Témata

V dalším podcastu strojírenského měsíčníku MM Průmyslového spektra jsme si v adventním čase povídali s mistrem CNC frézování 2021 Jiřím Hruškou, s vicemistrem Patrikem Šimkem a samozřejmě s Evou Klocovou, ředitelkou neziskové organizace Skills Czech Republic, která renomovanou soutěž WorldSkills k nám do republiky přivedla a společně s přáteli a partnery ji zde drží při životě.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

A takto to na konci listopadu v Brně na mistrovství ČR v CNC frézování vypadalo. Video přináší záznam z dvoudenního finále pilotního projektu, kdy pět finalistů podle zadání mezinárodních soutěží typu WorldSkills, postupovali od výkresu k hotovému obrobku včetně zpracování technologického postupu, programování, nastavení stroje a měření.

Chlapi klid, my tady obrábíme…

Tato úžasná hláška snad nejlépe vystihuje nezapomenutelnou atmosféru našeho prvního českého finále o mistra republiky v CNC frézování. A jaké to tedy bylo? No prostě skvělé, fantastické a pro všechny zúčastněné opravdový zážitek. My všichni, kteří jsme tam byli, ať už v roli partnerů, technických expertů, organizátorů nebo soutěžících a diváků už navždycky budeme první, kteří si tuhle soutěž v ČR vyzkoušeli. Takže bez pochyby mimořádný okamžik, který si možná úplně všichni v daný moment neuvědomili, ale s odstupem času nám to všem dochází. Stali jsme se součástí historie. Krása.


Související články
Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Jak se hledá mistr republiky v CNC frézování?

A máme to letos za sebou… Druhý listopadový týden byl ve znamení velkého očekávání. Jestliže jsem vloni před finále dva týdny nespala, tak letos jsem pro jistotu přidala další týden. Je to stejné jako v golfu. To, že jednou zaznamenáte skvělou ránu, vůbec ještě neznamená, že tuhle magickou hru zvládáte. Stejný pocit jsem zažívala před letošním finále. Jako když držím v ruce driver a čeká mě odpal na pětiparu a vůbec nevidím kde je „fangle“ a já to chci přece trefit co nejblíž ke greenu… Dokážu to letošní finále minimálně zopakovat jako loni? Dokážu ho udělat lepší? Tak přesně tohle se mi honilo v bezesných nocích intenzivně hlavou.

Chlapi klid, my tady obrábíme…

Tato úžasná hláška snad nejlépe vystihuje nezapomenutelnou atmosféru našeho prvního českého finále o mistra republiky v CNC frézování. A jaké to tedy bylo? No prostě skvělé, fantastické a pro všechny zúčastněné opravdový zážitek. My všichni, kteří jsme tam byli, ať už v roli partnerů, technických expertů, organizátorů nebo soutěžících a diváků už navždycky budeme první, kteří si tuhle soutěž v ČR vyzkoušeli. Takže bez pochyby mimořádný okamžik, který si možná úplně všichni v daný moment neuvědomili, ale s odstupem času nám to všem dochází. Stali jsme se součástí historie. Krása.

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Studentské práce oboru obráběcích strojů a technologií

V rámci programu odborného semináře pořádaného začátkem února 2022 Technologickou platformou strojírenská výrobní technika ve spolupráci s Ústavem výrobních strojů a zařízení při FS ČVUT v Praze a Společnosti pro obráběcí stroje byly technické veřejnosti představeny diplomové a disertační práce oboru obráběcích strojů a strojírenské technologie nominované do soutěže o nejlepší studentské práce každoročně pořádané společností SpOS.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit