Témata
Reklama

Je jedno, co umíte, důležité je, co uděláte, Část 1. Šéf magor

Průmyslové podniky jsou plné kreativních a činorodých lidí, kteří dokážou chrlit nápady jeden za druhým. Nápadů jsou plné šuplíky. Má to ale jeden háček. Do průmyslové praxe se dostane jenom zlomek těchto nápadů. Kde se stala chyba? Jak to udělat? Kterou metodu použít? Nasadit inovační proces? To je spousta otázek, které se budeme snažit v tomto seriálu zodpovědět v širších souvislostech.

Tento článek je součástí seriálu:
Je jedno, co umíte, důležité je, co uděláte
Díly
Prof. Jiří Marek

Je profesorem na Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Zastával manažerské pozice ve výrobních společnostech Toshulin, KŠ Kuřim a TOS Kuřim. V praktické a pedagogické činnosti je zaměřen především na konstrukci obráběcích strojů a obráběcích center pro rotační i nerotační obrobky, teorii konstrukčního procesu a životního cyklu produktu a v neposlední řadě na systémovou metodologii. Jeho dlouholetou snahou je spojovat teorii s praxí do vzájemně se respektujícího celku. Je členem řady odborných organizací, členem redakční rady MM Průmyslového spektra a spoluzakladatelem MM Science Journal. Je autorem celé řady monografií, mj. i legendární knižní edice Konstrukce CNC obráběcích strojů (MM publishing).

Kde to vše začíná? Na vysoké škole. Tam leží prvopočátky pozdějších problémů souvisejících s nedostatečnými znalostmi absolventů. Toto však nechci v našich úvahách dál řešit. Do průmyslových podniků chodí mladí inženýři, kteří nemají mnohdy ani znalosti absolventů socialistických průmyslových škol, anebo dokonce absolventů čtyřletých učebních oborů s maturitou. Velmi často se však stává, že podprůměrný inženýr s podprůměrnými znalostmi, které mu předali podprůměrní učitelé, v praxi zazáří a objeví v sobě netušené schopnosti. Strhne ho tvůrčí duch průmyslové firmy a vše je jinak. Je vtažen do tvůrčí atmosféry, která ho silně motivuje. Tím nechci říci, že by průmyslové podniky měly být spokojeny s touto úrovní. Často jim však nezbývá nic jiného, než toto tiše akceptovat a být vděčné za to, že jsou alespoň nějací absolventi. Některé průmyslové podniky totiž mají často samy máslo na hlavě, protože mnohdy nic nedělají pro to, aby se tato situace změnila. Je to mince o dvou stranách.

Reklama
Reklama

Co brání realizaci nápadů

Ve firmách existuje mnoho dobrých nápadů, které nejsou uvedeny do života, není u nich využit novostní ani finanční kapitál, které mohou skýtat. Proč tomu tak je? Důvodů je několik. Technická impotence kritiků a radílků hodnotících tento nápad ve firmě jde ruku v ruce s jejich horlivostí mluvit do něčeho, co je jim v jejich znalostech na hony vzdálené. Změna pravidel v průběhu realizace nápadů, a to jakýchkoliv, znamená totální destrukci vztahů v podniku a záleží na kachním žaludku obou – toho, kdo tuto změnu dělá, a toho, koho se tato změna týká. Často je tak realizace ukončena v polovině nápadu. Nejhorší, co může být a co velmi znesnadní efektivní řešení nápadu, je „virtuální“ znalost lidí, kteří jsou považováni ve firmě za vynikající odborníky, poněvadž tento člověk nemusí mít důkazy pro své tvrzení - on si to prostě „myslí“ anebo to tak cítí, čímž mnohdy zmate a znejistí všechny, co problém řeší, protože i ti pod vlivem davové technické psychózy začnou ztrácet jistotu. A protože to tento „borec“ nepotvrdil, tak se nápad nerealizuje. Studentský syndrom dělání věcí na poslední chvíli lze s úspěchem přenášet i na řešení nových neznámých věcí, protože řada lidí při plnění svých povinností „teče“ jako proud nebo hydraulika cestou nejmenšího odporu a vykazuje nekonečný odpor při realizaci.

K čemu je realizace změn v podniku? (Kresba: Robert Jindra)

Role inovátorů při realizaci nápadů

Podstatné je uvést všechny nápady pomocí inovátorů, kterých není v podnicích málo, do života, do průmyslové praxe. A to tak, aby tuto akci ocenil především zákazník – tím, že inovovaný produkt opakovaně koupí a zaplatí za něj. Inovátoři jsou talenti, které je nutné rozvíjet a dát jim svobodu v jejich činnosti i za cenu, že někdy mají zdánlivou výhodu nad ostatními. Inovátoři jsou zapálení lidé schopní řešit tak, že strhnou ostatní pracovníky. Jak je odhalit? Jak je najít? Mnohdy kolem nich chodíme ve svém vlastním podniku a ani je nevidíme. To, zda takové lidi najdeme, je většinou otázka náhody, někdy je nalezneme systematickým testováním. Člověk jako jediný, na rozdíl od různé techniky (CA technologie apod.) se dokáže poučit ze své činnosti a může na základě toho přijmout opatření pro své další činnosti. Podnik není výkonný podle toho, jaké má prostředky, ale jaké má pracovníky. Lidé pracující v podniku jsou jeho nejcennějším kapitálem. Je proto velká chyba zbavovat se v dobách krizí pod pláštíkem zeštíhlování a šetření lidského kapitálu. K řízení inovací je nutné změnit i současný pohled na management. Pokud se firmě daří, je třeba neustále modelovat situace ohrožení podniku, zvažovat rizika a v neposlední řadě hlavně inovovat a zamýšlet se nad hledáním nového produktu a inovací všeho ve všem. Soustavnou a trvalou inovací všeho ve všem a vždy rozumíme inovaci produktů, procesů, rozvoj lidských talentů, managementu a podnikatelské strategie. Strategie firem, jak je mnohdy někteří chápou, jsou činnosti napsané na papíře s cílem čeho dosáhnout, co udělat, když… Strategie není to, co je napsáno, strategie je to, co se dělá. Při inovační činnosti je třeba dívat se netradičním pohledem i jinam.

Ve firmách se často dělá vše možné, jen ne výzkum a vývoj. (Kresba: Robert Jindra)

Je třeba vyvinout akci, eliminovat destrukci

Sebelepší systém a aplikace systémového přístupu v podniku při realizaci podnikových nápadů selžou, pokud nebude eliminován destruktivní lidský faktor řešící, proč to nejde, namísto toho, aby hledal, jak by to mělo jít. Tito lidé uvažují často tak, že nesmějí všechny svoje vědomosti předávat, protože pak jejich nepostradatelnost zmizí a lehce se mohou ocitnout na ulici. Informace nebo znalosti se nedávají, ty je nutné získávat – to je jejich heslo. Další zrůdnost v uvažování. Na toto je jenom jeden lék. Manažer nesmí váhat – i kdyby měl tento člověk klíčové znalosti, i kdyby tím byly způsobeny částečné problémy v podniku, je třeba umět se s takovým člověkem rozloučit. Velkou roli po eliminaci destrukcí hraje schopnost vyjednávání. Tento proces, kdy dvě anebo více stran hledají konsensus přijatelný pro všechny zúčastněné, je klíčovým v podnikových procesech. Pokud všichni účastníci nepotáhnou pomyslný provaz alespoň přibližně stejným směrem k jednomu cíli (např. vyexpedování stroje), nebude toho dosaženo. Jednotlivé útvary podílející se na tvorbě produktu (jak v hmotné tak i nehmotné části) musejí vyjednáváním umět zkoordinovat vzájemně svoji činnost.

Ryba smrdí od hlavy

Projevů manažerského „magorství“ při realizaci nápadů je bezpočet. Tlačí na nesmyslné plnění svých termínů jednotlivých projektů, kdy ve snaze zalíbit se ostatním šéfům, taky magorům, dohodnutý termín podělí nejlépe dvěma. Pokud je pro toto kritizován, tak zpravidla nikdy nebo jenom velmi omezeně vnímá své nedostatky a nepřipustí, že by mohl mít pravdu také druhý. Málokdy pustí ke slovu na poradách někoho jiného a vede neskutečně dlouhé monology často mimo danou problematiku. Většinou otráví řešitele natolik, že i když znají řešení lepší než to, které použili, tak ze strachu před magorovým řevem kvůli nedodrženému termínu použijí cestu nejmenšího odporu vedoucí rychle k cíli.

Ivan a Ježibaba ve firemním prostředí. (Kresba: Robert Jindra)

Prosazování jeho názorů a zájmů je necitlivé, mnohdy bezohledné a dramatické – často jsou to dobří herci, manipulátoři a režiséři. Zapomíná na to, že musí spolu se svými lidmi tvořit jeden funkční celek, že sám bez podřízených nic neznamená. Nevnímá konfliktní situaci a ztrácí cit pro její řešení, stresovou zátěž žene do krajnosti, přičemž všechno chce mít hned, napoprvé a dobře, nevydrží, nepočká a nezajímá ho rozpracovaná práce. Nezbytné, avšak citlivé zásahy do organizačních věcí svého útvaru neudělá s časovým předstihem, což vede k mnoha překvapením na obou stranách. Vyhovuje mu syndrom těžkopádné a velké firemní organizace svázané desítkami pravidel, nařízení a předpisů, které jsou však na druhou stranu pro chod takové firmy nutné. Nezná slova prosím, děkuji, nezná vděk; neumí a také nechce změnit názor. Tyto atributy vedoucího pracovníka jsou v podniku jednou z největších brzd při realizaci nápadů.

Závěrem

Vaši pracovníci mohou mít sebelepší znalosti a zkušenosti, ale to při realizaci nápadů nestačí. Pokud pomineme neúplné vzdělání některých inženýrů, pak úspěšné realizaci mohou bránit klíčoví zkušení pracovníci, kteří ovšem jako mávnutím čarovného proutku přestávají být týmovými hráči. V podnicích nesmí být bráněno zejména mladým inovátorům v realizaci nápadů. Problémem je ale jejich nalezení a poté delegování důvěry. Jednou z největších hrozeb je však šéf magor, který má moc a především si myslí, že vše, co dělá, je to nejlepší. Je tedy úplně jedno, jestli máte plnou hlavu teoretických znalostí – důležité je totiž to, co uděláte, jakou vyvinete akci.
Příště se podíváme, jak by se měly řešit vzniklé problémy ve firmách a jak se často řeší.

Prof. dr. Ing. Jiří Marek

Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně

jiri.marek@ks-kurim.cz

Reklama
Související články
Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Výběr nejlepšího vývojáře

V mnoha strojírenských firmách, které jsem navštívil, mají inovace rozděleny na dvě části: CI (Continual Improvement) - kontinuální zlepšování, a R&D (Research and Development) - výzkum a vývoj. Oddělení CI se obvykle stará o drobnější technická a organizační zlepšování v procesech a v provozech. Souvisí s lean managementem, metodou Six Sigma a metodou kaizen (každý den na každém pracovišti jedno malé zlepšení). Oddělení R&D má za úkol, často ve spolupráci se strategickým marketingem, vyvíjet nové produkty - výrobky nebo služby. Strategický marketing ve spolupráci s topmanagementem zase vymýšlí nové obchodní modely. Zřejmě v podnicích nenajdete oddělení, které by nemuselo něco zlepšovat a inovovat. Které aktivity jsou nejnáročnější? Asi změna konceptu - skoková inovace. Ale jak na trhu práce najít člověka, který to bude umět?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Související články
Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Mysleme globálně, jednejme lokálně, Téma na leden: Transformační trendy

Profesor systémů řízení a jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů Milan Zelený se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET za účelem rozvoje podnikatelství národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti jak českých podniků, tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit