Témata
Zdroj: Deprag

Hledejte zdroje úspor kreativněji

Plýtvání nesouvisí vždy s rozmařilostí nebo povrchností. Často jde o důsledky nekomplexního přístupu k procesům, nedůvěry v nové technologie nebo nedostatku informací o příčinách a možných opatřeních. Při zvyšování efektivity totiž nehrají důležitou roli jen úspory energií a materiálů.

Leoš Kopecký

Leoš Kopecký, *1958, vystudoval VUT v Brně, elektrotechnologie, Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, text a scénář. Od 1990 působí jako novinář a mediální expert, 2009-2012 Akademie věd ČR (SSČ) - popularizace vědy, marketing, od 2013 externí redaktor pro TA ČR, nezávislý novinář, publikování pro propagaci vědy, výzkumu a inovací. V 2015 založen nezávislý projekt Sci-line - online platformupro komunikaci R&D, nových materiálů a technologií. Projekt je zastřešen aktivitami společnosti ArtCom 3000, jejíž je spoluzakladatelem.

Reklama

Dál bude platit, že elektřina, plyn a materiály budou první v hledáčku při nutnosti zvýšení efektivity výroby, zvláště v této dramatické době, kdy vývoj jejich cen je naprosto nevyzpytatelný. Jen je dobré si uvědomit, že úspory energií mohou přinést vlastně všechna opatření, která uděláme – od personálních přes logistická a výrobní řešení až po investice do inovací nebo do vlastního výzkumu a vývoje.

Ještě v „klidných“ dobách v lednu 2022 na Evropském fóru v Davosu řekl výkonný ředitel IEA (International Energy Agency) Fatih Birol: „Energy efficiency is the world‘s ‚first fuel‘ – and the main route to net zero.“ Tedy energetická účinnost byla označena za primární palivo planety, což je nesmírně silný signál pro pochopení souvislostí a vytváření prostředí pro změny. Skutečnost je taková, že asi dvě třetiny energie, kterou získáme – tedy přeměníme pro naše užití, přijde vniveč – nevyužijeme ji a energetické ztráty jsou obrovské. Mezi energeticky nejnáročnější patří „výroba“ energie, průmysl, doprava a budovy. Zde všude je možno zvýšit efektivitu využití energií. Pro ilustraci je dobré říci, že Země jako planeta na tom s energetickým potenciálem není vůbec špatně a nabízí obrovské množství zdrojů. Jen Slunce na ni za jedinou hodinu pošle tolik energie, jako ona celá spotřebuje za rok – asi 120 terawattů. Zdroje tedy jsou, jen je musíme využívat efektivněji, a je jisté, že v průmyslu je možností nepřeberně.

Pneumatické úhlové brusky GATQ812 z produkce firmy Deprag jsou vybaveny bezdrátovou technologií pro vzdálený monitoring aktuálního stavu nářadí. (Zdroj: Deprag)

Propojení technologií

Velmi dobře tento trend prezentovaly některé expozice na loňském MSV 2021 v Brně. Hlavním tématem veletrhu už nebyl jen Průmysl 4.0 a jeho nástroje, ale významně se prosadilo téma úspor a efektivity výroby. Samozřejmě, že se vývoj nezastavil a nástroje digitalizace a automatizace jsou pro naplnění cílů bohatě využívány a rozvíjeny. Jedním z nejdynamičtějších je Internet věcí (IoT), respektive IIoT (Industrial Internet of Things). IoT buduje nové výrobní prostředí například propojením automatizovaných výrobních technologií a chytrých výrobních procesů. Jedním z hlavních parametrů ovlivňujících rozvoj je bezpochyby konektivita, což je většinou pomocí některé bezdrátové sítě snadno odstranitelný nedostatek, ale bariér je více. Jednou z největších překážek, kterým vývojáři aplikací IoT čelí, je interoperabilita dat. Ve většině výrobních procesů jsou data tříděna podle funkčních oddělení, což ztěžuje jejich vzájemné propojení. Tedy je třeba myslet na integraci jednotlivých subsystémů, a tady se často projeví druhý problém – nedostatek IoT dovedností, což znamená mít nejen znalosti dané technologie, ale také zkušenosti s analytikou, velkými daty, vývojem vestavěného softwaru a elektroniky a bezpečnosti IT atd.

Reklama
Reklama

Inteligentní nářadí

Jednou z poměrně zanedbávaných oblastí je například hospodaření se stlačeným vzduchem. I ty nejúčinnější systémy stlačeného vzduchu přeměňují pouze 10 až 15 % provozní energie na energii uloženou jako stlačený vzduch a odhaduje se, že špatně navržené a udržované systémy stlačeného vzduchu ve Spojených státech představují až 3,2 miliardy dolarů v nákladech na plýtvání energií ročně. Prvním krokem je měření a sledování spotřeby energie, průtoků a provozního tlaku, a zde mohou systémy IoT velmi dobře pomoci. Příkladem, který patří k těm méně obvyklým, mohou být pneumatické úhlové brusky DIQ od výrobce Deprag. Inteligentní nářadí je vybaveno technologií monitorující aktuální stav nářadí.

Reklama

V průběhu práce dochází ke snímání provozních veličin, které jsou průběžně vyhodnocovány a důležité údaje jsou následně uchovány v interní paměti. Uložená data jsou následně bezdrátově pomocí lokální sítě IQRF přenášena přes bránu do internetové sítě tak, aby mohla být uložena do cloudu a potom zpracována. To je snadný a levný způsob, jak přinášet efektivitu do procesů, protože umožňuje porovnání výsledků pracovníků nebo nářadí v provozu, optimalizaci výkonu dílčích prací, rychlosti broušení a zatížení nářadí, přesnou kontrolu servisních intervalů a nákladů na údržbu nářadí a také možnost doporučení vhodného typu nářadí pro danou aplikaci. Nejde tedy jen o zjištění možností úspor elektrické energie na výrobní lince, úspory je možno vytvářet v jednotlivých dílčích procesech určitě kreativněji a nacházet nové možnosti, ať už jde třeba o čištění a opětovné využití procesních kapalin, slisování a využití vlastního odpadního materiálu, nebo prediktivní údržbu. Výhodou je, že technologie, které umožňují zvyšování efektivity, jsou už vyvinuty a jsou často snadno aplikovatelné. Jenže jednou z našich nejčastějších „nemocí“ je, že zjišťovat a přiznávat si skutečný stav věcí je tak nějak nepopulární proces, který v reálném životě odkládáme a k rozhodnutí, že daná technologie už je zastaralá, dochází později, než je pro nás výhodné.

Vydání #5
Kód článku: 220519
Datum: 04. 05. 2022
Rubrika: Redakce / Efektivita výroby
Firmy
Související články
Efektivita výroby & čeští výrobci

O pohled na současný stav efektivity výroby jsme požádali zástupce vybraných tuzemských výrobců, kteří se touto problematikou aktuálně zabývají. Oslovili jsme zástupce společností Fermat CZ, Hestego a Toshulin, konkrétně Michala Dosedlu, Josefa Vosolsobě a Vojtěcha Frkala.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Související články
Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Univerzita Karlova cílí na vyšší spolupráci s firmami

Poprvé v historii byla zvolena do funkce rektorky Univerzity Karlovy, jedné z nejstarších univerzit v Evropě, žena. Lékařka prof. MUDr. Milena Králíčková v březnu tohoto roku, měsíc po svých 50. narozeninách, převzala mandát. Jejím cílem je poskytovat trhu práce moderního absolventa, větší zapojení studentů do komerční sféry, maximální podpora aplikace vědeckých výsledků do praxe a další úspěšný rozvoj Charles University Innovations Prague, která vznikla za jejího předchůdce prof. Zimy.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Deset zastavení s JK:
Dobrý Pastier

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit