Témata
Zdroj: Deprag

Hledejte zdroje úspor kreativněji

Plýtvání nesouvisí vždy s rozmařilostí nebo povrchností. Často jde o důsledky nekomplexního přístupu k procesům, nedůvěry v nové technologie nebo nedostatku informací o příčinách a možných opatřeních. Při zvyšování efektivity totiž nehrají důležitou roli jen úspory energií a materiálů.

Leoš Kopecký

Leoš Kopecký, *1958, vystudoval VUT v Brně, elektrotechnologie, Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, text a scénář. Od 1990 působí jako novinář a mediální expert, 2009-2012 Akademie věd ČR (SSČ) - popularizace vědy, marketing, od 2013 externí redaktor pro TA ČR, nezávislý novinář, publikování pro propagaci vědy, výzkumu a inovací. V 2015 založen nezávislý projekt Sci-line - online platformupro komunikaci R&D, nových materiálů a technologií. Projekt je zastřešen aktivitami společnosti ArtCom 3000, jejíž je spoluzakladatelem.

Reklama

Dál bude platit, že elektřina, plyn a materiály budou první v hledáčku při nutnosti zvýšení efektivity výroby, zvláště v této dramatické době, kdy vývoj jejich cen je naprosto nevyzpytatelný. Jen je dobré si uvědomit, že úspory energií mohou přinést vlastně všechna opatření, která uděláme – od personálních přes logistická a výrobní řešení až po investice do inovací nebo do vlastního výzkumu a vývoje.

Ještě v „klidných“ dobách v lednu 2022 na Evropském fóru v Davosu řekl výkonný ředitel IEA (International Energy Agency) Fatih Birol: „Energy efficiency is the world‘s ‚first fuel‘ – and the main route to net zero.“ Tedy energetická účinnost byla označena za primární palivo planety, což je nesmírně silný signál pro pochopení souvislostí a vytváření prostředí pro změny. Skutečnost je taková, že asi dvě třetiny energie, kterou získáme – tedy přeměníme pro naše užití, přijde vniveč – nevyužijeme ji a energetické ztráty jsou obrovské. Mezi energeticky nejnáročnější patří „výroba“ energie, průmysl, doprava a budovy. Zde všude je možno zvýšit efektivitu využití energií. Pro ilustraci je dobré říci, že Země jako planeta na tom s energetickým potenciálem není vůbec špatně a nabízí obrovské množství zdrojů. Jen Slunce na ni za jedinou hodinu pošle tolik energie, jako ona celá spotřebuje za rok – asi 120 terawattů. Zdroje tedy jsou, jen je musíme využívat efektivněji, a je jisté, že v průmyslu je možností nepřeberně.

Pneumatické úhlové brusky GATQ812 z produkce firmy Deprag jsou vybaveny bezdrátovou technologií pro vzdálený monitoring aktuálního stavu nářadí. (Zdroj: Deprag)

Propojení technologií

Velmi dobře tento trend prezentovaly některé expozice na loňském MSV 2021 v Brně. Hlavním tématem veletrhu už nebyl jen Průmysl 4.0 a jeho nástroje, ale významně se prosadilo téma úspor a efektivity výroby. Samozřejmě, že se vývoj nezastavil a nástroje digitalizace a automatizace jsou pro naplnění cílů bohatě využívány a rozvíjeny. Jedním z nejdynamičtějších je Internet věcí (IoT), respektive IIoT (Industrial Internet of Things). IoT buduje nové výrobní prostředí například propojením automatizovaných výrobních technologií a chytrých výrobních procesů. Jedním z hlavních parametrů ovlivňujících rozvoj je bezpochyby konektivita, což je většinou pomocí některé bezdrátové sítě snadno odstranitelný nedostatek, ale bariér je více. Jednou z největších překážek, kterým vývojáři aplikací IoT čelí, je interoperabilita dat. Ve většině výrobních procesů jsou data tříděna podle funkčních oddělení, což ztěžuje jejich vzájemné propojení. Tedy je třeba myslet na integraci jednotlivých subsystémů, a tady se často projeví druhý problém – nedostatek IoT dovedností, což znamená mít nejen znalosti dané technologie, ale také zkušenosti s analytikou, velkými daty, vývojem vestavěného softwaru a elektroniky a bezpečnosti IT atd.

Reklama
Reklama

Inteligentní nářadí

Jednou z poměrně zanedbávaných oblastí je například hospodaření se stlačeným vzduchem. I ty nejúčinnější systémy stlačeného vzduchu přeměňují pouze 10 až 15 % provozní energie na energii uloženou jako stlačený vzduch a odhaduje se, že špatně navržené a udržované systémy stlačeného vzduchu ve Spojených státech představují až 3,2 miliardy dolarů v nákladech na plýtvání energií ročně. Prvním krokem je měření a sledování spotřeby energie, průtoků a provozního tlaku, a zde mohou systémy IoT velmi dobře pomoci. Příkladem, který patří k těm méně obvyklým, mohou být pneumatické úhlové brusky DIQ od výrobce Deprag. Inteligentní nářadí je vybaveno technologií monitorující aktuální stav nářadí.

Reklama

V průběhu práce dochází ke snímání provozních veličin, které jsou průběžně vyhodnocovány a důležité údaje jsou následně uchovány v interní paměti. Uložená data jsou následně bezdrátově pomocí lokální sítě IQRF přenášena přes bránu do internetové sítě tak, aby mohla být uložena do cloudu a potom zpracována. To je snadný a levný způsob, jak přinášet efektivitu do procesů, protože umožňuje porovnání výsledků pracovníků nebo nářadí v provozu, optimalizaci výkonu dílčích prací, rychlosti broušení a zatížení nářadí, přesnou kontrolu servisních intervalů a nákladů na údržbu nářadí a také možnost doporučení vhodného typu nářadí pro danou aplikaci. Nejde tedy jen o zjištění možností úspor elektrické energie na výrobní lince, úspory je možno vytvářet v jednotlivých dílčích procesech určitě kreativněji a nacházet nové možnosti, ať už jde třeba o čištění a opětovné využití procesních kapalin, slisování a využití vlastního odpadního materiálu, nebo prediktivní údržbu. Výhodou je, že technologie, které umožňují zvyšování efektivity, jsou už vyvinuty a jsou často snadno aplikovatelné. Jenže jednou z našich nejčastějších „nemocí“ je, že zjišťovat a přiznávat si skutečný stav věcí je tak nějak nepopulární proces, který v reálném životě odkládáme a k rozhodnutí, že daná technologie už je zastaralá, dochází později, než je pro nás výhodné.

Vydání #5
Kód článku: 220519
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Efektivita výroby
Firmy
Související články
Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Efektivita výroby & čeští výrobci

O pohled na současný stav efektivity výroby jsme požádali zástupce vybraných tuzemských výrobců, kteří se touto problematikou aktuálně zabývají. Oslovili jsme zástupce společností Fermat CZ, Hestego a Toshulin, konkrétně Michala Dosedlu, Josefa Vosolsobě a Vojtěcha Frkala.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Související články
Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Deset zastavení s JK: Pomalu dojdeš dále

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Janem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit