Témata
Reklama

Umělá inteligence, digitalizace a nové právní výzvy

V letošním roce je umělá inteligence a její vliv na zvyšování produktivity jedním z nejčastěji skloňovaných aspektů v rámci příchodu Průmyslu 4.0. S její implementací do výrobních a dalších firemních procesů však vyvstávají také nové právní otázky, s nimiž je třeba do budoucna počítat.

Vymezení umělé inteligence

Za umělou inteligenci bývají v současnosti obecně označovány ty automatizované rozhodovací procesy, jimž lze v rozhodování přiřknout dostatečnou míru autonomního chování spočívajícího v určitém stupni nezávislosti na lidském jednání. Umělá inteligence by se od běžných počítačových algoritmů měla lišit také schopností učit se na základě vlastních zkušeností.

Začlenění inteligentních systémů se může dotýkat jak robotizace výrobních procesů, tak nejrůznějších analytických a operačních nástrojů. Hlavními výhodami jsou především celková optimalizace, hlubší práce s daty a podpora vyšší bezpečnosti.

Reklama
Reklama
Reklama

Odpovědnost za škodu

Pokud robot či jiný systém jedná na základě vlastního rozhodování, kdo by měl nést odpovědnost v případě, že bude způsobena škoda? Vzhledem k míře nepředvídatelnosti jednání daného autonomního systému by zřejmě nebylo spravedlivé aplikovat standardní odpovědnost za škodu způsobenou věcí, kdy je povinným subjektem ten, kdo měl nad věcí vykonávat dohled.

Nejpravděpodobnějším řešením, které současně neodporuje možnosti odchylného smluvního ujednání, bude objektivní odpovědnost výrobce příslušného inteligentního zařízení. S tímto přístupem již vyjádřili souhlas například někteří výrobci budoucích plně autonomních vozidel, čímž zdůraznili maximální důvěru ve své produkty. Otázkou však zůstává, posuneme-li se o úroveň výš, zda tímto způsobem projeví důvěru ve své produkty i výrobci samotných autonomních systémů, které se v chytrých továrnách na výrobě autonomních vozidel podílejí.

Vyskytují se také názory, které zmiňují možnost společné odpovědnosti navzájem provázaných subjektů v procesu tvorby systému umělé inteligence – subjektů z oblasti designu, programování, samotné výroby apod. I z tohoto důvodu by tak bylo vhodné promítnout vzájemné vymezení odpovědnosti do smluvních ujednání předem.

Pravidla týkající se odpovědnosti za škodu způsobenou umělou inteligencí lze v současnosti dovozovat z obecných ustanovení o jednotlivých typech objektivní odpovědnosti. Jelikož se ani v dalších členských státech EU zpravidla nesetkáme se specifickou úpravou týkající se umělé inteligence, vydal Evropský parlament doporučení Evropské komisi, aby danou otázku zavčasu unifikovala, případně harmonizovala na celoevropské úrovni. Příslušná evropská legislativa však v tomto ohledu doposud představena nebyla.

Digitalizace, ochrana dat a kybernetické útoky

Odhlédneme-li od umělé inteligence, je třeba si některé z otázek položit v kontextu digitalizace jako takové. Centralizace datových toků, vzájemné propojení technologií skrze internet věcí a využívání cloudových platforem tak například představují zcela nové výzvy na poli kybernetické bezpečnosti.

V této souvislosti by měl být větší důraz kladen především na ochranu citlivých údajů a práv duševního vlastnictví, jako jsou průmyslové vzory, patenty apod. Případy průmyslové kybernetické špionáže by kvůli vzájemnému propojení a sdílení IT systémů mohly mít dalekosáhlé důsledky. Ukradené informace by totiž vedly nejen k nerovným podmínkám konkurenčního prostředí, ale mohly by se stát také předmětem právních nároků obchodních partnerů či zákazníků, kterých se přímo dotýkají.
Stejný problém se vztahuje i k případným kybernetickým útokům. Díky hluboké integraci různých složek výrobního řetězce by se i částečný výpadek dílčího systému mohl projevit ve větší míře než v nedigitalizovaných provozech.

Co se týče výše zmíněných osobních údajů a práv duševního vlastnictví, bude vhodné při nastavení jejich ochrany zohlednit i povahu autonomně jednajících systémů, u kterých člověk nad daty ztrácí přímou kontrolu. Při ochraně dat je také nutné vyhovět příslušným legislativním podmínkám. Jejich nové vymezení lze očekávat na základě transpozice evropské směrnice o síťové bezpečnosti, která se má do národních právních řádů promítnout do 9. května 2018 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii). Nové podmínky pro ochranu osobních údajů jsou poté vymezeny v evropském nařízení GDPR, jehož účinnost nastane 25. května 2018 (nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016).

Pojištění

Jak u odpovědnosti za škodu způsobenou umělou inteligencí, tak u ochrany dat bude velkou roli hrát i přizpůsobení příslušných pojišťovacích instrumentů. Pojištění by mělo být nastaveno dostatečně široce, aby pokrývalo i doposud nepředpokládané situace. Výše zmíněné doporučení Evropského parlamentu tak pro účely umělé inteligence například navrhuje vytvoření systému povinného pojištění, které by se podobalo současnému povinnému ručení. Podle návrhu by měl takový systém zohlednit veškerou potenciální odpovědnost v rámci celého řetězce dotčených subjektů.

Vyšší zájem o umělou inteligenci

Je zřejmé, že předchozí řádky netvoří taxativní výčet veškerých právních otázek souvisejících s příchodem Průmyslu 4.0. Jedná se tak spíše o představení určitých aspektů, na něž nemusí být současné právo buď připraveno, nebo kterým nemusel být doposud ve smluvních ujednáních přikládán velký význam.

Případná rizika se jistě mohou lišit i v závislosti na povaze daného provozu a množství dalších okolností. V případě sporu tak budou bezpochyby velkou roli hrát forenzní IT specialisté, kteří provedou hloubkovou analýzu daného systému.

Pro jednotlivé výrobce by do budoucna mohly vzniknout také určité standardy bezpečnosti, jejichž pečlivým splněním by byl dán liberační důvod například pro odpovědnost za škodu způsobenou jako důsledek kybernetického útoku.

Má-li však být digitalizace prostředkem k vyšší bezpečnosti tam, kde by samotný člověk obyčejně selhal, bylo by chybou automaticky předpokládat vyšší výskyt rizikových scénářů. Při podpoře vyšších standardů bezpečnosti lze naopak očekávat vyšší zájem o umělou inteligenci a s ním spojené ekonomické a finanční výhody.

Martin Štípa

[email protected]

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 171159
Datum: 15. 11. 2017
Rubrika: Monotematická příloha / Digitalizace výrobních a firemních procesů
Autor:
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Související články
Docházejí nám lidé, ne nápady

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

Umělá inteligence ve strojírenství: Adéla Čekalová

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Tvoje ekonomie: Magické slovo – konkurence

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme se na to, proč je člověk alfa a omega tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „Goodmanismus“.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit