Témata
Reklama

Umělá inteligence, digitalizace a nové právní výzvy

V letošním roce je umělá inteligence a její vliv na zvyšování produktivity jedním z nejčastěji skloňovaných aspektů v rámci příchodu Průmyslu 4.0. S její implementací do výrobních a dalších firemních procesů však vyvstávají také nové právní otázky, s nimiž je třeba do budoucna počítat.

Vymezení umělé inteligence

Za umělou inteligenci bývají v současnosti obecně označovány ty automatizované rozhodovací procesy, jimž lze v rozhodování přiřknout dostatečnou míru autonomního chování spočívajícího v určitém stupni nezávislosti na lidském jednání. Umělá inteligence by se od běžných počítačových algoritmů měla lišit také schopností učit se na základě vlastních zkušeností.

Začlenění inteligentních systémů se může dotýkat jak robotizace výrobních procesů, tak nejrůznějších analytických a operačních nástrojů. Hlavními výhodami jsou především celková optimalizace, hlubší práce s daty a podpora vyšší bezpečnosti.

Reklama
Reklama
Reklama

Odpovědnost za škodu

Pokud robot či jiný systém jedná na základě vlastního rozhodování, kdo by měl nést odpovědnost v případě, že bude způsobena škoda? Vzhledem k míře nepředvídatelnosti jednání daného autonomního systému by zřejmě nebylo spravedlivé aplikovat standardní odpovědnost za škodu způsobenou věcí, kdy je povinným subjektem ten, kdo měl nad věcí vykonávat dohled.

Nejpravděpodobnějším řešením, které současně neodporuje možnosti odchylného smluvního ujednání, bude objektivní odpovědnost výrobce příslušného inteligentního zařízení. S tímto přístupem již vyjádřili souhlas například někteří výrobci budoucích plně autonomních vozidel, čímž zdůraznili maximální důvěru ve své produkty. Otázkou však zůstává, posuneme-li se o úroveň výš, zda tímto způsobem projeví důvěru ve své produkty i výrobci samotných autonomních systémů, které se v chytrých továrnách na výrobě autonomních vozidel podílejí.

Vyskytují se také názory, které zmiňují možnost společné odpovědnosti navzájem provázaných subjektů v procesu tvorby systému umělé inteligence – subjektů z oblasti designu, programování, samotné výroby apod. I z tohoto důvodu by tak bylo vhodné promítnout vzájemné vymezení odpovědnosti do smluvních ujednání předem.

Pravidla týkající se odpovědnosti za škodu způsobenou umělou inteligencí lze v současnosti dovozovat z obecných ustanovení o jednotlivých typech objektivní odpovědnosti. Jelikož se ani v dalších členských státech EU zpravidla nesetkáme se specifickou úpravou týkající se umělé inteligence, vydal Evropský parlament doporučení Evropské komisi, aby danou otázku zavčasu unifikovala, případně harmonizovala na celoevropské úrovni. Příslušná evropská legislativa však v tomto ohledu doposud představena nebyla.

Digitalizace, ochrana dat a kybernetické útoky

Odhlédneme-li od umělé inteligence, je třeba si některé z otázek položit v kontextu digitalizace jako takové. Centralizace datových toků, vzájemné propojení technologií skrze internet věcí a využívání cloudových platforem tak například představují zcela nové výzvy na poli kybernetické bezpečnosti.

V této souvislosti by měl být větší důraz kladen především na ochranu citlivých údajů a práv duševního vlastnictví, jako jsou průmyslové vzory, patenty apod. Případy průmyslové kybernetické špionáže by kvůli vzájemnému propojení a sdílení IT systémů mohly mít dalekosáhlé důsledky. Ukradené informace by totiž vedly nejen k nerovným podmínkám konkurenčního prostředí, ale mohly by se stát také předmětem právních nároků obchodních partnerů či zákazníků, kterých se přímo dotýkají.
Stejný problém se vztahuje i k případným kybernetickým útokům. Díky hluboké integraci různých složek výrobního řetězce by se i částečný výpadek dílčího systému mohl projevit ve větší míře než v nedigitalizovaných provozech.

Co se týče výše zmíněných osobních údajů a práv duševního vlastnictví, bude vhodné při nastavení jejich ochrany zohlednit i povahu autonomně jednajících systémů, u kterých člověk nad daty ztrácí přímou kontrolu. Při ochraně dat je také nutné vyhovět příslušným legislativním podmínkám. Jejich nové vymezení lze očekávat na základě transpozice evropské směrnice o síťové bezpečnosti, která se má do národních právních řádů promítnout do 9. května 2018 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii). Nové podmínky pro ochranu osobních údajů jsou poté vymezeny v evropském nařízení GDPR, jehož účinnost nastane 25. května 2018 (nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016).

Pojištění

Jak u odpovědnosti za škodu způsobenou umělou inteligencí, tak u ochrany dat bude velkou roli hrát i přizpůsobení příslušných pojišťovacích instrumentů. Pojištění by mělo být nastaveno dostatečně široce, aby pokrývalo i doposud nepředpokládané situace. Výše zmíněné doporučení Evropského parlamentu tak pro účely umělé inteligence například navrhuje vytvoření systému povinného pojištění, které by se podobalo současnému povinnému ručení. Podle návrhu by měl takový systém zohlednit veškerou potenciální odpovědnost v rámci celého řetězce dotčených subjektů.

Vyšší zájem o umělou inteligenci

Je zřejmé, že předchozí řádky netvoří taxativní výčet veškerých právních otázek souvisejících s příchodem Průmyslu 4.0. Jedná se tak spíše o představení určitých aspektů, na něž nemusí být současné právo buď připraveno, nebo kterým nemusel být doposud ve smluvních ujednáních přikládán velký význam.

Případná rizika se jistě mohou lišit i v závislosti na povaze daného provozu a množství dalších okolností. V případě sporu tak budou bezpochyby velkou roli hrát forenzní IT specialisté, kteří provedou hloubkovou analýzu daného systému.

Pro jednotlivé výrobce by do budoucna mohly vzniknout také určité standardy bezpečnosti, jejichž pečlivým splněním by byl dán liberační důvod například pro odpovědnost za škodu způsobenou jako důsledek kybernetického útoku.

Má-li však být digitalizace prostředkem k vyšší bezpečnosti tam, kde by samotný člověk obyčejně selhal, bylo by chybou automaticky předpokládat vyšší výskyt rizikových scénářů. Při podpoře vyšších standardů bezpečnosti lze naopak očekávat vyšší zájem o umělou inteligenci a s ním spojené ekonomické a finanční výhody.

Martin Štípa

stipa.martin@gmail.com

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 171159
Datum: 15. 11. 2017
Rubrika: Monotematická příloha / Digitalizace výrobních a firemních procesů
Autor:
Firmy
Související články
Rozhraní člověk-stroj

Tablety a chytré telefony již dlouho nejsou vyhrazeny pouze pro fanoušky digitálních technologií, ale poskytují i mnoho nových příležitostí v oblasti strojního inženýrství. Rozhraní člověk–stroj v kombinaci s PLC se stává základním prvkem 4. průmyslové revoluce a funkcí s přidanou hodnotou.

Internet věcí v prostředí řídicích systémů

Digitalizace výroby, digitální továrna, další průmyslová revoluce… Kdo by si nepoložil otázku, co to přesně znamená pro mě, a hlavně, kde jsou peníze či profit, který to má přinést? Není to nějaký abstraktní koncept bez vazby k průmyslové realitě v Čechách? A pokud se necháme přesvědčit k cestě tímto směrem, nepřeváží nakonec nad ziskem složitost systému, náklady na jeho zavedení a udržování v chodu?

Digitalizace firemních procesů - co je na tom nového?

Počátky digitalizace výroby sahají hluboko do minulého století, dokonce do dob, kdy o osobních počítačích neměl nikdo ani ponětí. Vzpomeňme například na NC řízení strojů nebo na výpočetní střediska s velkými sálovými počítači, na nichž běžela podniková agenda.

Související články
Nový progresivní výrobní systém Connect Plan

Společnost Okuma připravila nový progresivní výrobní systém Connect Plan, vytvořený jako propojující koncept nejmodernějších produkčních technologií. Novinka nabízí moderní vizi zpracování dat a analýz spolu s plánovatelnou údržbou i podporou a veškerým servisem k zajištění vysoce produktivní výroby. Projekt, který má být podle firmy počátkem nového věku produktivity výroby, měl premiéru na letošním EMO 2017 v Hannoveru.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pokud chceme změnit svět, musíme začít u sebe

Rozhovor Jána Košturiaka s Andrejem Bielikem, majitelem a šéfem společnosti BOST o kolaborativních robotech, jejich efektivitě nasazení v praxi, o budoucnosti moderní výroby, ale i o běžném životě podnikatele.

O strojích a hologramech

Cílem následujícího textu je informovat o novinkách a trendech v oblasti hologramů v průmyslu a také situaci zpřehlednit. Výrazem „hologram“ je totiž označováno téměř nepřeberné množství nástrojů a technologií, které v podstatě spojuje vlastně jen to, že pracují s nějakou formou optické iluze. Takové hologramy je možné využívat nejrůznějším způsobem, totéž platí o způsobech jejich vytváření. Navíc je dění v oboru hodně dynamické. Téměř neustále se objevují nové průmyslové aplikace a vedle nich vzniká řada zajímavých inovací, které jsou předváděny na výstavách, ale fakticky ještě nebyly uvedeny do praxe.

Získané zkušenosti inovacemi pro zákazníky

Průmysl 4.0 je aktuální výzvou pro výrobce obráběcích strojů. Vlastní znalosti této problematiky uživatelů se na jeho implementaci do reálného provozu podílí velkou měrou a přispívají ke snadnějšímu zvládnutí cesty vedoucí k většímu propojení od výrobců strojů, přes jejich provozovatele až po odběrate dílů na strojích vyrobených. Podívejme se na zkušenosti společnosti Mazak v této oblasti.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Promluvy Štefana Kassaye: Sváteční gratulace ve znamení umělé inteligence

O průmyslových revolucích se toho již mnoho napsalo. Na toto téma jsme vyslechli na půdě Intercedu přednášku profesora Klause Mainzera, prezidenta Evropské akademie věd a umění, při příležitosti podepsání memoranda s vytyčením nosných bodů o šíření vědy a vzdělávání.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V minulých dílech hovořil prof. Vladimír Smejkal o bezpečnostní politice informační bezpečnosti. Nyní se dozvíme, co by měla obsahovat a jak s ní nakládat – od formulování, přes schválení a dodržování až po kontroly a postihy za porušování. Problémy dělá nejen neexistence, ale ani neprosazování či přímo ignorace politiky vedením a zaměstnanci.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit