Témata

Je jedno, co umíte, důležité je, co uděláte, Část 1. Šéf magor

Průmyslové podniky jsou plné kreativních a činorodých lidí, kteří dokážou chrlit nápady jeden za druhým. Nápadů jsou plné šuplíky. Má to ale jeden háček. Do průmyslové praxe se dostane jenom zlomek těchto nápadů. Kde se stala chyba? Jak to udělat? Kterou metodu použít? Nasadit inovační proces? To je spousta otázek, které se budeme snažit v tomto seriálu zodpovědět v širších souvislostech.

Tento článek je součástí seriálu:
Je jedno, co umíte, důležité je, co uděláte
Díly
Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

Kde to vše začíná? Na vysoké škole. Tam leží prvopočátky pozdějších problémů souvisejících s nedostatečnými znalostmi absolventů. Toto však nechci v našich úvahách dál řešit. Do průmyslových podniků chodí mladí inženýři, kteří nemají mnohdy ani znalosti absolventů socialistických průmyslových škol, anebo dokonce absolventů čtyřletých učebních oborů s maturitou. Velmi často se však stává, že podprůměrný inženýr s podprůměrnými znalostmi, které mu předali podprůměrní učitelé, v praxi zazáří a objeví v sobě netušené schopnosti. Strhne ho tvůrčí duch průmyslové firmy a vše je jinak. Je vtažen do tvůrčí atmosféry, která ho silně motivuje. Tím nechci říci, že by průmyslové podniky měly být spokojeny s touto úrovní. Často jim však nezbývá nic jiného, než toto tiše akceptovat a být vděčné za to, že jsou alespoň nějací absolventi. Některé průmyslové podniky totiž mají často samy máslo na hlavě, protože mnohdy nic nedělají pro to, aby se tato situace změnila. Je to mince o dvou stranách.

Co brání realizaci nápadů

Ve firmách existuje mnoho dobrých nápadů, které nejsou uvedeny do života, není u nich využit novostní ani finanční kapitál, které mohou skýtat. Proč tomu tak je? Důvodů je několik. Technická impotence kritiků a radílků hodnotících tento nápad ve firmě jde ruku v ruce s jejich horlivostí mluvit do něčeho, co je jim v jejich znalostech na hony vzdálené. Změna pravidel v průběhu realizace nápadů, a to jakýchkoliv, znamená totální destrukci vztahů v podniku a záleží na kachním žaludku obou – toho, kdo tuto změnu dělá, a toho, koho se tato změna týká. Často je tak realizace ukončena v polovině nápadu. Nejhorší, co může být a co velmi znesnadní efektivní řešení nápadu, je „virtuální“ znalost lidí, kteří jsou považováni ve firmě za vynikající odborníky, poněvadž tento člověk nemusí mít důkazy pro své tvrzení - on si to prostě „myslí“ anebo to tak cítí, čímž mnohdy zmate a znejistí všechny, co problém řeší, protože i ti pod vlivem davové technické psychózy začnou ztrácet jistotu. A protože to tento „borec“ nepotvrdil, tak se nápad nerealizuje. Studentský syndrom dělání věcí na poslední chvíli lze s úspěchem přenášet i na řešení nových neznámých věcí, protože řada lidí při plnění svých povinností „teče“ jako proud nebo hydraulika cestou nejmenšího odporu a vykazuje nekonečný odpor při realizaci.

K čemu je realizace změn v podniku? (Kresba: Robert Jindra)

Role inovátorů při realizaci nápadů

Podstatné je uvést všechny nápady pomocí inovátorů, kterých není v podnicích málo, do života, do průmyslové praxe. A to tak, aby tuto akci ocenil především zákazník – tím, že inovovaný produkt opakovaně koupí a zaplatí za něj. Inovátoři jsou talenti, které je nutné rozvíjet a dát jim svobodu v jejich činnosti i za cenu, že někdy mají zdánlivou výhodu nad ostatními. Inovátoři jsou zapálení lidé schopní řešit tak, že strhnou ostatní pracovníky. Jak je odhalit? Jak je najít? Mnohdy kolem nich chodíme ve svém vlastním podniku a ani je nevidíme. To, zda takové lidi najdeme, je většinou otázka náhody, někdy je nalezneme systematickým testováním. Člověk jako jediný, na rozdíl od různé techniky (CA technologie apod.) se dokáže poučit ze své činnosti a může na základě toho přijmout opatření pro své další činnosti. Podnik není výkonný podle toho, jaké má prostředky, ale jaké má pracovníky. Lidé pracující v podniku jsou jeho nejcennějším kapitálem. Je proto velká chyba zbavovat se v dobách krizí pod pláštíkem zeštíhlování a šetření lidského kapitálu. K řízení inovací je nutné změnit i současný pohled na management. Pokud se firmě daří, je třeba neustále modelovat situace ohrožení podniku, zvažovat rizika a v neposlední řadě hlavně inovovat a zamýšlet se nad hledáním nového produktu a inovací všeho ve všem. Soustavnou a trvalou inovací všeho ve všem a vždy rozumíme inovaci produktů, procesů, rozvoj lidských talentů, managementu a podnikatelské strategie. Strategie firem, jak je mnohdy někteří chápou, jsou činnosti napsané na papíře s cílem čeho dosáhnout, co udělat, když… Strategie není to, co je napsáno, strategie je to, co se dělá. Při inovační činnosti je třeba dívat se netradičním pohledem i jinam.

Ve firmách se často dělá vše možné, jen ne výzkum a vývoj. (Kresba: Robert Jindra)

Je třeba vyvinout akci, eliminovat destrukci

Sebelepší systém a aplikace systémového přístupu v podniku při realizaci podnikových nápadů selžou, pokud nebude eliminován destruktivní lidský faktor řešící, proč to nejde, namísto toho, aby hledal, jak by to mělo jít. Tito lidé uvažují často tak, že nesmějí všechny svoje vědomosti předávat, protože pak jejich nepostradatelnost zmizí a lehce se mohou ocitnout na ulici. Informace nebo znalosti se nedávají, ty je nutné získávat – to je jejich heslo. Další zrůdnost v uvažování. Na toto je jenom jeden lék. Manažer nesmí váhat – i kdyby měl tento člověk klíčové znalosti, i kdyby tím byly způsobeny částečné problémy v podniku, je třeba umět se s takovým člověkem rozloučit. Velkou roli po eliminaci destrukcí hraje schopnost vyjednávání. Tento proces, kdy dvě anebo více stran hledají konsensus přijatelný pro všechny zúčastněné, je klíčovým v podnikových procesech. Pokud všichni účastníci nepotáhnou pomyslný provaz alespoň přibližně stejným směrem k jednomu cíli (např. vyexpedování stroje), nebude toho dosaženo. Jednotlivé útvary podílející se na tvorbě produktu (jak v hmotné tak i nehmotné části) musejí vyjednáváním umět zkoordinovat vzájemně svoji činnost.

Ryba smrdí od hlavy

Projevů manažerského „magorství“ při realizaci nápadů je bezpočet. Tlačí na nesmyslné plnění svých termínů jednotlivých projektů, kdy ve snaze zalíbit se ostatním šéfům, taky magorům, dohodnutý termín podělí nejlépe dvěma. Pokud je pro toto kritizován, tak zpravidla nikdy nebo jenom velmi omezeně vnímá své nedostatky a nepřipustí, že by mohl mít pravdu také druhý. Málokdy pustí ke slovu na poradách někoho jiného a vede neskutečně dlouhé monology často mimo danou problematiku. Většinou otráví řešitele natolik, že i když znají řešení lepší než to, které použili, tak ze strachu před magorovým řevem kvůli nedodrženému termínu použijí cestu nejmenšího odporu vedoucí rychle k cíli.

Ivan a Ježibaba ve firemním prostředí. (Kresba: Robert Jindra)

Prosazování jeho názorů a zájmů je necitlivé, mnohdy bezohledné a dramatické – často jsou to dobří herci, manipulátoři a režiséři. Zapomíná na to, že musí spolu se svými lidmi tvořit jeden funkční celek, že sám bez podřízených nic neznamená. Nevnímá konfliktní situaci a ztrácí cit pro její řešení, stresovou zátěž žene do krajnosti, přičemž všechno chce mít hned, napoprvé a dobře, nevydrží, nepočká a nezajímá ho rozpracovaná práce. Nezbytné, avšak citlivé zásahy do organizačních věcí svého útvaru neudělá s časovým předstihem, což vede k mnoha překvapením na obou stranách. Vyhovuje mu syndrom těžkopádné a velké firemní organizace svázané desítkami pravidel, nařízení a předpisů, které jsou však na druhou stranu pro chod takové firmy nutné. Nezná slova prosím, děkuji, nezná vděk; neumí a také nechce změnit názor. Tyto atributy vedoucího pracovníka jsou v podniku jednou z největších brzd při realizaci nápadů.

Závěrem

Vaši pracovníci mohou mít sebelepší znalosti a zkušenosti, ale to při realizaci nápadů nestačí. Pokud pomineme neúplné vzdělání některých inženýrů, pak úspěšné realizaci mohou bránit klíčoví zkušení pracovníci, kteří ovšem jako mávnutím čarovného proutku přestávají být týmovými hráči. V podnicích nesmí být bráněno zejména mladým inovátorům v realizaci nápadů. Problémem je ale jejich nalezení a poté delegování důvěry. Jednou z největších hrozeb je však šéf magor, který má moc a především si myslí, že vše, co dělá, je to nejlepší. Je tedy úplně jedno, jestli máte plnou hlavu teoretických znalostí – důležité je totiž to, co uděláte, jakou vyvinete akci.
Příště se podíváme, jak by se měly řešit vzniklé problémy ve firmách a jak se často řeší.

Prof. dr. Ing. Jiří Marek

Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně

jiri.marek@ks-kurim.cz

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit