Témata
Reklama

Medailonek k narozeninám Ing. Poláčka

Letos 4. června 2013 se dožívá 90 let Ing. Miloš Poláček, CSc. Ti, jenž Miloše blíže znají blíže, vědí, že nikdy netoužil po velké popularitě. Takže se jeho kulaté narozeniny asi nikdy veřejně neslavily. Ale devadesát let je přece jen významné jubileum, jenž si zaslouží poohlédnout se a bilancovat.

Doc. Pavel Bach

Působí na výzkumném centru RCMT při ČVUT v Praze. Specializuje se na oblast kmitání a stabilitu obráběcího procesu.

Miloš Poláček je znám odborné veřejnosti v oboru obráběcích strojů a obrábění především jako tvůrce teorie samobuzeného kmitání při obrábění. Coby pracovník Výzkumného ústavu obráběcích strojů a obrábění (VÚOSO) objasnil ve své disertační práci(ČVUT, 1954)princip vzniku tzv. regenerativního chvění při obrábění a odvodil výpočet meze stability obrábění. Tato teorie ukazuje, že hlavním zdrojem chvění při obrábění je zpětná vazba mezi dvěma následnými řezy. Na rozšíření Poláčkovy teorie samobuzeného chvění ve světě měl velkou zásluhu Ing. Jiří Tlustý, CSc. Jako tehdejší šéf výzkumu ve VÚOSO se postaral už v roce 1954 o vydání knihy Samobuzené kmity v obráběcích strojích, v níž byla otištěna i Poláčkova teorie samobuzeného kmitání při obrábění. Kniha vyšla rusky v Moskvě již v roce 1956 a v roce 1962 následovalo německé vydání, které vzbudilo velkou pozornost západního technického světa. Miloš Poláček měl na úspěchu německého vydání velký podíl. V knize bylo poprvé teoreticky ukázáno, že samobuzené kmitání záleží na směrové orientaci řezné síly vůči hlavním tvarům kmitů struktury obráběcího stroje. Dnes se nám to možná jeví jako běžný problém, ale je třeba si uvědomit, že v té době nebylo o dynamickém chování obráběcích strojů známo téměř nic. Nebylo to však jen akademické teoretizování. Poláčkův vzorec pro mez stability b= –1/2KG je jednoduchý a snadno srozumitelný každému po několika vysvětlivkách.Skrývá se za ním ovšem velmi důmyslný postup jeho odvození a schopnost autora nejprve pochopit složitý teoretický problém a pak jej zjednodušit tak, aby byl stravitelný v dílenských podmínkách.Ing. Poláček získal v roce 1954 za tuto vědeckou práci, spolu se spoluautory knih J. Tlustým a L. Špačkem, státní cenu druhého stupně.

Reklama
Reklama
Reklama
Dnešní i bývalí spolupracovníci prostřednictvím MM Průmyslového spektra přejí Miloši Poláčkovi ještě mnoho let dobré duševní i fyzické výkonnosti, kterou u něho dnes všichni obdivujeme.

Tlustý s Poláčkem publikovali své práce v CIRP, mezinárodní vědecké organizaci pro obráběcí stroje a obrábění, jejich příspěvky zazněly na významných konferencích ve Spojených státech a v Anglii, byly otištěny v mnoha časopisech v Německu. Tlustý působil později mnoho let v Kanadě a v USA, kde teorii regenerace chvění naučil mnoho dnešních pánů univerzitních profesorů, tehdejších svých doktorandů. Bilance Poláčkových publikací nečítá stovky prací. Publikoval jen několik desítek prací. Jsou to však publikace, na nichž staví celý obor kmitání v obrábění.

Není sporu o tom, že Ing. Poláček patří mezi velké vědecké osobnosti oboru, jako byli S. A. Tobias, H. Opitz, R. L. Kegg, C. Andrew, P. Vanherck, J. Peters, M. Weck, J. Tlustý a mnozí další. Ti všichni svou prací ovlivnili podstatně vývoj oboru obráběcích strojů a obrábění. Miloš Poláček má dar dlouhověkosti při dostatečné duševní svěžesti, aby mohl stále přinášet něco nového mnohem mladším kolegům. Od roku 2000 spolupracoval externě s výzkumným centrem VCSVTT při ČVUT v Praze a i nadále je jeho zaměstnancem. Sice jen na malý úvazek, ale s velkou chutí pracuje na novém výpočtu meze stability, který by předpověděl stabilní řezné podmínky při obrábění přesněji než jeho originální, šedesát let starý vzorec.

Doc. Pavel Bach
P.Bach@rcmt.cvut.cz

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 130614
Datum: 04. 06. 2013
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Firmy
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 6. díl: Od soukromého vlastnictví ke společnému sdílení

V tomto díle našeho seriálu si představíme dvě možná řešení hypotetického přechodu k elektromobilitě, model sdílené ekonomiky a koncept autonomního řízení. Krátká úvaha o nich, která si nenárokuje být vyčerpávající anebo představovat jasnovideckou výpravu do budoucnosti možného rozvoje těchto konceptů (kupř. problémy s regulací a zdaněním sdílené ekonomiky přecházíme mlčením), má především za cíl ukázat, jak je fenomén elektromobility rozmanitý a že se dotýká jak oblasti technologií, tak otázek ekonomických, sociálních a v neposlední řadě i politických.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Czech Space Week 2018

Suchý zip, aku nářadí, družicové navigační systémy. To jsou ty nejznámější příklady využití kosmických technologií v běžném životě. Jak kosmické technologie ovlivňují a do budoucna ještě mohou ovlivňovat běžný život každého z nás, ukázal Czech Space Week, týden plný akcí pro odbornou a širokou veřejnost, který se konal v Praze a v Brně ve druhém listopadovém týdnu.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit