Témata
Zdroj: Deprag

Hledejte zdroje úspor kreativněji

Plýtvání nesouvisí vždy s rozmařilostí nebo povrchností. Často jde o důsledky nekomplexního přístupu k procesům, nedůvěry v nové technologie nebo nedostatku informací o příčinách a možných opatřeních. Při zvyšování efektivity totiž nehrají důležitou roli jen úspory energií a materiálů.

Leoš Kopecký

Leoš Kopecký, *1958, vystudoval VUT v Brně, elektrotechnologie, Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, text a scénář. Od 1990 působí jako novinář a mediální expert, 2009-2012 Akademie věd ČR (SSČ) - popularizace vědy, marketing, od 2013 externí redaktor pro TA ČR, nezávislý novinář, publikování pro propagaci vědy, výzkumu a inovací. V 2015 založen nezávislý projekt Sci-line - online platformupro komunikaci R&D, nových materiálů a technologií. Projekt je zastřešen aktivitami společnosti ArtCom 3000, jejíž je spoluzakladatelem.

Reklama

Dál bude platit, že elektřina, plyn a materiály budou první v hledáčku při nutnosti zvýšení efektivity výroby, zvláště v této dramatické době, kdy vývoj jejich cen je naprosto nevyzpytatelný. Jen je dobré si uvědomit, že úspory energií mohou přinést vlastně všechna opatření, která uděláme – od personálních přes logistická a výrobní řešení až po investice do inovací nebo do vlastního výzkumu a vývoje.

Ještě v „klidných“ dobách v lednu 2022 na Evropském fóru v Davosu řekl výkonný ředitel IEA (International Energy Agency) Fatih Birol: „Energy efficiency is the world‘s ‚first fuel‘ – and the main route to net zero.“ Tedy energetická účinnost byla označena za primární palivo planety, což je nesmírně silný signál pro pochopení souvislostí a vytváření prostředí pro změny. Skutečnost je taková, že asi dvě třetiny energie, kterou získáme – tedy přeměníme pro naše užití, přijde vniveč – nevyužijeme ji a energetické ztráty jsou obrovské. Mezi energeticky nejnáročnější patří „výroba“ energie, průmysl, doprava a budovy. Zde všude je možno zvýšit efektivitu využití energií. Pro ilustraci je dobré říci, že Země jako planeta na tom s energetickým potenciálem není vůbec špatně a nabízí obrovské množství zdrojů. Jen Slunce na ni za jedinou hodinu pošle tolik energie, jako ona celá spotřebuje za rok – asi 120 terawattů. Zdroje tedy jsou, jen je musíme využívat efektivněji, a je jisté, že v průmyslu je možností nepřeberně.

Pneumatické úhlové brusky GATQ812 z produkce firmy Deprag jsou vybaveny bezdrátovou technologií pro vzdálený monitoring aktuálního stavu nářadí. (Zdroj: Deprag)

Propojení technologií

Velmi dobře tento trend prezentovaly některé expozice na loňském MSV 2021 v Brně. Hlavním tématem veletrhu už nebyl jen Průmysl 4.0 a jeho nástroje, ale významně se prosadilo téma úspor a efektivity výroby. Samozřejmě, že se vývoj nezastavil a nástroje digitalizace a automatizace jsou pro naplnění cílů bohatě využívány a rozvíjeny. Jedním z nejdynamičtějších je Internet věcí (IoT), respektive IIoT (Industrial Internet of Things). IoT buduje nové výrobní prostředí například propojením automatizovaných výrobních technologií a chytrých výrobních procesů. Jedním z hlavních parametrů ovlivňujících rozvoj je bezpochyby konektivita, což je většinou pomocí některé bezdrátové sítě snadno odstranitelný nedostatek, ale bariér je více. Jednou z největších překážek, kterým vývojáři aplikací IoT čelí, je interoperabilita dat. Ve většině výrobních procesů jsou data tříděna podle funkčních oddělení, což ztěžuje jejich vzájemné propojení. Tedy je třeba myslet na integraci jednotlivých subsystémů, a tady se často projeví druhý problém – nedostatek IoT dovedností, což znamená mít nejen znalosti dané technologie, ale také zkušenosti s analytikou, velkými daty, vývojem vestavěného softwaru a elektroniky a bezpečnosti IT atd.

Reklama
Reklama
Reklama

Inteligentní nářadí

Jednou z poměrně zanedbávaných oblastí je například hospodaření se stlačeným vzduchem. I ty nejúčinnější systémy stlačeného vzduchu přeměňují pouze 10 až 15 % provozní energie na energii uloženou jako stlačený vzduch a odhaduje se, že špatně navržené a udržované systémy stlačeného vzduchu ve Spojených státech představují až 3,2 miliardy dolarů v nákladech na plýtvání energií ročně. Prvním krokem je měření a sledování spotřeby energie, průtoků a provozního tlaku, a zde mohou systémy IoT velmi dobře pomoci. Příkladem, který patří k těm méně obvyklým, mohou být pneumatické úhlové brusky DIQ od výrobce Deprag. Inteligentní nářadí je vybaveno technologií monitorující aktuální stav nářadí.

Reklama

V průběhu práce dochází ke snímání provozních veličin, které jsou průběžně vyhodnocovány a důležité údaje jsou následně uchovány v interní paměti. Uložená data jsou následně bezdrátově pomocí lokální sítě IQRF přenášena přes bránu do internetové sítě tak, aby mohla být uložena do cloudu a potom zpracována. To je snadný a levný způsob, jak přinášet efektivitu do procesů, protože umožňuje porovnání výsledků pracovníků nebo nářadí v provozu, optimalizaci výkonu dílčích prací, rychlosti broušení a zatížení nářadí, přesnou kontrolu servisních intervalů a nákladů na údržbu nářadí a také možnost doporučení vhodného typu nářadí pro danou aplikaci. Nejde tedy jen o zjištění možností úspor elektrické energie na výrobní lince, úspory je možno vytvářet v jednotlivých dílčích procesech určitě kreativněji a nacházet nové možnosti, ať už jde třeba o čištění a opětovné využití procesních kapalin, slisování a využití vlastního odpadního materiálu, nebo prediktivní údržbu. Výhodou je, že technologie, které umožňují zvyšování efektivity, jsou už vyvinuty a jsou často snadno aplikovatelné. Jenže jednou z našich nejčastějších „nemocí“ je, že zjišťovat a přiznávat si skutečný stav věcí je tak nějak nepopulární proces, který v reálném životě odkládáme a k rozhodnutí, že daná technologie už je zastaralá, dochází později, než je pro nás výhodné.

Vydání #5
Kód článku: 220519
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Efektivita výroby
Firmy
Související články
Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Efektivita výroby & čeští výrobci

O pohled na současný stav efektivity výroby jsme požádali zástupce vybraných tuzemských výrobců, kteří se touto problematikou aktuálně zabývají. Oslovili jsme zástupce společností Fermat CZ, Hestego a Toshulin, konkrétně Michala Dosedlu, Josefa Vosolsobě a Vojtěcha Frkala.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Související články
MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

MM Glosa: Z křižovatky na kruháč

Již třetím rokem je Česko na křižovatce. Profesní spolky si do kabiny automobilu naložily vládu i s premiérem a opět společně vyrážejí na spanilou cestu opředenou světelnými paprsky protínajícími tribuny, kde mohou za úplatu sedět zástupci firem, a být tak součástí této společenské události. Avšak bez volby jakékoliv, natož správné odbočky posádka stále krouží na kruhovém objezdu a všechny možné sjezdy míjí, jako by je neviděla. Za rok pojede znova, pravděpodobně již s jinými pasažéry. A ono je to v důsledku vlastně jedno. Naše garnitura napříč politickým spektrem za souběžného pochlebování zástupců profesních svazů totiž vyniká ve třech věcech.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit