Témata
Reklama

Návrhy systému ostřiku okují

V minulém vydání jsme vám představili princip využívání inovačních voucherů, které nabízí Jihomoravské inovační centrum (JIC) na podporu spolupráce podnikatelů a vědců. Nyní vám představujeme další úspěšné využití voucherů olomouckou firmou Hydrosystém, která s pomocí Energetického ústavu FAST VUT v Brně pracovala na stanovení časových konstant při vysokotlakém odstraňování okují.

Inovační vouchery ve výši až sto tisíc korun podporují spolupráci podnikatelů a výzkumníků. Hlavním cílem je, aby firmy našly kontakty na vhodné vědce a zjistily, že jim mohou brněnští výzkumníci pomoci. „Od počátku klademe důraz hlavně na to, aby byl celý proces jednoduchý, firmám stačí jen tři kroky k podání žádosti. Pokud nemají jasno, na jaký konkrétní výzkumný tým se obrátit, naši specialisté je nasměrují. I díky tomu už o vouchery požádalo v minulosti skoro tisíc podniků,“ vysvětluje ředitel Jihomoravského inovačního centra Jiří Hudeček.

Reklama
Reklama
Reklama
JIC zprostředkovává propojení univerzit a vědecko-výzkumných institucí s podnikatelskou sférou, s cílem maximalizovat přínos výzkumu a vývoje na regionální a národní úrovni.

V případě olomoucké firmy Hydrosystem zákazníci vyžadovali garanci ochlazení polotovaru, zejména v případě válcování tenkých profilů. Firma si tak podala žádost na projekt, ve kterém se jednalo konkrétně o stanovení́ časový́ch konstant chladnutí́ zkušebního vzorku při vysokotlakém odstraňování okují, výsledky projektu chtěli v Hydrosystemu využít při návrzích systémů ostřiku okují. Výzkumným partnerem, který pomohl Hydrosystemu daný problém vyřešit, byl Energetický ústav FAST VUT v Brně, konkrétně výzkumníci pod vedením docenta Jaroslava Katolického.

„Kromě VUT jsme v minulosti realizovali projekty s VŠB-TU Ostrava a ČVUT. S Vysokým učením technickým máme velice dobré zkušenosti, dlouhodobě spolupracujeme zejména s oborem fluidního inženýrství. V rámci inovačního voucheru jsme si chtěli vyzkoušet spolupráci s výzkumným týmem, který jsme dosud neznali,“ popsal motivaci firmy Zdeněk Franc, technický ředitel Hydrosystem project.

Výstupem projektu byla metodika měření a vyhodnocení charakteristik chladnutí oceli vystavené vysokotlakému vodnímu paprsku. Provedené experimenty simulovaly ochlazení, které nastává při vysokotlakém ostřiku okují při válcování za tepla. Do vzorku oceli byly vsazeny čtyři termočlánky, následně byl vzorek ohřát na teplotu 1 200 °C. Potom byl proveden ostřik, během něhož bylo provedeno měření průběhu teplot. Z nich byl vyhodnocen odvod tepla plochou, na niž dopadal vodní paprsek.

„Metodika, která je výstupem tohoto projektu, umožní experimentální stanovení ochlazení vzorku oceli pro daný druh oceli a daný hydraulický výkon ostřiku. Na základě toho je pak možné výpočtem stanovit ochlazení skutečného polotovaru. Know-how získané v rámci tohoto inovačního voucheru nám pomůže při realizaci významných zakázek v oblasti ostřiku okují za tepla. Spolupráce s akademickým pracovištěm bylo na velmi dobré úrovni a připravujeme další společné projekty,“ shrnuje zkušenosti Zdeněk Franc.

Helena Továrková
Jihomoravské inovační centrum

tovarkova@jic.cz

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 140730
Datum: 25. 06. 2014
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Fórum strategického manažera v deseti zastaveních, Luboš Malý, Brück AM

V novém seriálu chceme oslovovat naše top manažery a hledat u nich tajemství jejich úspěchu, jež by mohlo být inspirací pro ostatní, kteří se na podobnou dráhu vydávají či již po ní jdou. Strategie prvního kroku často bývá přelomová – iniciuje další, následující kroky, rozhoduje a ovlivňuje činy budoucí a v žádném případě ji nelze podcenit.

Budoucnost nástrojových materiálů bez kritických kovů

V současné době jsou nejrozšířenějšími nástrojovými materiály slinuté karbidy a nástrojové oceli. Slinuté karbidy, tedy cermety tvořené vysokým podílem karbidů, převážně karbidu wolframu, a dále TiC, TaC a NbC, a kobaltem jako pojivem jsou využívány především pro výrobu výměnných břitových destiček pro strojní obrábění, případně vrtáků do zdiva a betonu. Díky výborné otěruvzdornosti a velmi dobré lomové houževnatosti jsou v poslední době tyto materiály využívány pro různé aplikace, jako je obrábění ocelí, litin i neželezných kovů.

Související články
Vysoce přesné odlitky pro energetiku

V dnešní době je kladen důraz na dodávky přesných odlitků vyráběných metodou vytavitelného modelu, u kterých nebude nutné provádět již další operace obrábění. Za posledních pět až sedm let se požadavky na relativní přesnost odlitků zvedly několikanásobně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovativní firma roku 2014: VÚHŽ

Soutěž Česká inovace vyhlásila nejlepší tuzemské inovace roku 2014. Jednou ze tří společností oceněných v kategorii Inovativní firma je VÚHŽ, a. s., (původně Výzkumný ústav hutnictví železa) za digitální hladinoměr určený pro hutní provozy (kontilití), kde je pro výrobu kvalitních ocelí potřeba zajistit ustálenou výšku hladiny tekuté oceli v krystalizátoru.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 6. díl: Od soukromého vlastnictví ke společnému sdílení

V tomto díle našeho seriálu si představíme dvě možná řešení hypotetického přechodu k elektromobilitě, model sdílené ekonomiky a koncept autonomního řízení. Krátká úvaha o nich, která si nenárokuje být vyčerpávající anebo představovat jasnovideckou výpravu do budoucnosti možného rozvoje těchto konceptů (kupř. problémy s regulací a zdaněním sdílené ekonomiky přecházíme mlčením), má především za cíl ukázat, jak je fenomén elektromobility rozmanitý a že se dotýká jak oblasti technologií, tak otázek ekonomických, sociálních a v neposlední řadě i politických.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit