Témata
Reklama

Prof. Ing. Robert Nejepsa, DrSc. (1906-1985)

V letošním roce si můžeme připomenout "půlkulaté" výročí narození významného odborníka v oboru konstrukce kolejových vozidel, ale také zakladatele moderní vysokoškolské výuky tohoto oboru, profesora Roberta Nejepsy.

V osobnosti inženýra Nejepsy se vzácně spojovaly vysoké morální hodnoty s hodnotami vlasteneckými. Organizační schopnosti a zanícení pro rozvoj železniční dopravy promítal nejen do tvůrčí práce na nových vozidlech, ale i do práce pedagogické. Stal se tvůrcem moderního pojetí vysokoškolské výuky ve svém oboru. Jeho žáci následně zastávali řídicí funkce v podnicích a ústavech oboru kolejových vozidel. V neposlední řadě připomeňme i přínos vztahům česko-slovenským: na Slovensku vychoval celou generaci odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Portrét Roberta Nejepsy pochází přibližně z doby chrudimského pobytu.

Konstruktérem

Robert Nejepsa se narodil 12. ledna 1906 v Kročehlavech u Kladna. Jeho otec Robert byl železniční úředník, matka byla dcerou hostinského z Nelahozevsi. V letech 1924 až 1930 vystudoval strojní inženýrství na ČVUT v Praze. Vojenskou službu absolvoval v letech 1930–1932 a stal se důstojníkem v záloze.
V únoru 1934 nastoupil na doporučení spolužáka do strojírny Wiesner v Chrudimi jako konstruktér v oddělení práškových kotlů. Záhy se zde vypracoval na vedoucího konstruktéra. V Chrudimi, zdá se, nalezl profesní přístup, který ho později vynesl, možno říci, k metám nejvyšším. Zde se také Robert Nejepsa seznámil se svou budoucí manželkou. Na podzim roku 1935 odešel zpět do Prahy k firmě Ringhoffer Tatra na Smíchově. Brzy se stal uznávaným pracovníkem oboru kolejových vozidel, když zavedl do praxe moderní metody výpočtu nosných skříní osobních vozů.

Náhled do rozsáhlých poznámek ze studijní cesty do USA v roce 1947.V květnu 1945 se aktivně zúčastnil pražského povstání. Již 11. května 1945 byl ovšem pověřen vedením ústřední konstrukční kanceláře a vydal příkaz zahájení prací na nákladních vozech typu Vz a Zt. Jejich rychlé zavedení do výroby umožnilo následně produkci asi 40 000 tisíc kusů těchto vozů v československých vagonkách a též jejich významný export, zejména do Německa, Turecka a Holandska.
Fotografie ze semináře k přípravě pražského metra v ČKD Trakce 11. 1. 1968. Zcela vpravo profesor Nejepsa, zcela vlevo prof. Ing. Dr. František Jansa (1903–1998), průkopník zavádění elektrické trakce u ČSD.V červenci 1946 byl jmenován ředitelem pro ústřední správu vývojových prací. V této funkci se zasazoval jednak o získání těch nejnovějších technických řešení ve světě, ale též o co nejširší využití poválečné konjunktury pro rozsáhlý export železničních vozů. V roce 1947 pak absolvoval více než dvouměsíční studijní cestu do Spojených států amerických. Odtud přivezl množství poznatků z oboru kolejových vozidel i všeobecných zkušeností z organizace moderního průmyslu. Výsledkem cesty do USA bylo také navázání kontaktů k uzavření licence na výrobu tramvajových podvozků tzv. PCC car v Tatře Smíchov. Licence podniku umožnila výrobu moderních tramvají T1 pro celý východní blok.

Pedagogem

Od roku 1947 Robert Nejepsa uvažoval o možnosti práce vysokoškolského pedagoga. Události roku 1948 akcelerovaly tento proces. Získal profesuru na Ústavu všeobecného strojírenství ČVUT Praha. Od roku 1954 se mu podařilo vytvořit na ČVUT samostatnou katedru kolejových vozidel. Zde pak zavedl moderní systém výuky v celé šíři problematiky kolejových vozidel. Do té doby se celý obor soustřeďoval pouze na konstrukci parní lokomotivy. Profesor Nejepsa vychoval systematicky první generaci svých nástupců. Celá katedra prožívala změny a reorganizace v tehdejším školství, a tak byla od roku 1956 převedena na Vysokou školu železniční. Mnohem výraznější změnu přinesl rok 1959, kdy bylo rozhodnuto o přejmenování na Vysokou školu dopravní, ale hlavně o její přestěhování do Žiliny. Profesor Nejepsa nepochyboval a zůstal se „svou“ katedrou. Ovšem prakticky všechny spolupracovníky si musel hledat nové. Od roku 1962 působila Vysoká škola dopravní pouze v Žilině. Jádro zkušených českých profesorů dojíždělo v následujících letech ve čtrnáctidenních turnusech z Prahy. Profesor Nejepsa tak činil po devět let, do roku 1971, kdy odešel do důchodu. Ovšem nezlomný duch „kolejáře“ nesnesl myšlenku, že výuka kolejových vozidel v Praze skončila. Od roku 1969 do roku 1971 tak pracoval prostřednictvím prof. Alfréda Bolka na obnovení výuky oboru na ČVUT. Do roku 1979 se Robert Nejepsa na pedagogickém procesu aktivně podílel a díky jeho tehdejšímu úsilí se kolejová vozidla v Praze vyučují i dnes. Profesor Robert Nejepsa zemřel v Praze 15. ledna 1985.
Robert Nejepsa byl autorem mnoha publikací odborného zaměření v oboru kolejových vozidel a pochopitelně také vysokoškolských skript. Byl při šíři svých zájmů také trochu filozofem, někteří z bývalých studentů dodnes citují jeho oblíbené výroky. Připomeňme tedy jeden z nich, s nadčasovou platností: „Pamatujte si, že jediná práce, která vás může plně uspokojit, je práce tvůrčí.“

V letošním roce připomněla Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice práci a osobnost profesora Nejepsy in memoriam udělením pamětní medaile za životní dílo v oblasti rozvoje železniční techniky. ČVUT Praha vydalo k 105. výročí narození profesora Nejepsy monografii nesoucí jeho jméno. Rovněž Regionální muzeum v Chrudimi monotematickou výstavou Robert Nejepsa – osobnost železniční historie přispělo k oživení odkazu této osobnosti.

Ing. Vlastislav Smutný

smutny.vlastislav@tmt.cz

Reklama
Vydání #11
Kód článku: 111126
Datum: 22. 11. 2011
Rubrika: Servis / Vzdělávání
Autor:
Firmy
Související články
ERP ve vzdělávání průmyslového inženýra

Využívání informačních systémů a práce s nimi je pro dnešního průmyslového inženýra jednou z denních činností. Jako základní typ informačního systému můžeme v tomto případě označit systémy typu ERP (Enterprise Resource Planning) z důvodu prolínání se mnoha pohledů/potřeb, nebo chcete-li oblastí, konkrétně např. logistiky s ekonomikou, technické přípravy výroby s nákupem/odbytem, plánování s řízením výroby a všeobecně změnová řízení, která jdou napříč celým systémem.

Péče o zákazníky se vyplácí

Pro rok 2018 připravila společnost Ceratizit několik odborných seminářů s různými tématy, které jsou zaměřeny na optimální využívání řezných nástrojů v oblasti třískového obrábění. Semináře konané v Technickém centru Ceratizit ve Velkém Meziříčí jsou souhrnem teoretických a praktických poznatků, které posléze mohou zákazníci aplikovat ve své výrobě a zvyšovat si tak svoji konkurenceschopnost. Odborné semináře jsou tzv. profesní školení, kde je možné obnovit či zvýšit znalosti v oboru obrábění. Vedle těchto setkání, určených pro více zákazníků, poskytuje Ceratizit také individuální školení pro jednotlivé firmy. Takto specificky zaměřená školení jsou přizpůsobena přání zákazníka a je možné se tak lépe soustředit pouze na jejich výrobní požadavky.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Související články
Technologie, roboti a profese budoucnosti

Zavádění robotické automatizace, technologií strojového učení a umělé inteligence, stejně jako preference mladých lidí vyžadujících pokud možno co největší flexibilitu dávají v nejrůznějších oborech, včetně výroby, vzniknout zcela novým profesím.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IA CR Garant rozvoje techniky a konkurence schopnosti

S aktuálními novými zajímavými poznatky ze všech oblastí techniky vás budou členové IA CR seznamovat i v rámci seriálu v MM Průmyslové spektru, jehož první příspěvek prof. Maříka se týká otázek spojených se strategií Průmysl 4.0.

Semináře - platforma předávání zkušeností

Celoživotní systém profesního vzdělávání – nikdy nekončící proces, přinášející jeho aktérům benefity v podobě získaných zkušeností, vzájemně sdílených v dané komunitě. V tom se nachází jeho největší hodnota.

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 5: Hlavní překážkou je český vzdělávací systém

„Mezi nejlépe honorovanými vysokoškoláky jsou informatici a technici!“ hlásí statistici. „Zájem o technické vzdělání neustále klesá!,“ volají zaměstnavatelé. „Na školy nám chodí čím dál horší studenti!“ glosují současnou situaci představitelé technických vysokých škol. „Musíme podpořit technické školství…,“ dodávají k tomu snad všichni pováleční ministři školství. Zprávy z denního tisku, nad kterými laik musí nevěřícně kroutit hlavou, protože i on tuší, že tady něco nesedí.

Česká škola 21. století

V paláci Rytířská České spořitelny v Praze se konal třetí ročník konference Česká škola 21. století, tentokráte na téma Mozky odcházejí, firmy pláčou... Dopolední část byla věnována přednáškám a diskusnímu panelu, odpolední pak samostatným čtyřem sekcím.

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 4: (Anti)diskriminační potenciál

V předchozích dílech našeho seriálu věnovaného výsledkům projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá jsme ukázali, jak velký problém na základních i středních školách představuje hodnocení žáků, konkrétně známkování v nejdůležitějších předmětech, včetně matematiky. Aniž bychom mohli prokázat otevřenou diskriminaci ze strany učitelů, resp. učitelek, výsledky jasně ukazují, že při stejných specifických intelektových předpokladech, tj. verbální a numerické inteligenci, dostávají chlapci z příslušného předmětu (čeština, matematika) výrazně horší známky než dívky. Bez ohledu na to, o jakou diskriminaci se jedná (skrytá, otevřená, vědomá, nevědomá), jde o jev, který má velký vliv na vzdělanostní aspirace a studijní plány.

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 3. Tradice jako závaží

Průmyslová tradice a vyspělost naší země byly celé minulé století neoddělitelně spjaty s vysokou úrovní středního technického vzdělání. Vedle učňovských škol, které připravovaly na manuální profese v průmyslu, představovaly „průmyslovky“ ideál chlapeckého vzdělání s vysokým respektem a perspektivou celoživotního uplatnění v profesích tzv. modrých límečků (blue collar workers) tvořících základ dobře situované střední třídy. Inovace probíhaly tempem, které příliš nehrozilo znehodnocením dovedností získaných ve škole, případně umožňovalo jejich plynulé doplňování a rozvíjení v průběhu pracovní kariéry.

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 2. Tři podmínky: matematika, mate

V prvním díle našeho seriálu jsme v souvislosti s budoucností technického vzdělávání a zhoršujícím se postavením a perspektivami chlapců v našem (a nejen našem) vzdělávacím systému poukázali na důsledky tohoto vývoje pro dlouhodobý pokles zájmu o matematiku. To, že české žáky matematika nebaví, ukázaly mezinárodní výzkumy již ve druhé polovině 90. let. V té době však čeští žáci byli v matematice ještě velmi dobří.

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 1: Problém začíná již na základní

V červencovém vydání MM Průmyslového spektra jsme avizovali sérii článků, které budou věnovány výsledkům projektu „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, financovaného Technologickou agenturou ČR. Jde o studii, jejímž hlavním cílem je odpovědět na otázku, co určuje úspěšné zakončení středního vzdělání a složení maturitní zkoušky a jak systém středního vzdělání a současný model státních maturit ovlivňují rozhodování studentů o jejich budoucí vzdělávací a profesní dráze. Proto se projekt zaměřuje nejen na intelektuální dispozice studentů, ale také na nerovnosti, které významně ovlivňují to, jak mladý člověk svůj intelektuální potenciál dalším vzděláváním rozvine.

Výuka mechatroniky a automatizace

Svaz strojírenské technologie realizuje projekt zaměřený na vzájemnou provázanost a podporu praxe při výuce mechatroniky a automatizace na středních odborných školách a učilištích. Jelikož jedním z hlavních směrů činnosti svazu vedle podpory a ochrany podnikatelských zájmů jejich členů je spolupráce s vysokými a středními školami, je tento projekt tzv. ve správných rukách u ideálního řešitele. Pojďme zrekapitulovat dosavadní realizované kroky v rámci projektu „Propojení praxe s výukou mechatroniky a automatizace pro žáky středních odborných škol a učilišť“, reg. č. CZ.1.07/1.1.00/54.0057.

Spolupracujme ve vzdělávání

V rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání vyhlášeného loni na podzim uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR na počátku června další z řady diskusních panelů, tentokrát s podtitulem „Spolupráce ve vzdělávání: To je, oč tu běží“. Celodenní akci hostila Škoda Auto ve svém Škoda Muzeu v Mladé Boleslavi.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit