Digitalizace firemních procesů - co je na tom nového?

Proč se tedy dnes o digitalizaci tolik mluví? Na to jsme se zeptali Ing. Davida Palase, jednatele společnosti Autodesk, spol. s r. o.

D. Palas: Dosud se často digitalizovaly jen určité části výrobního nebo inovačního procesu, to dnes nestačí. Například v oblasti vývoje a konstrukce proběhla hlavní vlna digitalizace už před mnoha lety – dnes výrobci běžně používají 3D CAD systémy, optimalizují návrh s pomocí digitálních simulací apod. Ale informace, které jsou mnohdy zásadní pro konkurenceschopnost výrobku, často vznikají mimo oddělení vývoje. Konstruktér tyto informace dostává příliš pozdě nebo vůbec. Při předávání informací mezi vývojem, výrobou, nákupem, prodejem a servisem existují bariéry a potřeba manuální manipulace s daty. I v dnešní době se ještě setkávám například s ručním přepisováním kusovníků z jednoho systému do jiného. V éře internetu věcí a vysoké míry automatizace výroby dochází k posunu hlavních cílů digitalizace směrem ke schopnosti podniku jako celku rychle a efektivně reagovat na změny zevnitř i zvenčí, a to ve všech částech současně. To je nezbytný předpoklad pro schopnost efektivně vyvíjet, dodávat a zdokonalovat výrobky a služby pro propojený a digitálně komunikující svět.

MM: Jak se trend digitalizace projevuje ve vývoji nových výrobků?

D. Palas: Výrobky jsou často součástí nějakého ekosystému, a musejí s ním umět komunikovat a spolupracovat. Příkladem mohou být výrobky pro inteligentní budovy nebo pro automobilový průmysl. Řada firem otevírá nové obchodní modely, kdy hodnotu a cenu nedefinuje fyzická podstata výrobku, ale služba, kterou výrobek zprostředkovává. Klíčovou komponentou se tak stává software umožňující monitorování, komunikaci s jinými výrobky, ovládání, upgrade atd. To pak ovlivňuje i způsob navrhování výrobku. Rozšiřuje se okruh lidí, kteří se podílejí na definici požadavků na výrobek. Firmy proto potřebují informační systém, který dokáže podchytit a efektivně propojit všechny lidi a činnosti související s inovací výrobku.

MM: Mění se ale i vlastní výroba...

D. Palas: Samozřejmě, firmy potřebují mít pružnější výrobu, vyrábět v menších sériích nebo konfiguracích na zakázku. To pak znamená, že každý kus je jiný, a to vše je třeba ve výrobě logisticky zvládat. Customizace má velký dopad nejen na výrobu ale také na vývoj – musí být zabudována už v digitálním modelu výrobku. Je třeba, aby systém umožnil efektivně pracovat s velkým množstvím variant v celém životním cyklu výrobku, od obchodní nabídky až po dodávku a servis. Výrobky procházejí kontinuálním inovačním procesem, a proto je odstranění mezikroků, které brání plné digitalizaci tohoto procesu, naprosto zásadní pro konkurenceschopnost.

Uvedu příklad. Východní Evropa byla dříve konkurenceschopnou hlavně díky levnější kvalifikované pracovní síle. Avšak od některých zdejších firem už dnes slýchám, že mají problém dostat se na ceny západoevropských konkurentů. Pokud má výrobce digitálně propojený proces od koncepčního návrhu až po expedici výrobku, pak zná pro každou konfiguraci přesné náklady, dokáže velmi přesně spočítat cenu. Pokud jeho konkurent musí cenu odhadovat podle zkušeností z minula, musí si nutně nechávat větší rezervu, jeho cena pak není konkurenceschopná.

Dalším fenoménem v oblasti výroby je rychlý rozvoj schopností technologií pro aditivní výrobu. Výrobci potřebují efektivní nástroje jak pro návrh, tak pro simulaci, plánování a realizaci výroby touto metodou.

MM: Jak Autodesk tento systém podporuje?

D. Palas: Autodesk rozvíjí koncept Budoucnost tvorby věcí (The Future of Making Things), v němž popisujeme největší výzvy ve výrobním odvětví. Řešením je tzv. „produktová inovační platforma“, založená na digitálním modelu výrobku a zapojení všech účastníků do práce s digitálními informacemi o něm.

O digitalizaci inovačního procesu se už léta pokoušejí dodavatelé systémů PLM, ale výsledky byly dosud jen zřídkakdy dostatečně přesvědčivé a implementace často skončily někde uprostřed původní vize. Většinou kvůli zdlouhavé a nákladné implementaci – firmy potřebují své procesy modifikovat čím dál rychleji. Tradiční PLM systémy k tomu neposkytovaly potřebnou flexibilitu. Právě proto je platforma Autodesku už od základu koncipována tak, aby poskytovala úplnou flexibilitu z hlediska konfigurace procesů, okamžitou připravenost k nasazení kdykoliv a kdekoliv a rychlou ekonomickou návratnost pro výrobní podnik jakékoliv velikosti. Uvedli jsme cloudovou inovační platformu nazvanou Autodesk Fusion Platform, což je sada cloudových služeb, která pokrývá kompletní inovační proces. Zahrnuje nástroje pro návrh výrobku a jeho optimalizaci s pomocí pokročilých simulací, nástrojů pro generativní design, přímou podporu 3D tisku, CAM od 2,5 po 5osé obrábění aj., ale také nástroje pro spolupráci, podporu rozhodování a schvalování. Takovýto integrovaný systém pak dokáže zprostředkovat ta správná data všem účastníkům procesu.

MM: Jak zde pomáhá právě cloud? Setkal jsem se s tím, že řada uživatelů je zvyklá, že má svou licenci a cloudu nedůvěřuje.

D. Palas: Cloud pomáhá hlavně tím, že v aplikacích, které jsou vyvíjeny právě pro cloudové prostředí, je komunikace a spolupráce zcela přirozená – komunikovat může kdokoliv s kýmkoliv, a to samozřejmě bezpečným, řízeným a zpětně trasovatelným způsobem. Ke spolupráci tak mohu přizvat kohokoliv, kdykoliv a odkudkoliv, dokonce ať používá jakýkoliv nástroj – PC, tablet nebo mobilní telefon. Další výhodou cloudového prostředí je výpočetní výkon, což je právě velice markantně vidět u výpočetně náročných simulací. Jednou z klíčových výhod je flexibilita. Aplikace na cloudu jsou postaveny tak, že je nevlastníte, ale kupujete si cloudovou službu. Nekupujete si software dopředu, využíváte a platíte to, co právě potřebujete. Nemusíte vlastnit žádnou infrastrukturu nebo investovat do serverů a databází, vše je součástí cloudového řešení, které si pronajímáte. Náklady na vlastnictví tak jdou výrazně dolů. Výhod cloudu je celá řada a dnes je to jasný trend. Neznamená to však, že desktopové aplikace se přestanou používat ze dne na den. Přechod směrem ke cloudu bude postupný, v některých oblastech rychlejší než v jiných.

MM: Jak do toho všeho zasahuje internet věcí?

D. Palas: Součástí naší inovační platformy je Autodesk Fusion Connect – platforma pro IoT. Digitalizace je o komunikaci výrobků, lidí a strojů, nejen v rámci výroby v tzv. „chytrých továrnách“. S rozvojem IoT se hovoří o chytrých budovách, chytrých dopravních prostředcích, chytré infrastruktuře, chytrých službách, zkrátka „smart anything“. Ať se podíváte kamkoliv kolem sebe, téměř vše dnes může být vybaveno senzory a softwarem a zákazník očekává, že výrobky, které si koupí, budou komunikovat, že budou „inteligentní“ a že je bude schopen ovládat na dálku. Pro výrobce to znamená, že už při vývoji musí namodelovat tyto funkce do digitálního modelu výrobku. Kromě toho také musí umět analyzovat chování svých výrobků na základě dat, která o sobě poskytují, a promítnout je do návrhu. Vývoj tedy není jen o CAD systému, ale skutečně o celé digitální platformě, kterou výrobní společnost používá pro řízení svých inovací.

MM: Mohl byste shrnout, co by neměly firmy v éře digitalizace a Průmyslu 4.0 opomenout?

D. Palas: Firmy by si měly především jasně definovat svou inovační strategii, tedy čím se budou odlišovat od konkurentů, na jakých pilířích postaví svou konkurenční výhodu v éře IoT a všudypřítomné konektivity a jaký směr to znamená pro inovaci výrobků a služeb.

Pak by měly vytvořit takové inovační prostředí, kde data o výrobku vznikají jako bezešvá ideální spolupráce všech účastníků inovačního procesu. Do něj dnes stále častěji vstupují externí subjekty, ať už jde o úzce specializované subdodavatele, prodejní partnery, nebo o zákazníky. Konstrukční proces tak probíhá jako týmová práce, jíž se účastní daleko více subjektů než v minulosti. Zde bych znovu zdůraznil roli cloudu, neboť tradiční systémy spolupráce zde přestávají postačovat.
Třetím bodem je už zmíněná flexibilita výroby – pokud firma chce plnit individuální požadavky zákazníků, musí být schopna customizované výrobky nebo malé série vyrobit, a to v termínech, které se příliš neliší od dodávek katalogových výrobků. Zde je prostor pro aditivní výrobu, flexibilní automatizaci a robotizaci.

A v neposlední řadě, digitalizace je zdrojem zefektivnění prodeje a zlepšení služeb zákazníkům. Příkladem může být konfigurátor výrobků na webu, který je živou součástí inovačního procesu, plně synchronizován s informacemi ve vývoji, nákupu a výrobě.

MM: Autodesk je také členem iniciativy Budoucnost české výroby. Co je jejím cílem?

D. Palas: Inovace může mít mnoho podob, ale vždy se jedná o investici. Snažíme se oslovit firmy, které inovaci chápou jako zdroj své konkurenceschopnosti. Cílem naší iniciativy je pomáhat českým výrobcům inovovat kvalitně a efektivně tak, aby se jim investice vložené do inovací maximálním způsobem vracely. Chceme jim nabídnout platformu, kde by si v kontextu globálních trendů, k nimž patří digitalizace, Průmysl 4.0, poptávka po individualizaci výrobků, nové metody výroby aj., navzájem mohli předávat zkušenosti a navzájem se inspirovat. Jsem velice rád, že mezi členy iniciativy patří i vaše redakce.

MM: Děkuji za rozhovor.

pavel.marek@mmspektrum.com

www.autodesk.cz

www.budoucnostceskevyroby.cz/