Náš průmysl potřebuje koncepci technického rozvoje a vzdělané odborníky

Nástup nové vlády dává předpoklady, aby Rada vlády pro výzkum a vývoj začala konečně odpovědně plnit  základní poslání: řídit a podílet se na vypracování strategického plánu rozvoje výzkumu a vývoje v návaznosti na rozsáhlou náročnou produkci s cílem obstát na světovém trhu s výrobky s vysokou přidanou hodnotou a zvýšit tak konkurenceschopnost České republiky a zlepšit její mezinárodní postavení.

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace

Vládní orgány podobné Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace působí úspěšně ve všech průmyslových zemích světa. Náš odborný tisk často obdivuje činnost finské Rady pro vědu a technologie (STPC). Tuto radu řídí premiér a její členové jsou ministři mající co dělat s technickým rozvojem a financemi, významní vědci (s prokazatelnými výsledky ve vědecké práci) a zástupci podniků, o jejichž úspěšnost se přičiňují. Za jejího působení od počátku šedesátých let se Finsko změnilo za pět desetiletí z agrární země na zemi s rozvinutou mikroelektronikou, informační technikou, moderní strojírenskou výrobou a podstatně vyšší ekonomickou úrovní.

Svůj hlavní úkol naše Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace dosud neplnila ani v minulosti. Hlavním problémem je, že nebyla správně řízena. Většina členů této Rady a jejích orgánů často desítky let pracovala v technické administrativě, zatímco by v ní měli být lidé s tvůrčími schopnostmi, kteří dovedou využívat současnou progresivní techniku k efektivní produkci. Nebyl vypracováván strategický plán výzkumu a vývoje, nebyly navazovány mezinárodní spolupráce se světovými špičkovými firmami, které by urychlily pronikání našich výrobků na světový trh.

Vysoké školy technického zaměření

Kritická je odborná úroveň a postavení vysokých škol především technického zaměření. Dlouhodobě máme málo kvalifikovaných mladších pedagogů s praxí ve výzkumu a vývoji oborů využívajících výpočetní a automatizační techniku, senzoriku, mikroelektroniku, nové konstrukční materiály aj.

Kritická situace i v dalších oborech je dlouhodobě známa vedoucím pracovníkům vysokých škol, ministerstvu školství i vládě. Tuto situaci napravit (vychovat pedagogy s patřičným vzděláním a praxí) není záležitostí měsíců, ale řady let. Neuvěřitelné jsou nízké platy našich pedagogů v porovnání s platy pedagogů například v  průmyslových státech Evropské unie, kde jsou v průměru osmkrát vyšší. Zvýšení jejich platů, které vláda zařadila mezi své naléhavé úkoly, je třeba považovat za nutný počátek nápravy.

O jak odborně zaměřené vysoké školy je v České republice zájem, vykazuje stručný přehled výuky v padesáti soukromých vysokých školách publikovaný v květnu tohoto roku v deníku Právo. Jsou zaměřeny na ekonomiku, obchod, právo a další netechnické obory. S jedinou výjimkou totálně chybí technické odborné předměty.

Základním nedostatkem snižujícím efektivnost výuky je naprosto nedostatečná spolupráce škol s podniky. V průmyslových státech Evropské unie je běžná účast studujících na řešení výzkumných a vývojových problémů spolupracujících podniků, která je výhodná pro obě strany. Podnikům rozšiřuje výzkumnou základnu a studujícím přibližuje způsoby řešení aktuálních výzkumných problémů. V moderně řízených podnicích stoupá až na výjimky počet pracovníků s odborným vysokoškolským vzděláním, kterých je ve všech průmyslových státech (včetně USA) nedostatek.

Jaké máme předpoklady prosazovat se na světovém trhu

Český průmysl má řadu oborů konkurenceschopných na světovém trhu. Jde např. o některé typy letadel, obráběcí stroje, osobní automobily, kolejová vozidla, slévárenské a další výrobky, se kterými při zvýšené koncentraci vzdělaných pracovníků, finanční podpoře a vhodném celosvětovém marketingu můžeme dosáhnout podstatně většího úspěchu. Podmínkou je dosažení vyšší technické úrovně za přijatelné ceny s významnou vládní podporou a s přispěním celosvětového marketingu.

Letecké technologie jsou hnacím motorem intenzivního pokroku především ve strojírenských technologiích. Přinášejí nové poznatky v oblasti konstrukčních materiálů, přístrojové a komunikační techniky. Náš letecký průmysl přežil téměř dvacetiletou krizi a nyní se probouzí k nastartování produkce s vyhovujícím technickým zázemím a téměř dostatečným počtem odborníků prozíravě udržovaným především prof. Píšťkem z VUT v Brně. Iniciativa k zavedení produkce modernizovaných letounů L 410 v Aircraft Industries (dříve LET Kunovice) s potřebným světovým marketingem je dílem jednotlivých odpovědných pracovníků podnikatelské sféry a nikoliv Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Také přední umístění českých ultralightů na světovém trhu je známé.

Schopnost našeho průmyslu realizovat efektivní produkci složitých výrobků s vysokou přidanou hodnotou v oboru, který je koordinován např. spoluprací více podniků a podporou více výzkumných a vědeckých pracovišť, vede zpravidla k jejich konkurenceschopnosti na globálním trhu. Existuje však i nezanedbatelná část našeho průmyslu s produkcí nízké úrovně, využívaná například zahraničními podniky nahrazujícími jednoduché výrobky vyráběné dříve s větším rizikem v tzv. třetím světě za minimální finanční odměnu. 

Co je třeba změnit

Především na politické scéně chybí zájem o technický rozvoj v České republice. Je více důkazů, že naši politickou elitu problematika technického rozvoje nezajímá. Svědčí o tom ignorace dlouhotrvající naléhavé potřeby zabezpečit pedagogické funkce na vysokých školách nejen technického zaměření, je třeba změnit řízení Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace s cílem dostatečně se podílet na vypracování strategického plánu rozvoje výzkumu a vývoje v České republice zaměřeného především na rozvoj těch oborů, které se prosazují na mezinárodní úrovni i v současné době. Uskutečnila se v posledních letech v poslanecké sněmovně diskuse o problematice našeho technického rozvoje?

Zájem o technický pokrok té nejvyšší minulé exekutivy a dalších politických elit klesl, přestože na jeho úrovni do značné míry závisela i naše ekonomická úroveň, která je podstatně nižší než v průmyslových státech EU. Konečně zahajujeme výrobu a export letadel, rozšiřujeme výrobu osobních automobilů a dalších průmyslových výrobků zlepšujících mezinárodní pozici České republiky. Může to být počátek nové éry technického rozvoje České republiky, která vzešla nikoliv ze snah naší vlády, ale především z iniciativy vedoucích pracovníků podnikatelské sféry. Vládě je třeba poděkovat především za rozvoj některých dalších oborů.

Působení celosvětové ekonomické a politické krize nezmizí bez našeho přičinění. Zvedá laťku všem výrobcům soutěžícím na světovém trhu. Zvítězit mohou ti, kteří nabídnou a budou moci dodávat technicky nejdokonalejší výrobky za přijatelné ceny. Tomu musí předcházet zdokonalené školství a pořádek v řízení komplexního rozvoje našeho výzkumu a vývoje, jakož i optimálně řízená produkce našich výrobků. Naléhavě je třeba v České republice vytvořit prostředí, které umožní v mnohem větším počtu vychovávat a prosazovat talentované pilné pracovníky do odpovědných pozic v oborech, které v posledních desetiletích mění společenskou a ekonomickou mapu světa. 

Ing. Jiří Černohorský, DrSc.

cernohorsky.jiri@gmail.com