Kód článku: 190918 Vyšlo v MM : 2019 / 9, 11.09.2019 v rubrice Servis / Management a řízení, Strana 12

Moderní vědecké řízení podniku, Část 1. Úvod

Před třemi lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra publikovali osmidílný seriál zabývající se potřebami maximálního zhodnocování kapitálu, ROI (Return on Investment). Tento materiál se ze strany čtenářů – především z výrobních firem, na které právě cílil – setkal s nevídaným zájmem. V redakci jsme obdrželi velké množství reakcí s převážně společným jmenovatelem: potřebu zhodnocování kapitálu si zástupci firem uvědomují, avšak z nedostatku informací jí nevěnují potřebnou, ale často bohužel pouze mizivou pozornost.

Na tento seriál pak navázal seminář konaný na půdě Technologického centra AV ČR v partnerství se sítí Enterprise Europe Network, který jednak problematiku ROI představil po teoretické stránce a dále pak v praktických ukázkách demonstroval možnosti nasazení informačního systému PPROI. Tento systém je výsledkem dlouholeté aktivity profesora statistiky, doktora ekonomických věd Milana Matějky a jeho týmu. PPROI byl mj. oceněn Vizionářem roku 2017 jako unikátní systém pro zvyšování efektivnosti podnikání v oblasti průmyslové výroby. Dalším významným oceněním PPROI bylo v r. 2018 získání prestižního evropského grantu SME Instrument, určeného na podporu inovací s potenciálem významně přispět k hospodářskému rozvoji Evropy.

PPROI je aplikovanou vědou a z tohoto hlediska považujeme za potřebné prezentovat svým čtenářům jeho základní stavební kameny. To si klade za cíl edukační desatero, které bude prof. Matějka pro vás připravovat. Tento článek je úvodem do problematiky.

Vědecké řízení, ERP a PPROI

Málokdo si je vědom, že jádro současných informačních systémů pro průmyslové podniky, označovaných zkratkou ERP, je pupeční šňůrou spjato s pojmy a postupy „vědeckého řízení“, které se zrodily v USA před více než 100 lety. Louis Brandeis, autor termínu „Scientific Management“ z roku 1909, akcentoval zaměření na snižování nákladů při růstu produktivity a mezd. Termín převzal. Frederick Taylor, „otec vědeckého řízení“, který se již koncem 19. století systematicky zabýval procesy průmyslové výroby. Rozdělení procesů na dílech kusovníku do operací realizovaných na specializovaných pracovištích, jejich normativní přípravné, kusové a mezioperační časy, ekonomické výrobní dávky a průběžné doby výroby dílů, tj. základní proměnné současných ERP, byly definovány F. Taylorem, F. Harrisem a H. Ganttem do roku 1919.
Tyto proměnné se v 60. letech minulého století staly vstupy výrobního plánu MRP, jehož koncepci formuloval Joseph Orlicki. Nerealizovatelnost tohoto plánu, plynoucí už z vlastností vstupů, je umocňována absencí koordinace výroby dílů pro různé finály.

Víc než sto let staré, principiálně chybné a matoucí, jsou v ERP obsažené kalkulace nákladů produktů, prostřednictvím režijních přirážek k přímým mzdám a materiálu. Bázi mají v teorii nákladového (manažerského) účetnictví, které jako přímý zdroj nákladů produktů neeviduje mj. stroje, což v současném průmyslu, plném automatů a robotů, je největší paradox.

Problémem je i sepětí ERP se základními parametry výroby popsané na počátku 20. století. Výrobní praxe od té doby podstatně pokročila, vznikla štíhlá výroba s propojenými operacemi v jednotných taktech, společně se někdy vyrábí více různých dílů tradičního kusovníku, výrobní dávky daného dílu se průběžně mění. ERP to nejsou schopny podchytit a stávají se brzdou zavádění efektivních procesů.

Nejmarkantnější klíčovou slabinou ERP je úplná absence finančních proměnných, nutných pro řízení produktů, procesů a zdrojů v zájmu maximalizace ROI, a tím respektování základního ekonomického zákona.

Odstranění těchto fundamentálních slabin ERP systémů vyžaduje změnu struktur jejich jádra – obsahu, šířky, hloubky a vazeb informací. Nadstavby nad rigidním jádrem ERP, anebo rostoucí houšť parciálních a subjektivních souborů informací jednotlivých podniků v Excelu, jen prohlubují nepřehledné tápání a rozpory. Výsledkem jsou obrovské a většinou nevnímané finanční ztráty.

V PPROI jsme řešili problematiku v rámci vědy, jejích obecných principů a metod, s respektováním současných trendů. Z mnoha pozitivních reakcí na první prezentační materiál PPROI od expertů z různých zemí nás proto zvlášť zaujalo hodnocení prof. Davida Burkuse (USA), autora knihy „Under New Management“ aj. manažerských bestsellerů: „Koncepce PPROI se mi jeví jako moderní vědecké řízení.“ Především z tohoto hlediska nyní charakterizujeme inovace PPROI.

Využití potenciálu IT

Velká většina z masy nových informací PPROI vzniká matematickými funkcemi relativně malého počtu vstupních dat, k čemuž jsme využili potenciál současných IT; ten tvůrci vědeckého řízení na počátku 20. století neměli. Zastaralost a nefunkčnost jádra současných ERP připisujeme tomu, že programátoři těchto systémů neobdrželi nová a správná vědecká zadání.

Desatero

Formu Desatera jsme zvolili pro hutnost, přehlednost a zapamatovatelnost hlavních vlastností moderního vědeckého řízení v PPROI. Každé doporučení bude stručně zdůvodněno v následující sérii článků.


Pro zvětšení klikněte na obrázek
.
Prof. Milan Matějka

Roman Dvořák (úvod)

matejka1@pproi.com

roman.dvorak@mmspektrum.com
 

Další články