Témata
Reklama

Nahlédli jsme pod pokličku technologie povlakování

Tenké vrstvy jsou dnes neodmyslitelnou povrchovou úpravou nejen řezných a tvářecích nástrojů – napomáhají zmírnit dopad degradačních mechanismů, jako je opotřebení (abrazivní a adhezivní otěr) či koroze. Obecně jsou na řezné nástroje kladeny stále vyšší nároky. Aplikací PVD a CVD povlaků je možné docílit zvýšení řezných rychlostí a posuvu a tím zproduktivnění výroby, zvýšení životnosti nástrojů, obrábění za sucha nebo s minimálním chlazením nebo obrábění těžko obrobitelných materiálů.

Společnost Liss byla založena v roce 1991 a je stoprocentně vlastněna švýcarskou skupinou B.C.I. Group, do které mj. patří i lídr v oblasti vývoje, výroby a prodeje zařízení určených pro fyzikální depozici povlaků ve vakuu (PVD) – firma Platit. Jak již bylo naznačeno, ve firmě Liss se specializují hlavně na povrchové inženýrství, disponují know-how v oblasti high-tech PVD povlakování, galvanických vrstev, výroby vysoce precizních hodinářských komponentů, metalizace nevodivých materiálů a depozice optických vrstev.

Reklama
Reklama
Reklama

Nové povlakovací centrum

Při příležitosti konání odborného semináře Vrstvy a Povlaky koncem října měla redakce MM Průmyslové spektrum možnost nahlédnout do nových výrobních prostor firmy Liss.

Obr. 1: Pásku při slavnostním otvírání nové výrobní haly v Rožnově nad Radhoštěm stříhají hlavní majitelé tři sourozenci Bloeschovi a ředitel společnosti Ing. Robert Lovecký (vpravo). Foto: firma Liss.
Obr. 2: Ukázka ze stavby interiéru výrobní haly. Foto: firma Liss…možné vynechat, ale je hezká
Obr. 3: Na střeše jsou umístěné vzduchotechnické jednotky a jednotka chlazení, které slouží na teplovzdušné větrání a chlazení výrobní haly a administrativních prostorů.

Nová hala, která byla slavnostně otevřena 5. 9. 2014 (viz obr. 1), nyní obsahuje deset produkčních povlakovacích zařízení a několik dalších, určených čistě pro vývoj. Ta jsou umístěna v novém vývojovém centru, jež je také součástí nového povlakovacího zařízení. V Lissu používají pro depozici tenkých povlaků dvě technologie: PVD a PACVD (chemická depozice pomocí plazmatu). PVD depozice se nejvíc prosadila pro povlakování nástrojů (z nástrojových ocelí a slinutých karbidů) díky své flexibilitě a relativně nízké teplotě (450 °C) při depozici. U PVD depozic používají technologie jak naprašování, tak i katodového obloukového napařování. PACVD se pak využívá pro depozici povlaků s nízkým koeficientem tření (DLC) na strojní komponenty a precizní součástky.

Obr. 4: Chladicí voda je velmi důležitá při fyzikální depozici, proto jsou všechna zařízení systému chlazení zdvojené, tak aby při výpadku jakéhokoliv zařízení nebylo nutné zastavit výrobu.
Obr. 5: Plně automatická mycí linka v nové výrobní hale.
Obr. 6: Ukázka odmaštěného nástroje připraveného k povlakování.

Hala se rozkládá na ploše 60 x 40 m a sahá do výšky 7 m. Při projektování prostor byl kladen důraz na zlepšení architektury a zatraktivnění rožnovského průmyslového areálu. Cílem bylo vybudovat budovu s nejvyšší možnou technologickou vyspělostí a minimální zátěží pro životní prostředí. Hala je velmi moderní, poskytuje atraktivní pracovní prostředí pro zaměstnance a návštěvy a její velkou předností je nízká energetická náročnost. Při depozici tenkých vrstev produkují zařízení velké množství tepla, které je využíváno na vytápění budovy. Kvůli produkci velkého tepla při depozici je velmi důležité také chlazení, proto veškerá zařízení v primárním i sekundárním okruhu chlazení v novém výrobní hale jsou dublovaná, takže v případě poruchy okamžitě zastoupí zařízení záložní. Po celý rok je zde také kontrolována vlhkost a teplota v rozmezí 21 až 24 °C. Vzduchotechnické jednotky a jednotka chlazení jsou umístěny na střeše budovy (viz obr. 3). Nepřetržitý chod výroby zajišťuje zhruba 45 zaměstnanců pracujících na třísměnný provoz.

Výroba tenkých vrstev

Po přijetí zakázky, nejčastěji v podobě řezných nástrojů (frézy, vrtáky atd.), je nejprve zakázka důkladně zkontrolována. Na poškozený nástroj by nemělo smysl povlak nanášet. Jakékoliv poškození je na mikroskopech pečlivě zdokumentováno a komunikováno zákazníkovi. V případě zájmu zákazníka lze nástroj přeostřit či jinak upravit (pro lepší přilnavost nanášeného povlaku zaoblit řezné hrany atd.). Zkontrolované nástroje putují do mycí linky (viz obr. 5). Nástroje je potřeba perfektně odmastit, aby měl povlak odpovídající adhezi k nástroji. Na konci mycí linky jsou tedy nástroje suché a odmaštěné a operátoři na ně sahají už jen v rukavicích. Podle požadavků je naskládají na karusel. Po kontrole rotace se karusel vyfotí a zaveze do povlakovacího zařízení. Protože se uvnitř zařízení nanáší povlak na všechno, jsou např. upínací stopky nástrojů zakryty (viz obr. 6). Povlak na stopce by totiž mohl způsobovat například nežádoucí prokluzy při používání nástroje v praxi. Pak už operátor jen zvolí povlak a požadovanou tloušťku vrstvy a řídicí počítač povlakovacího zařízení udělá zbytek. Podle velikosti povlakovaných součásti trvá jeden cyklus cca 8–12 hodin.

Obr. 7: Karusel, na který se skládají odmaštěné nástroje. Poté putují do povlakovacího zařízení.
Obr. 8: Takto vypadají nástroje uvnitř povlakovacího zařízení „pí“ 300 po skončení povlakovacího cyklu.

Technologie povlakování PVD

PVD technologie je založena na získávání částic potřebných k depozici povlaků z pevného (nejčastěji kovového) targetu pomocí fyzikálních metod. Nejpoužívanější technologií je odpařování katody pomocí elektrického oblouku. Zionizované částice tvořící plazma jsou pak na podkladový materiál přitahovány záporným předpětím. Ve vakuové komoře dochází ke kolizím kovových částic s částicemi plynu, který tvoří kontrolovanou atmosféru. Tak vznikne na povrchu materiálu tenká vrstva tvořená jedním (Cr, Ti, Zr) nebo více kovy (CrAl, AlTi, CrTi) a nejčastěji dusíkem (TiN, CrAlN, AlTiN). Originální uspořádání povlakovací komory vyráběné firmou Platit umožňuje využívat nejen klasické ploché katody, ale i rotační válcové katody. Princip rotačních katod umožňuje optimální uspořádání depozičního systému v povlakovací komoře a velice homogenní rozložení tloušťky vrstvy. Depoziční systém se skládá až ze čtyř odlišných materiálů, které lze během nanášení povlaku libovolně kombinovat.

Uvnitř komory dojde nejprve k předehřevu na cca 450 °C, poté se zapálí elektrický oblouk a začne odpařování částic – ty jsou deponovány na povrch povlakovaných nástrojů. Pohyb nástrojů v povlakovací komoře je optimalizován tak, aby byl zabezpečen růst požadované struktury povlaku.

Obr. 9: Povlakovací zařízení technologií PACVD.

Společnost Liss je zaměřena především na inovace, vlastní vývoj, zavádění nových technologií a postupů. Mimo kompetentnost je samozřejmostí osobní přístup k řešení zákaznických požadavků. V jejich katalogu se nachází více než 40 různých povlaků optimalizovaných pro různá aplikační řešení vytvářená obloukovým napařováním či magnetronovým naprašováním na bázi Ti, Al, Cr, Si nebo jejich kombinací. Měsíční produkce povlakovacího zařízení firmy Liss činí zhruba 60 až 80 tisíc povlakovaných nástrojů. „Je pro nás důležitá inovace a nalezení řešení pro každého zákazníka, ne kvantita,“ dodává vedoucí povlakovacího centra Jozef Sondor, který nás seznámil s výše popsanou technologií a provedl novou výrobní halou.

Eva Buzková, Rožnov pod Radhoštěm

Foto: Autor

eva.buzkova@mmspektrum.com

Ciferníky

Při návštěvě výrobní haly Rožnovského areálu, jsme měli možnost nahlédnout i do míst, kde firma Liss vyrábí jedinečnou a ve světě zcela unikátní galvanicko - plastickou technologií luxusní hodinkové číselníky, vysoce precizní lunety a indexy.

Hodinkové číselníky vyráběné firmou Liss

Podle výkresu a požadavků zákazníka se vyrobí přesný nejčastěji ocelový či mosazný nástroj (matrice nebo také matka). Matrice se vloží do speciálního lisu a během několika vteřin je plastový výlisek na světě, který je přesným negativem matrice. Před ponořením do galvanické lázně je na výlisek nanesena magnetronová vrstva stříbra a mědi technologií naprašování. Takto se stává výlisek vodivým a lze je galvanicky pokovit. Po vyjmutí z lázně se odstraní plastový výlisek vypálením a magnetronová vrstva se odsoustruží. Vzniklý ciferník je možné ještě pokovit jiným kovem nebo třeba přidat logo.

-EB-

Reklama
Související články
Vývoj a výzkum nátěrových hmot pro letecký průmysl

Letecký průmysl vždy patřil a stále patří k tradičním průmyslovým odvětvím v České republice. Výrobky tuzemských firem a podniků „létají“ prakticky po celém světě a svými užitnými vlastnosti dlouhodobě konkurují i jiným renomovaným světovým výrobcům. Nedílnou součástí zajištění požadovaných vlastností leteckých výrobků jsou i povrchové úpravy a ochrany, které jim poskytují přidané ochranné či funkční vlastnosti a umožňují provozovat je po celou dobu jejich technického života.

Dvanácté setkání povrchářů na Myslivně

S příchodem podzimu pořádá každý rok Centrum pro povrchové úpravy již tradiční mezinárodní odborný seminář Progresivní a netradiční technologie povrchových úprav. Ani letos tomu nebylo jinak. Na v pořadí již dvanáctý ročník přijelo do Brna okolo dvou stovek účastníků a redakce MM Průmyslového spektra také nechyběla. Semináři, již léty zažitému pod názvem Myslivna, předchází pověst neformálního pracovního setkání povrchářů, kde se každý rok diskutují potřebná aktuální témata ze strojírenské praxe.

Recyklace práškových nátěrových hmot a likvidace odpadů

V posledních desetiletích došlo k velkému rozšíření práškového lakování na úkor lakování mokrého. Důvodem je nejen vysoká kvalita vytvářených povlaků, ale i výhodnost z hlediska ekonomického a ekologického.

Související články
Korozní komory

Koroze kovů a slitin uzavírá jejich koloběh naší lidskou civilizací v kruhu od jejich výroby z rud přes jejich použití v technické praxi. V drtivé většině případů je korozní děj nežádoucí, protože vede k degradaci výrobku po stránce konstrukční z hlediska užití i po stránce vzhledové, která může být někdy dokonce tou rozhodující. Je velmi málo případů, kde korozní děj je nám pomocníkem při vytvoření odpovídajících povrchů – pro příklad snad jen třeba vznik měděnky na střechách domů či jiné případy vytváření patiny na uměleckých dílech a podobně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Přesné měření tloušťky povlaků

Pro optimalizaci vlastností povrchových povlaků a filmů ve výzkumu, vývoji i průmyslové výrobě je důležitá přesná kontrola jejich tloušťky a rovnoměrnosti rozložení. Metrologická metoda CCI představuje mimořádnou přesnost měření pro široký rozsah tlouštěk povlaků.

Nátěry pro hezčí vzhled i lepší funkčnost

Nátěrové hmoty se běžně používají k dosažení dekoračních, ochranných a dalších funkčních účinků na určitém povrchu. Své o tom ví i společnost Synpo, která se již od padesátých let minulého století zabývá výzkumem a vývojem syntetických pryskyřic a laků. Jejich nátěrové hmoty používají např. výrobci dopravních prostředků, zemědělských strojů a jiných strojních zařízení.

Vliv míchání na elektrickou vodivost povlaků

Antistatické nátěrové hmoty slouží k vytvoření elektricky vodivých povlaků, jež jsou svými vlastnostmi vhodné pro prostředí, ve kterých je nutné zamezit tvorbě a negativním důsledkům elektrostatického náboje (statické vybíjení, kumulace prachových částic a další negativní jevy).Svá uplatnění nacházejí v petrochemickém průmyslu, přesné optice, elektrotechnice a v celé řadě dalších odvětví. V rámci výzkumu na Ústavu strojírenské technologie ČVUT v Praze byl sledován vliv metody dispergace plniva a parametrů procesu míchání antistatických nátěrových hmot na finální technologické a funkční vlastnosti povlaku.

Kontrola kvality protikorozní ochrany

Mezi hlavní cíle technického rozvoje patří zvyšování technické úrovně, životnosti, užitné hodnoty, kvality a spolehlivosti strojírenských výrobků, a to s ohledem na ekonomická i ekologická kritéria. Během pracovních cyklů výrobků dochází k interakci s okolním prostředím, a tím i k jejich povrchové degradaci vlivem koroze, opotřebení a dalších dějů. Významný vliv na výslednou kvalitu výrobku mají tedy povrchové úpravy. Ovlivňují jak jeho životnost, tak provozní spolehlivost, a tím i efektivnost a nároky na provoz a údržbu.

Efektivní způsob volby odmašťovacího prostředku

V současné době na českém trhu působí několik tuzemských i zahraničních firem, jejichž portfolia průmyslových odmašťovacích prostředků pro konkrétní aplikace jsou značně obsáhlá. Jak z takto velkého množství výrobků vybrat vhodný prostředek pro zvolenou technologii? A potvrdí vůbec očekávání včetně slibované účinnosti? Jednotlivé prostředky je třeba vyzkoušet a vybrat ten, který bude splňovat průnik množiny požadavků.

Konec koroze na ocelových svitcích

Dodržení vysoké jakosti povrchu ocelových svitků během jejich dodávky z válcovny plechu k výrobcům automobilů, „bílé techniky“ a vzduchotechniky aj. pro ekonomickou produkci bez vícenákladů přimělo logistiku k nezvyklým opatřením.

Zvyšovanie životnosti razidel mincí

Pri výrobe mincí sa používajú nástroje, ktorých kvalita a spoľahlivosť závisia od zvoleného materiálu, výrobnej technológie, tepelného spracovania a finálnych operácií pri úprave funkčných plôch. Počas prevádzky sa vlastnosti materiálu nástrojov menia a dochádza k tzv. prevádzkovej degradácii, ktorá môže byť následkom nevhodnej technológie výroby. Kvalita razidiel je vyjadrená životnosťou a pohybuje sa približne od stotisíc do milióna kusov vyrobených mincí. Životnosti razidiel je preto nutné venovať veľkú pozornosť a jednou z možností zvýšenia trvanlivosti razidla sa javia povrchové úpravy vo forme aplikovania tvrdých PVD povlakov. V príspevku analyzujeme a testujeme tri druhy povlakov deponované na razidlá vyhotovené z nástrojovej ocele.

Perfektní povrchová úprava

Ten, kdo vytváří povlaky, může dosáhnout bezvadných výsledků pouze důkladnou předpřípravou povlakovaného povrchu. Také za tímto účelem investovala firma Bot Oberflächentechnik z Kulmbachu do nového zařízení – a dosáhla tak nakonec fascinujících výsledků.

Předúprava oceli nízkoteplotním plazmatem pro zvýšení pevnosti lepeného spoje

V příspěvku jsou shrnuty výsledky výzkumu vlivu plazmochemické předúpravy vzorků oceli DC01 na výslednou pevnost lepeného spoje. Pro předúpravu povrchu vzorků oceli byla použita RF štěrbinová tryska generující plazma. Jako pracovní plyn byl použit argon a argon v kombinacích s dusíkem nebo kyslíkem. Vliv plazmové předúpravy na povrch oceli byl vyhodnocen pomocí měření kontaktních úhlů a výpočtu volné povrchové energie. Po slepení vzorků oceli pomocí běžně užívaného lepidla Weicon Flex 310M HT200 byly testovány výsledné vlastnosti lepeného spoje pomocí standardních mechanických odtrhových testů podle ČSN EN 1465.

Vakuové odpařování - technologie budoucnosti

Vakuové odpařování je v České republice poměrně málo používaná technologie. Má však velký potenciál pro budoucí rozšíření. Tato technologie nachází využití v povrchových úpravách, chemickém, strojírenském, potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Firma Kovofiniš je jednou z prvních českých firem, která nabízí vlastní vakuové odparky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit