprag jsou vybaveny bezdrátovou technologií pro vzdálený monitoring aktuálního stavu nářadí. (Zdroj: Deprag)

Propojení technologií

Velmi dobře tento trend prezentovaly některé expozice na loňském MSV 2021 v Brně. Hlavním tématem veletrhu už nebyl jen Průmysl 4.0 a jeho nástroje, ale významně se prosadilo téma úspor a efektivity výroby. Samozřejmě, že se vývoj nezastavil a nástroje digitalizace a automatizace jsou pro naplnění cílů bohatě využívány a rozvíjeny. Jedním z nejdynamičtějších je Internet věcí (IoT), respektive IIoT (Industrial Internet of Things). IoT buduje nové výrobní prostředí například propojením automatizovaných výrobních technologií a chytrých výrobních procesů. Jedním z hlavních parametrů ovlivňujících rozvoj je bezpochyby konektivita, což je většinou pomocí některé bezdrátové sítě snadno odstranitelný nedostatek, ale bariér je více. Jednou z největších překážek, kterým vývojáři aplikací IoT čelí, je interoperabilita dat. Ve většině výrobních procesů jsou data tříděna podle funkčních oddělení, což ztěžuje jejich vzájemné propojení. Tedy je třeba myslet na integraci jednotlivých subsystémů, a tady se často projeví druhý problém – nedostatek IoT dovedností, což znamená mít nejen znalosti dané technologie, ale také zkušenosti s analytikou, velkými daty, vývojem vestavěného softwaru a elektroniky a bezpečnosti IT atd.

Reklama
Reklama
Reklama

Inteligentní nářadí

Jednou z poměrně zanedbávaných oblastí je například hospodaření se stlačeným vzduchem. I ty nejúčinnější systémy stlačeného vzduchu přeměňují pouze 10 až 15 % provozní energie na energii uloženou jako stlačený vzduch a odhaduje se, že špatně navržené a udržované systémy stlačeného vzduchu ve Spojených státech představují až 3,2 miliardy dolarů v nákladech na plýtvání energií ročně. Prvním krokem je měření a sledování spotřeby energie, průtoků a provozního tlaku, a zde mohou systémy IoT velmi dobře pomoci. Příkladem, který patří k těm méně obvyklým, mohou být pneumatické úhlové brusky DIQ od výrobce Deprag. Inteligentní nářadí je vybaveno technologií monitorující aktuální stav nářadí.

Reklama

V průběhu práce dochází ke snímání provozních veličin, které jsou průběžně vyhodnocovány a důležité údaje jsou následně uchovány v interní paměti. Uložená data jsou následně bezdrátově pomocí lokální sítě IQRF přenášena přes bránu do internetové sítě tak, aby mohla být uložena do cloudu a potom zpracována. To je snadný a levný způsob, jak přinášet efektivitu do procesů, protože umožňuje porovnání výsledků pracovníků nebo nářadí v provozu, optimalizaci výkonu dílčích prací, rychlosti broušení a zatížení nářadí, přesnou kontrolu servisních intervalů a nákladů na údržbu nářadí a také možnost doporučení vhodného typu nářadí pro danou aplikaci. Nejde tedy jen o zjištění možností úspor elektrické energie na výrobní lince, úspory je možno vytvářet v jednotlivých dílčích procesech určitě kreativněji a nacházet nové možnosti, ať už jde třeba o čištění a opětovné využití procesních kapalin, slisování a využití vlastního odpadního materiálu, nebo prediktivní údržbu. Výhodou je, že technologie, které umožňují zvyšování efektivity, jsou už vyvinuty a jsou často snadno aplikovatelné. Jenže jednou z našich nejčastějších „nemocí“ je, že zjišťovat a přiznávat si skutečný stav věcí je tak nějak nepopulární proces, který v reálném životě odkládáme a k rozhodnutí, že daná technologie už je zastaralá, dochází později, než je pro nás výhodné.

Vydání #5
Kód článku: 220519
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Efektivita výroby
Firmy
Související články
Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Efektivita výroby & čeští výrobci

O pohled na současný stav efektivity výroby jsme požádali zástupce vybraných tuzemských výrobců, kteří se touto problematikou aktuálně zabývají. Oslovili jsme zástupce společností Fermat CZ, Hestego a Toshulin, konkrétně Michala Dosedlu, Josefa Vosolsobě a Vojtěcha Frkala.

Stavme na pozitivním a fungujícím

Česko patřilo ke konci roku 2023 k zemím, jejichž ekonomika stále nedosáhla předcovidové úrovně. Hospodářský růst bude podle většiny ekonomů i v tomto roce velmi pomalý. Situaci komplikují nepříliš optimistické faktory, jako je nestabilita veřejných financí, výroba postavená na subdodávkách, nedostatečná infrastruktura a další. Když k tomu připočteme vnější geopolitické okolnosti, není situace příliš příznivá. A o tom, jak toto vše ovlivňuje automobilový průmysl a jak se zbavit stigmatu subdodavatelské země, jsme hovořili s Petrem Knapem, odborníkem společnosti EY pro automobilový průmysl.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit