Témata
Reklama

Jaká tajemství skrývá výroba razítek?

Představte si obyčejné moderní razítko. Připadá vám, že vyrobit je musí být velice jednoduché? Možná byste se divili. Složitá vulkanizace, vstřikolisovna s 21 vstřikolisy, obtížný proces barvení, to vše velmi náročné na stabilitu procesu. Tolik jen stručně o tom, s čím se během výroby razítek musíme u nás, v Colopu v Borovanech, denně potýkat. Chcete se dozvědět víc? Pak vás zvu ke čtení následujících řádků.

Pojďme začít od Adama – tedy od vstupních surovin, které pro výrobu razítek potřebujeme. Na prvním místě bych zmínil granulát, z nějž potom ve vstřikolisovně vznikají plastové díly razítek. Z 90 % používáme typy ABS a POM. Jejich konkrétní aplikace závisí na využití daného dílu v razítku. Například u posuvných dílů je vhodný POM.

Další klíčovou surovinou je kaučuková přírodní guma. Dostáváme ji v 15kilogramových rolích, které následně na řezacím stroji nasekáme na potřebné formáty vhodné pro vulkanizaci. Ještě než k ní však dojde, musí se materiál zchladit v 15stupňovém chladicím skladu. (Jak vidíte, patnáctka je v této fázi výroby razítek jakýmsi magickým číslem.)

Neméně důležité jsou pro nás i dodávky barev a barviv. Zde je zásadní absolutní zdravotní nezávadnost. I kdyby třeba razítko olízlo dítě, nesmí se mu nic stát. Mezi další potřebné suroviny patří papírové kartony, speciální lepidla (pro lepení polštářku), filcové materiály (do polštářku), pěnové materiály, pružinky nebo třeba oboustranné lepicí pásky.

Reklama
Reklama
Při montáži vznikají ze všech dílů kompletní razítka nebo strojky, které pak putují do 120 zemí celého světa. (Zdroj: Colop)

Záhady vulkanizace

Samotný proces výroby začíná předvýrobní operací, kterou je vulkanizace. Jde o technologický proces, jehož cílem je zpružnění přírodní gumy, aby byla použitelná například pro výrobu datových a jiných razítek obsahujících písmena, čísla nebo různé symboly. Proces vulkanizace probíhá tři až čtyři minuty při teplotě 170–185 °C a tlaku 260 barů, a to na vulkanizačních lisech. Ty mají formy, do nichž se vkládají jednotlivé vulkanizační vložky (např. číslice s tečkou, bez tečky, v různých velikostech apod.). Vznikne pásek, na němž je třeba 30 jedniček, ty se následně musejí rozřezat.

Jen v segmentu datových razítek vyrábíme 58 jazykových mutací, takže si asi umíte představit složitost celého procesu a počet používaných forem. Další svízelí je, že proces vulkanizace je citlivý na vnější změny prostředí, například na změnu okolní teploty vzduchu (průvan). Výsledná nestabilita technologického procesu pak má velký vliv na kvalitu otisku hotového razítka.

Specifikum výroby razítek je, že se stříká hodně malých barevných dílů, což je srovnatelné například s výrobou Lega. (Zdroj: Colop)

Bez vstřikolisovny by to nešlo

Paralelně s vulkanizací probíhá i výroba plastových dílů razítek. K tomu slouží vstřikolisovna, kterou máme vybavenou 21 vstřikolisy. Používá se zde 680 typů forem, které vstřikují celkem 2 000 artiklů neboli typů plastových dílů.

Zdrojový granulát je skladován v papírových oktabínech z tvrdého kartonu. Z těchto oktabínů jej automatické nasavače dávkují do jednotlivých strojů. Výstupem je výlisek, který robot následně odloží na dopravník nebo příslušný díl sjede skluzavkou do bedny.

Z osmi lisů se pak musejí díly ručně skládat. Jde totiž o pohledové díly, které tvoří design finálního razítka a nesmí na nich být jediné škrábnutí ani jediná šmouha.
Vstřikolisovny najdeme v řadě průmyslových provozů, kde se také vyrábějí plasty. Naše specifikum je, že stříkáme hodně malých barevných dílů, v tom je to možná srovnatelné například s výrobou lega. Každý den se tak u nás na lisovně přendavá 12 forem. Vždy se stříká jen několik tisíc kusů daného dílu, pak přijde změna. Kdežto například v automobilovém průmyslu se často stříkají najednou statisíce kusů třeba pět nebo 10 dnů.

Co se skrývá uvnitř razítka?

Mimochodem, plastové díly jsou téměř v každém moderním razítku dominantní složkou, například u datových razítek představují 70 až 80 %. Ta jednodušší razítka mají osm plastových dílů, ta nejsložitější až 16. Zbytek datového razítka pak tvoří ještě gumové vulkanizační pásky, pružinka, barva, polštářek a karton. Tato datová razítka děláme v Colopu od A až do Z. K dalším razítkům vyrábíme jenom strojky a specializované obchody „razítkářů“ k nim pak zákazníkům dodělávají individualizované štočky například s adresou provozovny či jménem firmy. Vznikají u nás také například antibakteriální, ekologická, motivační, kapesní nebo dětská razítka. Nebo EOS razítka, takzvaná „razítka budoucnosti“, s velice ostrou grafikou, která jsou ideální na kresby a fotografie.

Proces vulkanizace probíhá tři až čtyři minuty při teplotě 170-185 °C a tlaku 260 barů, a to na vulkanizačních lisech. (Zdroj: Colop)

Největší provoz

Největším naším provozem je montáž, pracuje tam 111 ze 160 zaměstnanců, vesměs ženy. Zde vznikají ze všech dílů kompletní razítka nebo strojky, které pak putují do 120 zemí celého světa. Kromě toho zde probíhá také například barvení podušek a polštářků, což je sám o sobě dosti specifický a obtížný proces. Práce v montáži je velmi náročná na pečlivost a přesnost.

Tak takhle nějak se rodí razítka. Až budete příště zase držet nějaké v ruce, alespoň budete vědět, co všechno se může skrývat v jeho útrobách a jak dlouhá cesta jeho vzniku byla.

Petr Dražan

Colop

Reklama
Související články
Virtuální a rozšířená realita zvyšuje konkurenceschopnost

Dnes již máme řadu možností, jak můžeme v byznysu prakticky využít virtuální a rozšířenou realitu. A to doslova ve všech dostupných oborech a firemních procesech.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Největší předváděcí centrum laserů a CNC strojů

Časům nakupování průmyslových strojů naslepo, bez osobního vyzkoušení a podrobné znalosti strojů, provozních nákladů a potřeb, již „odzvonilo“.

Související články
Nanovlákenná membrána v oknech ochrání stroje i pracovníky

Zatímco o smogu v ulicích se vedou časté debaty, znečištěný vzduch v interiéru patří k opomíjeným tématům. A to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace stojí život 4,3 milionu lidí ročně a v průmyslových objektech ohrožuje jak zdraví pracovníků, tak samotný provoz. Díky rozvoji moderních technologií nyní interiér účinně ochrání nanovlákenná okenní membrána.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nové koncepce nástrojů díky aditivní výrobě

Vysoký výkon, dlouhá životnost a rychlá výměna břitu, jsou hlavními požadavky na moderní koncepce nástrojů. QTD vrták vyniká dobrým formováním třísky a spolehlivým odvodem třísek díky své geometrii. Hrot je zasazen ve stabilním prizmatickém uložení. Unikátní na těchto vrtácích je zejména technologie výroby a nová koncepce spirálového chlazení.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

VaVaI a průmysl:
Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Příklady táhnou:
Krásné, velké, chytré domy

Olympijský stadion v Londýně – London Stadium, West Ham United s kapacitou 45 000 diváků – byl po rozsáhlé transformaci slavnostně otevřen v září 2015. Od té doby se zde odehrály zápasy mistrovství světa v ragby a další sportovní i kulturní události, například koncert Rolling Stones. Zajímavou i nádhernou střechu stadionu navrhl český architekt, absolvent FA ČVUT, Vladimír Mašínský. Jeho životní vášní jsou však nejen sportovní stadiony, ale obecně velké, chytré budovy.

Přestaneme vyrábět a budeme tisknout?

3D tisk (AM – Additive Manufacturing) je obor, který přes svou krátkou historii překvapuje v mnoha ohledech – efektivitou, praktičností, flexibilitou... Jeho využitelnost jako technologie roste téměř exponenciálně, a přitom ale trochu utajeně.

Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Stroje a technologie: letět ještě výš

Okolo nás pole, před námi malá obecní silnice a nápis „Business Park Holzhausen“. Nic nenaznačuje, že v tomto malém městě poblíž letiště v Linci za okamžik objevíme obrovský technologický potenciál. Společnost Peak Technology byla založena v roce 2007 Dieterem Grebnerem. Zaměřuje se na dodávky komplexních ultralehkých kompozitů na bázi karbonových vláken pro Formuli 1 či letecký průmysl.

Inženýrská akademie ČR - V hlavní roli technologie

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Bezpečnost nových elektromobilů

České společnosti, či společnosti působící v ČR, získávají svůj podíl na trhu dodávek určených pro rozvoj elektromobility. Inženýrská společnost DEL ze Žďáru nad Sázavou řeší právě nyní zajímavý obchodní případ. Finálním odběratelem produktů, které vzniknou na linkách sestavených tímto zkušeným integrátorem, je významný výrobce elektromobilů ze Spojených států amerických.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit