Témata
Reklama

Ve Strojtosu Lipník jsem byl naposledy před sedmi/osmi lety, kdy jeho výrobní kapacity plnily jak obráběcí centra, tak i konzolové a ložové frézky. Následující situace na evropském trhu, kam převážně směřovala jejich produkce, hrála jednoznačně proti jejich strategii. Trh více a více zaplavovaly konkurenční levné produkty asijské výroby a sílící hospodářská krize srazila Strojtos doslova na kolena. Od té doby jsme o firmě slýchali jen pesimistické zprávy o jejím postupném úpadku a rostoucích dluzích a vyškrtli jsme si ji tak ze seznamu relevantních firem.

Vloni v předvánočním čase mne Jiří Ferenc poprvé informoval o jeho aktivitách v lipníkovském areálu firmy Strojtos. Jeho společnost Fermat hledala expanzí na nové trhy, jež s sebou přinesla navyšování výroby, nové výrobní a montážní kapacity. Z tohoto důvodu si v listopadu 2010 pronajala prostory ve společnosti Strojtos Lipník. Jiří Ferenc přibližuje rok starou realitu: „K mému kroku tehdy nahrávala skutečnost, že aktivita Strojtosu Lipník po hospodářské krizi klesla doslova na nulu, zadlužená společnost nevytvářela žádnou produkci a bylo možné využít jak strojní zařízení, tak především i odborníky, kteří zde ještě po tom všem zůstali.“

Uběhl necelý rok a já jsem se do Lipníku na pozvání Jiřího Ference vypravil. Důvodů byla celá řada – téměř zplna využívané výrobní kapacity třískového obrábění, investice do rozšíření výrobního parku o velké stroje a renovace levé lodi haly pro stávající montáže zbrusu nových strojů, které vyvinuli a nakreslili přímo zde v konstrukční kanceláři.

Díky tradičním komplikacím na D1 jsem z Prahy dorazil s téměř 40minutovým zpožděním. Měl jsme se potkat s panem Ferencem, který zde jednou týdně pobývá. Doslova jsem přehlédl ukrytého vrátného v přízemí opuštěné administrativní budovy, který mi nedokázal potvrdit, zda je majitel zde a kde se nachází. Ujal se mě jeden z místních zaměstnanců a odvedl mne přímo do kanceláře stávajícího ředitele. Byl jím Josef Baďura, bývalý ředitel a minoritní vlastník Strojtosu Lipník, který nyní pro pana Ference pracuje jako osoba pověřená kontrolou výroby.

Reklama
Reklama
Reklama

Stroje značky Strojtos pohřbeny

Fermat zde působí pod hlavičkou nově vzniklé společnosti Fermat Stroje Lipník. Od samého počátku plně využívá veškeré zdejší výrobní kapacity. V prvním pololetí roku 2011 se začala rozvíjet myšlenka konečné montáže strojů Fermat, zpočátku zejména strojů WFT. Zdejší pracovníci se zaučovali montáží horizontálních vyvrtávaček na brněnském pracovišti a během této doby došlo k rekonstrukci prostoru montáže. Pro ni byla vyčleněna část levé lodi výrobní haly, která dostala novou litou podlahu a byl posílen jeřáb z 5 tun na 20 tun.

Toto je již nostalgický pohled. Výroba strojů značky Strojtos v Lipníku pravděpodobně nadobro skončila.

Na moji otázku na přeživší výrobní sortiment Strojtosu Lipník staronový ředitel pan Baďura odpovídá: „Nyní se zde již nevyrábějí ani nevyvíjejí nové stroje a není to ani v plánu. Výroba frézek a frézovacích center není perspektivní. Evropský trh, kam stroje z Lipníku směřovaly, je zavalován stroji asijské produkce a celkově je díky multifunkčním strojům spotřeba frézek rok od roku nižší.“ Tím bezesporu klesají počty potenciálně prodaných strojů – jejich sériovost výroby a náklady na zhotovení jednotlivých dílů, které prý např. u frézky činí až 1 000 položek, velmi rostou a produkce se nerentuje. Toho si byl bezesporu pan Ferenc vědom a strojům z produkce Strojtosu dal zásadní stop.

Na vlastní oči

Opouštíme kancelář pana Baďury a přesouváme se do výrobních prostor . Zde se k nám již přidává pan Ferenc, který byl doposud s konstruktéry. Tam zavítáme později.

Skupina Fermat sestává v ČR z několika provozoven pro třískové obrábění dílů s centrálním skladem v Brně. Odtud jsou pak v logistickém řetězci dopravovány díly pro montáže jednotlivých strojů. Zdejší montážní prostory se musely přizpůsobit novým typům strojů, jak posílením portálového jeřábu, tak i dopravě rozměrných odlitků. Hala má tvar písmene L; levé křídlo je rozděleno na dvě části – zrekonstruovaná montážní čast a druhá stávající pro třískové obrábění, která se bude postupně po technologické stránce modernizovat. Rekonstrukce pravého delšího křídla je plánována na příští rok. Majitelem hal je akciová společnost Impresona, od níž má Fermat haly a zařízení v dlouhodobém pronájmu.

Montují se zde stroje střední velikosti v cenové hladině 300 až 400 tisíc eur. Montáž je v jednosměnném provozu, obrábění ve dvou a broušení vodicích ploch dokonce ve třísměnném provozu. Koncem roku 2008 zde bylo zaměstnáno na 150 zaměstnanců – 100 dělníků a neuvěřitelných 50 THP. Nyní se poměr zásadně změnil na 80:20.

Na této sérii 6 obrázku si můžete prohlédnout montážní a výrobní prostory firmy Fermat Stroje Lipník

V současné době jsou zde aktivně využívány dvě brusky na vodicí plochy. Dále sortiment lehčího frézování a soustružení výroby ozubených kol a drážkových hřídelí. Dřívější část těžké mechaniky s portálovými a horizontálními stroji je též aktivně využívána. S ohledem na toto strojní vybavení se zde celá řada dílů vyrábí pro koncern Fermat. V krátké době zde bude instalována velká horizontální vyvrtávačka řady WFT 13, modernizovaná velká portálová frézka a šestimetrová bruska na vodicí plochy. Pan Ferenc uvádí, že jejich snahou je zde provozovat několik velkých strojů, které nahradí mnoho stávajících malých. Rozběh obrábění nových dílů zde byl poměrně snadný, neboť kvalifikace zdejších lidí je velmi vysoká. Až 90 % obráběných dílů je pro jejich potřebu, zbývajících 10 % tvoří kooperace.

Z předchozí doby zde zůstala zachována oblast technologie v podobě nástrojů a komponentů pro obrábění, avšak pan Ferenc plánuje sjednocení zdejší technologie s ostatními svými výrobními provozy.

Konstrukce – srdce fabriky

Z výroby přecházíme prázdnými administrativními prostory do konstrukční kanceláře, která čítá čtyři pracovní místa, jež jsou nově vybavená HW.
Z přítomných je cítit chuť a energie do práce. Evidentně jsou na naši schůzku připraveni – nachystané plotrové výjezdy výkresů a na konstrukční kancelář všude nezvyklý pořádek. A ihned začínají vyprávět.

V listopadu 2010 jsme dostali od pana Ference úkol do Vánoc nakreslit komplet nový stolový stroj s označením WFC , který měl být v březnu 2011 postaven. Říkali jsme si, to máme práci na tři měsíce a pak sbohem. Pustili jsme se však s vervou do práce a s vírou, že se nebude jednat pouze o jediný případ. Dotyčný stroj byl částečně již navržen od brněnské konstrukce, my jsme ho dotáhli do zdárného konce a v březnu byl skutečně prototyp vyroben.“
Tato spolupráce však znamenala určitý krok zpět v oblasti konstrukčního programu. Bylo třeba, aby konstruktéři ze stávajícího programu Pro/Engineer přešli do centrálně používaného Inventoru.

Lipníkovský konstrukční tým společně s Jiřím Ferencem při diskusi nad výkresy nových strojů.

Druhým strojem v pořadí, který zde byl kompletně nakreslen, je typ FGU dostupný ve dvojím provedení. „Jedná se pro nás o přelomový stroj s hmotností 40 tun s automatickou mikroindexovanou hlavou vyráběnou v Brně a otočným stolem umožňujícím obrábět na jedno upnutí těžké obrobky do 15 tun, a to ze všech pěti stran,“ popisuje novinku Jiří Ferenc. Během mé návštěvy byly na montáži první dva kusy.

Při vývoji tohoto stroje se podařilo konstrukčními zásahy využít na 80 % standardizovaných dílů, které ve Fermatu vyrábějí velkosériově a osazují je na ostatní typy strojů. „Zatímco výroba protypu za normálních podmínek trvá od zadání přibližně dva roky, my jsme začali tento stroj kreslit letos v květnu a po pěti měsících se začaly montovat dva prototypy,“ říká vedoucí konstrukce ing. Studený. Z důvodu jak ceny, tak urychlení celého procesu se u prototypů odlitky vyrábějí z polystyrenových modelů. Pokud je následně vše odladěno, přechází se na modely dřevěné.

Dalším strojem, který se při mé návštěvě právě finalizoval, je malá 17tunová horizontka WRC 10. Jde o levnější verzi stroje pro rozvojové trhy jižní Ameriky, Indie či arabských zemí. Z tohoto stroje, tzv. kontejnerového typu, se před expedicí sejme pouze výměna nástrojů, uloží se do kontejneru a odveze na druhou stranu světa, kde se bez zásahu fermaťáckých montérů, pouze za pomoci místní firmy, velmi rychle uvede do provozu. K těmto typům strojů pan Ferenc uvádí: „Je to sice krok stranou mimo naší strategii strojů nad cenovou hladinu 400 tisíc eur, na druhou stranu je však třeba vyvíjet a dodávat stroje na potenciální trhy, kde tyto low-cost stroje mají perspektivu uspět.“

Nový frézovací stroj FGU RT kompletně vyvinutý v konstrukční kanceláři v Lipníku je postaven na kluzném vedení. Stojan je na pevném podstavci a je spojen s ložem v ose X. Stojan se nepohybuje. Pohyb obrobku je zajištěn speciálním křížovým provedením stroje, kde se pohybuje deska otočného stolu v ose X a Z. Uvedený stroj je určen pro obrábění menších a středně těžkých dílů do 15 000 kg. První stroje opustí lipníkovský závod začátkem příštího roku.

V brněnské konstrukci se vyvíjejí vřeteníky, obráběcí hlavy a velké deskové horizontální vyvrtávačky. Všechny nové stolové stroje se nyní konstruují v Lipníku s využitím unifikovaných dílů. Obecně je ve Fermatu strategie práce konstruktérů taková, že si sami zodpovídají za výrobu prvních dvou tří prototypů, jež nakreslili. Pokud je vše na 98 % odladěno, přechází poté stroj do klasického procesu výroby.

Konstruktéři se jednomyslně shodli na tom, že ve Strojtosu byla dříve konstrukce o jednom velkém kompromisu. Z důvodu nízkých nákladů byli nuceni dělat věci příliš jednoduché. Jednalo se především o stroje svařované konstrukce. Pokud byl v krajním případě vyžadován odlitek, průběžná doba činila řádově rok až půldruhého roku. Nyní je to prý o něčem jiném. „Pokud namaluji výkres odlitku, okamžitě jsem schopen se s dotyčnou osobou ve slévárně například v Turecku domlouvat na konkrétních záležitostech, následně předám výkresy a do měsíce jsou zde odlitky,“ říká spokojeně konstruktér ing. Zdražil.

Nespoléhat na evropský trh

Když si dělám čtvrtletní poznámky,“ začíná svoji úvahu pan Ferenc o další budoucnosti jeho firmy, „tak zpětně zjišťuji, že se celý život pohybujeme stále v nějaké krizi, ať hospodářské, finanční, nebo naopak v krizi z nadvýroby. V současném globálním světě jsou výkyvy větší, než tomu bývalo dříve.“ Podle něho je třeba mít maximálně pružnou firmu, která bude schopna promptně reagovat na měnící se požadavky zákazníků. Nevytvořit velký moloch firem, ale nastavit určitou autonomii jednotlivých závodů.

Každý typ výroby má mít adekvátně velkou firmu. „Světový výrobce vysoce přesných brusek je o  maximální velikosti 100 zaměstnanců, naopak automobilka se pohybuje řádově v několika tisících. Při akvizicích firem je nutné znát hranice, přes které již nelze zajít. Vše má svoji rozumnou velikost.“ V blízké budoucnosti pan Ferenc nemá v plánu žádné další akvizice. V dalším období se chce zaměřit na vytváření samostatných prodejních a servisních center na hlavních světových trzích. Podle vzoru jejich etablovaných firem v Číně a v Indii by rádi vybudovali podobné v USA, Brazílii a Rusku. Docílit u nich takového postavení, aby tamní zákazníci nabyli důvěru ve spolupráci s nimi jakožto s místním partnerem. Tyto kroky následně přinesou tížené zvýšení prodeje, které jsou nyní schopni za stávajících výrobních kapacit pokrýt. Podle pana Ference je to jednoznačně o růstu produktivity, využití stávajících výrobních kapacit ve třísměnném provozu a vícestrojové obsluze. Jako celá Česká republika, tak i firma Fermat má podle něho, co se týče produktivity, stale co zlepšovat. „Nyní je naše země cca na 70 % produktivity vyspělých států EU, máme tedy 30% rezervy. To samé platí o Fermatu, kde je nyní měsíční produkce strojů sedm s rezervou 10 až 11 strojů. Z toho v Lipníku je v současné době měsíční produkce tři stroje jednoduších typů s rezervou růstu na pět smontovaných strojů měsíčně,“uzavírá naše setkání pan Ferenc.

Mít své vize

Jiří Ferenc mi v mnohém připomíná Gena Haaseho, kalifornského majitele firmy Haas Automation, se kterým mám možnost se často osobně setkávat a diskutovat. Mají spolu mnoho podobného – budování rodinné firmy od píky až po světový rozmach, společnou filozofii práce s lidmi, u nichž vybudují silnou loajálnost a zapálenost pro práci, i shodný přehled celého procesu firmy od konstrukčních záležitostí přes technologii a montáž až po obchodní strategii s ohledem na makroekonomickou situaci jednotlivých regionů. Situace v komoditě obráběcích strojů, kterou si oba dva vzali za svoji, nemá nikdy na růžích ustláno. Oni však bezesporu vědí, jak díky svým vizím zájmy na trhu obhájit. Držme jim k tomu palce.

Skupina Fermat 2011

Významným exportním teritoriem se od začátku roku staly USA a Kanada celkem s 30 % vyvážené produkce. Evropa, která letos činila nezvyklých 45 %, byla zastoupena především Francií, Švýcarskem a díky EU dotační politice i Chorvatskem, Slovinskem a Polskem. Do Číny se letos dovoz strojů přibrzdil. Je to zapříčiněno zhoršeným přístupem čínských firem k úvěrům místních bank. Propad na čínském trhu se podařilo diverzifikovat navýšením dovozů do států Severní a Jižní Ameriky. Celkově export činí 85 % produkce a je ze 2/3 zastoupen menšími stroji do hodnoty 400 tisíc eur. Obrat celé skupiny Fermat představuje za rok 2011 1,2 mld. Kč.

Roman Dvořák
Lipník nad Bečvou

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 111241
Datum: 19. 12. 2011
Rubrika: Servis / Reportáž
Autor:
Firmy
Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Perspektivy asijských trhů

Čína se v roce 2009 stala největším výrobcem obráběcích a tvářecích strojů na světě a o dva roky později dosáhla své dosavadní největší produkce v historii v hodnotě 29,5 mld. dolarů. Od té doby tři roky po sobě dochází k postupnému poklesu až na loňský objem 23,8 miliardy dolarů v poměru 6:4 ve prospěch obráběcích strojů. Vzhledem k povaze čínského trhu obráběcích strojů a ochazování jeho hospodářství lze očekávat další pokles v produkci a spotřebě i v letošním roce 2015.

The Nexx generation

Když potřebujete rychle vyrobit funkční prototypy produktů, CNC obráběcí stroje jsou, navzdory rychlému rozvoji a rozšiřování technologie 3D tisku, stále tím nejlepším řešením. Portugalský výrobce přileb Nexx se na trhu poohlížel po vhodném stroji k rychlému prototypování. Dnes tak může experimentovat s více designovými nápady, vyrábět plně funkční prototypy a uvádět nové výrobky na trh rychleji než kdy dříve.

Made in Asia

Třináctý ročník výstavy China International Machine Tool Show se opět nesl v duchu změn, které v Číně delší dobu probíhají. Čeští škarohlídi se ve zprávách „radují“, že růst Číny v minulém kvartále zpomalil. A hned udávají čísla ze 7,4 na 7 procent. Zajisté katastrofální – sarkasmus. V tomto textu se dostaneme k některým aspektům i konkrétním objektům vystavované výrobní techniky, kterých si letos stálo za to všimnout.

Z Aše do celého světa

Podkrušnohorský výběžek má nejen své kouzlo turisticko-lázeňského charakteru, ale i z historického hlediska, kdy se zde nacházela celá řada výrobních firem, odkud do světa putovalo zboží rozmanitého charakteru. Bohužel odsunem sudetských němců se tradice textilní, porcelánové a sklářské výroby zásadně přerušila a následný komunistický režim krizi nadále prohluboval. Nyní se zde však nachází několik zdravých prosperujících firem, které vám čas od času na stránkách MM Průmyslového spektra představujeme. Nyní jsme se vydali až na nejzápadnější cíp naší země, do ašské společnosti ASTOS Machinery.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit