Témata
Reklama

Pomocné ruce v průmyslu

Uplynulo už téměř 100 let od chvíle, kdy Karel Čapek poprvé použil slovo „robot“ ve své vědeckofantastické hře R.U.R. Výraz Rossumovi univerzální roboti odvodil z českého slova pro nedobrovolnou práci – robota. V současnosti došlo k rozvinutí a změkčení tohoto významu. Dnešní generaci robotů tvoří z velké části také spolupracující roboti označovaní jako „coboti“.

S roboty je však dnes spojená dlouhotrvající obava, že posílí negativní dopady způsobené používáním technologií – ať už v průmyslovém sektoru, nebo přímo v domácnostech. Roboti jsou často vnímáni jako předzvěst změn, které vytlačí dělníky z jejich pracovních pozic nebo zcela odstraní služby pro domácnosti. Zrod nové technologie a její zavádění do praxe často doprovázejí obavy, které souvisejí s nedostatečným povědomím o budoucnosti, o tom, jak se bude technologie vyvíjet a jaký bude mít vliv na život v jeho současné podobě. Strach z neznámého je normální – a zcela pochopitelnou – lidskou vlastností.

Přiměřenější – a realističtější – pohled na roboty nám umožní, abychom v nich spatřovali spíše pomocníky než přímou náhradu. Přestože oblast umělé inteligence postupuje mílovými kroky kupředu, zbývá stále ještě urazit dlouhou cestu, než se roboti stanou plně autonomními, dokáží samostatně racionálně myslet během zahájení nebo provádění úkolu a dokáží brát v úvahu všechny nepatrné nuance, které mohou při jeho vykonávání nastat. Vždy je zapotřebí určitá forma programování, protože roboti nedokážou sami rozhodnout, co nebo jak mají vykonávat.

Roboti byli původně navrženi pro oblast výroby, kde měli urychlit proces automatizace a přinést zlepšení s ohledem na účinnost provozu. Byli navrženi k provádění rutinních, opakujících se úkolů, a měli tak lidem umožnit, aby se věnovali činnostem, kde mohou využívat svou intuici a/nebo inteligenci. Roboti mohli sloužit také ke zvedání těžkých předmětů, které by přesahovalo lidské schopnosti a způsobovalo fyzické škody nebo zranění.

Reklama
Reklama
Reklama

Partnerství, nikoli konkurence

Jednou z hlavních nevýhod spojených s nahrazováním lidí roboty je ztráta znalostí a dovedností, které si lidé osvojovali často v průběhu mnoha let. První roboti byli navrženi k vykonávání úkolů nezávisle na lidech, a to ve vlastním vyhrazeném prostoru. Byli naprogramováni, aby okamžitě přestali pracovat v případě narušení jejich prostoru, protože to by mohlo způsobit zranění pracovníků. Aby se zajistilo, že lidé a roboti od sebe zůstanou odděleni, používaly se fyzické zábrany a uzamykací systémy. Pokud nějaká osoba pronikne do pracovního prostoru robota, dojde k okamžitému zastavení jeho práce nebo alespoň k jejímu zpomalení na zlomek normální pracovní rychlosti, aby se zamezilo zranění osoby. Tito roboti mají většinou statickou konstrukci: na stacionární základně je instalováno robotické rameno.

Přiměřenější – a realističtější – pohled na roboty nám umožní, abychom v nich spatřovali spíše pomocníky než přímou náhradu.

Spolupracující roboti představují odlišnou kategorii. Namísto hranatého provedení s pravoúhlými nebo ostrými hranami, jak to bylo typické pro jejich předchůdce, se vyznačují spíše kulatými povrchy, které mají omezit škody způsobené při kontaktu s lidmi. Roboti často vykonávají opakující se činnosti při vysokých rychlostech. Proto zde stále existuje možnost nepříjemných zranění, pokud roboti a lidé pracují v těsné blízkosti vedle sebe. Protože roboti vykonávají směs různých úkolů, jsou ve většině případů zapotřebí neustálé lidské zásahy do jejich provozu.

Jak napovídá samotný název, nejsou spolupracující roboti určeni k samostatnému provádění úkolů, ale k tomu, aby doplňovali lidi při jejich úkolech. Obzvláště je to výhodné v průmyslových prostředích, pro která je typický malý objem produkce v kombinaci s širokou škálou součástí. Dobrým příkladem je spolupracující robot YuMi s dvěma rameny pro montáž malých součástek od společnosti ABB, jehož součástí jsou dvě flexibilní ruce s obratnými úchopy, systém podávání součástek, kamerový systém umísťování součástek a robotické řízení na špičkové úrovni.

Robot YuMi je navržen tak, aby pracoval bok po boku s lidmi – bez použití oddělovací klece. Díky citlivé zpětné vazbě regulace síly dokáže rychle reagovat, pokud se člověk nachází blíže, než je nastaveno při programování. Okamžitě pak dojde k utlumení provozu/pohybu, aby se předešlo jakémukoli zranění člověka. Robot YuMi se učí svým dovednostem spíše na základě výuky než pomocí programování. ABB spolupracuje na vývoji tohoto spolupracujícího robota se společností Kawasaki.

Spolupracující roboti nejsou určeni k samostatnému provádění úkolů, ale k tomu, aby doplňovali lidi při jejich úkolech.

Pro sklady i operační sály

Skupina výzkumníků rovněž společně vyvinula robotického asistenta ARMAR-6 určeného pro použití ve vysoce automatizovaných skladech (zákaznických logistických centrech) britského on-line supermarketu Ocado. Tento „cobot“ poskytuje pracovníkům údržby podporu při provádění úkolů, které přesahují jejich možnosti s ohledem na úroveň zručnosti nebo fyzické síly. V současnosti probíhá zkušební provoz robota ARMAR-6 v robotickém výzkumném zařízení společnosti Ocado.

K prvním profesím, které objevily přednosti robotů a začaly tyto technologie používat, patřili lékaři, obzvláště pak chirurgové. Chirurg sedí u konzoly umístěné v určité vzdálenosti od pacienta a ovládá robota pomocí joysticku. Jednou z hlavních výhod používání robota v chirurgii je naprostá absence chvění – v oblasti jemné chirurgie to představuje značnou výhodu.

Pokroky dosažené v této oblasti nyní ještě umocnil vývoj spolupracujícího robota od společnosti Medineering. Obsahuje polohovací rameno, na jehož konci se nachází mechatronické rozhraní pro připojení široké škály chirurgických robotů. Jako první má být sestrojen endoskop sloužící k zobrazování vnitřních dutin. Díky použití robota není zapotřebí další zdravotnický pracovník, jehož úkolem by bylo držet zařízení ve správné poloze, a to často po dlouhé časové úseky. Podle zprávy vypracované americkou výzkumnou organizací WinterGreen Research v roce 2015 lze v oblasti zdravotnických robotů očekávat nárůst z hodnoty 3,2 miliard dolarů v roce 2014 na hodnotu 20 miliard dolarů v roce 2021.

Chirurgičtí roboti neslouží jako náhrada lidských dovedností, ale umožňují chirurgovi zvýšit přesnost a rozšířit jeho možnosti. Ve srovnání s běžnými chirurgickými postupy se dosahuje vyšší přesnosti a menší řezné rány mají za následek menší jizvy, nižší ztráty krve a nižší zátěž pro danou tkáň. Je dokonce možné, že v budoucnosti mohou být miniaturní nanoroboti o velikosti buňky zaváděni do krevního oběhu, aby zajišťovali eliminaci rakovinových buněk nebo obnovu tkání.

Automatizace je klíčovým faktorem moderního průmyslového prostředí, jak se ukazuje při vývoji konceptu Průmyslu 4.0.

Stát se Robocopem

Spolupracující roboti mohou být lidskému tělu prospěšní zase jinými způsoby. Robotické exoskelety mohou usnadnit život zdravotně postiženým nebo starým lidem, ale také průmyslovým pracovníkům, kteří jsou vystaveni podmínkám vedoucím k opakovaným únavovým zraněním. Zranění jsou vážným problémem ohrožujícím průmyslové pracovníky a ročně si vyžádají náklady ve výši několika milionů britských liber.

Společnost BMW v současnosti provádí testování dvou exoskeletů v jednom ze svých závodů v USA. Vesta EksoWorks představuje exoskelet na podporu ramen a paží doplněný o opěrku hlavy. Je určena ke snížení námahy při neustálé práci s těžkými nástroji nad úrovní pasu. Zařízení Chairless Chair značky Noonee je určeno pro pracovníky, kteří musejí po dlouhé časové úseky pracovat v podřepu nebo vestoje. Zařízení se zafixuje na místě a snižuje tlak, kterému jsou vystavena kolena a nohy.

Automatizace je klíčovým faktorem moderního průmyslového prostředí, jak se to názorně ukazuje při vývoji konceptu Průmyslu 4.0 (zavádění počítačů na pracoviště), který je někdy označován jako čtvrtá průmyslová revoluce. Spolupracující roboti nemají nic společného s hrozivými obrazy vykreslenými autory science fiction. Jsou to nástroje, které mají lidem pomoci dělat jejich práci lépe, zbavit je námahy a jednotvárnosti spojené s opakujícími se úkoly na výrobních linkách a umožnit jim, aby se mohli co nejúčelněji věnovat svým každodenním aktivitám.

Peteris Sprogis, Distrelec

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 181131
Datum: 14. 11. 2018
Rubrika: Výroba / Průmysl 4.0
Autor:
Firmy
Související články
Virtuální a rozšířená realita zvyšuje konkurenceschopnost

Dnes již máme řadu možností, jak můžeme v byznysu prakticky využít virtuální a rozšířenou realitu. A to doslova ve všech dostupných oborech a firemních procesech.

Chytré brýle pro průmysl

Chytré brýle a rozšířená realita se v posledních letech staly dalším trendovým tématem v průmyslovém prostředí. Na rozdíl od umělé inteligence, která je založena na strojovém učení a u které jsou stroje určeny k dlouhodobému nahrazení lidského faktoru, sleduje rozšířená realita jiný cíl: podporovat člověka v průmyslových procesech. Zde vstupuje firma Ayes, která představuje jedničku v oblasti hands-free technologií pro průmysl, chytré brýle RealWear HMT-1.

IoT na insfrastruktuře elektrických rozvodů

V minulém vydání jsme představili nový systém WorkSys, otevřenou IoT platformu pro tvorbu nových aplikací a jejich propojení s již existujícími. Dnes toto téma uzavřeme a představíme nástroj FactoryDashboard pro tvorbu komplexního digitálního dvojčete fabriky.

Související články
Cesta k inteligentní výrobě

Existuje pádný důvod, proč je vytvářen globální tlak na rozvoj inteligentní výroby – díky důslednému propojování výrobních podniků a zajištění zásadních výrobních informací přináší výrobcům téměř neomezené příležitosti ke zlepšování provozních operací či vytváření přidané hodnoty a usnadňuje odpovědi na otázky, jak řešit nedostatek pracovníků s odpovídajícími schopnostmi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Dánská cesta k revitalizaci českého průmyslu

Český výrobní sektor se v současnosti nachází na zásadní křižovatce, kde rostoucí náklady na pracovní sílu a chronický nedostatek personálu nutí výrobce k radikální transformaci jejich operací. V celostátním měřítku chybí hodně přes čtvrt milionu kvalifikovaných pracovníků a pětina zaměstnavatelů čelí vážným potížím při obsazování volných míst, což vytváří bezprecedentní tlak na urychlení automatizace.

Aktuální stav digitalizace v českém průmyslu

Digitalizace je všude. Průmysl 4.0 je všude. Roboty vládnou světu!!... nebo ne?

Sdílená digitální platforma pro společný růst

Cílem sdílené digitální platformy Gogrou je spojit potenciální členy, sdružit je ve správných oblastech, zkrátit čekací doby a nabídnout online digitální místo pro bezpečný obchod a moderní komunikaci.

Člověk vs stroj ve výrobě

Na co musejí brát ohled vývojáři moderních interaktivních systémů typu člověk–stroj? Na to se snaží odpovědět nová odborná studie týkající se navrhování a vývoje uživatelsky orientovaných provozních systémů ve výrobním prostředí?

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Docházejí nám lidé, ne nápady

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit