Témata
Reklama

Jak vhodně integrovat 3D tisk do výuky

16. 11. 2016

Od roku 2011, kdy SPŠ na Proseku zakoupila svou první 3D tiskárnu, hledá tato pražská průmyslovka cestu, jak co nejefektivněji využít tuto technologii ve výuce. V roce 2015 spojila síly se společností Y Soft a s její pomocí vyvinula unikátní koncept učebny 3D tisku.

Aby výuka dokázala udržet tempo s moderními průmyslovými technologiemi, musejí žáci již střední školu opouštět vybaveni znalostmi a dovednostmi, které budou odpovídat současným požadavkům zaměstnavatelů. Důležitou součástí těchto znalostí je dnes i 3D tisk, který firmy používají stále častěji, například k rychlému prototypování nebo malosériové výrobě.

Reklama
Reklama
Reklama

Zapojení 3D tisku do výuky

V roce 2010 se 3D tisk začal vyučovat na SPŠ na Proseku v maturitních ročnících. Ukázalo se však, že s ohledem na technické zaměření školy a zájem žáků o moderní technologie je to pozdě. Většina žáků již technologii znala, a pokud ne, jeden školní rok jim nestačil, aby se s ní efektivně naučili pracovat. Navíc toto řešení neumožnilo výuku 3D tisku dostatečně provázat s dalšími předměty orientovanými na využití 3D technologií (CAD, konstrukce strojů, konstrukce vozidel aj.). Dnes se proto s 3D tiskem začíná již ve druhém ročníku – díky tomu jsou žáci dobře připraveni využít jej v rámci maturitních projektů a 3D tisk je využíván i jako doplňková technologie v jiných předmětech.

Takto systematický přístup k zapojení 3D tisku do výuky pochopitelně přinesl řadu praktických otázek, které bylo potřeba vyřešit. Kolik 3D tiskáren je nutné žákům zajistit, aby byly při takto širokém využití dostatečně dostupné? Budou tiskárny rozmístěny na více místech ve škole, nebo budou soustředěny do jediné místnosti? Budou přístupné žákům a učitelům i mimo vyučovací hodiny vybraných vyučovacích předmětů? Jak škola může co nejúčinněji využít technologii ve výuce?

Specializovaná laboratoř 3D technologií

V roce 2015 škola uzavřela partnerství se společností Y Soft, globálně působící technologickou firmou z České republiky, která prostřednictvím produktové řady YSoft be3D poskytuje řešení pro 3D tisk v prostředí vzdělávacích institucí a průmyslových firem. Škola vyčlenila jednu třídu pro testovací provoz specializované laboratoře 3D technologií a Y Soft ji vybavil flotilou 3D tiskáren. Cílem testovacího provozu bylo nalézt cestu pro co nejtěsnější integraci technologie 3D tisku do školní výuky. Y Soft rovněž využil výsledky z testování v závěrečné vývojové fázi svého řešení YSoft be3D eDee, které je navrženo výhradně pro školy.

Testovací provoz učebny

Původně byla učebna vybavena 10 3D tiskárnami YSoft be3D DeeGreen. Pro výuku v učebně se třídy, do nichž dochází zpravidla okolo 30 žáků, střídaly po třetinách, aby měl každý žák k dispozici své zařízení. Tiskárny byly umístěny na lavicích společně s počítači, aby k nim byl bezprostřední přístup.

Učebna s 3D tiskárnami byla mimo pravidelné vyučovací hodiny zpřístupněna všem žákům a učitelům. To jim umožnilo používat tiskárny pro individuální dlouhodobé projekty a také v rámci maturitních projektů. Díky tomu bylo možné zařízení využívat i pro soukromé, mimoškolní účely, většinou spojené se zábavou či osobními koníčky.

Od školního roku 2015/2016, kdy odstartoval testovací provoz učebny, se 3D tisk stal pevnou součástí osnov 2. ročníku. 3D tiskárny sloužily jednak k výuce zaměřené na samotnou technologii v rámci předmětu 3D tisk, ale i jako pomůcka k realizaci úloh v dalších předmětech. Jako příklad může posloužit zadání navrhnout mechanismus tlumení do vidlice horského kola a pomocí 3D tiskárny ověřit použitelnost tohoto návrhu.

Učebna 3D technologií upravená podle zkušeností z testovacího provozu. (Foto: Pavel Marek)

Vyhodnocení

Škola společně s firmou Y Soft pečlivě monitorovala způsob a účel využití 3D tiskáren. Cílem bylo vyhodnotit, jak úspěšně se podařilo technologii 3D tisku integrovat do učebních osnov, a rovněž identifikovat hlavní benefity i rizika spojená s provozováním volně přístupné flotily 3D tiskáren v prostředí školy. Tento výstup z ročního testovacího provozu pak posloužil jako podklad k navržení úprav provozu učebny, aby byl co nejefektivnější z časového a finančního hlediska.

SPŠ na Proseku došla k následujícím zjištěním:

  • 60 % vytištěných objektů se týkalo vzdělávání (40 % tvořily maturitní projekty, 12 % učební pomůcky či náhradní díly, 8 % individuální projekty v rámci různých předmětů);
  • 37 % objektů bylo vytištěno pro soukromé účely;
  • 3 % objektů sloužila k podpoře marketingových aktivit školy;
  • spotřebovalo se 40 špulek filamentu (termoplastová struna, která se využívá k tištění 3D objektů);
  • každá 3D tiskárna byla v provozu v průměru 5 hodin denně.

Kromě toho, že učebna poskytla škole účinný způsob, jak do výuky zařadit 3D tisk, učitelé, kteří ve svých hodinách s tiskárnami pracovali, se shodli i na pozitivním dopadu technologie na motivaci žáků. Jelikož 3D tisk umožňuje poměrně rychle přetvořit jednotlivá zadání do reálných objektů, zvyšuje se interaktivita výuky, která je tak názornější a zábavnější. Rozhodnutí co nejvíce učebnu zpřístupnit rovněž usnadnilo žákům maturitních ročníků používat 3D tisk v rámci svých závěrečných projektů.

„Vysoká kvalita školních projektů, při nich se využíval 3D tisk, mne opravdu překvapila,“ říká Lukáš Procházka, zástupce ředitele, který za celým konceptem výuky 3D tisku stojí. „Osobně právě v tomto vnímám největší přínos zapojení 3D tisku do vzdělávacího procesu. Zvlášť, pokud se jedná o maturitní projekty. Žáci k nim mají daleko inovativnější přístup, jsou kreativnější a nebojí se zkoumat různé možnosti a experimentovat, protože své návrhy mohou hned otestovat.“

Náměty k řešení

Testovací provoz učebny také umožnil identifikovat tři potenciální úskalí, na která mohou školy při integraci 3D tiskáren do výuky narazit:

  • řízení a kompenzace nákladů – na tisk různých objektů se spotřebovává různé množství filamentu, což komplikuje nastavení transparentního, přesného a ideálně automatizovaného platebního systému, který by pomohl pokrýt náklady spojené s investicí do 3D tiskáren;
  • řízení tisku – flotila 3D tiskáren není, na rozdíl od dnešních 2D tiskáren, řízena ani administrována. To může způsobovat pozdní identifikaci defektních tisků či výměnu filamentů. Problematickým důsledkem je i nízká kontrola nad tím, kdo a za jakým účelem tiskárnu využívá;
  • zabezpečení – nevýhodou zpřístupnění tiskáren i mimo vybrané vyučovací hodiny bylo, že žáci, kteří nechtěli čekat, až se některá z tiskáren uvolní, občas vypínali běžící tiskové úlohy jiných žáků. Byly zaznamenány i případy, kdy vytištěný objekt vzal žák, který danou tiskovou úlohu nezadal.

Řešení pro správu a řízení 3Dtisku

Právě na tyto problémy se zaměřil Y Soft, který se dlouhodobě specializuje na automatizované pracovní postupy, řízení tisku a účtování v oblasti 2D tisku. Díky spolupráci se SPŠ Prosek mohl své zkušenosti přenést do nové oblasti v rámci vývoje řešení YSoft be3D eDee, 3D tiskárny speciálně navržené pro použití ve vzdělávacích institucích.

Řešení eDee díky integraci se systémem pro řízení tisku a účtování školám umožňuje řídit provoz 3D tiskáren a přenášet náklady spojené s jejich využíváním. Dokáže také uzamykat tiskárny po dobu tisku objektu, který se zpřístupní jen na základě osobní autentifikace a pouze tomu, kdo tiskovou úlohu zadal.

Řešení eDee umožňuje jednoduše řídit provoz 3D tiskáren a zpřístupnit je jen na základě osobní autentifikace a pouze tomu, kdo tiskovou úlohu zadal. (Foto: Pavel Marek)

Nová podoba učebny

Testovací provoz skončil před zahájením školního roku 2016/2017. K flotile pak přibylo pět 3D tiskáren eDee a učebna prošla rekonstrukcí, aby se zlepšila její dostupnost. Nyní je rozdělena do dvou oddělených místností (v jedné jsou umístěny tiskárny, ve druhé počítače, na nichž žáci tvoří své projekty). K tiskárnám se tak lze dostat nejen z části s počítači, ale také samostatným vchodem z chodby. Žáci a učitelé díky tomu nyní mají k tiskárnám přístup, aniž by rušili právě probíhající hodinu. Oddělení části s tiskárnami také pomáhá tlumit provozní hluk flotily.

Zkušenosti předávají dál

Výsledkem partnerství SPŠ na Proseku a společnosti Y Soft je rovněž spolupráce na kurzu pro ostatní školy, který bude v učebně realizován. Zaměří se právě na správnou integraci technologie 3D tisku do výukového kurikula.

Maturitní projekt Luboše Rendla: Zařízení pro měření intenzity slunečního svitu. 3D tisk byl využit pro krytování a výrobu některých funkčních částí. (Foto: Y Soft)
Maturitní projekt Tomáše Klofáta: autonomní robot pro vyhledávání ohně. 3D tisk byl použit na krytování a upevnění infračidel. (Foto: Y Soft)


„Nákup 3D tiskárny jako učební pomůcky má zpravidla za následek krátkodobé nadšení z možností, které technologie přináší, po němž se zařízení přestane prakticky používat. To se může stát z několika důvodů. Může jít o nedostatek nápadů k využití tiskárny či nedostatek technických dovedností nutných pro funkční dlouhodobý provoz 3D tiskárny. Hlavním problémem ale většinou bývá nesystematický přístup k integraci 3D tisku do výuky. V uplynulých letech jsme se v tomto ohledu sami poučili z řady chyb a nyní jsme připraveni pomoci ostatním školám najít jejich vlastní cestu k úspěšnému využití 3D tiskáren,“ doplňuje Lukáš Procházka.
Zpracováno podle firemních podkladů

Y Soft

[email protected]

https://www.ysoft.com/cs/3d-tisk-pro-vzdelavani

//www.sps-prosek.cz/slavnostni-otevreni-laboratore-3d-tisku

//www.mmspektrum.com/navsteva/nova-ucebna-3d-tisku-na-sps-na-proseku.html

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 161119
Datum: 16. 11. 2016
Rubrika: Monotematická příloha / Software pro strojaře
Autor:
Firmy
Související články
Jaké otázky si pokládat při volbě ERP systému?

Největší výzvou současnosti je změna. Trh je neustále v pohybu a výrobní podniky stejně jako high-tech společnosti se už neobejdou bez kvalitního podnikového softwaru. ERP systémy se tak stávají nezbytnou platformou, která podporuje efektivní fungování společnosti od výroby, obchodu až po servis.

Virtuální buňky pomáhaly při návrhu linky

Použitím kloubových robotů a flexibilních rámových stanic navržených tak, aby zvládly pokročilé lehké materiály, pomáhá Comau vytvořit jeden z nejpůsobivějších automobilů Alfa Romeo: zcela nový model Giulia.

Digitalizace firemních procesů - co je na tom nového?

Počátky digitalizace výroby sahají hluboko do minulého století, dokonce do dob, kdy o osobních počítačích neměl nikdo ani ponětí. Vzpomeňme například na NC řízení strojů nebo na výpočetní střediska s velkými sálovými počítači, na nichž běžela podniková agenda.

Související články
Nový progresivní výrobní systém Connect Plan

Společnost Okuma připravila nový progresivní výrobní systém Connect Plan, vytvořený jako propojující koncept nejmodernějších produkčních technologií. Novinka nabízí moderní vizi zpracování dat a analýz spolu s plánovatelnou údržbou i podporou a veškerým servisem k zajištění vysoce produktivní výroby. Projekt, který má být podle firmy počátkem nového věku produktivity výroby, měl premiéru na letošním EMO 2017 v Hannoveru.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
SolidWorks PDM Standard prakticky

Spolu se Solidworks 2016 byl na trh uveden nový nástroj na základní správu produktové dokumentace – Solidworks PDM Standard. To bylo v roce 2015 a dnes se již tedy můžeme podělit o reálné zkušenosti s funkčností, implementováním a používáním tohoto produktu.

Rozhraní člověk-stroj

Tablety a chytré telefony již dlouho nejsou vyhrazeny pouze pro fanoušky digitálních technologií, ale poskytují i mnoho nových příležitostí v oblasti strojního inženýrství. Rozhraní člověk–stroj v kombinaci s PLC se stává základním prvkem 4. průmyslové revoluce a funkcí s přidanou hodnotou.

Pokud chceme změnit svět, musíme začít u sebe

Rozhovor Jána Košturiaka s Andrejem Bielikem, majitelem a šéfem společnosti BOST o kolaborativních robotech, jejich efektivitě nasazení v praxi, o budoucnosti moderní výroby, ale i o běžném životě podnikatele.

Nové programy v oblasti servisu a prediktivní údržby

SKF Premium a SKF Rotation For Life jsou nové koncepty servisních smluv neboli dlouhodobé servisní kontrakty zaměřené na výkonnost konkrétních rotačních zařízení.

Umělá inteligence, digitalizace a nové právní výzvy

V letošním roce je umělá inteligence a její vliv na zvyšování produktivity jedním z nejčastěji skloňovaných aspektů v rámci příchodu Průmyslu 4.0. S její implementací do výrobních a dalších firemních procesů však vyvstávají také nové právní otázky, s nimiž je třeba do budoucna počítat.

Internet věcí v prostředí řídicích systémů

Digitalizace výroby, digitální továrna, další průmyslová revoluce… Kdo by si nepoložil otázku, co to přesně znamená pro mě, a hlavně, kde jsou peníze či profit, který to má přinést? Není to nějaký abstraktní koncept bez vazby k průmyslové realitě v Čechách? A pokud se necháme přesvědčit k cestě tímto směrem, nepřeváží nakonec nad ziskem složitost systému, náklady na jeho zavedení a udržování v chodu?

Přichází SolidWorks 2018

Společnost Dassault Systèmes, 3DExperience Company představila SolidWorks 2018, jehož součástí jsou nové aplikace pro 3D modelování a strojírenství. Jde o nové komplexní řešení modelování výrobního procesu od návrhu po výsledný produkt, které umožní všem firmám bez ohledu na jejich velikost změnit přístup k výrobě jednotlivých dílů a produktů a rychleji tak přinášet inovativní myšlenky na trh.

O strojích a hologramech

Cílem následujícího textu je informovat o novinkách a trendech v oblasti hologramů v průmyslu a také situaci zpřehlednit. Výrazem „hologram“ je totiž označováno téměř nepřeberné množství nástrojů a technologií, které v podstatě spojuje vlastně jen to, že pracují s nějakou formou optické iluze. Takové hologramy je možné využívat nejrůznějším způsobem, totéž platí o způsobech jejich vytváření. Navíc je dění v oboru hodně dynamické. Téměř neustále se objevují nové průmyslové aplikace a vedle nich vzniká řada zajímavých inovací, které jsou předváděny na výstavách, ale fakticky ještě nebyly uvedeny do praxe.

Autonomní roboty jdou s dobou

Výrobci, i např. v potravinářském sektoru, se stále častěji setkávají s požadavkem na rozšíření možností nabídky, aniž by to negativně ovlivnilo produktivitu. Takové požadavky zvyšují objem, ale i složitost testování. Bruno Adam, ředitel evropských projektů mobilních robotů společnosti Omron, vysvětluje, jak se inteligentní mobilní roboty přizpůsobují, aby splnily požadavky na výrobu potravin v budoucnosti.

GDPR - nutná ochrana osobních údajů

Téma evropského nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, známé pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation), je v posledních měsících hojně probíráno a diskutováno napříč médii i obory. V převážné většině textů však odborníci tuto problematiku popisují z pohledu právního rozboru. Mezi stěžejní informace a strašáky, kolem kterých se pak točí hlavně mediální zájem, jsou sankce, jež mohou pro firmy dosahovat až likvidačních částek.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit