Pro měření roztečných průměrů, úhlů hřbetu a dalších parametrů používají výrobci závitových nástrojů velké množství ručně vedených měřicích přístrojů. Tyto měřicí přístroje mají ale jednu rozhodující nevýhodu: všechny jsou využitelné pouze na změření jednoho nebo několika málo parametrů, což neumožňuje komplexní měření speciálních geometrií, které jsou k dispozici na závitových vrtácích. Pokud je třeba přesně a spolehlivě měřit konvenčními prostředky, je nutné mít speciálně vyškolený personál. Měření všech relevantních parametrů je velmi obtížné, časově náročné a nelze je opakovat v požadované toleranci, neboť je závislé na obsluze. Zaprotokolování zjištěných výsledků měření probíhá veskrze manuálně, což je časově náročné a rozhodně ne optimální.