Témata
Reklama

Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec Jak tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.

Koncem 90. let minulého století našel nového partnera, zakázkového výrobce společnost Pfeiffer, a tím se vše změnilo. Společně nastavili a optimalizovali řídicí systém přímo v provozu, a zahájili tak partnerství, které existuje mezi společnostmi a generacemi už více než dvě desítky let. Řídicí sytém Sinumerik tak snadno pronikl do světa zakázkového obrábění a stal se známou tváří mnoha obroben.

„Znáte to sami,“ říká Karsten Schwarz s úsměvem. „Občas v práci narazíte na věci, za které opravdu stojí bojovat. Pro mě to byl a vždy bude systém Sinumerik.“
V roce 1997 se totiž inženýr Karsten Schwarz rozhodl pro zcela nový úkol – zavést systém Sinumerik do provozu obroben, respektive do světa zakázkového obrábění. Nová provozní a programovací uživatelská rozhraní „ShopMill“ pro frézování a „ShopTurn“ pro soustružení byla navrhnuta tak, aby zjednodušila každodenní práci kvalifikovaných pracovníků. Namísto kódování komplikovaných NC výrobních programů, nová rozhraní slibovala přesné a jednoduché nastavení sekvencí jednotlivých kroků pro daný požadavek.

Karsten Schwarz dobře ví, že si tehdy nestanovil snadný úkol: „Většina obroben reagovala skepticky a často jsem slýchával komentáře typu „Řízení Siemens? Ne děkuji, to je moc drahé a složité. Je to spíš pro automobilový průmysl, ale ne pro nás, pro obrobny,“ vzpomíná na těžké začátky a reakce malých výrobců. Je pravdou, že systém Sinumerik používaly až do začátku nového tisíciletí především velké firmy z automobilového nebo leteckého průmyslu.

Reklama
Reklama
„Díky kontaktu s Karstenem Schwarzem se naše společnost stala beta testerem systému Sinumerik,“ říká Andreas Pfeiffer (vlevo).

(Zdroj: Siemens)

Začátek partnerství

Když Karsten Schwarz jednou cestou z práce náhodně navštívil dlouholetého zákazníka v Zirndorfu, společnost Pfeiffer, zdálo se zpočátku, že se nejedná o nic zásadního. „Přivítali mě tehdy spíše skepticky,“ vzpomíná dnes s úsměvem. Avšak tehdy večer v roce 1998 po velice živé debatě začalo intenzivní partnerství. Karsten Schwarz a Andreas Pfeiffer starší zjistili, že mají společný cíl, a to optimalizovat systém Sinumerik pro malosériovou výrobu obroben.

„Díky kontaktu s Karstenem Schwarzem se naše společnost stala beta testerem systému Sinumerik,“ říká Andreas Pfeiffer, jednatel společnosti W. Andreas Pfeiffer – Maschinen – und Apparatebau.

„Frézku s rozhraním ShopMill jsme začali používat počátkem 90. let,“ vzpomíná Andreas Pfeiffer mladší, který v roce 2012 převzal firmu po svém otci. „Zpočátku jsme s tím měli jisté problémy, což je u zavádění nového softwaru celkem běžné. Když se u nás ve dveřích objevil Karsten Schwarz, můj otec mu podrobně popsal, co by potřeboval v provozu zlepšit,“ vzpomíná Andreas Pfeiffer mladší s úsměvem. Byla to šťastná náhoda, jak se brzy ukázalo. Díky úzké spolupráci tým dokázal optimalizovat uživatelské rozhraní a naprogramovat systém Sinumerik tak, aby dokázal splnit veškeré potřeby zakázkové výroby.

„Z tohoto vývoje systému Sinumerik se čerpá ještě dnes. Je to jeden z nejšťastnějších okamžiků v historii systému Sinumerik,“ dodává Karsten Schwarz.

Díky novým technologiím a možnosti kompletní simulace pracovních procesů, ještě před uvedením do provozu, je možné předem odhalit případné problémy.

(Zdroj: Siemens)

Vstup do světa zakázkového obrábění

Po několika letech zkoušení a testů a poskytování zpětné vazby bylo na trh uvedeno nové uživatelské rozhraní Sinumerik Operate, které sjednotilo nástroje ShopMill a ShopTurn do jednoho rozhraní a je v obrobnách používáno dodnes. „Tenkrát se společnost Siemens nejprve musela naučit, jak do procesu vývoje zapojit koncové uživatele,“ vzpomíná Karsten Schwarz a dodává: „K zásadní změně došlo až založením školicího střediska TAC v roce 2006, nyní známé jako centrum DEX (Digital Experience and Application Center), které je situované v německém Erlangenu.“

Už při první společné optimalizaci řídicího systému Sinumerik pro každodenní provoz obroben se Karstenu Schwarzovi a Andreasu Pfeifferovi mladšímu podařilo odstranit zásadní problémy. A tak stále více obroben objevovalo výhody, které systém Sinumerik přinášel, a začaly jej používat v každodenním provozu.
Už během prvních workshopů pro koncové zákazníky, které se tehdy konaly v Zirndorfu, jsme byli schopni inspirovat řadu středně velkých podniků, aby začaly uvažovat o k přechodu na systém Sinumerik,“ vzpomíná Karsten Schwarz.

„Kolem roku 2000 pak společnost Siemens použila ve své celosvětové marketingové kampani kartonového nosorožce v životní velikosti. Jeho roh byl vyroben z kusu kovu vyfrézovaného právě v našem podniku,“ říká Andreas Pfeiffer.

„Z tohoto vývoje systému Sinumerik se čerpá ještě dnes,“ říká Karsten Schwarz (vpravo).

(Zdroj: Siemens)

Na cestě k digitalizaci

Ani Karsten Schwarz, ani Andreas Pfeiffer mladší však neusnuli na vavřínech. Oba se již delší dobu soustředí na úspěšný přechod k digitalizaci všech procesů v oblasti zakázkového obrábění a výroby. Už více než 11 let rodinná firma Pfeiffer pracuje se systémy NX CAD/CAM.

„V poslední době spolu hodně probíráme témata, jako je řízení obrobny a možnosti, které přináší Machine Resource Libraries, edge computing nebo digitální dvojče. V těchto technologických inovacích vidím totiž velký potenciál,“ konstatuje Pfeiffer.

Díky novým technologiím a možnosti kompletní simulace pracovních procesů, ještě před uvedením do provozu, je možné předem odhalit případné problémy.
„Běžně chybu nezaznamenáte až do chvíle, kdy se řezačka najednou spustí příliš dolů kvůli špatnému naprogramování stroje. A digitální dvojče toto riziko minimalizuje,“ vysvětluje Andres Pfeiffer.

Bezchybný procesní řetězec je pro něj zcela zásadní. Pro úspěšný provoz je potřeba, aby bylo vše od prvotního nápadu až po výrobu zmapováno. A proto se jeho firma již několik let spoléhá právě na systém Sinumerik.

„Společnost Siemens nabízí nejrůznější řešení od navrhování v CAD až po obrábění,“ doplňuje Pfeiffer.

„Před 20 lety bylo téměř nemožné si představit Sinumerik jako zavedený automatizační systém v obrobnách,“ dodává Karsten Schwarz. „A společnost Pfeiffer sehrála ve vývoji tohoto průmyslového systému zásadní roli, a změnila tak jeho historii. Jediné, co mohu dnes dodat, je ‚děkuji‘!“

Zuzana Lepičová

Tomáš Duba

Mariana Kellerová

Reklama
Související články
Řídicí systém nejen pro budoucnost

Podpora komplexní digitalizace. Tak by se dala stručně charakterizovat základní vlastnost řídicího systému Sinumerik One z produkce společnosti Siemens. Mezi typické zástupce firem, které jej úspěšně využívají, patří i výrobce obráběcích strojů Soraluce a jejich uživatel Abus Kransysteme. Tyto dvě společnosti jsou důkazem, že digitalizaci lze zavádět postupně a vlastním tempem, které zohledňuje všechny specifické potřeby podniku.

Zažijte digitalizaci (nejen) v Brně

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně se letos koná již po jednašedesáté. Stejně dlouho na něm vystavuje i společnost Siemens. Její expozice novinek a řešení již tradičně ukazuje směr dalšího vývoje nejen v oboru obráběcích strojů a průmyslové automatizace, ale především průmyslové digitalizace.

Welcome to Digital Arena: Průmysl 4.0 v praxi

Aspekt globalizace, implementace technologických inovací a rostoucí konkurence vyvíjí na firmy stále větší tlak v oblasti efektivity veškerých jejich činností. Klíčovou cestou k jejímu dosažení je digitální transformace.
Často jsou v této otázce vítězi menší firmy, neboť velké společnosti kvůli nepružnosti provozního modelu a zastaralých IT systémů často nedokážou změny implementovat dostatečně rychle.

Související články
Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
část 8. Personalistika a firemní kultura

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice a sedmá ekonomice. Dnes se zaměříme na personalistiku.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit