Témata
Reklama

Jak se společnost Pfeiffer stala beta testerem řídicího systému Sinumerik? A jak se vůbec Jak tento systém dostal do světa zakázkového obrábění a provozu obroben? Nebyl to vůbec lehký začátek a pro projektového manažera Karstena Schwarze ze společnosti Siemens, který stojí za tímto historickým milníkem, to nebylo vůbec snadné.

Koncem 90. let minulého století našel nového partnera, zakázkového výrobce společnost Pfeiffer, a tím se vše změnilo. Společně nastavili a optimalizovali řídicí systém přímo v provozu, a zahájili tak partnerství, které existuje mezi společnostmi a generacemi už více než dvě desítky let. Řídicí sytém Sinumerik tak snadno pronikl do světa zakázkového obrábění a stal se známou tváří mnoha obroben.

„Znáte to sami,“ říká Karsten Schwarz s úsměvem. „Občas v práci narazíte na věci, za které opravdu stojí bojovat. Pro mě to byl a vždy bude systém Sinumerik.“
V roce 1997 se totiž inženýr Karsten Schwarz rozhodl pro zcela nový úkol – zavést systém Sinumerik do provozu obroben, respektive do světa zakázkového obrábění. Nová provozní a programovací uživatelská rozhraní „ShopMill“ pro frézování a „ShopTurn“ pro soustružení byla navrhnuta tak, aby zjednodušila každodenní práci kvalifikovaných pracovníků. Namísto kódování komplikovaných NC výrobních programů, nová rozhraní slibovala přesné a jednoduché nastavení sekvencí jednotlivých kroků pro daný požadavek.

Karsten Schwarz dobře ví, že si tehdy nestanovil snadný úkol: „Většina obroben reagovala skepticky a často jsem slýchával komentáře typu „Řízení Siemens? Ne děkuji, to je moc drahé a složité. Je to spíš pro automobilový průmysl, ale ne pro nás, pro obrobny,“ vzpomíná na těžké začátky a reakce malých výrobců. Je pravdou, že systém Sinumerik používaly až do začátku nového tisíciletí především velké firmy z automobilového nebo leteckého průmyslu.

Reklama
Reklama
Reklama
„Díky kontaktu s Karstenem Schwarzem se naše společnost stala beta testerem systému Sinumerik,“ říká Andreas Pfeiffer (vlevo).

(Zdroj: Siemens)

Začátek partnerství

Když Karsten Schwarz jednou cestou z práce náhodně navštívil dlouholetého zákazníka v Zirndorfu, společnost Pfeiffer, zdálo se zpočátku, že se nejedná o nic zásadního. „Přivítali mě tehdy spíše skepticky,“ vzpomíná dnes s úsměvem. Avšak tehdy večer v roce 1998 po velice živé debatě začalo intenzivní partnerství. Karsten Schwarz a Andreas Pfeiffer starší zjistili, že mají společný cíl, a to optimalizovat systém Sinumerik pro malosériovou výrobu obroben.

„Díky kontaktu s Karstenem Schwarzem se naše společnost stala beta testerem systému Sinumerik,“ říká Andreas Pfeiffer, jednatel společnosti W. Andreas Pfeiffer – Maschinen – und Apparatebau.

„Frézku s rozhraním ShopMill jsme začali používat počátkem 90. let,“ vzpomíná Andreas Pfeiffer mladší, který v roce 2012 převzal firmu po svém otci. „Zpočátku jsme s tím měli jisté problémy, což je u zavádění nového softwaru celkem běžné. Když se u nás ve dveřích objevil Karsten Schwarz, můj otec mu podrobně popsal, co by potřeboval v provozu zlepšit,“ vzpomíná Andreas Pfeiffer mladší s úsměvem. Byla to šťastná náhoda, jak se brzy ukázalo. Díky úzké spolupráci tým dokázal optimalizovat uživatelské rozhraní a naprogramovat systém Sinumerik tak, aby dokázal splnit veškeré potřeby zakázkové výroby.

„Z tohoto vývoje systému Sinumerik se čerpá ještě dnes. Je to jeden z nejšťastnějších okamžiků v historii systému Sinumerik,“ dodává Karsten Schwarz.

Díky novým technologiím a možnosti kompletní simulace pracovních procesů, ještě před uvedením do provozu, je možné předem odhalit případné problémy.

(Zdroj: Siemens)

Vstup do světa zakázkového obrábění

Po několika letech zkoušení a testů a poskytování zpětné vazby bylo na trh uvedeno nové uživatelské rozhraní Sinumerik Operate, které sjednotilo nástroje ShopMill a ShopTurn do jednoho rozhraní a je v obrobnách používáno dodnes. „Tenkrát se společnost Siemens nejprve musela naučit, jak do procesu vývoje zapojit koncové uživatele,“ vzpomíná Karsten Schwarz a dodává: „K zásadní změně došlo až založením školicího střediska TAC v roce 2006, nyní známé jako centrum DEX (Digital Experience and Application Center), které je situované v německém Erlangenu.“

Už při první společné optimalizaci řídicího systému Sinumerik pro každodenní provoz obroben se Karstenu Schwarzovi a Andreasu Pfeifferovi mladšímu podařilo odstranit zásadní problémy. A tak stále více obroben objevovalo výhody, které systém Sinumerik přinášel, a začaly jej používat v každodenním provozu.
„Už během prvních workshopů pro koncové zákazníky, které se tehdy konaly v Zirndorfu, jsme byli schopni inspirovat řadu středně velkých podniků, aby začaly uvažovat o k přechodu na systém Sinumerik,“ vzpomíná Karsten Schwarz.

„Kolem roku 2000 pak společnost Siemens použila ve své celosvětové marketingové kampani kartonového nosorožce v životní velikosti. Jeho roh byl vyroben z kusu kovu vyfrézovaného právě v našem podniku,“ říká Andreas Pfeiffer.

„Z tohoto vývoje systému Sinumerik se čerpá ještě dnes,“ říká Karsten Schwarz (vpravo).

(Zdroj: Siemens)

Na cestě k digitalizaci

Ani Karsten Schwarz, ani Andreas Pfeiffer mladší však neusnuli na vavřínech. Oba se již delší dobu soustředí na úspěšný přechod k digitalizaci všech procesů v oblasti zakázkového obrábění a výroby. Už více než 11 let rodinná firma Pfeiffer pracuje se systémy NX CAD/CAM.

„V poslední době spolu hodně probíráme témata, jako je řízení obrobny a možnosti, které přináší Machine Resource Libraries, edge computing nebo digitální dvojče. V těchto technologických inovacích vidím totiž velký potenciál,“ konstatuje Pfeiffer.

Díky novým technologiím a možnosti kompletní simulace pracovních procesů, ještě před uvedením do provozu, je možné předem odhalit případné problémy.
„Běžně chybu nezaznamenáte až do chvíle, kdy se řezačka najednou spustí příliš dolů kvůli špatnému naprogramování stroje. A digitální dvojče toto riziko minimalizuje,“ vysvětluje Andres Pfeiffer.

Bezchybný procesní řetězec je pro něj zcela zásadní. Pro úspěšný provoz je potřeba, aby bylo vše od prvotního nápadu až po výrobu zmapováno. A proto se jeho firma již několik let spoléhá právě na systém Sinumerik.

„Společnost Siemens nabízí nejrůznější řešení od navrhování v CAD až po obrábění,“ doplňuje Pfeiffer.

„Před 20 lety bylo téměř nemožné si představit Sinumerik jako zavedený automatizační systém v obrobnách,“ dodává Karsten Schwarz. „A společnost Pfeiffer sehrála ve vývoji tohoto průmyslového systému zásadní roli, a změnila tak jeho historii. Jediné, co mohu dnes dodat, je ‚děkuji‘!“

Zuzana Lepičová

Tomáš Duba

Mariana Kellerová

Reklama
Související články
Řídicí systém nejen pro budoucnost

Podpora komplexní digitalizace. Tak by se dala stručně charakterizovat základní vlastnost řídicího systému Sinumerik One z produkce společnosti Siemens. Mezi typické zástupce firem, které jej úspěšně využívají, patří i výrobce obráběcích strojů Soraluce a jejich uživatel Abus Kransysteme. Tyto dvě společnosti jsou důkazem, že digitalizaci lze zavádět postupně a vlastním tempem, které zohledňuje všechny specifické potřeby podniku.

Zažijte digitalizaci (nejen) v Brně

Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně se letos koná již po jednašedesáté. Stejně dlouho na něm vystavuje i společnost Siemens. Její expozice novinek a řešení již tradičně ukazuje směr dalšího vývoje nejen v oboru obráběcích strojů a průmyslové automatizace, ale především průmyslové digitalizace.

Vše o CNC obrábění: Online a též v češtině

Odborné veřejnosti v oblasti obráběcích strojů je již delší dobu známo, že na internetu jsou k dispozici stránky, které obsahují obrovské množství informací, dokumentace, návodů, tipů a triků a dalších užitečných věcí, které pomáhají například při tvorbě programů, školení či optimalizaci výrobního procesu. Jejich název – CNC4you – naznačuje, že zde lze nalézt téměř cokoli, co souvisí s oblastí CNC obrábění.

Související články
Digitální výroba pro produktovou diverzitu

V německém dolnofranském lázeňském městě Bad Neustadt, nacházejícím se na severozápadním okraji Bavorska, se elektromotory pro průmyslové využití vyrábějí již přes 80 let. Zásluhou vlastního vývoje a mnohaletých zkušeností s rozvojem výroby je tento závod společnosti Siemens zároveň i důkazem toho, jak zásadně je digitalizace nápomocna v oblasti efektivity a produktivity v tzv. diskrétní výrobě.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Welcome to Digital Arena: Průmysl 4.0 v praxi

Aspekt globalizace, implementace technologických inovací a rostoucí konkurence vyvíjí na firmy stále větší tlak v oblasti efektivity veškerých jejich činností. Klíčovou cestou k jejímu dosažení je digitální transformace.
Často jsou v této otázce vítězi menší firmy, neboť velké společnosti kvůli nepružnosti provozního modelu a zastaralých IT systémů často nedokážou změny implementovat dostatečně rychle.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Umělá inteligence ve strojírenství: Adéla Čekalová

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit