Témata
Reklama

Je jedno, co umíte, důležité je, co uděláte, Část 4. Odpovědnost

Průmyslové podniky jsou plné kreativních a činorodých lidí, kteří dokážou chrlit nápady jeden za druhým. Nápadů jsou plné šuplíky. Má to ale jeden háček. V průmyslové praxi se ujme jenom zlomek těchto nápadů. Kde se stala chyba? Jak to udělat? Kterou metodu použít? Nasadit inovační proces? To je spousta otázek, které jsme se snažili v tomto seriálu, jehož poslední část právě čtete, zodpovědět v širších souvislostech.

Tento článek je součástí seriálu:
Je jedno, co umíte, důležité je, co uděláte
Díly
Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

V předchozích třech dílech našeho seriálu jsme konstatovali, že velikou brzdou při realizaci podnikových znalostí (toho, co umíte) do praxe je především šéf „magor“, dále rozhodovací proces a stres při řešení tvůrčích problémů. Brzdou mohou ale být i ti, kdo kreativně tvoří – konstruktéři. Jsou to lidé, kteří jsou v každodenním styku se všemi pracovníky ve firmě, a proto významným způsobem pozitivně i negativně ovlivňují její chod. Dalším faktorem ovlivňujícím realizaci nápadů je etika a všechny aspekty s tím související – především odpovědnost.

Reklama
Reklama

Odpovědnost inženýrů

Je inženýr odpovědný za výsledky své práce? Nejprve si ovšem musíme říci, co je odpovědnost. Výstižnou definicí podává prof. Přemysl Janíček z Brna. Odpovědnost je podle něj morální vztah jedince vůči sobě a svému okolí za důsledky svých činností, postojů, názorů a rozhodnutí, tedy schopnost, ochota i povinnost jedince přičítat si a nést následky svých činů a za určitých okolností i činů jiných.

Je jisté, že tato definice se dá vykládat podle různých měřítek. Odpovědnost lze hodnotit z hlediska filozofického, psychologického, etického i právního. Inženýrskou činnost je vhodné posuzovat podle všech jmenovaných hledisek. Všeobecně lze však říci, že jde o velice problematickou oblast, kde se nepříliš jednoduchým způsobem hledá odpověď.

Dvě formy odpovědnosti

Mohou nastat dva případy odpovědnosti, která se projeví při tvorbě nového produktu. Prvním případem je stav, kdy inženýr (konstruktér) uskutečňoval tvůrčí činnost v situaci, kdy měl jeho podnik uzavřenou smlouvu se zákazníkem. Druhý případ představuje situaci, kdy produkt vzniká v rámci inovačních snah podniku s cílem uvést ho na trh. V tomto případě může být výsledkem tvůrčí činnosti nefunkční inženýrské dílo. Někteří členové managementu pak používají okřídlené fráze, že jde o daň zaplacenou vývoji, která ke kreativní činnosti patří. Někdy je však situace opačná a místo slov o nutnosti vývoje následuje perzekuce za promarněné prostředky majitelů. Nakolik je v tomto případě inženýr odpovědný za nezdar? Udělal to schválně? Zanesl do řešení chyby z neznalosti anebo v důsledku laxního přístupu? Domnívám se, že takoví morálně narušení jedinci se mezi konstruktéry vyskytují velmi zřídka a za celou dobu svého působení ve strojařině jsem se s žádným nesetkal. Spíše naopak – jsou to ve většině případů lidé, kteří přiznají bez okolků chybu, nemlží a jsou ochotni spolupracovat na její nápravě. Trápí je vzniklý stav, i když to nemusí na sobě dát okolí poznat.

Poněkud jiná situace z hlediska jejího vnímání zbytkem firmy nastává, je-li produkt smluvně podmíněn. Všem jde o to, aby předmět smluvního vztahu byl zdárně zhotoven a za dílo byla zaplacena dohodnutá částka. Pokud vše probíhá hladce, dílo je úspěšně předáno a posléze zaplaceno, jsou najednou konstruktéry i ti, kteří vůbec netuší, o co v tomto řemesle jde. Odpovědnost za úspěch automaticky přebírají všichni. Jinak tomu bude v případě neúspěchu.

Zde jakoby mávnutím čarovného proutku téměř všichni bez rozdílu ukazují prstem na tvůrce a používají termínu „oni“. Oni – inženýři – o tomto díle vědí všechno, oni ho navrhli, takže neúspěch je jednoznačně jejich vina. Tato frustrující situace je značně demotivující, nicméně i zde se ve většině případů objeví dobré charakterové vlastnosti inženýrů. Jdou, zatnou zuby a řeší daný problém. A proč? Protože mají zodpovědnost, a ne černobílé vidění světa. Často je jejich vnitřním motorem profesionální čest vyřešit problém i bez nároku na odměnu.

Direktivní šéf a odpovědnost

Může však nastat ještě jedna situace. Konstruktér je nucen díky nadřízenému přijmout jeho direktivně stanovené řešení, i když s ním vnitřně nesouhlasí. Nemá však dostatek argumentů a síly oponovat jeho zcestným technickým názorům. Mnohdy se jedná o „profesionální“ manažery bez technického vzdělání. Ti sice umějí „nějak“ řídit podnikové procesy, ale neumějí konstruovat. Pak vzniká otázka, o co vlastně nadřízenému jde? O prosazení vlastního ega? Mají za těchto okolností konstruktéři převzít zodpovědnost za dílo, pod kterým jsou podepsaní, a přitom řešení jim nadiktoval jejich nadřízený? Zde je situace individuální. Záleží na osobních vlastnostech inženýra. Někdo toto řešení přijme, jiný ne. Při přebírání šéfovy myšlenky je však vždy potřeba zvažovat, zda se on posléze přihlásí k případné chybě, nebo ji svede na podřízeného a ten ji ze strachu před případnými perzekucemi přijme za svou. Tento způsob jednání je velmi špatný, nicméně velmi častý a mnohokrát jsem ho zažil. Dovoluji si říci, že tento způsob jednání je v některých průmyslových podnicích denní praxí.

Odpovědnost užívání

Až doposud jsme řešili situace, kdy se jednalo o přejímání odpovědnosti inženýrů související s tvorbou produktu uvnitř výrobního závodu. Nyní se zaměříme na aspekty odpovědnosti tvůrců produktu související s jejich budoucím užíváním. Výrobce produktu buď ví, nebo neví, na co jej chce zákazník použít. Druhý případ je poněkud jednodušší. V tomto případě nenesou technici odpovědnost za zneužití svého díla.

Poněkud odlišná situace může nastat, pokud je známo, jak bude zákazník produkt používat. Vezměme si například vojenský průmysl – vyvstává zde dilema: Má podnik zakázku přijmout? Mají inženýři výrobního závodu vrhnout všechen svůj talent a um na tvorbu této zakázky, či nikoliv? Pokud zakázku nepřijmou, přijde podnik o kapitál a nebude možná na výplaty. Je také známo, že tento druh zakázek je technicky velmi náročný a mnohdy znamená značný technický posun firmy a její zařazení mezi topvýrobce. Například u výrobců obráběcích strojů se často obrábějí součásti vysoké přesnosti, tvarově náročné z těžce obrobitelných materiálů. Podnik, který tohle zvládne, získá velké zkušenosti a znalosti, které může upotřebit i v jiných oblastech průmyslu. Je toto důvod k tomu, aby inženýři pracovali na této zakázce? Neexistuje jednoznačná odpověď. Je zde mnoho faktorů, které je nutno posuzovat komplexně a při znalosti všech souvislostí. Jedná se např. o legislativu, morálku a etický postoj nejen pracovníků, ale i majitelů, světonázorové postoje, jiné zájmy apod.

Odpovědnost a síla kolektivu

Na vysokých školách technického směru mi zásadně chybí předmět inženýrská etika. Lékaři takový podobný předmět již mají ve výuce, ale technici zatím ne. Alespoň o tom nevím. I přesto však lze eticky na žáky působit. Osobně se řídím tím, že jaký je učitel, takový bude žák. Samozřejmě hovoříme o mladých lidech různé kvality, ale obecně řečeno, vynikající učitel ovlivňuje zásadně své žáky. Ti dobře vycítí morální a etické zásady vyučujícího. Vím o mnoha svých kolezích, kteří dokážou etické zásady svým žákům důrazně vštěpovat. Určitě to přináší efekt a takoví mladí lidé odcházejí do praxe s dobrou průpravou.

Ale pak je zde ta druhá část problému, a tou je, do jakého kolektivu takový čerstvý inženýr přijde. Pokud se tam tolerují chyby nebo tam vůbec není ve zvyku o práci diskutovat a hledat opravdu nejlepší řešení, pak můžeme jen těžko předpokládat, že mladý člověk odolá. Někde může jít i o program omezování kvality, to vidíme často u spotřebního zboží, a pak je na jedinci, jestli se s takovou strategií ztotožní, či ne. Bohužel, všichni pracujeme pro peníze, tak to je, a pak si může i sebelépe vychovaný člověk říci: proč bych se měl v tomto angažovat? V takové situaci můžeme jen doufat, že příklad dobrého učitele zanechá své stopy. A snad se zvedne a osloví své nadřízené s vlastním názorem a řešením.

Kreativní práce s pravdou

Kreativní práce s pravdou je směs polopravd a účelových tvrzení za účelem prodeje za každou cenu. Situace, kdy prodejce hovoří o stroji a záměrně se vyhýbá jeho slabým stránkám, nebo dokonce vysloveně lže. Kdo nese zodpovědnost? Majitel, konstruktér nebo prodejce? Je-li u takového jednání konstruktér, neměl by se propůjčit ke lhaní, ale žádat obchodníky, aby vyzvedli právě nějaký ten benefit, aby zákazník dobře věděl, co kupuje. Jako konstruktér uznávám pravidlo otevřenosti – „můj stroj nemá tyto vlastnosti, ale zde nabízím vlastnosti jiné, které využijete“. Jednoduché to je v případě, kdy sedí dva technici proti sobě a pochopí, že je nikdo nechce napálit, ale že jednání je na rovinu. K horším případům, tedy kdy obchod ovlivňuje korupce, se ani nebudu vyjadřovat. Bohužel se dnes často setkáváme i se situací, kdy se zákazník nechá napálit. Nemá potřebné znalosti a prodejce toho využije. To však je velmi krátkozraké řešení.

Plánovaná životnost

Tento fenomén už známe všichni. Je jistě otázka, jestli je nefunkční nějaký díl, který stojí téměř 60 % celkové ceny, tak konstruován záměrně, nebo jde o díl vysoce náchylný k poruše. S čím to souvisí? S obchodní politikou dané firmy? A co konstruktéři, proč to dělají? Proč raději z takové firmy neodejdou? To jsou velmi těžké otázky a není na ně snadná odpověď. Teď se nám jistě nabízí celkem jednoduché srovnání – když dříve přistupovali k výrobě i spotřebních předmětů tak odpovědně, museli mít také vysokou morální odpovědnost, zatímco dnes, v době plánovaných životností, tomu tak asi vždy není (pokud na to zákazník není upozorněn). Ale to už sklouzáváme k otázkám jiným, k otázkám souvisejícím s výrobou a spotřebou, zaměstnaností apod.

Závěrem

Jak čtenář vidí z výše uvedeného, je i s rozvojem techniky a činnosti konstruktérů zásadně spjato dobro i zlo. I při tvorbě a zejména při využívání technických objektů je nutné uvažovat mravně a odpovědně. Současné prostředí vystavuje tvůrčí lidi těžkým zkouškám, a pokud se společnost, v níž žijeme, nerozhodne posuzovat otázky etiky jaksi ruku v ruce i se ziskem, bude to jistě těžké. Rozhodující totiž není školní výuka, kterou procházejí mladí lidé, ale prostředí, v němž tento mladý člověk vyrůstá. Prostředí doma i ve společnosti, v níž se pohybuje. To jsou základní stavební kameny jeho profesní etiky a odpovědnosti. A je samozřejmě otázka, zdali současný svět takovému pojetí přístupu k práci přispívá, co rodiny dnes, tváří v tvář realitě, řeší a co mohou a radí svým dětem. Vše souvisí též s hodnotami celé společnosti.

V našem seriálu jsem se snažil naznačit, že není ani tak důležité, co umíte, ale je důležité, co uděláte, jaká bude vaše akce a co ji bude provázet. Plně si uvědomuji závažnost řešené problematiky a žádám čtenáře, aby přistupovali k tomuto seriálu jako k příspěvku do diskuse.

Prof. dr. Ing. Jiří Marek
Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

jiri.marek@ks-kurim.cz

Reklama
Související články
Metody a techniky pro inovační projekty

V mnoha podnicích se snaží o inovace, avšak výtěžnost nápadů od zaměstnanců je nízká. Proč?

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Výběr nejlepšího vývojáře

V mnoha strojírenských firmách, které jsem navštívil, mají inovace rozděleny na dvě části: CI (Continual Improvement) - kontinuální zlepšování, a R&D (Research and Development) - výzkum a vývoj. Oddělení CI se obvykle stará o drobnější technická a organizační zlepšování v procesech a v provozech. Souvisí s lean managementem, metodou Six Sigma a metodou kaizen (každý den na každém pracovišti jedno malé zlepšení). Oddělení R&D má za úkol, často ve spolupráci se strategickým marketingem, vyvíjet nové produkty - výrobky nebo služby. Strategický marketing ve spolupráci s topmanagementem zase vymýšlí nové obchodní modely. Zřejmě v podnicích nenajdete oddělení, které by nemuselo něco zlepšovat a inovovat. Které aktivity jsou nejnáročnější? Asi změna konceptu - skoková inovace. Ale jak na trhu práce najít člověka, který to bude umět?

Související články
Jak organizovat inovace v podniku?

Dnešní turbulentní doba převrací vše dřívější naruby. Fiktivní umělý lineární svět se boří a skutečný nelineární svět se etabluje. Paradigmata se mění, vznikají nová, padají dogmata, některé axiomy i tabu. Všechny tyto změny se pochopitelně dotýkají i práce oddělení R&D.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Shop Floor Management: War room pro pochopení operativních problémů

Shop Floor Management (SFM) je v současnosti hitem v oblasti štíhlé výroby. Velmi těžko se pro tento termín hledá český překlad. Je to soubor mnoha technik a opatření. Spíše se jedná o firemní kulturu. Nejblíže mu v češtině je asi výraz „dílenské řízení“. Pro znalce kaizen terminologie se pro SFM používá termín gemba kanri. Slovo gemba má v japonštině širší význam než pouze dílna nebo výroba. Znamená přímo místo dění. Kanri znamená kontrola nebo management. Takže SFM znamená řídit věci tam, kde se skutečně dějí.

Shop Floor Management - nástroj pro budování štíhlé kultury

Manažeři jednotlivých firem se snaží následovat to, co vidí u svých konkurentů, zákazníků a mateřských závodů – ve velké míře ve firmách zavádět nástroje štíhlé výroby. Vědí firmy a manažeři, proč to dělají? Tento jev má za následek, že nástroje, které byly zavedeny, nefungují jako systém v propojení s jinými nástroji štíhlé výroby, jsou odtrženy od reality v daném podniku a přidávají lidem práci. Jejich udržitelnost je velmi obtížná a nástroje přestávají plnit funkci.

Příručka marketéra v 21. století v B2B komunikaci

V rámci exkluzivní spolupráce vydavatelství MM publishing a společnosti LCG New Media jsme pro vás připravili seriál všech nástrojů on-line komunikace a jejich specifik pro využití v business-to-business (B2B) komunikaci.

Mysleme globálně, jednejme lokálně, Téma na leden: Transformační trendy

Profesor systémů řízení a jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů Milan Zelený se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET za účelem rozvoje podnikatelství národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti jak českých podniků, tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.

Je jedno, co umíte, důležité je, co uděláte, Část 3. Diagnoza Konstruktér

Průmyslové podniky jsou plné kreativních a činorodých lidí, kteří dokážou chrlit nápady jeden za druhým. Nápadů jsou plné šuplíky. Má to však jeden háček. Do průmyslové praxe se dostane pouze zlomek těchto nápadů. Kde se stala chyba? Jak to udělat?

Je jedno, co umíte, důležité je, co uděláte, Část 1. Šéf magor

Průmyslové podniky jsou plné kreativních a činorodých lidí, kteří dokážou chrlit nápady jeden za druhým. Nápadů jsou plné šuplíky. Má to ale jeden háček. Do průmyslové praxe se dostane jenom zlomek těchto nápadů. Kde se stala chyba? Jak to udělat? Kterou metodu použít? Nasadit inovační proces? To je spousta otázek, které se budeme snažit v tomto seriálu zodpovědět v širších souvislostech.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit