Témata
Reklama

Šumperský výrobce řezných nástrojů Pramet Tools dalším krokem potvrzuje své zahraniční aktivity když na sklonku loňského roku slavnostně otevírá školicí centrum v Moskvě. Proč právě v Ruské federaci? Odpověď je nasnadě. Po domácím trhu se jedná o druhé největší odbytiště jejich produkce. V současné době je Pramet číslem tři na ruském trhu a plán do roku 2018, kdy chce dosáhnout obratu přes miliardu rublů, je obsadit druhou příčku za Sandvik Coromantem.

Ruská pobočka byla Vladimírem Šamšulou, současným obchodním ředitelem, založena v roce 2007, ale značka Pramet je zde známa díky distributorům již z devadesátých let. V současné době spolupracují s 55 distributory, kteří operují ve dvanácti největších průmyslových centrech celého Ruska. Zdejší pobočka pod vedením Ing. Pavla Večerky, MBA, nyní čítá 31 zaměstnanců, z nichž 17 jsou technicko-obchodní pracovníci.

Reklama
Reklama
Reklama
Moskevské technické centrum firmy Pramet je postaveno po vzoru centra v Šumperku, vč. typu vybavených strojů značky Kovosvit MAS. Součástí otevření byly testovací ukázky obrábění.

Šest let působení na trhu již bezesporu prověří, jak byla daná strategie expanze zvolena. Generální ředitel Ing. Petr Beneš, MBA, hodnotí působení Prametu na ruském trhu velmi pozitivně. Největší objem jejich produkce stále směřuje na tuzemský trh, je však otázkou času, kdy jej nahradí dodávky do Ruska, případně do Číny, kde je též díky jejich aktivní působnosti o jejich produkty stále rostoucí zájem. Bezesporu je však třeba diverzifikovat exportní teritoria a nekoncentrovat se pouze na vybraná. Tento fakt z obecného pohledu vidí ing. Beneš jako potenciálně rizikový, ale podle něho je nutné pohlížet na rozsáhlou Čínu jako na výrobnu celého světa a jako na rostoucí trh přinášející obrovské příležitosti. A o tom, že opravdu diverzifikují svá teritoriální odbytiště, svědčí i úspěchy na trzích Itálie a Německa, kde prodeje produktů Pramet úspěšně rostou.

Vloni na jaře se Pramet Rusko přestěhoval do nových prostor a před Vánoci pak otevřel technické centrum, jenž je jejich součástí. Bezesporu existuje obdobná strategie i pro další světové destinace, kdy dalším centrem v pořadí by prý měla být Čína. Zdejší pobočku úspěšně rozjel a etabloval Ing. Jiří Diviš (viz rozhovor v MM 7, 8/2013, www.mmspektrum.com/130753). V relativně krátké době pak plánují technické vzdělávání i v Itálii a Německu. Podle slov generálního ředitele Beneše však není úplně nutné mít prostory plně vybaveny strojním parkem. Jde o vybudování systému vzdělávání napříč zeměkoulí a sdílení zkušeností budované dlouhá léta pod záštitou Ing. Romana Maršíčka. Nyní jde o třináct až čtrnáct zemí, kde by se měl vzdělávací program realizovat.

Od založení ruské pobočky v roce 2007 zvýšil Pramet zdejší obchody pětinásobně a v následujícím období plánují roční nárůst o více jak 20 %. Pokud by měl ředitel ruské pobočky ing. Večerka zmínit zásadní milníky stojící za dosaženým progresem, zmiňuje především zákazníky z oblasti železnice, kde se stali dominantními dodavateli. Pramet se prosadil v těch odvětvích, kde je stabilně silný – v těžkém obrábění –, a tomu je i nakloněna struktura ruského průmyslu – metalurgie, odvětví napojené na ropu a plyn (trubky a roury) a všeobecné strojírenství.

Potřebuje Rus inovace?

V Prametu si prý vždy dávali vyšší výzvy a buď je splnili, nebo se k nim velmi přiblížili. I zde v Rusku si předsevzali patřit k vedoucím firmám. Mají pro to silné předpoklady, hlavně ve výrobkovém portfoliu. V loňském roce inovovali na 1 900 položek jak v nástrojích, tak především v řezných materiálech, čímž posunuli své výrobky do špičkové úrovně. Podle ohlasů distributorů, jež se slavnostního otevření moskevského technického centra účastnili, je prameťácká pověst na zdejším trhu dobrá a dává jim tak velké předpoklady dostát svému plánu a stát se v dohledné době dvojkou na ruském trhu.

Obecným problémem ruské výroby je však její zastaralost a tím stížená nemožnost zavádění moderních technologií na stávající strojní vybavení. Výrobci řezných nástrojů tudíž hledají cesty, jakým způsobem penetrovat své top produkty do zákaznických řešení. Podle šéfa šumperského výzkumu a vývoje Ing. Vladimíra Maixnera, MBA, je toto otázka, kterou se silně zabývají. „Naší velkou výhodou při vstupu na ruský trh byl fakt, že jsme měli část sortimentu zaměřeného na těžké obrábění a zde jsme patřili a stále patříme ke špičce. Naše zkušenosti vycházely z vývoje nástrojů pro tuzemské zákazníky a výroba v Rusku byla podobná. I to byl důvod, že jsme sem úspěšně vstoupili. Nové výrobky jsou však vyvíjeny na moderní stroje za účelem zvyšování produktivity výroby. Strojní vybavení u velké části ruských zákazníků však nepatří k nejmodernějším.“ Na druhou stranu podle ing. Maixnera jsou ruští zákazníci technicky založení a rozumí problematice obrábění. Umí specifikovat problém, který se vyskytne.

Na ruském trhu se pohybuje většina světových výrobců řezných nástrojů. Tuzemští producenti nabízejí nástroje s nízkou cenou a horší kvalitou. V Prametu však v poslední době zaznamenali zvýšení kvality některých zdejších výrobků, jež analyzovali v laboratoři, a došli k závěru, že byly vyrobeny pomocí moderních technologií.

Konkurenční prostředí v Rusku je stejné jako všude na světě. Již pominul boom před deseti lety, kdy chtěli všichni expandovat na ruský trh. Podle ředitele ing. Večerky v oblasti strojírenství zde není mnoho zahraničních investic, ale postupně se objevují joint venture s cizí kapitálovou účastí. Co se týče technologického vybavení a produktivity, má ruský průmysl v celé řadě regionů velké rezervy. Vlastní výzkum, vývoj a inovace jsou na nízké úrovni, uveďme třeba automobilový průmysl, jenž se dostal do pozice montoven. Zdejší budoucnost je v know-how, inovačním rozvoji, moderních aplikacích, atd. „V něčem jsou světovou špičkou – například v jaderné energetice –, ale pak je velká propast do průměru. Létali na Měsíc, ale zbytek hospodářství tomu neodpovídal,“ shrnuje ředitel Večerka. Dále vzpomíná, jak v roce 1997 realizoval pro tehdejšího zaměstnavatele firmu Siemens marketingový průzkum v komoditě elektromotorů v okolí Moskvy. Z dvanácti navštívených firem potenciálních odběratelů elektormotorů prý fungovala pouze jedna. „Rusko tehdy bylo za hranicí ekonomického kolapsu, strojní vybavení a technologie na úrovni padesátých letech. Od té doby udělali velký kus cesty, ale stále jsou daleko před cílem. Jsou patrny propastné rozdíly mezi Moskvou či Petrohradem a ostatními lokalitami,“ hodnotí současný stav ředitel Večerka.

Soudě podle účasti distributorů na slavnostním otevření centra a jejich zájmu o produkty Pramet, které v letošním roce představovaly 1 900 (!) nových výrobků, má firma velkou šanci dosáhnout svých plánů, jež si do roku 2018 stanovila.

Politická garnitura si tento fakt uvědomuje a různými prostředky podněcuje progresivní růst v technologiích a produktivitě práce. Zmiňme například u Moskvy vyrůstající vědecko-technické centrum Skoltech za miliardy rublů, kde se bude ve spolupráci s americkým MIT bádat, a dokonce prý v angličtině. Mělo by se jednat o obdobu Silicon Valley, které by po kalifornském vzoru nastartovalo ruské inovace, aplikovaný výzkum a budoucí prosperitu Ruska, jež je nyní z velké části závislé na svém surovinovém bohatství. Ekonomická výkonnost průmyslu se odvíjí totiž od ropy, plynu a nerostných surovin. Nic jiného zásadního s přidanou hodnotou se odsud nevyváží. To je mj. podle ředitele Večerky důvod, proč v roce 2008 Rusko nepostihla výrazná krize, neboť ani cena ani celosvětová spotřeba ropy a plynu nikterak zásadně neklesaly.

Rusko muselo být vždy ze své podstaty soběstačné. V oblasti inovací však zaspali dobu – efektivní moderní výrobní technologie nevyvíjejí a nevyrábějí. Nezachovala se zde existence celé řady výrobců obráběcích a tvářecích strojů, valná většina z nich svůj výrobní program nemodernizovala. To je ovšem obchodní příležitost pro etablované světové výrobce – například čeští výrobci do Ruska v průměru dovážejí přes polovinu své produkce. Přijde však doba, kdy při výběrových řízeních budou preferovány stroje vyrobené v Rusku. Nejen proto náš výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS na konci loňského roku otevřel v ruském Azově společný česko-ruský podnik MTE Kovosvit MAS s produkcí určenou pouze na místní trh.

Koncentrace na těžké obrábění

Pramet je na ruském trhu dobře etablován v oblasti těžkého obrábění. Má dlouholeté zkušenosti z doby, kdy výroba v Československu byla zaměřena na tuto komoditu a tomu odpovídala i struktura výrobkového portfolio v tehdejším Prametu. „Máme pro toto obrábění mnoho zkušeností a technologických řešení, které získáváme nejen z tuzemska a ruského trhu, ale i například z Ukrajiny, Brazílie či Itálie, kde se prosazujeme v těchto technologiích a zpětně tak získáváme bohaté zkušenosti ze zdejší výroby,“ konstatuje generální ředitel Beneš. Tyto spojité nádoby bezesporu napomáhají intenzivnímu rozvoji.

Nejenom tento tým stojí za úspěchy Prametu na ruském trhu, ale také celá řada dalších lidí jak v Čechách, tak i v Rusku. Na fotografii zleva: ředitel prodeje Pramet Rusko Maxim Belyaev, současný ředitel ruské pobočky Pavel Večerka, obchodní ředitel Pramet Tools a zakladatel ruské pobočky Vladimír Šamšula, generální ředitel Petr Beneš a konečně úplně vpravo Vladimír Maixner – vedoucí šumperského výzkumu a vývoje.

O dosavadním úspěchu šumperských odborníků hovoří například reference z renovačních dep ruských železnic. Tým šumperských vývojářů vybral osm oblastí obrábění automatických spřáhel železničních vagonů, které byly pokryty novými nástroji. Tyto speciály ve všech oblastech docílily zvýšení produktivity minimálně o 100 % oproti předcházejícímu řešení. Tato reference otevřela dveře k dalším zákazníkům z podobného ranku. Spolupráce výzkumného týmu Prametu Šumperk s ruskými techniky je na podobné bázi jako s jinými techniky na trzích, kde operují. To znamená po dobu celého cyklu vývoje od námětů přes zkoušení prototypů u zákazníků až po získávání jejich poznatků při prodeji nových výrobků.

Jak obchodovat s Rusy?

Přesto, že český a ruský národ měly historicky v dobrém i špatném slova smyslu k sobě blízko, po revoluci se většina obchodních vazeb zpřetrhala. Koncem devadesátých let se pak české firmy znovu snažily hledat své partnery na ruském trhu. Situace se v Rusku změnila a s nimi i místní zvyklosti. Zkušenosti pak získávají ti, jež do Ruska odešli, aby zde svůj byznys rozjížděli. Hledejme u nich inspiraci a rady pro další dobyvatele ruského trhu. Jedním z nich je současný obchodní ředitel Prametu Vladimír Šamšula, který do Ruska odešel v roce 2006, aby zde založil pobočku. Jelikož firma má zahraničního vlastníka, byly i tehdy tendence, aby veškerou podporu realizovali se zahraničními firmami. Oslovili tedy zahraniční právníky, kteří měli v Moskvě svoji kancelář. Záhy však zjistili, že místní ruské právnické společnosti mají nesrovnatelně vyšší úroveň poskytovaného servisu. Druhý příklad uvedl ve vazbě na nábor zaměstnanců. „První naše kroky směřovaly k mezinárodní renomované agentuře, ale nakonec jsme byli velmi spokojeni s místní, znalou zdejších poměrů,“ vzpomíná Šamšula.

Podle něj je třeba se nejen v obchodním styku vyvarovat předsudků, že byznys se dělá pouze s lahví vodky. Osobně považuje za handicap začít komunikovat s Rusy při jednáních anglicky, a to i přesto, že oni jazyk ovládají například z dlouhodobého pobytu v zahraničí. „Pokud necháme stranou fakt, že ruštinou jste k Rusovi bližší, oba jazyky mají mnoho společného jak po skladbě, tak i jejich kráse možnosti přetváření, což pak jednání dodává jiný rozměr než pouhé strohé fráze v angličtině.“ Ve strojařině je obdobně v Rusku jako u nás obtížné najít odborníka s dobrou angličtinou. Když ředitel Šamšula hledal zaměstnance do vznikající firmy, zaměřil se především na profesní odborníky, znalost angličtiny ponechával stranou, což se mu následně vyplatilo, jelikož na ruský trh začali přicházet světoví konkurenti logicky hledající kandidáty s angličtinou. Prametu se pak nestávalo jako ostatním etablovaným zahraničním zastoupením, že by jim obchodníky přetahovali.

Další doporučení ředitele Šamšuly je se stritně vyvarovat způsobu komunikace, jakému jsme zvyklí – někam pošlu e-mail a dostanu na něj odpověď. Platí zde osobní jednání a nebát se vycestovat do regionů. „Jednoznačně s odstupem času považuji klíčem k úspěchu fakt, že naši distributoři a obchodní zástupci od samého začátku působili regionálně. V tehdejší době téměř všechny zahraniční firmy měly své kanceláře v Moskvě a odtud se snažily prodávat do celého Ruska,“ shrnuje ředitel Šamšula svoji strategii.

Mají Češi výhodu při vstupních jednáních? Je Čech považován za pevnějšího partnera, hraje to v případném byznysu roli? „Bezesporu je důležité, když znáte jazyk, a fakt, že jsme Češi, mnoha firmám pomáhá. Bez nadsázky řeknu – mají nás rádi,“ říká s úsměvem Šamšula a dodává: „Během svého působení jsem mezi zákazníky poznal několik lidí, kteří mi do dneška zůstali blízkými přáteli.“

Rus jako odborník…

Historicky existovala v Rusku celá řada světově uznávaných univerzit, z nichž si některé tento statut dochovaly až po součastnost. Jaká je současná úroveň zdejší odborné vzdělanosti a jak je ruský zákazník náročný po technické stránce? Vše je jiné region od regionu, rozdílným penzem znalostí disponují zákazníci kolem Moskvy, jiným např. v oblastech za Uralem. Jako u nás evidujeme nižší úroveň absolventů technických vysokých škol a jejich plnohodnotné uplatnění v praxi, v Rusku tento nedostatek shledávají také. Přesto, že v Prametu mají obchodní tým složený ze samých vysokoškoláků, často absolventů univerzit zvučných jmen, jejich odborné znalosti byly při nástupu na úrovni průmyslováka.

V Rusku tedy stejně jako ve většině zemí světa chybí technicky vzdělaní lidé. Tento fakt však Prametu paradoxně napomáhá – kladou důraz na zákaznickou podporu a servis, jsou partnery ve výrobě při volbě technologií, nástrojů, školí je – to vše napomáhá upevňovat vzájemné vazby a důvěru, což se v důsledku pozitivně promítá v obchodě. U nás je obliba ve studiu tzv. měkkých oborů, kdežto v Moskě studenti volí takové zaměření, s nímž po absolvování najdou uplatnění – logistiku, obchod či marketing.

„Při hledání manažera do našeho moskevského výrobního závodu ALG jsme si uvědomili fakt, že pokud zde chceme být úspěšní, musíme sem dosadit svého experta. Tento názor nadále zastávám a všechny zkušenosti mě v tom utvrzují,“ říká ředitel Šamšula a předkládá prostý důkaz, jenž platí obecně všude na světě: „Rus, pokud je úspěšný, dělá si svůj byznys a nenechá se najímat na práci pro někoho jiného. A pokud nakonec někoho schopného najdete, musíte ho extrémně zaplatit, nebo postupem času zjistíte, že jeho kvalita není taková, jakou jste očekával.“

Rus jako člověk…

Neznalost odlišnosti kultury ze strany českých obchodníků brzdí komunikaci směrem do Ruska. Vždy je jednoduché řici: „Znáš přeci Rusy a víš, že to nejde…“ Úspěšnost nejenom v obchodním vztahu však spočívá v poznání potřeb a zvyklostí partnera. Ředitel Šamšula na Rusech obdivuje jejich seběvědomí, které v obecné rovině na rozdíl od nás Čechů mají. Při návštěvě známých v Nižném Novgorodu na dotaz o budoucím povolání mu jejich sedmiletá dcera odpověděla, že bude řídit síť módních butiků.

„Co mi však jako procesně smýšlejícího člověka na Rusech zásadně chybí, je jejich nulové projektové plánování a myšlení. Je nutné je řídit jiným způsobem, než je běžné v Evropě, a to tzv. na krátkou vzdálenost, a často kontrolovat milníky plnění,“ konstatuje Šamšula a uvádí příklad ze života. Pokud se Rus rozhodne navštívit nějakou metropoli, zajistí si dopředu pouze letenku a vše řeší až ad hock na místě, kdežto běžný Evropan, pokud by neměl vše dopředu promyšlené a naplánováné, počínaje dopravoua ubytováním a konče programem, tak cestu raději nerealizuje. To jsou v obecné rovině zásadní rozdíly, které si ředitel Šamšula uvědomil v běžném pracovním životě. Chvíli mu trvalo opustit fakt, že zadá práci a následně zkontrolujete až její výsledek. To je naivita. Průběžná kontrola je alfou a omegou úspěchu.

Za úspěchem hledejme dobře vedený tým

Petr Beneš působí v Prametu již dlouhých 36 let, z toho 15 let na pozici nejvyšší. Je jedním z mála manažerů, kteří takto dlouho setrvali v jednom oboru, nemluvě o počtu nadnárodních akvizic vlastníků Prametu, jež se za jeho působení odehrávaly. O manažerském úspěchu vždy rozhodují vazby s podřízenými ve firmě a s majiteli, resp. managementem vně společnosti. Zde jsou oba póly evidentně v naprostém pořádku. V případě ing. Beneše jsou úspěchy značky Pramet evidentně jeho zásluhou. On však se skromností sobě vlastní oponuje a uvádí, že je rád, že k tomu mohl přispět... „Nejvíce si vážím týmu kolegů, který se v Šumperku podařilo vytvořit. Panuje zde rodinný duch a to je to velmi důležitý faktor, který pomádá dosahovat těch met, jež jsou stanoveny. Zdejší otevřenost a spolupráce se přenáši I do vztahu s našimi partnery a zákazníky.“ Druhá věc, kterou zdůrazňuje, je v rozvíjení a posilování dlouhodobých obchodních vztahů s distributory.

Závěrem

Opravdu rodinný duch panující ve firmě, o kterém generální ředitel Beneš hovořil, je tmelicím a motivačním prvkem zároveň. Firma Pramet, jíž začátkem devadesátých let nedávalo mnoho lidí šanci na přežití, se zásadním způsobem přetransformovala a nastavila směr podnikání a inovací, který může být vzorem celé řadě nejenom tuzemských firem, ale i vyspělých ekonomik. Popřejme jim v jejich dalším počínání mnoho úspěchů.

Roman Dvořák
Moskva, Ruská federace

roman.dvorak@mmspektrum.com

Foto: autor

Proč právě technické centrum?

Podle slov ředitele ruské pobočky prametu Pavla Večerky si Rus uvědomuje hodnotu a význam vzdělávání, a pokud mu nabídnete školicí centrum, hodně na něj zapůsobíte. Marketingový a vzdělávací prvek je zde velmi silný. „Samozřejmě na druhou stranu je velmi přínosné dovézt ruského zákazníka do České republiky a předvést mu výrobu a samozřejmě i českou kulturu. Ne však každý je na týden uvolněn na zahraniční cestu, ale na dva dny do Mosky ano. I jejich metropole má pro lidi z odlehlých částí země velký potenciál zájmu o návštěvu.“ Ve zdejší pobočce Pramet plánuje proškolit na 300 osob ročně, což by samozřejmě v Šumperku bylo velmi náročné realizovat. Tímto počinem chtějí výrazně posílit prvek vzdělávání ve vztahu prodejce/zákazník.

Podle ředitele Pramet Rusko Ing. Pavla Večerky MBA má Česká republika produktivitu a kvalitu práce stejnou se západní Evropou, mnohdy vyšší, ale cenově a mzdově je mnohdy srovnatelná s Ruskem, Čínou, Indií či Brazílií. Poměr cena/výkon naší země prý nemá ve světě srovnání.

Video z ukázek obrábění během slavnostního otevření technického centra společnosti Pramet Rusko si můžete prohlédnout zde

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 140154
Datum: 12. 02. 2014
Rubrika: Servis / Reportáž
Autor:
Firmy
Související články
Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Související články
TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Technologie soustružení na CIMT 2015

Na veletrhu CIMT bylo možné vidět různé typy a velikosti výrobních zařízení. V tomto článku se budeme věnovat strojům provádějícím primárně soustružnické operace. Svislé soustruhy a svislá obráběcí centra na rotační součástky jsou v Číně, ale i v Indii, specifickou skupinou. Z hlediska výroby lze konstatovat, že je vyrábí každá firma mající ve výrobním programu více než dva typy obráběcích strojů. Samozřejmě vedle těchto existují firmy, které se na svislé soustruhy specializují.

Perspektivy asijských trhů

Čína se v roce 2009 stala největším výrobcem obráběcích a tvářecích strojů na světě a o dva roky později dosáhla své dosavadní největší produkce v historii v hodnotě 29,5 mld. dolarů. Od té doby tři roky po sobě dochází k postupnému poklesu až na loňský objem 23,8 miliardy dolarů v poměru 6:4 ve prospěch obráběcích strojů. Vzhledem k povaze čínského trhu obráběcích strojů a ochazování jeho hospodářství lze očekávat další pokles v produkci a spotřebě i v letošním roce 2015.

Made in Asia

Třináctý ročník výstavy China International Machine Tool Show se opět nesl v duchu změn, které v Číně delší dobu probíhají. Čeští škarohlídi se ve zprávách „radují“, že růst Číny v minulém kvartále zpomalil. A hned udávají čísla ze 7,4 na 7 procent. Zajisté katastrofální – sarkasmus. V tomto textu se dostaneme k některým aspektům i konkrétním objektům vystavované výrobní techniky, kterých si letos stálo za to všimnout.

Z Aše do celého světa

Podkrušnohorský výběžek má nejen své kouzlo turisticko-lázeňského charakteru, ale i z historického hlediska, kdy se zde nacházela celá řada výrobních firem, odkud do světa putovalo zboží rozmanitého charakteru. Bohužel odsunem sudetských němců se tradice textilní, porcelánové a sklářské výroby zásadně přerušila a následný komunistický režim krizi nadále prohluboval. Nyní se zde však nachází několik zdravých prosperujících firem, které vám čas od času na stránkách MM Průmyslového spektra představujeme. Nyní jsme se vydali až na nejzápadnější cíp naší země, do ašské společnosti ASTOS Machinery.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit