Témata
Reklama

Průmyslové inženýrství – spasitel strojních fakult?

18. 11. 2010

Rok co rok slýcháme stesky nad upadajícím zájmem o studia na technických vysokých školách, zejména pak na strojních fakultách. Je třeba se však již nahlas ptát, zda příslušní děkani se svými týmy nabízejí perspektivní obory studia a zda v akademickém tržním prostředí jsou schopni vyprodukovat absolventy, o jejichž znalosti a praktickou použitelnost je a bude zájem…

Redakci MM Průmyslového spektra není budoucnost našich strojních fakult lhostejná a vyzývá technickou veřejnost k diskusi nad těmito tématy. Jednou z možných cest je akreditace nových oborů, mezi které lze bezesporu zahrnout průmyslové inženýrství. Pojďme společně na tuto oblast nahlédnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Vývoj nástrojů průmyslového inženýrství

Oč se jedná?

Průmyslové inženýrství je komplexní společenská disciplína, jejímž hlavním posláním je poskytnout znalosti a dovednosti potřebné k zjednodušování, zkvalitňování, zrychlování a zefektivňování podnikových činností. Nástroje a postupy průmyslového inženýrství, jako jsou projektový management, management kvality, modelování a simulace, systémové inženýrství a nástroje statistiky jsou využívány nejen podniky řady průmyslových odvětví, ale třeba i v institucích finančních služeb a v dalších oblastech nevýrobní sféry. 

Zvyšující se význam výroby a technologie pro konkurenceschopnost podniků způsobuje, že inženýři jsou ve stále vyšší míře konfrontováni se složitými problémy se širokými tržními, ekonomickými, sociálními a etickými důsledky.  Průmyslové inženýrství poskytuje pro řešení těchto problémů podnikové praxe odpovídající odbornost. Jeho ambicí je připravit absolventy na hledání a implementaci systémových řešení výrobních a zásobovacích problémů, zvyšování efektivnosti podnikových procesů, plánování a projektování výrobních procesů a systémů, zajišťování jejich vysoké produktivity a spolehlivosti a eliminaci všech druhů ztrát a nákladů nevytvářejících přidanou hodnotu. Nedílnou součástí odborného profilu průmyslového inženýra je také schopnost podílet se na tvorbě a implementaci souvisejících inovačních aktivit nutných pro kontinuální zvyšování konkurenceschopnosti.

Krátký pohled do historie

Základní myšlenky průmyslového inženýrství (PI) uváděli do praxe a pedagogického procesu takové osobnosti jako F. W. Taylor, W. Shewhart a H. Ford již od první poloviny 19. století. Významnou osobností při dalším formulování obsahu a strategie PI byl Japonec Shiengeo Shinga, jenž od čtyřicátých let 20. století formoval „školu PI", které se dodnes učí celý průmyslový svět.

V roce 1948 vzniká Americký institut průmyslových inženýrů (AIIE), čímž začíná další etapa PI, pro kterou je charakteristické především rozšíření klasických empirických metod o nové teoretické přístupy, založené zejména na matematických metodách, operačním výzkumu, simulačním modelování apod.

V průběhu druhé poloviny 20. století díky rozvoji počítačového hardwaru a softwaru vznikají prostředky pro analýzu rozsáhlejších a složitějších výrobních procesů a systémů. Zároveň se však v tomto období začínají v PI vytvářet nástroje (programy), které jsou založeny na využívání lidského potenciálu a jeho motivaci při řešení těchto úkolů. V tomto období vznikly dnes všeobecně známé nástroje CAD (Computer Aided Design), CAM (Computer Aided Manufacturing), CAQ (Computer Aided Quality), PDM (Product Data Management), CIM (Computer Integrated Manufacturing) a další.

Na počátku 21. století všechny výše uvedené nástroje zastřešil pojem „digitální továrna" (digital factory). V rámci PI se digitální továrna dále dynamicky vyvíjí a nově využívá prvky znalostního managementu, globalizace, digitalizace a umělé inteligence a jako celek je nově označována jako „chytrá továrna" (smart factory).

Trendy v oblasti praxe

Průmyslové inženýrství je významným profesním zaměřením 21. století. Jeho aktuálnost a důležitost si v posledních letech uvědomují mnohé průmyslové závody, např. Bosch, Siemens, Škoda Auto, které v rámci TPV (technická příprava výroby) zakládají přímo útvary průmyslového inženýrství, jejichž náplní je eliminace veškerých ztrát a plýtvání ve všech činnostech podnikové i mimopodnikové sféry.

Poptávka podniků po absolventech průmyslového inženýrství roste především z důvodů potřeby podniků zvýšit produktivitu a efektivnost podnikových procesů s cílem dosáhnout zvýšení konkurenceschopnosti produkce. Vyhledávána je především schopnost průmyslových inženýrů využívat analýzu pro identifikaci a řešení problémů, formulovat žádoucí řešení v rámci ekonomických, zdrojových a časových limitů, schopnost vnímání souvislostí spojených s implementací řešení a znalost práce s nástroji, jako jsou software, modelové přístupy, simulace apod.

Nabídka studia u nás a ve světě

Pracovník útvarů průmyslového inženýrství musí mít přehled o technologičnosti konstrukce výrobků, výrobním procesu (výrobní technologie, organizace výroby, kvalifikace pracovníků, kapacitní nároky, logistika, uplatnění principů štíhlé výroby atd.) a výrobním systému (výrobní stroje a zařízení, jejich produktivita a efektivnost). Z toho plynou velké nároky na jeho předchozí komplexní vzdělání v oblasti technologie a managementu. A jak jsou na tyto požadavky zaměstnavatelů připraveny univerzity?

U našeho nejbližšího souseda, na Slovensku, je nabídka oborů PI poměrně široká. Můžeme se s ní setkat především na Strojnické fakultě Žilinské univerzity (úroveň Bc., Ing., Ph.D.), na Strojnické fakultě TU Košice (úroveň Bc., Ing.) a na Fakultě environmentální a výrobní techniky TU Zvolen (úroveň Ing.).

Značného rozmachu dosáhla nabídka studia PI na většině technických škol a univerzit vyspělých zemí celého světa, kde ho zajišťují samostatné katedry. Z těch nejvýznamnějších jmenujme:

Stanford University (USA, v celosvětovém žebříčku všech univerzit Global University Ranking, 7. místo);

University of California, Berkeley (USA, 18. místo);

University of Michigan (USA, 25. místo);

ETH Zürich (Švýcarsko, 72. místo);

Fraunhofer Institute for Industrial Engineering (Německo);

Delft University of Technology (Nizozemsko).

Na rozdíl od zahraničí je v České republice nabídka studijních programů, respektive studijních oborů průmyslového inženýrství velmi omezená. Ucelený obor studia průmyslového inženýrství poskytuje jen Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni (úroveň Bc., Ing., Ph.D.), v malém rozsahu i Fakulta strojní Technické univerzity v Ostravě (úroveň Bc.). Na ostatních českých univerzitách jsou předměty spadající do oblasti PI vyučovány jednotlivě v rámci různých studijních oborů a navzájem nenavazují. Např. na Fakultě strojní TU v Liberci je v oboru výrobní systémy vyučován předmět průmyslové inženýrství a na Fakultě strojního inženýrství VUT Brno v rámci oboru strojního inženýrství předmět strojírenská technologie a průmyslový management.

Na naší nejstarší technické univerzitě ČVUT v Praze, Fakultě strojní, jsou některé předměty patřící do profilu průmyslového inženýra v nabídce studia (např. projektování výrobních systémů, modelování výrobních procesů a systémů, management jakosti), avšak ucelený program, jehož výsledkem bude průmyslový inženýr, také chybí.

Když, tak pořádně...

Co však na výše uvedených tuzemských vysokých školách postrádáme, je úzká provázanost s průmyslovou praxí v podobě zainteresovanosti manažerů do výuky, a to v minimálně ve 40% poměru. Není možné, aby dotyčné předměty spadající do oblasti průmyslového inženýrství vyučovali akademičtí pedagogové, kteří jsou svými znalostmi na hony vzdáleni reálné výrobní praxi.  O jejich produkt - v podobě konkurenceschopného studenta - pak v tržním prostředí samozřejmě nebude zájem.

Příště se podíváme na vybrané inovační akademie a centra, které se na komerční bázi na výuku průmyslového inženýrství specializují.

Vážení čtenáři, zapojte se do společné diskuse a sdělte nám svůj názor na současnou kvalitu absolventů strojních vysokých škol, jak vnímáte jejich uplatnění v praxi a co by podle vás tento stav mohlo změnit?

Ing. Roman Dvořák, FEng.

šéfredaktor MM Průmyslové spektrum

[email protected]

O názor na problematiku průmyslového inženýrství a její možnost aplikace do současného školství jsme požádali profesora Jaroslava Jiráska.

Špičkovou techniku na špici

Gary Hamel (McKinsey), směrodatná světová osobnost, vložil do své knihy o budoucnosti podnikatelského řízení (managementu) výzvu, že jsme stanuli na prahu jeho totální přestavby. Taková zpráva by měla mezi podnikateli, manažery a inženýry vyburcovat pořádný alarm. Ale je ticho. Málokdo si toho vůbec všiml. Gary Hamel vysvětluje: Nechápou to, zabývají se jinými problémy. Budou potřebovat nejméně patnáct let, aby se vžili do nových poměrů. Z tisíce amerických podniků snad jeden má vedení schopné řídit podnik k novým výšinám.

Nebude to poprvé. Ve třicátých letech minulého století se vedoucí podnikovou formou stala korporace, ale teprve v sedmdesátých letech zcela převládla. Velká část manažerů, ale také inženýrů se musela vyměnit.

Je přestavba nutná? Hodně napovídá soudobá krize. Pomalý rozvoj, neschopnost přejít od materiálních produktivních sil více k intelektuálním, ani organizovat globální spolupráci, selhání bank a finančních investic, rozklad práce, také příroda a životní prostředí, vzdělanost, odbornost a znalost. Slepenec krizových překážek, jako je energetika, voda, potraviny, zdraví a zdatnost, třetí věk a stáří. To všechno čeká na oplodňující příkon vědy a techniky. Nové objevy a poznatky v nanotechnice nebo naopak v dálavách vesmíru, automatika a robotika, trvalý pokrok informatiky a mobilní telefonie, smělé novoty v chemii, v biologii a medicíně - to vše navíc prokazuje sklon k sbližování a slučování.

České vysoké učení technické - také moje škola - má příležitost opět povzbudit techniku jako motor společenského rozmachu. V době nadvlády neoliberálních názorů se stáhlo. Přijalo, že studenti se mohou přijímat bez zkoušky. S tím přijalo i nižší kvalitu výuky. Nyní aspoň část školy se zvedá k novým výzvám. „Průmyslové inženýrství" (také zvané „provozní" nebo „výrobní" anebo i „ekonomické") není nové, je mu dobrých sto let, ale naplňuje se novým, revolučním obsahem.

Zejména si zasluhuje podporu nejpokročilejší podoba špičkové automatiky a robotiky: „digitální" a „chytrá" (digital a smart factory). S účastí ČVUT už byla vytvořena digitální továrna ve firmě Triton v Pardubicích.  Je plně automatizovaná, automat si podle modelu přijde pro materiál, připraví si jej a zpracuje až k expedici. Stále se přizpůsobuje, nabírá nové výrobky a roste. Je v provozu na dvě směny.  Patří k pěti na světě svého druhu.

Vysoká technická je v naší moci. Je třeba skoncovat s všeobecnou ústupovou taktikou omezování výroby, propouštění a rozpočtových škrtů a směřovat  kupředu a vzhůru.

Prof. Ing. Jaroslav A. Jirásek, DrSc. Profesor Jirásek je absolventem ČVUT, fakulty národohospodářské. Pracoval v několika strojírenských podnicích. Zastával posty ředitele Technicko-organizačního výzkumného ústavu strojírenského, ředitele Institutu řízení, vedoucího pracovníka Ústavu pro filozofii ČSAV, vedoucího pracovníka International Institute of Applied Systems Analysis (IIASA) v Laxenburgu u Vídně. Působil jako professor of Strategic Management Graduate School of Business při univerzitě v Pittsburghu a dále pokračoval na CMC Graduate School of Business v Čelákovicích (nyní čestný děkan). V osmdesátých letech předsedal Strojnické společnosti. Je členem Inženýrské akademie ČR a čestným členem České manažerské asociace a Svazu
Reklama
Vydání #11
Kód článku: 101151
Datum: 18. 11. 2010
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Elektronická dvojčata

Slyšíme-li slovo „dvojčata“, představíme si mnohé, od úplně stejných dětiček ve stejných šatičkách až po smutně proslulé newyorské mrakodrapy. Málokdo z nás by si však představil dva malé chlapce – Petra a Pavla Bařinovi – kteří, místo aby běhali za míčem, sedí u stolu a vybaveni stejnými pájkami tvoří různé svíticí nebo hýbací doplňky ke svým hračkám...

Technická soutěž EBEC 2020

Již po dvanácté proběhne na VUT v Brně lokální kolo soutěže EBEC (European BEST Engineering Competition). Ta se pyšní statusem největší soutěže pro studenty technických vysokých škol v Evropě. Soutěží se na lokální, regionální a celoevropské úrovni. Letošní finále se uskuteční ve Varšavě.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Související články
Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Český manažer, technolog i dobrodruh

Jan Jakoubek je poměrně netypickým příkladem člověka, kterého lze s jistou nadsázkou nazvat „self made man“. A to i přesto, že jeho kariéru spoluutvářely i odborné školy a univerzity, včetně pražské ČVUT.

Český mozek pro světové vozy

Rozhodnete-li se pořídit si nový vůz, pravděpodobně nebudete znát člověka, který rozhodl o konkrétním dílu, jež bude součástí automobilu. Pokud však tím vozem bude Škodovka, pak je velmi pravděpodobné, že mužem, který o mnohém ve vašem voze rozhodoval, je Ing. Radek Urbiš, PhD., MBA.

České vize pro evropské plastikářství

Od raného mládí to šluknovského rodáka Zdeňka Rybczuka táhlo ke strojařině. Navzdory tomu je dnes vrcholovým manažerem v oblasti plastikářství – konkrétně působí ve firmě Coveris Rigid Zell Deutschland na pozici ředitele výroby a obchodu. Jaká byla jeho životní cesta a jak se stalo, že „konvertoval“ od kovů k plastům?

Světový design s českými kořeny

„Kolikrát jste se snažili otevřít dveře na špatnou stranu? Mně se to stává neustále,“ říká známá designérka, působící momentálně v Mnichově, Charlota Blunárová.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit