Úspory a přínosy, které může podnik získat implementací systému pro správu podnikových hmotných prostředků, lze spatřovat především v oblasti zlepšení preventivní a prognostické údržby, zlepšení plánování vlastních činností údržby a ve zlepšení rozhodovacích procesů při řízení údržby.
Měření a revize stavu výrobního zařízení předepsané v postupech preventivní údržby slouží k identifikaci a odstranění malých problémů ještě předtím, než se z nich stanou problémy velké nebo havarijní. Provádění těchto postupů také může zabránit odstavení zařízení z výroby, příp. i zbytečně předčasné výměně náhradních dílů podle konzervativních postupů "běžné" údržby. Pokud již k neplánované situaci dojde, záznamy o provedené pohotovostní údržbě (tj. neplánovaných opravách výrobních zařízení) uložené v systému pro správu podnikových hmotných prostředků lze využít jako podklad pro upravení činností preventivní údržby, aby se selhání výrobních zařízení v budoucnosti neopakovalo. Tato data také zpřesňují stanovení časových intervalů, ve kterých se bude preventivní údržba konkrétních výrobních zařízení provádět. Základním přínosem preventivní i prognostické údržby je pak minimalizace výskytu havarijních selhání výrobních zařízení, protože omezením těchto situací se významně snižují náklady na materiály a pracovní síly použité při odstraňování těchto závad a současně se omezuje doba nečinnosti výrobních zařízení.
Přínosy zlepšeného plánování činnosti oddělení údržby spočívají v minimalizaci času, který specialista údržby stráví neproduktivními činnostmi, jako například obstaráváním náhradních dílů, technické dokumentace a výkresů, čekáním na odstávku výrobního zařízení či na další pracovníky, se kterými je nutno práci společně provést. Pečlivě naplánovaná a rozvržená činnost pak může být dokončena v kratší době a s nižšími náklady.
Pracovníci managementu údržby mají snadno a přehledně dostupné informace o všech výrobních zařízeních, pracovních úkolech a souvisejících nákladech. Mohou tak efektivně určovat nejvhodnější strategie pro dosažení daných cílů. Větší informovanost lze zužitkovat například při rozhodování, zda je cenově výhodnější výměna místo opravy, dále při zjišťování a následném zamezení opakujících se závad či ke zpřesnění parametrů preventivní údržby. Možná úspora finančních prostředků díky zlepšenému rozhodování pomocí systému pro správu podnikových hmotných prostředků vzniká hlavně zkrácením času odstávek výrobního zařízení. Minimálně lze odhadnout snížení doby odstávky o 1 % jako přímý důsledek nasazení systému pro správu podnikových hmotných prostředků. I takto zdánlivě malý podíl však může znamenat znatelné úspory.