Témata
Reklama

Obchodní trendy a "nové" exportní možnosti

16. 11. 2016

Jaké jsou české firmy ve srovnání se zahraniční konkurencí? Dokážou dostatečně pružně reagovat na poptávku a přetavit ji v zakázku? Dokážou efektivně využívat možností internetu? Na tyto a další otázky odpovídá Michal Kilián, který již 15 let pracuje v globálním on-line marketingu a spolupracuje s mnoha převážně zahraničními subjekty v oblasti prodeje, on-line marketingu a expanze na nové trhy.

Michal Kilián je mimo jiné zakladatelem portálu WorldOfManufacturers.com specializovaného na B2B v oblasti strojírenství. Tento portál po necelém roce od jeho spuštění navštěvuje měsíčně více než 65 000 profesionálů z výrobních firem a jsou přes něj realizovány tisíce nových kontaktů mezi výrobními společnostmi. Přibližně 40 % všech uživatelů pochází ze Severní Ameriky, 40 % z Evropy (kde uživatelů ČR je méně než 1 %) a 20 % z Asie a zbytku světa. V řeči čísel to znamená také tři miliony zhlédnutých stránek měsíčně a tisíce poptávek či tendrů, které se každý měsíc přes tento webový portál realizují. Zpočátku, kdy ještě nebyl v některých sekcích zaregistrován dostatečný počet výrobních firem, bylo nutno realizovat i desítky tendrů mimo systém. Díky komplexnosti dat z obou případů je možné vysledovat určité vzorce chování firem z různých zemí či regionů, a to jak v obchodní, tak i v marketingové činnosti.

V čem se liší chování českých výrobců od těch světových?

M. Kilián: V každé zemi se určitě najdou výjimky, ale obecně a na základě analýz dat můžeme svět rozdělit na tři skupiny. Na jedné straně máme země, jako jsou USA a Čína, které jsou primárně zaměřeny na internet, na druhé straně je Česko, Slovensko, Maďarsko aj., kde převládá off-line přístup. A mezi těmito směry je západní Evropa. Některé země se více přibližují stylu USA (např. Velká Británie), některé o něco méně. Zatímco v USA a Číně jsou obchodní procesy nastavené řetězcem internet → e-mail → telefon, v našem prostředí hraje stále prim osoba a vztah, tedy osobní schůzky a vytvoření osobních vazeb mezi dodavatelem a odběratelem. To se pak odráží i ve stylu spolupráce.

Můžeme zmíněné zvyklosti charakterizovat podrobněji?

M. Kilián: V USA obecně se veškerá komunikace týká byznysu. V momentě, kdy jedna strana zabrousí do osobní roviny, druhá ji okamžitě usměrní a vrátí zpátky na obchodní téma. Komunikace a poté i případný obchodní vztah se odehrává na úrovni obchodní, nikoliv na úrovni osobní. Z pružnosti a přesnosti komunikace si druhá strana vytváří obrázek o fungování firmy na druhé straně, ne o jednotlivci, který firmu zastupuje. Odběratel zároveň očekává rychlé reakční časy. Pokud například dodavatel neodpoví na e-mail během 24 hodin, již vznikají pochybnosti, že uvnitř je něco špatně a že firma nefunguje dobře. A s tím se samozřejmě očekává i to, že co se slíbí, to se musí do puntíku splnit, ať už je to slíbená odpověď na e-mail, či termín dodání. Pochybení v komunikaci většinou vede k okamžité ztrátě důvěry a tím i zákazníka, protože ten má v silném konkurenčním prostředí řadu možností, jak dodavatele rychle nahradit.

U nás je to téměř přesný opak. Dodavatel si nejprve vytvoří osobní vazbu, na základě které potom realizuje byznys. Nedostatky v komunikaci či různá zpoždění se pak více odpouštějí.

Je to dáno pouze silnější konkurencí?

M. Kilián: Silná konkurence hraje velkou roli. Ale zároveň je to dáno i mentalitou a stylem odměňování obchodníků. To ovlivňuje takovou tu hladovost po novém byznysu, která je vidět v rychlosti reakce či snaze o nový obchod obecně. Ze statistik vidíme například to, že pokud pošlete poptávku deseti americkým či čínským firmám, během jednoho dne dostanete devět odpovědí. V ČR je to přesně naopak. Většina firem nezareaguje vůbec, a ty, které ano, klidně až za několik dní. Ta snaha o získání nového zákazníka je diametrálně odlišná.

Velkou roli v honbě za novými příležitostmi hraje i systém odměňování obchodníků. V USA mají obchodníci obecně nízké základy a vysoké provize, či dokonce žádné základy a pouze provize. Je pak na obchodníkovi, zda si vydělá pár set, pár tisíc, či přes deset tisíc dolarů měsíčně. Obchodník se pak snaží chopit každé příležitosti, protože každý zrealizovaný obchod mění jeho příjem a životní styl.

U nás obchodník dostává automaticky velký základ, k tomu řadu benefitů včetně auta, zatímco bonus hraje minimální roli, která mu příjem zpravidla žádným zásadním způsobem neovlivní. Navíc je u nás zvykem bonusy vázat na výsledek firmy a podobná čísla, která obchodník přímo neovlivňuje, a některé z nich dokonce nemají s jeho osobním přínosem pro firmu nic společného.

Přesto se však obecně českému strojírenskému exportu daří...

M. Kilián: To ano, ale musíme se podívat, odkud tento úspěch pramení. Velká část exportu je generována buď dceřinými firmami, které vyrábějí přímo pro své zahraniční mateřské společnosti, anebo velkými zakázkami státních či polostátních firem, které jsou pak realizovány řadou subdodavatelů uvnitř ČR. Exportu navíc v posledních letech pomáhá intervence ČNB, která obecně zvyšuje konkurenceschopnost českých firem lepším poměrem ceny a kvality, což bude příští rok opět složitější. Samostatně se však firmy prosazují obtížněji.

Proč obtížněji?

Na jednu stranu jsou zde faktory, které jsem zmiňoval dříve a které se týkají mentality jednotlivých národností a jejich stylu práce. Tam je potřeba, aby pobočka či exportní oddělení fungovalo stejným stylem, jako funguje obchodní mentalita v cílové zemi či zemích. Například pokud interní proces nacenění nabídky zabere průměrně týden a společnost chce prodávat v USA, kde zákazník očekává nabídku během 24 hodin, nemůže to fungovat bez změny vnitřních procesů ve firmě.

Dalším faktorem je zviditelnění firmy či produktu a služeb v dané lokalitě. U nás bohužel není mnoho marketingových specialistů, kteří mají zkušenosti se zahraničními trhy. A český trh je v porovnání se světovým velice malý. Převládá zde off-line marketing (veletrhy, tištěné materiály, reklamní předměty, sponzoring apod.) nad on-line marketingem. A pokud se již firma rozhodne pro on-line marketing, tak za pár korun bude českému internetu dominovat, protože konkurence v ČR je minimální. Marketing v českém provedení ale celkem logicky podporuje lokální potřeby obchodu, kde na prvním místě je vybudování možnosti pro získání osobního kontaktu. Ovšem když se firma pokusí tímto způsobem prosadit v zahraničí, většinou to efektivně nefunguje, protože na západě hraje primární roli on-line marketing.

Jak významnou roli tedy hraje on-line marketing v západních zemích?

Již v roce 2013 čísla velice výmluvně hovořila ve prospěch on-line marketingu. Tato čísla navíc rok od roku rostou. Při vyhledávání a rozhodování o dodavateli hraje roli kombinace různých zdrojů a zjednodušeně tento model funguje následovně (zdroj: DigitalMedia):

• 56 % firem použije při hledání nových trendů, nápadů či inspirací vyhledávače (Google, Yahoo, Bing aj.);
• 70 % firem použije vyhledávače, když hledá nového dodavatele pro konkrétní typ produktu a pro porovnávání dodavatelů;
• to následně ovlivní 30 % zrealizovaných obchodů.

Dosáhnout pokrytí na vyhledávačích, ať již přes PPC (pay per click, tj. platba za proklik – jedna z nejefektivnějších forem reklamy, kdy inzerent platí pouze za návštěvníky svých stránek, a nikoliv za zobrazení svých reklam; PPC reklama navíc umožňuje perfektní sledování návratnosti investic) nebo SEO (search engine optimization, optimalizace pro vyhledávače) je pro jednotlivé firmy obtížné, zvláště pokud se bavíme o angličtině, ve které de facto konkurujete celému světu. Zde se například prosazuje náš portál, který se snaží přilákat relevantní odběratele na náš web v momentě, kdy hledají dodavatele, a tím podchytit jejich prvotní zájem. Vyhledávače jsou tak primárním zdrojem našich uživatelů. Prosadit se v takovém prostředí již ovšem vyžaduje dlouhodobější strategii a znalost místních on-line prostředí jednotlivých zemí.

Druhým největším zdrojem jsou pak on-line katalogy a weby obdobné našemu. Ty použije při vyhledávání dodavatele 62 % firem. Tím, že zde se již dají lépe porovnávat firmy a jejich výrobky, zároveň roste procento zrealizovaných obchodů na 35 %. Přitom konkurence je zde oproti konkurenci na vyhledávačích podstatně nižší. Závěrečným krokem jsou pak webové stránky výrobce. K těm se sice odběratel dostane převážně z předchozích dvou zdrojů, ale poté hrají ze 47 % roli při rozhodování o realizaci obchodu.

Pokud tato data srovnám s tradičními veletrhy a konferencemi, tam hledá nové dodavatele 25 % firem a tyto kontakty pak ovlivní 3 % zrealizovaných obchodů. Veletrhy či off-line marketing obecně jsou tak dlouhodobě na ústupu. Ve zkratce: pokud nejste „viditelní“ na internetu, přicházíte o většinu trhu.

Reklama
Reklama
Reklama
I tuzemské firmy budou stále více nuceny snažit se získávat nové zakázky na nových trzích a on-line marketing zde bude hrát zásadní roli. (Ilustrační foto: Pavel Marek)

Jak jsou na tom v dnešní době hodně vyzdvihované sociální sítě?

Ve strojírenství hrají sociální sítě při získání nových příležitostí minimální roli. Statisticky jde o méně než 2 % uzavřených obchodů. Asi si dovedete představit, že automatická výrobní linka se přes Facebook prodá velice obtížně. Pokud se firma chce soustředit třeba na Twitter nebo LinkedIn, je nutné zvážit vynaložené úsilí a šance na výsledný efekt.

V čem se tedy například vaše strategie liší od ostatních oborových katalogů?

Naše strategie vychází z jednoduchého pravidla – poskytnout odběratelům co možná nejrychleji nejpřesnější informace. Vycházíme z toho, že pokud se k nám budou odběratelé vracet a používat náš web, tak se bude rozšiřovat i základna výrobců. A tato strategie se nám zatím ukazuje jako správná. Tím, že rozdělujeme strojírenství do více než 30 000 kategorií, je odběratel schopen na několik kliknutí myší vybrat dodavatele specifického produktu či služby. Tím získá seznam několika, maximálně několika desítek firem, které opravdu splňují kritéria, a ne výpis stovek firem, které vyrábějí produkty podobné, ale ne ty požadované. Odběratel ve většině případů ví, co přesně potřebuje, a to se mu snažíme také nabídnout. Tím, že se soustředíme na B2B, představují valnou většinu našich členů výrobní firmy, které v některých případech fungují jako odběratelé, v jiných zase jako dodavatelé.

Myslíte si, že i české firmy se také zaměří na on-line marketing?

Zaměření se postupně mění již nyní, někde rychleji, někde pomaleji. Firmy si spíše plně neuvědomují tu sílu a potenciál, který on-line marketing skrývá. S tím jde samozřejmě ruku v ruce dlouhodobé úsilí, které je s tím spojeno. Výsledkem pak nemusí být zvýšení prodeje o několik procent, ale i několikanásobné.

Obecně však v současné době panuje mezi firmami uspokojení. Všem se daří, zakázek je hodně, firmy jedou naplno. Ale nikdo neví, co způsobí konec intervencí, který je avizován na druhé čtvrtletí příštího roku. Firmy budou najednou o 10, možná o 15 % dražší – to v tuto chvíli nikdo nedokáže přesně říci. Určitě to ovlivní přemýšlení firem. Budou více nuceny snažit se získávat nové zakázky na nových trzích a marketing zde bude hrát zásadní roli. Ale to se nestane přes noc, dobývaní nových trhů a příležitostí je běh na dlouhou trať. Nicméně ukáže se, které firmy dlouhodobě plánují a budou na to připraveny a které na to zareagují pozdě.

Děkujeme za rozhovor.

World of Manufacturers

Zpracováno redakcí

[email protected]

www.worldofmanufacturers.com

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 161107
Datum: 16. 11. 2016
Rubrika: Monotematická příloha / Software pro strojaře
Autor:
Firmy
Související články
Jaké otázky si pokládat při volbě ERP systému?

Největší výzvou současnosti je změna. Trh je neustále v pohybu a výrobní podniky stejně jako high-tech společnosti se už neobejdou bez kvalitního podnikového softwaru. ERP systémy se tak stávají nezbytnou platformou, která podporuje efektivní fungování společnosti od výroby, obchodu až po servis.

Internet věcí v prostředí řídicích systémů

Digitalizace výroby, digitální továrna, další průmyslová revoluce… Kdo by si nepoložil otázku, co to přesně znamená pro mě, a hlavně, kde jsou peníze či profit, který to má přinést? Není to nějaký abstraktní koncept bez vazby k průmyslové realitě v Čechách? A pokud se necháme přesvědčit k cestě tímto směrem, nepřeváží nakonec nad ziskem složitost systému, náklady na jeho zavedení a udržování v chodu?

GDPR - nutná ochrana osobních údajů

Téma evropského nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, známé pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation), je v posledních měsících hojně probíráno a diskutováno napříč médii i obory. V převážné většině textů však odborníci tuto problematiku popisují z pohledu právního rozboru. Mezi stěžejní informace a strašáky, kolem kterých se pak točí hlavně mediální zájem, jsou sankce, jež mohou pro firmy dosahovat až likvidačních částek.

Související články
Digitalizace firemních procesů - co je na tom nového?

Počátky digitalizace výroby sahají hluboko do minulého století, dokonce do dob, kdy o osobních počítačích neměl nikdo ani ponětí. Vzpomeňme například na NC řízení strojů nebo na výpočetní střediska s velkými sálovými počítači, na nichž běžela podniková agenda.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O strojích a hologramech

Cílem následujícího textu je informovat o novinkách a trendech v oblasti hologramů v průmyslu a také situaci zpřehlednit. Výrazem „hologram“ je totiž označováno téměř nepřeberné množství nástrojů a technologií, které v podstatě spojuje vlastně jen to, že pracují s nějakou formou optické iluze. Takové hologramy je možné využívat nejrůznějším způsobem, totéž platí o způsobech jejich vytváření. Navíc je dění v oboru hodně dynamické. Téměř neustále se objevují nové průmyslové aplikace a vedle nich vzniká řada zajímavých inovací, které jsou předváděny na výstavách, ale fakticky ještě nebyly uvedeny do praxe.

Virtuální buňky pomáhaly při návrhu linky

Použitím kloubových robotů a flexibilních rámových stanic navržených tak, aby zvládly pokročilé lehké materiály, pomáhá Comau vytvořit jeden z nejpůsobivějších automobilů Alfa Romeo: zcela nový model Giulia.

SolidWorks PDM Standard prakticky

Spolu se Solidworks 2016 byl na trh uveden nový nástroj na základní správu produktové dokumentace – Solidworks PDM Standard. To bylo v roce 2015 a dnes se již tedy můžeme podělit o reálné zkušenosti s funkčností, implementováním a používáním tohoto produktu.

Přichází SolidWorks 2018

Společnost Dassault Systèmes, 3DExperience Company představila SolidWorks 2018, jehož součástí jsou nové aplikace pro 3D modelování a strojírenství. Jde o nové komplexní řešení modelování výrobního procesu od návrhu po výsledný produkt, které umožní všem firmám bez ohledu na jejich velikost změnit přístup k výrobě jednotlivých dílů a produktů a rychleji tak přinášet inovativní myšlenky na trh.

Umělá inteligence, digitalizace a nové právní výzvy

V letošním roce je umělá inteligence a její vliv na zvyšování produktivity jedním z nejčastěji skloňovaných aspektů v rámci příchodu Průmyslu 4.0. S její implementací do výrobních a dalších firemních procesů však vyvstávají také nové právní otázky, s nimiž je třeba do budoucna počítat.

Nový progresivní výrobní systém Connect Plan

Společnost Okuma připravila nový progresivní výrobní systém Connect Plan, vytvořený jako propojující koncept nejmodernějších produkčních technologií. Novinka nabízí moderní vizi zpracování dat a analýz spolu s plánovatelnou údržbou i podporou a veškerým servisem k zajištění vysoce produktivní výroby. Projekt, který má být podle firmy počátkem nového věku produktivity výroby, měl premiéru na letošním EMO 2017 v Hannoveru.

Rozhraní člověk-stroj

Tablety a chytré telefony již dlouho nejsou vyhrazeny pouze pro fanoušky digitálních technologií, ale poskytují i mnoho nových příležitostí v oblasti strojního inženýrství. Rozhraní člověk–stroj v kombinaci s PLC se stává základním prvkem 4. průmyslové revoluce a funkcí s přidanou hodnotou.

Pokud chceme změnit svět, musíme začít u sebe

Rozhovor Jána Košturiaka s Andrejem Bielikem, majitelem a šéfem společnosti BOST o kolaborativních robotech, jejich efektivitě nasazení v praxi, o budoucnosti moderní výroby, ale i o běžném životě podnikatele.

Autonomní roboty jdou s dobou

Výrobci, i např. v potravinářském sektoru, se stále častěji setkávají s požadavkem na rozšíření možností nabídky, aniž by to negativně ovlivnilo produktivitu. Takové požadavky zvyšují objem, ale i složitost testování. Bruno Adam, ředitel evropských projektů mobilních robotů společnosti Omron, vysvětluje, jak se inteligentní mobilní roboty přizpůsobují, aby splnily požadavky na výrobu potravin v budoucnosti.

Nové programy v oblasti servisu a prediktivní údržby

SKF Premium a SKF Rotation For Life jsou nové koncepty servisních smluv neboli dlouhodobé servisní kontrakty zaměřené na výkonnost konkrétních rotačních zařízení.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit