Témata
Zdroj: Deprag

Hledejte zdroje úspor kreativněji

Plýtvání nesouvisí vždy s rozmařilostí nebo povrchností. Často jde o důsledky nekomplexního přístupu k procesům, nedůvěry v nové technologie nebo nedostatku informací o příčinách a možných opatřeních. Při zvyšování efektivity totiž nehrají důležitou roli jen úspory energií a materiálů.

Leoš Kopecký

Leoš Kopecký, *1958, vystudoval VUT v Brně, elektrotechnologie, Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, text a scénář. Od 1990 působí jako novinář a mediální expert, 2009-2012 Akademie věd ČR (SSČ) - popularizace vědy, marketing, od 2013 externí redaktor pro TA ČR, nezávislý novinář, publikování pro propagaci vědy, výzkumu a inovací. V 2015 založen nezávislý projekt Sci-line - online platformupro komunikaci R&D, nových materiálů a technologií. Projekt je zastřešen aktivitami společnosti ArtCom 3000, jejíž je spoluzakladatelem.

Reklama

Dál bude platit, že elektřina, plyn a materiály budou první v hledáčku při nutnosti zvýšení efektivity výroby, zvláště v této dramatické době, kdy vývoj jejich cen je naprosto nevyzpytatelný. Jen je dobré si uvědomit, že úspory energií mohou přinést vlastně všechna opatření, která uděláme – od personálních přes logistická a výrobní řešení až po investice do inovací nebo do vlastního výzkumu a vývoje.

Ještě v „klidných“ dobách v lednu 2022 na Evropském fóru v Davosu řekl výkonný ředitel IEA (International Energy Agency) Fatih Birol: „Energy efficiency is the world‘s ‚first fuel‘ – and the main route to net zero.“ Tedy energetická účinnost byla označena za primární palivo planety, což je nesmírně silný signál pro pochopení souvislostí a vytváření prostředí pro změny. Skutečnost je taková, že asi dvě třetiny energie, kterou získáme – tedy přeměníme pro naše užití, přijde vniveč – nevyužijeme ji a energetické ztráty jsou obrovské. Mezi energeticky nejnáročnější patří „výroba“ energie, průmysl, doprava a budovy. Zde všude je možno zvýšit efektivitu využití energií. Pro ilustraci je dobré říci, že Země jako planeta na tom s energetickým potenciálem není vůbec špatně a nabízí obrovské množství zdrojů. Jen Slunce na ni za jedinou hodinu pošle tolik energie, jako ona celá spotřebuje za rok – asi 120 terawattů. Zdroje tedy jsou, jen je musíme využívat efektivněji, a je jisté, že v průmyslu je možností nepřeberně.

Pneumatické úhlové brusky GATQ812 z produkce firmy Deprag jsou vybaveny bezdrátovou technologií pro vzdálený monitoring aktuálního stavu nářadí. (Zdroj: Deprag)

Propojení technologií

Velmi dobře tento trend prezentovaly některé expozice na loňském MSV 2021 v Brně. Hlavním tématem veletrhu už nebyl jen Průmysl 4.0 a jeho nástroje, ale významně se prosadilo téma úspor a efektivity výroby. Samozřejmě, že se vývoj nezastavil a nástroje digitalizace a automatizace jsou pro naplnění cílů bohatě využívány a rozvíjeny. Jedním z nejdynamičtějších je Internet věcí (IoT), respektive IIoT (Industrial Internet of Things). IoT buduje nové výrobní prostředí například propojením automatizovaných výrobních technologií a chytrých výrobních procesů. Jedním z hlavních parametrů ovlivňujících rozvoj je bezpochyby konektivita, což je většinou pomocí některé bezdrátové sítě snadno odstranitelný nedostatek, ale bariér je více. Jednou z největších překážek, kterým vývojáři aplikací IoT čelí, je interoperabilita dat. Ve většině výrobních procesů jsou data tříděna podle funkčních oddělení, což ztěžuje jejich vzájemné propojení. Tedy je třeba myslet na integraci jednotlivých subsystémů, a tady se často projeví druhý problém – nedostatek IoT dovedností, což znamená mít nejen znalosti dané technologie, ale také zkušenosti s analytikou, velkými daty, vývojem vestavěného softwaru a elektroniky a bezpečnosti IT atd.

Reklama
Reklama
Reklama

Inteligentní nářadí

Jednou z poměrně zanedbávaných oblastí je například hospodaření se stlačeným vzduchem. I ty nejúčinnější systémy stlačeného vzduchu přeměňují pouze 10 až 15 % provozní energie na energii uloženou jako stlačený vzduch a odhaduje se, že špatně navržené a udržované systémy stlačeného vzduchu ve Spojených státech představují až 3,2 miliardy dolarů v nákladech na plýtvání energií ročně. Prvním krokem je měření a sledování spotřeby energie, průtoků a provozního tlaku, a zde mohou systémy IoT velmi dobře pomoci. Příkladem, který patří k těm méně obvyklým, mohou být pneumatické úhlové brusky DIQ od výrobce Deprag. Inteligentní nářadí je vybaveno technologií monitorující aktuální stav nářadí.

Reklama

V průběhu práce dochází ke snímání provozních veličin, které jsou průběžně vyhodnocovány a důležité údaje jsou následně uchovány v interní paměti. Uložená data jsou následně bezdrátově pomocí lokální sítě IQRF přenášena přes bránu do internetové sítě tak, aby mohla být uložena do cloudu a potom zpracována. To je snadný a levný způsob, jak přinášet efektivitu do procesů, protože umožňuje porovnání výsledků pracovníků nebo nářadí v provozu, optimalizaci výkonu dílčích prací, rychlosti broušení a zatížení nářadí, přesnou kontrolu servisních intervalů a nákladů na údržbu nářadí a také možnost doporučení vhodného typu nářadí pro danou aplikaci. Nejde tedy jen o zjištění možností úspor elektrické energie na výrobní lince, úspory je možno vytvářet v jednotlivých dílčích procesech určitě kreativněji a nacházet nové možnosti, ať už jde třeba o čištění a opětovné využití procesních kapalin, slisování a využití vlastního odpadního materiálu, nebo prediktivní údržbu. Výhodou je, že technologie, které umožňují zvyšování efektivity, jsou už vyvinuty a jsou často snadno aplikovatelné. Jenže jednou z našich nejčastějších „nemocí“ je, že zjišťovat a přiznávat si skutečný stav věcí je tak nějak nepopulární proces, který v reálném životě odkládáme a k rozhodnutí, že daná technologie už je zastaralá, dochází později, než je pro nás výhodné.

Vydání #5
Kód článku: 220519
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Efektivita výroby
Firmy
Související články
Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Související články
Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

České kořeny slavných rakouských značek

V reprezentativních prostorách Velvyslanectví České republiky ve Vídni byla slavnostně představena unikátní publikace, která vrhá nové světlo na společnou hospodářskou historii střední Evropy. Kniha s názvem Wie hat es angefangen? Tschechische Wurzeln österreichischer Marken (v české verzi: Jak to začalo? České kořeny v podnikání rakouských/vídeňských firem) od renomované historičky a profesorky ekonomie Jany Geršlové mapuje fascinující příběhy podnikatelů, kteří přišli z českých zemí a zásadním způsobem budovali rakouský průmysl a obchod.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Strategie 2.0: Tentokrát doopravdy?

Můj úvodní editorial v minulém, březnovém vydání MM Průmyslového spektra vyvolal mimořádně živý ohlas. Diskuse jasně potvrdily, že transformace českého průmyslu a nová Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 je tématem, které pálí každého, kdo buduje naši ekonomickou stabilitu. Tato nová vize by přitom neměla vznikat ve vakuu; nominálně navazuje na ambice vládního programu The Country for the Future (2020–2027). Jenže právě zde narážíme na první vážný problém: pokud má být nová strategie úspěšná, musí se kriticky vypořádat s dědictvím svých předchůdců, které v mnoha ohledech zůstaly jen u drahého marketingu a u loga v dotačních výzvách.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

MM Glosa: Jízdní řád k prosperitě: Cesta, nebo jen proklamace?

Český průmysl se nachází v bodě zlomu. Energetická křeč, dekarbonizační diktát a dravá asijská konkurence nám vystavily účet za léta, kdy jsme usnuli na vavřínech „montovny Evropy“. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přichází s Hospodářskou strategií 2.0 – dokumentem, který má ambici udělat z nás tzv. zemi pro budoucnost. Pochopitelně se nabízí logická otázka: Máme na tuto transformaci ještě dost sil, nebo stavíme jen další papírový zámek?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit