Přesto, že český a ruský národ měly historicky v dobrém i špatném slova smyslu k sobě blízko, po revoluci se většina obchodních vazeb zpřetrhala. Koncem devadesátých let se pak české firmy znovu snažily hledat své partnery na ruském trhu. Situace se v Rusku změnila a s nimi i místní zvyklosti. Zkušenosti pak získávají ti, jež do Ruska odešli, aby zde svůj byznys rozjížděli. Hledejme u nich inspiraci a rady pro další dobyvatele ruského trhu. Jedním z nich je současný obchodní ředitel Prametu Vladimír Šamšula, který do Ruska odešel v roce 2006, aby zde založil pobočku. Jelikož firma má zahraničního vlastníka, byly i tehdy tendence, aby veškerou podporu realizovali se zahraničními firmami. Oslovili tedy zahraniční právníky, kteří měli v Moskvě svoji kancelář. Záhy však zjistili, že místní ruské právnické společnosti mají nesrovnatelně vyšší úroveň poskytovaného servisu. Druhý příklad uvedl ve vazbě na nábor zaměstnanců. „První naše kroky směřovaly k mezinárodní renomované agentuře, ale nakonec jsme byli velmi spokojeni s místní, znalou zdejších poměrů,“ vzpomíná Šamšula.
Podle něj je třeba se nejen v obchodním styku vyvarovat předsudků, že byznys se dělá pouze s lahví vodky. Osobně považuje za handicap začít komunikovat s Rusy při jednáních anglicky, a to i přesto, že oni jazyk ovládají například z dlouhodobého pobytu v zahraničí. „Pokud necháme stranou fakt, že ruštinou jste k Rusovi bližší, oba jazyky mají mnoho společného jak po skladbě, tak i jejich kráse možnosti přetváření, což pak jednání dodává jiný rozměr než pouhé strohé fráze v angličtině.“ Ve strojařině je obdobně v Rusku jako u nás obtížné najít odborníka s dobrou angličtinou. Když ředitel Šamšula hledal zaměstnance do vznikající firmy, zaměřil se především na profesní odborníky, znalost angličtiny ponechával stranou, což se mu následně vyplatilo, jelikož na ruský trh začali přicházet světoví konkurenti logicky hledající kandidáty s angličtinou. Prametu se pak nestávalo jako ostatním etablovaným zahraničním zastoupením, že by jim obchodníky přetahovali.
Další doporučení ředitele Šamšuly je se stritně vyvarovat způsobu komunikace, jakému jsme zvyklí – někam pošlu e-mail a dostanu na něj odpověď. Platí zde osobní jednání a nebát se vycestovat do regionů. „Jednoznačně s odstupem času považuji klíčem k úspěchu fakt, že naši distributoři a obchodní zástupci od samého začátku působili regionálně. V tehdejší době téměř všechny zahraniční firmy měly své kanceláře v Moskvě a odtud se snažily prodávat do celého Ruska,“ shrnuje ředitel Šamšula svoji strategii.
Mají Češi výhodu při vstupních jednáních? Je Čech považován za pevnějšího partnera, hraje to v případném byznysu roli? „Bezesporu je důležité, když znáte jazyk, a fakt, že jsme Češi, mnoha firmám pomáhá. Bez nadsázky řeknu – mají nás rádi,“ říká s úsměvem Šamšula a dodává: „Během svého působení jsem mezi zákazníky poznal několik lidí, kteří mi do dneška zůstali blízkými přáteli.“