Průměr
Při zvětšujícím se průměru HSL se zvětšuje účinná nosná plocha ložiska a tím také únosnost. Stoupá ovšem nárok na průtokové množství tekutiny, poněvadž se zvětšuje prostor pro výtok. Zvýšenou hmotnost hřídele lze redukovat hřídelí dutou.
Délka
S větší délkou ložiska také stoupá únosnost díky větší ploše, avšak zvětšuje se škrticí odpor. S délkou také roste třecí odpor ložiska, jako i s průměrem, a tím vzrůstá oteplení a ztráty.
Vůle
Vůle mezi čepem a pouzdrem určuje tuhost uložení tak, že s větší vůlí tuhost klesá. Zmenšením vůle se dále zvětšuje škrticí odpor, oteplení a s třetí mocninou se snižuje potřebné průtokové množství nosné tekutiny.
Drsnost
Podle grafů v dosud nepublikovaném Surface roughness effect on the oscillating squeeze-film behavior of long partial journal bearings, Computers & Structures, 2002, J. R. Lin. Ch. H. Hsu, Ch. Lai, se podle směru vytvoření rýh zvyšoval maximální výstředný poměr, kde e je výstřednost čepu a C radiální vůle s rostoucí drsností v axiálním směru, zatímco klesal s rostoucí drsností ve směru radiálním, avšak charakter drsnosti neovlivňoval závislé parametry významně.
Hloubka kapes
Kapsy jsou zapotřebí zejména v případě dosednutí hřídele na povrch pouzdra, aby byl umožněn přítok média a jeho působení na co největší plochu. Není tedy nutné kapsy konstruovat příliš hluboké, spíše naopak.
Plocha kapes
Podle známého Pascalova vztahu se zjednodušeně únosnost ložiska zvětšuje úměrně s plochou kapsy.
Tvar kapes
Tvar kapes se převážně volí v rozvinutém tvaru jako obdélník u radiálních HSL, u axiálních pak jako mezikruhový prostor nebo výseč. Vliv tvaru kapes na vlastnosti ložiska však zatím nebyl zkoumán. V článku Misaligned journal effects in liquid hydrostatic non-recessed journal bearins, Wear 210 (1997), str. 67 - 75, autoři S. C. Jain, S. C. Sharma, T. Nagaraju, jsou publikovány závěry z výzkumu hybridních ložisek, ve kterých vstup média do meziložiskového prostoru byl řešen bez tlakových komor přímými vstupy s různými parametry reduktorů koordinujících průtok v jednotlivých vstupech. Autoři pokládají toto řešení za výhodnější z hlediska kombinovaného provozu ložiska, kdy při roztočení hřídele a přechodu na hydrodynamické mazání zabírá plocha kapes velkou část styčné plochy ložiska potřebné k dobré únosnosti hydrodynamického filmu.
Tlak
Tlak je jednou z rozhodujících veličin v konstrukci HSL. Změnou velikosti celkového tlaku Pc můžeme docílit většího předepnutí ložiska, a tím též ovlivňovat tuhost soustavy tlumení Při použití vhodných reduktorů ke každé z kapes se ložisko stává do jisté míry "samostředicím". Řízenou změnou tlaku v jednotlivých kapsách pak můžeme docílit minimální excentricity a optimálního chodu ložiska.
Tlakový spád
V práci Dynamic Stiffness and the Advantages of Externally Pressurized Fluid-Film Bearings, D. E. Bentley, A. Petchenev, ORBIT First Quarter 2000, str. 18 - 24, je zmíněn rozdíl v hydrostatickém a hydrodynamickém uspořádání ložiska s důrazem kladeným zejména na tlakový spád. Názorně je to ukázáno na obrázku, kde tmavší odstíny značí vyšší tlak. Tlakový spád v axiálním směru jednoznačně více podporuje tuhost ložiska než spád ve směru radiálním. Z toho vyplývá, že by konstrukce HSL měla v co největší míře podporovat tok axiální, resp. "spirálový s co největším stoupáním".
Viskozita média - teplota
Viskozitě oleje odpovídá smykové tření v kapalině a tím též oteplování ložiska při rotaci. S rostoucí teplotou klesá viskozita a na dosáhnutí vyrovnané tepelné bilance je zapotřebí větší množství oleje, které proto, aby mohlo ložiskem protékat, vyžaduje zvětšení ložiskové vůle.
Otáčky
Publikace V. Borský, Základy stavby obráběcích strojů, 1986, 1. vyd., VUT v Brně, str. 97, tvrdí, že tuhost HSL nezávisí prakticky na otáčkách. Vezme-li se v úvahu tvrzení o vlivu tlakového spádu, nabízí se otázka, zda v případě, když se stoupajícími otáčkami roste též obvodová rychlost oleje, nedochází ke snižování tuhosti HS ložiska.
Zatížení ložiska
Je samozřejmostí, že se konstrukce ložiska přizpůsobuje charakteru jeho zatížení. Pro axiální, radiální nebo kombinované druhy zatížení volíme odpovídající typ ložiska.
Konstrukce reduktoru (restriktoru)
Při použití systému se škrcením závislým na zatížení se k tomuto používá restriktoru. V literatuře je definován konstrukční parametr restriktoru (škrticí kapiláry) podle vztahu , který se stává vstupní konstrukční veličinou.