Témata
Reklama

Jaká tajemství skrývá výroba razítek?

Představte si obyčejné moderní razítko. Připadá vám, že vyrobit je musí být velice jednoduché? Možná byste se divili. Složitá vulkanizace, vstřikolisovna s 21 vstřikolisy, obtížný proces barvení, to vše velmi náročné na stabilitu procesu. Tolik jen stručně o tom, s čím se během výroby razítek musíme u nás, v Colopu v Borovanech, denně potýkat. Chcete se dozvědět víc? Pak vás zvu ke čtení následujících řádků.

Pojďme začít od Adama – tedy od vstupních surovin, které pro výrobu razítek potřebujeme. Na prvním místě bych zmínil granulát, z nějž potom ve vstřikolisovně vznikají plastové díly razítek. Z 90 % používáme typy ABS a POM. Jejich konkrétní aplikace závisí na využití daného dílu v razítku. Například u posuvných dílů je vhodný POM.

Další klíčovou surovinou je kaučuková přírodní guma. Dostáváme ji v 15kilogramových rolích, které následně na řezacím stroji nasekáme na potřebné formáty vhodné pro vulkanizaci. Ještě než k ní však dojde, musí se materiál zchladit v 15stupňovém chladicím skladu. (Jak vidíte, patnáctka je v této fázi výroby razítek jakýmsi magickým číslem.)

Neméně důležité jsou pro nás i dodávky barev a barviv. Zde je zásadní absolutní zdravotní nezávadnost. I kdyby třeba razítko olízlo dítě, nesmí se mu nic stát. Mezi další potřebné suroviny patří papírové kartony, speciální lepidla (pro lepení polštářku), filcové materiály (do polštářku), pěnové materiály, pružinky nebo třeba oboustranné lepicí pásky.

Reklama
Reklama
Reklama
Při montáži vznikají ze všech dílů kompletní razítka nebo strojky, které pak putují do 120 zemí celého světa. (Zdroj: Colop)

Záhady vulkanizace

Samotný proces výroby začíná předvýrobní operací, kterou je vulkanizace. Jde o technologický proces, jehož cílem je zpružnění přírodní gumy, aby byla použitelná například pro výrobu datových a jiných razítek obsahujících písmena, čísla nebo různé symboly. Proces vulkanizace probíhá tři až čtyři minuty při teplotě 170–185 °C a tlaku 260 barů, a to na vulkanizačních lisech. Ty mají formy, do nichž se vkládají jednotlivé vulkanizační vložky (např. číslice s tečkou, bez tečky, v různých velikostech apod.). Vznikne pásek, na němž je třeba 30 jedniček, ty se následně musejí rozřezat.

Jen v segmentu datových razítek vyrábíme 58 jazykových mutací, takže si asi umíte představit složitost celého procesu a počet používaných forem. Další svízelí je, že proces vulkanizace je citlivý na vnější změny prostředí, například na změnu okolní teploty vzduchu (průvan). Výsledná nestabilita technologického procesu pak má velký vliv na kvalitu otisku hotového razítka.

Specifikum výroby razítek je, že se stříká hodně malých barevných dílů, což je srovnatelné například s výrobou Lega. (Zdroj: Colop)

Bez vstřikolisovny by to nešlo

Paralelně s vulkanizací probíhá i výroba plastových dílů razítek. K tomu slouží vstřikolisovna, kterou máme vybavenou 21 vstřikolisy. Používá se zde 680 typů forem, které vstřikují celkem 2 000 artiklů neboli typů plastových dílů.

Zdrojový granulát je skladován v papírových oktabínech z tvrdého kartonu. Z těchto oktabínů jej automatické nasavače dávkují do jednotlivých strojů. Výstupem je výlisek, který robot následně odloží na dopravník nebo příslušný díl sjede skluzavkou do bedny.

Z osmi lisů se pak musejí díly ručně skládat. Jde totiž o pohledové díly, které tvoří design finálního razítka a nesmí na nich být jediné škrábnutí ani jediná šmouha.
Vstřikolisovny najdeme v řadě průmyslových provozů, kde se také vyrábějí plasty. Naše specifikum je, že stříkáme hodně malých barevných dílů, v tom je to možná srovnatelné například s výrobou lega. Každý den se tak u nás na lisovně přendavá 12 forem. Vždy se stříká jen několik tisíc kusů daného dílu, pak přijde změna. Kdežto například v automobilovém průmyslu se často stříkají najednou statisíce kusů třeba pět nebo 10 dnů.

Co se skrývá uvnitř razítka?

Mimochodem, plastové díly jsou téměř v každém moderním razítku dominantní složkou, například u datových razítek představují 70 až 80 %. Ta jednodušší razítka mají osm plastových dílů, ta nejsložitější až 16. Zbytek datového razítka pak tvoří ještě gumové vulkanizační pásky, pružinka, barva, polštářek a karton. Tato datová razítka děláme v Colopu od A až do Z. K dalším razítkům vyrábíme jenom strojky a specializované obchody „razítkářů“ k nim pak zákazníkům dodělávají individualizované štočky například s adresou provozovny či jménem firmy. Vznikají u nás také například antibakteriální, ekologická, motivační, kapesní nebo dětská razítka. Nebo EOS razítka, takzvaná „razítka budoucnosti“, s velice ostrou grafikou, která jsou ideální na kresby a fotografie.

Proces vulkanizace probíhá tři až čtyři minuty při teplotě 170-185 °C a tlaku 260 barů, a to na vulkanizačních lisech. (Zdroj: Colop)

Největší provoz

Největším naším provozem je montáž, pracuje tam 111 ze 160 zaměstnanců, vesměs ženy. Zde vznikají ze všech dílů kompletní razítka nebo strojky, které pak putují do 120 zemí celého světa. Kromě toho zde probíhá také například barvení podušek a polštářků, což je sám o sobě dosti specifický a obtížný proces. Práce v montáži je velmi náročná na pečlivost a přesnost.

Tak takhle nějak se rodí razítka. Až budete příště zase držet nějaké v ruce, alespoň budete vědět, co všechno se může skrývat v jeho útrobách a jak dlouhá cesta jeho vzniku byla.

Petr Dražan

Colop

Reklama
Související články
Virtuální a rozšířená realita zvyšuje konkurenceschopnost

Dnes již máme řadu možností, jak můžeme v byznysu prakticky využít virtuální a rozšířenou realitu. A to doslova ve všech dostupných oborech a firemních procesech.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Nanovlákenná membrána v oknech ochrání stroje i pracovníky

Zatímco o smogu v ulicích se vedou časté debaty, znečištěný vzduch v interiéru patří k opomíjeným tématům. A to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace stojí život 4,3 milionu lidí ročně a v průmyslových objektech ohrožuje jak zdraví pracovníků, tak samotný provoz. Díky rozvoji moderních technologií nyní interiér účinně ochrání nanovlákenná okenní membrána.

Související články
Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Materiály z hub, ananasu i skleníkových plynů

Nejen v módním průmyslu se objevují moderní alternativy k tradičním materiálům s důrazem na udržitelnost. Mezi tyto materiály patří například aircarbon vyráběný ze skleníkových plynů, rostlinná tkanina Piñatex z listů ananasu či myceliová „kůže“ z hub. Tyto inovace nabízejí ekologičtější řešení pro výrobu oblečení i doplňků.

Stroje v pohybu: Dálniční most přes staveniště

Tento stroj mají k dispozici švýcarští silničáři. Most Astra je mobilní staveništní most určený pro použití při údržbě dálnice. Práce lze provádět pod mostem, zatímco přes něj projíždějí vozidla ve dvou jízdních pruzích. Díky tomu je možné pracovat během dne, a to bez uzavírek a odklonů dopravy. Most váží přibližně 1 300 tun, jeho celková délka může být až 257 m a pracovní prostor pod mostem má délku až 100 m, šířku 5,08 m a výšku 3,1 m.

Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Zdraví a stroje

Nové technologie prodlužují průměrný i maximální věk člověka a zvyšují jeho schopnosti. Jejich použití je přitom v podstatě oborově neomezené a neexistuje snad oblast výzkumu, která by se nějakým způsobem nepromítla do vývoje pro medicínu – od elektroniky až po strojírenství.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

VaVaI a průmysl:
Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit