Témata
Reklama

Průmyslová sféra nemá podmínky pro podporu školství

01. 09. 2004

Strojní fakulta Českého vysokého učení technického v Praze slaví v letošním roce své 140. výročí. Historie univerzity sahá až do roku 1707, kdy Christian Josef Willenberg získal souhlas císaře k vyučování inženýrského umění v Čechách. Leden roku 1718 byl pak stanoven počátkem výuky. Významným mezníkem v historii školy, který lze považovat za impulz vzniku strojírenského oboru, byl rok 1863, kdy se vydaný statut stal základem nové organizace výuky i řízení Polytechnického ústavu jako vysoké školy - vyučovat se podle tohoto statutu začalo v roce 1864. Studium dostalo pevný řád rozdělením do čtyřech oborů a čeština se stala vyučovacím jazykem rovnoprávným s němčinou, strojírenství se začalo vyučovat jako samostatný obor. Od té doby uplynulo mnoho a mnoho vody, která s sebou přinesla celou řadu změn. V současné době na ČVUT studuje přes 22 000 studentů na šesti fakultách (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně-inženýrská, architektury a dopravní), na strojní fakultě studuje cca 4500 studentů.

Během letošního roku proběhla celá řada akcí uspořádaných k 140 letům výuky strojařiny, jejícmž smyslem bylo zvýraznit postavení technického vysokého školství ve společnosti a ukázat, že technika má a bude mít u nás budoucnost.
Nejen v návaznosti na výše uvedený fakt, ale i s ohledem na zářijovou prezentaci umu českých strojařů v moravské metropoli, jsme požádali o rozhovor děkana fakulty strojní ČVUT prof. Ing. Petra Zunu, CSc.

MM:

Teorie a praxe jsou dvě spojité nádoby. Pokud stát podporuje technické školství, potažmo vědu a výzkum, projeví se to na úrovni a vyspělosti daného oboru. Dle mého však u nás dochází k určitému paradoxu, kdy technické školství je do značné míry podfinancováno, a přitom česká strojařina se přinejmenším ve srovnání s evropskou úrovní nemá za co stydět. Jak si tento jev vysvětlujete?

Prof. Zuna:

Je třeba úvodem zmínit, že nejen technické, ale celé vysoké školství je u nás podfinancováno. A u technického je to zvláště výrazné. Tento fakt bohužel přetrvává z hluboké minulosti, kde byly jednotlivé studijní obory ohodnoceny určitým koeficientem a podle mého názoru je třeba co nejdříve provést radikální přehodnocení hodnoty těchto koeficientů. Pro porovnání uvedu, že technické vysoké školy mají koeficient na normativ studenta 1,6 - stejný má např. tělovýchova -, a naopak veterinární obory mají 3,5. Nyní si však nedovedu na základě pocitu z jednání Konference rektorů představit, že k nějakým radikálním změnám v tomto ohodnocení dojde, neboť logicky si každý bude hájit to své. Je třeba brát v potaz, že by úroveň koeficientu měla odrážet potřeby společnosti. V současné době máme dostatek právníků či ekonomů, ale poptávka po kvalitních technicích převyšuje jejich skutečný stav. A tento fakt by měl být impulzem k přehodnocení úrovně koeficientu. Regulovat přímo počty studentů na školách je velmi problematickým a špatným řešením. V současné době zahraniční firmy investují u nás ne proto, že by zde byla levná pracovní síla, ale jako argument uvádějí, že disponujeme velmi dobrou technickou základnou na vysoké odborné úrovni, a to od řemeslníků až po inženýry a doktorandy. To zatím platí, ale do budoucna by tomu tak nemuselo být. Existují obory, ve kterých jsou poptáváni absolventi a my jimi nedisponujeme.

MM:

Zaznamenává české technické vysoké školství nějaké změny po vstupu do EU? Nemám na mysli stážové výměny studentů, ale např. zapojení do řešení konkrétních společných projektů v rámci evropského vysokého školství, grantovou podporu z rozpočtu EU atd.

Prof. Zuna:

K výraznému zlomu po 1. květnu nedošlo, neboť z pozice asociovaného státu jsme se řady projektů v rámci EU účastnili. Naši zástupci byli a jsou v celé řadě evropských výborů přítomni a dle mého je toto zastoupení v současné době dostatečné. Pro nás do budoucna v rámci projektu European Research Area bude cílem, aby se v 7. rámcovém výzkumném programu objevily menší projekty, ve kterých by státy, jako naše republika, hrály vedoucí úlohu. Můžu konstatovat, že naše fakulta se úspěšně podílí na řadě projektů 6. rámcového výzkumného programu. Co se týká spolupráce se zahraničními univerzitami, mohu zmínit například univerzitu v Glasgow, TU Chemnitz či Essen, Krakovskou polytechniku, ve spolupráci s kolegy z francouzských univerzit nyní připravujeme Master course pro naše studenty. Když se poohlédnu na propojení aktivit naší fakulty s praxí, lze uvést jako příklad firmy Porsche, Škoda Auto, Kovosvit MAS, Tajmac-ZPS, připravuje se spolupráce se Siemensem. Jako velmi perspektivní vidím spolupráci s menšími a středními firmami, které by do budoucna měly tvořit základnu našeho průmyslu, v pomoci při hledání jejich prostor v konkurenčním prostředí. Zde mohu jako příklad uvést úspěšnou firmu Hydrosystém Olomouc.

MM:

Profesorem ve 40 letech. To by měla být budoucí perspektiva vysokých škol nejen technického typu. Vidíte tuto vizi optimisticky?

Prof. Zuna:

Ano, profesor ve 40 letech je určitý ideál, který by zde měl být. Takto mladí profesoři existují, ale je jich velmi málo. Převažují ti, kterým je přes 60 let. Já osobně bych byl spokojen, pokud bychom u nás na fakultě měli dostatečný počet profesorů ve věku okolo 50 let. Ovšem podmínky pro jmenování profesorem jsou poměrně přísné a dosáhnout tohoto titulu u kandidáta do 40 let je určitý problém. V současné době jako perspektivní adepty vidím mladou generaci, které je prostřednictvím programů výzkumných záměrů a výzkumných center nabízena zajímavá, slušně ohodnocená práce. Ale bohužel celá řada z nich odmítá sbírat ty potřebné "body" a např. publikovat v impaktovaných časopisech či vystupovat na konferencích. Odůvodňují to tím, že jsou zde proto, jelikož je baví práce. Ano, tu dělají dobře, ale pro potřebnou habilitaci a profesuru je nutné splnit i ty výše zmiňované požadavky a o tom je někdy obtížné je přesvědčit. Nám by velmi pomohlo, pokud bychom na fakultu získali odborníky z praxe. Ale opět se dostáváme k financím, jelikož škola je nezaplatí tak jako praxe, i když dnes jsou již platy ve vědě aktivních profesorů a docentů na slušné úrovni. My to řešíme tím, že alespoň získáváme lidi na částečný úvazek, během kterého se může habilitovat, a poté jsou finanční podmínky přijetí na větší úvazek příznivější. To je jedna možnost. Ta druhá, ne úplně ideální, je přechodným řešením. Týká se přijetí starších zkušených odborníků z praxe, blížících se důchodovému věku, s obrovským množstvím zkušeností, jejichž finanční požadavky již nejsou tak náročné, zajímá je ještě jistá perspektiva.

MM:

Model Grantové agentury ČR je takový, že financuje projekty základního výzkumu. Je ale nad slunce jasné, že nelze opomíjet ani aplikovaný výzkum, který je hnacím motorem technického rozvoje výrobní sféry. Jaký je váš názor?

Prof. Zuna:

Já osobně jsem v představenstvu Grantové agentury působil osm let a byl jsem jedním z jejích zakladatelů. Podařilo se zde vytvořit Sekci technických věd. Za dobu svého působení agentura poskytla celou řadu grantů, díky nimž byly realizovány projekty základního výzkumu. Ze začátku, když neexistovalo nic jiného než granty, řada projektů v této oblasti měla možnost aplikací. Dnes, kdy byla dost výrazně posílena možnost prostředků na výzkum a vývoj ze strany MPO, převažuje u současných představitelů Grantové agentury názor, že by tyto prostředky měly směřovat pouze do projektů základního výzkumu. Můj názor se trochu liší, jelikož neexistuje ostrá hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem. Vezměme v úvahu linii výzkumu. Bezprostředně na základní výzkum navazuje oblast, nazveme ji třeba rizikovým výzkumem, která představuje nástroje nutné k tomu, abychom např. mohli uskutečnit výrobu prototypu, informovali technickou veřejnost o připravovaném výrobku - a tento potřebný článek uzavírá aplikovaný výzkum. Domnívám se, že projekty vysloveně aplikovaného výzkumu nemají ze strany podpory Grantové agentury velkou šanci. Dnes se to nejeví takovým handicapem jako ze začátku, neboť řešitelé mají možnost o podporu požádat na jiných místech (např. MPO, MŽP, MŠMT). Jako podstatný přínos vidím, že Inženýrská akademie ČR zpracovala pro vládní Radu pro výzkum a vývoj analýzu vzniku Agentury pro aplikovaný výzkum a na základě toho Rada předloží do vlády návrh založení Technologické agentury. Podle mého názoru je žádoucí, aby zde určitý protipól Grantové agentury existoval, nesmí však z ní odčerpávat finance, musí mít svůj samostatný rozpočet, čímž by se v globálu navýšily prostředky na výzkum a vývoj. Jako vzorový příklad bych uvedl národní technologickou finskou agenturu Tekes, jejíž provoz je částečně dotován státním rozpočtem a částečně průmyslovým sektorem. Pro podporu výzkumu ze strany průmyslu jsou však nutná i opatření ze strany ministerstva financí.

MM:

Jaké výsledky spolupráce FS ČVUT s výrobní sférou budou moci návštěvníci spatřit na letošním MSV a IMT v Brně?

Prof. Zuna:

Pokud bych měl zmínit konkrétní exponáty, musím uvést manipulátor s paralelní kinematickou strukturou řešitelů prof. Talácka a prof. Valáška, dále pak zařízení pro měření zbytkového zamaštění při optimalizaci technologie čištění povrchů, snímač kontaktních tlaků sloužící ve zdravotnictví při zjišťování námahy lidského organismu během chůze. V rámci celého ČVUT budou na stánku umístěny informační panely o aktivitách jednotlivých fakult. Výsledky práce Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii a Automobilního centra Josefa Božka budou prezentovány formou posterů. V rámci doprovodného programu veletrhu IMT je naší fakultou pořádána mezinárodní konference Matar, zabývající se výrobou, automatizací a robotizací. Dále ve spolupráci se Svazem výrobců a dodavatelů strojírenské techniky budeme realizovat kulatý stůl, kde by se měla se zástupci průmyslové sféry, akademiků a odborných médií diskutovat problematika profilace nových inženýrů a techniků.

MM:

Jste předsedou hodnotitelské komise udílení Zlatých medailí Mezinárodního veletrhu obráběcích a tvářecích strojů. Jak hodnotíte úroveň přihlašovaných exponátů v předchozích ročnících? Jaká "minimální" kritéria musí splňovat exponát, aby měl šanci ocenění získat?

Prof. Zuna:

V letošním roce jsme na žádost pořadatele soutěže Kongresového centra navrhli změnu jednotlivých kritérií, která jsou definována v přihláškové dokumentaci. Rozhodujícím pro hodnocení přihlášeného exponátu je novost výrobku, inovace, originalita koncepčního a konstrukčního řešení. Dalším hlediskem je uživatelský komfort, tzn. zajištění záručního a pozáručního servisu. Důležitým aspektem je připravenost exponátu k dodávkám a nově i reference uplatnění exponátu na trhu. Tento nový aspekt jsme doplnili z toho důvodu, že jsme se v minulosti dost často setkávali s přihlášeným exponátem, de facto prototypem, který nebyl doposud v praxi mezi zákazníky aplikován a vyzkoušen, čímž neměl u hodnotitelské komise šanci uspět. Dalším kritériem je výrobní provedení, ekologické aspekty a v neposlední řadě i způsob prezentace exponátu.

MM:

Závěrem si dovolím položit otázku, na kterou mi též odpovídal váš kolega - děkan Fakulty strojní VUT v Brně prof. Vačkář - v rozhovoru začátkem t. r. Tedy: Jaké by byly vaše priority pro technické vysoké školství z pozice ministra příslušného resortu?

Prof. Zuna:

V první řadě je třeba dostat do podvědomí mladých lidí a jejich rodičů skutečnost, že technika měla, má a bude mít své postavení v tomto státě a že kdo tento obor vystuduje, má zajištěnou kvalitní profesionální kariéru. Co je pro to možné udělat? Zejména vrátit do základních škol výuku technických předmětů a na středních školách jejich výuku realizovat kvalitními odbornými pedagogy a naopak neznelíbit studentům techniku nezáživně předkládanou matematikou a fyzikou, a tím je odradit při výběru vysoké technické školy. Další stinnou stránkou je negativní propagace techniky v médiích. Někteří aktivisté se snaží prezentovat, a bohužel mezi některými mladými lidmi již tato teorie převládá, že technika dnes není hnacím motorem pokroku, ale naopak jeho brzdou a že ničí společnost - to samozřejmě odporuje skutečnosti. Druhá oblast souvisí s podfinancováním školství, o kterém jsem mluvil v úvodu. Tento existenční nedostatek je možné z pozice ministra řešit. Třetím krokem je důsledné provázání teorie s realitou. Umožnit průmyslu, aby mohl a měl zájem technické vysoké školství podporovat. V zahraničí je běžný trend, kdy školy jsou ze 60 až 70 % podporované podnikatelskou sférou, zbylým podílem pak ze strany státu. U nás tyto podmínky nejsou bohužel stále vytvořeny. Další iniciovaná změna, která je spíše záležitostí jednotlivých vysokých škol, je o přístupu k výzkumu a k vývoji a jeho výsledkům. Příslušná Rada pro výzkum a vývoj k tomu v poslední době podnikla kroky a v druhém pololetí t. r. vládě předložila materiál nazvaný Hodnocení výzkumu a vývoje. V něm se konečně začíná objevovat fakt, že výstupem z výzkumu a vývoje není jen publikování v časopisech, ale že je třeba dívat se na přidanou hodnotu, kterou výzkum společnosti přináší - patenty, vynálezy, realizace, nové technologie, spin off firmy.
V příjemné atmosféře děkanátu Fakulty strojní poděkoval za rozhovor
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #9
Kód článku: 40903
Datum: 01. 09. 2004
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Související články
Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O čem je toolmanagement?

Jednoho pošmourného listopadového dne jsem se vydal do Plzně, abych si popovídal s panem Oldříchem Bosmanem, jednatelem a zakladatelem společnosti BTS Technik.

Jako by byli přímo u stroje

Zlatá medaile udělená exponátu na MSV v Brně patří k neprestižnějším technologickým oceněním. Letos se jejím nositelem v kategorii Inovace v automatizační technice a Industry 4.0. stal tým z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ocenění bylo konkrétně uděleno za inovativní využití neuronových sítí při konfiguraci řízení obráběcích strojů s využitím virtuální reality.
MM Půmyslové spektrum mělo možnost vidět působivou demonstraci řešení v činnosti v rámci expozice na MSV a současně se o něm dozvědět mnoho zajímavého od jeho tvůrců Ing. Michal Holuba, Ph.D., a Ing. Jana Vetišky, Ph.D.

Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Inovace pro cestu do oblak

Vrtulník – stroj, který obdivujeme v nejnapínavějších scénách akčních filmů, ale který především hraje často klíčovou roli ve skutečném životě. Ať už jde o záchranu životů, nebo o dopadení nebezpečných zločinců. MM Průmyslové spektrum mělo možnost na vlastní oči vidět místo, kde se tyto dokonalé stroje dokončují a také v případě potřeby opravují – prostory společnosti Bell Textron Prague na pražské Ruzyni. Zde jsme též měli možnost mluvit s panem Stanislavem Štefanovem, manažerem prodeje civilních vrtulníků.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit