Témata
Zdroj: OKIN Facility

Česko, Slovensko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko a také Ukrajina. To vše jsou země, kde lze najít společnost OKIN Facility, která zde na více než čtyřech tisících místech zajišťuje služby, souhrnně nazývané facility management. O podrobnostech jsme měli možnost hovořit s Jaroslavem Vaňkem, generálním ředitelem skupiny.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Letos v září oslavila společnost OKIN Facility 30. výročí svého působení na trhu. Kde jste začínali a jaká byla cesta firmy k současnému stavu, kdy úspěšně fungujete již v šesti zemích?

J. Vaněk: Začínali jsme v roce 1993 jako česká firma, ale původně šlo o společný projekt německé firmy Heinrich Nikl a české Konstruktivy. První kroky firmy směřovaly k technické správě budov. Od tohoto zaměření jsme se během krátké doby přesunuli ke komplexnímu facility managementu. To znamená, že jsme přidali úklid, ostrahu, management, technologické činnosti, administrativní podporu a spousty dalších činností, které dnes vnímáme jako součást komplexních facility služeb.

MM: Které z činností, jež dnes nabízíte, jsou pro vás stěžejní?

J. Vaněk: Stěžejní je pro nás pořád technická správa. V této oblasti máme silné historické know-how, a stejně i tak část našeho vývoje směřuje právě k posilování pozice technické správy, ať už se týká vývoje softwaru, aplikací, nebo dalších produktů. A například úklid u nás představuje menší procento podílu na celkovém objemu. Dominantní je technická správa, a to bychom chtěli udržet i v budoucnu.

Stěžejní je pro nás technická správa. V této oblasti máme silné historické know-how a stejně i tak část našeho vývoje směřuje právě k posilování pozice technické správy, ať už se týká vývoje softwaru, aplikací, nebo dalších produktů. A například úklid u nás představuje menší procento podílu na celkovém objemu,“ říká Jaroslav Vaněk.
(Zdroj: OKIN Facility)

MM: Existují podle vašich zkušeností ze šesti zemí rozdíly v tom, jak se realizuje facility management v zahraničí, anebo to je v podstatě všude stejné?

J. Vaněk: Určitě vnímáme rozdíly v přístupu u klientů. Jiný přístup, jiná očekávání, jiné zkušenosti jsou v Česku, jiné jsou na Ukrajině nebo v Bulharsku či Rumunsku. Řekl bych, že v České republice, na Slovensku nebo v Polsku je velmi podobná i úroveň zkušeností managementu. A na straně klientů jsou očekávání s možným využitím facility služeb. Co se týká Rumunska a Bulharska, tam se potkáváme s nadnárodním managementem nebo nadnárodními korporacemi, takže tam je ta zkušenost relativně podobná. V případě nějakého lokálního menšího klienta existují specifika. Avšak Ukrajina je vůbec specifická, tam jsme od roku 2007, a vidíme, že z pohledu těchto činností je to atypická země. Na Ukrajině dominují služby spojené se zemědělstvím nebo s úklidem, zatímco technická správa nikoli. Na druhou stranu i na Ukrajině máme klienty mezi velkými technickými podniky. To znamená velké továrny, které mají centrály v západní Evropě a standardy a očekávání facility managementu umí nastavit také velmi dobře.

Od samotné technické správy se firma přesunula ke komplexnímu facility managementu. Přidali tedy úklid, ostrahu, management, technologické činnosti, administrativní podporu a spousty dalších činností, které jsou dnes vnímány jako součást komplexních facility služeb. (Zdroj: OKIN Facility)

MM: Když jsme u té Ukrajiny, změnilo se něco zásadně nyní, kdy již delší dobu zuří válka, nebo pořád jedou dál a drží se?

J. Vaněk: Na Ukrajině máme i dnes více než 400 vlastních zaměstnanců. Stále jsme schopni dodávat očekávané služby a s většinou klientů, s nimiž jsme spolupracovali před válkou, spolupracujeme i nyní. U některých už dokonce došlo k opravě válkou poškozených továrních hal. Například u jednoho z klientů jsme 1. července znovu začínali po rekonstrukci, která byla nutná v důsledku válečného konfliktu. Samozřejmě mnoho prostor klientů či naše centrála v Charkově jsou válkou postiženy. Velká část našeho portfolia je totiž bohužel ve východní části Ukrajiny, kolem Charkova, kde je infrastruktura poškozena více. Přesto továrny na Ukrajině stále vyrábějí, snaží se dodávat služby a produkovat maximum tak, aby byly schopné generovat přínos pro Ukrajinu i pro své vlastníky.

Situace se však změnila i v důsledku vysoké inflace za posledních pět let. Jde o stovky procent, devalvují se investice i peníze, které si zaměstnanci mohou vydělat. Určitě to není jednoduchá situace.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Kdo jsou vaši největší nebo nejvýznamnější klienti především z oblasti průmyslových firem?

J. Vaněk: V segmentu výrobních firem jsou naši dlouholetí partneři Česká zbrojovka Uherský Brod, což je vlastně dneska Colt.cz, nebo Vítkovice Steel, kde poskytujeme komplexní facility management. Dále FoxCon v Pardubicích, Ball Aerosol ve Velimi, kde ve velkém vyrábějí hliníkové obaly na spreje. Nebo Hela Mohelnice, což je automotive výroba, konkrétně jde o výrobce světel. Zde máme přes 80 vlastních zaměstnanců.

Řešení SARA Hub umožňuje propojení všech technologií a reporting napříč technologiemi. (Zdroj: OKIN Facility)

MM: A co v takové výrobní firmě všechno děláte?

J. Vaněk: Naší nejtypičtější činností je právě technická správa. Můžeme postupovat od preventivní údržby přes reaktivní, prediktivní údržbu. Jsme schopni pomoci v okamžiku, kdy se realizují nějaké investiční celky, jsme schopni kontrahovat a dohlížet na činnosti dalších subdodavatelů tak, abychom pomohli koordinovat různé investiční akce. Začínáme tím, že uděláme pasportizaci všech technologií, o které se máme starat. Na ně naplánujeme preventivní, reaktivní úkony a veškerou tuto evidenci máme online přístupnou pro klienta i pro nás.

Vedle technické správy jsou to úklidové služby. Jak vnitřní úklidy, tak zimní úklid nebo zahradnické služby, služby ostrahy nebo recepce. Technologické úklidy, které spočívají zejména v udržení provozuschopnosti strojů pro klienty. Tam, kde je vyšší prašnost, nebo naopak jsou stroje nějakým způsobem namáhány a je potřeba z nich odstraňovat určité přebytky, které pocházejí z jejich činnosti, v rámci zachování kvality těchto strojů.

OKIN Facility se snaží při své činnosti používat ekologické chemické prostředky nebo ekologické hygienické prostředky, recyklovaný papír a další hygienické potřeby. (Zdroj: OKIN Facility)

MM: Stroj by měl správně udržovat a čistit jeho dodavatel. Jak se to kombinuje s vašimi službami?

J. Vaněk: Klient během výrobního procesu může mít různé dodavatele strojů. My máme proškolený tým vlastních zaměstnanců, kteří mají k dispozici technologické postupy a návody na to, jak správně postupovat při čištění konkrétního stroje, přičemž často jde o koordinaci s dodavatelem. Cílem je co nejvíce zkrátit dobu odstávky stroje.

MM: Jak byste definoval moderní facility management a jak tato oblast vypadala v dřívějších dobách?

J. Vaněk: Moderní facility management je výrazně více ovlivněn softwarem a aplikacemi, které se používají k řízení. Snažíme se maximálně vytěžovat naše zaměstnance činnostmi, které mají větší přidanou hodnotu, například minimalizovat přejezdy tak, aby z pohledu ekonomiky i ekologie byla práce co nejefektivnější.

Reklama

MM: Jak se vaše firma obecně staví k problematice ekologie?

J. Vaněk: V posledních několika letech se zabýváme i nefinančním reportingem, sledováním uhlíkové stopy a faktory, které ovlivňují naše podnikání. To řešíme i s našimi klienty, protože pro stále větší množinu klientů je dopad na udržitelnost, na životní prostředí a na společnost aspektem, který zahrnují do výběrových řízení. A i z našeho pohledu to dává logiku. Proto se věnujeme nefinančnímu reportingu a tato data sdílíme s našimi klienty.

Výhodou je, že robot není po čtyřech nebo pěti hodinách unavený, čistí stále stejně, a lidé pak mohou dělat komplikovanější věci s vyšší přidanou hodnotou. (Zdroj: OKIN Facility)

Mimo již uvedené se dále snažíme používat ekologické chemické prostředky nebo ekologické hygienické prostředky, recyklovaný papír a další hygienické potřeby. Vedle toho, v rámci ESG, se dotýkáme i sociálního aspektu. Jsme jedni z partnerů nadace Duke of Edinburgh, která je zaměřená na rozvoj potenciálu mladých lidí a jejich místo ve společnosti.

MM: Využívání technologií v průmyslových výrobních firmách se shrnuje pod název Průmysl 4.0. Využíváte při vaší činnosti také IoT a podobné technologie?

J. Vaněk: Internet věcí – IoT – vnímáme jako zásadní součást svého byznysu. Vnímáme potenciální nedostatek technicky vzdělaných lidí, proto chceme eliminovat lidskou kapacitu u věcí, které potřebujeme jenom zaznamenat. Ty se snažíme přesunout na IoT řešení a propojit IoT čidla s prostředím, kde se z těch jednotlivých hlášení informace propadnou do kompletnějšího systému, který je umí předat třeba údržbě. Umí informovat někoho, kdo je v rámci eskalačního managementu nastavený jako prvek, který má být informován. Tato data se dají buď okamžitě využít, anebo porovnávat a sledovat v rámci určitých trendů. Ať už se jedná o teploty, které jsou navázané na obsazenost, nebo využitelnost prostor. Nebo přístroje sledují efektivnost útlumu v době, kdy se nevyrábí. Čidly se dá sledovat též počet lidí v daném prostoru. Naše IoT řešení můžeme směrovat k facility byznysu, ale stejně tak jsme schopni s klientem řešit neomezenou škálu jeho požadavků na to, co by chtěl sledovat – vytvořit pro něj unikátní řešení. Od konzultace přes návrh a dodávku čidel až po propojení do systému. Máme řešení, nazvané SARA Hub, které umožňuje propojení všech technologií a reporting napříč technologiemi. Je pomocníkem při sledování trendů a nastavování optimalizací výrobního procesu.

Internet věcí – IoT – vnímá vedení OKIN Facility jako zásadní součást svého byznysu. Důvodem je potenciální nedostatek technicky vzdělaných lidí, proto je snaha eliminovat lidskou kapacitu u věcí, které je třeba jenom zaznamenat. (Zdroj: OKIN Facility)

Pro řízení našeho klíčového procesu, což je technická správa, používáme další vlastní software, který umožňuje všem technikům, kteří jsou v provozu, mít cestou chytrého telefonu absolutní přehled o tom, co se má udělat. My jsme schopni to online vyhodnocovat, a následně sdílet naplánované úkoly.

MM: Podívejme se nyní na další z vašich produktů – úklidové roboty. Myslím, že roboty, uklízející výrobní haly, by mohly mnohé z našich čtenářů zajímat.

J. Vaněk: Úklidovým robotům se věnujeme posledních několik let. Máme tým zaměřený na vyhledávání chytrých a kvalitních řešení, včetně právě používání robotů nebo kobotů pro úklidové služby. Nespolupracujeme pouze s jedním z dodavatelů, ale máme jich poměrně široké spektrum a sledujeme trendy. Jsme proto schopni s klientem najít ideální řešení pro jeho potřebu, tedy jaký bude v daném případě správný přítlak, zda se docílí správného výkonu, správného časového využití. Jakou frekvenci provozu lze mít kolem robotů tak, aby roboty mohly provádět efektivní úklid… Stejně tak máme k dispozici velmi dobrou chemii, která je u robotů také důležitá, neboť zvládne účinně reagovat na konkrétní druh špíny nebo mastnoty u konkrétního klienta.

OKIN Facility má tým zaměřený na vyhledávání chytrých a kvalitních řešení, včetně právě používání robotů nebo kobotů pro úklidové služby. (Zdroj: OKIN Facility)

Určité roboty volíme například podle velikosti prostor nebo podle typu využití. Podle toho, jestli jde o masný průmysl, nebo o skladovou halu, či třeba o vysoce čistou výrobu…

Výhodou je, že robot není po čtyřech nebo pěti hodinách unavený, čistí stále stejně, a lidé pak mohou dělat komplikovanější věci s vyšší přidanou hodnotou nebo to, co dnes roboty ještě neumí udělat, například uklidit stůl, dočišťovat rohy, vynést odpadky atd.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
Energetická náročnost obráběcích strojů, část 3: Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Investice firem do Průmyslu 4.0

Svaz průmyslu a dopravy ČR realizoval během letního období průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak tuzemské firmy zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připraveny. Z výsledků vyplynulo, že polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat větší objem financí. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 % investičního rozpočtu. Jak se dalo dedukovat, aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Fórum výrobních průmyslníků

Je typ vaší výroby (klíčový výrobní úsek ve firmě) vhodný k tomu, abyste integrací inteligentních automatizovaných systémů a „chytrých“ technologií on-line propojenými zvýšili její efektivitu provozu? Je to pro vás v této chvílí „na programu dne“, nebo jsou pro vás aktuálnější investice do upgrade výroby?

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit