Témata
Reklama

Stárnutí konstrukčních materiálů

14. 06. 2006

Čisté kovy jsou velmi tvárné a plasticky se deformují již při velmi malých mechanických napětích. Existují čtyři důležité způsoby zvyšování meze průtažnosti slitin, aby pak odolávaly smykovým napětím až 10-2 GPa. Jde o mechanické blokování pohybu dislokací zachycováním dislokací rozpuštěnými atomy a precipitáty, zamezení pohybu dislokací uspořádáním na krátkou vzdálenost a zvětšením hustoty dislokací tak, aby docházelo k provázání dislokačních smyček. U všech těchto mechanismů zpevňování závisí jejich úspěšnost na omezení pohybu dislokací.

Mechanického blokování pohybu dislokací lze nejjednodušeji dosáhnout zavedením drobných částic jiné fáze do krystalové mřížky. Tento proces nastává při zpevňování oceli, kdy se v železe vylučují částice karbidu železa, nebo při zpevňování hliníku, kdy precipitují částice Al2Cu. Přesycený tuhý roztok má tendenci přejít do stabilního stavu, k čemuž potřebuje dodat vnější energii, kterou je především teplo nebo i mechanická energie. Po jejím dodání se začíná tento přesycený roztok rozpadat. Rozpad, kdy se začíná z dané fáze a´ vylučovat fáze b, se nazývá precipitace.

Opakem precipitace je homogenizace, tj. rozpouštění vyloučených částic v základní fázi za zvýšené teploty. Homogenizace se proto používá při vyrovnávání rozdílů chemického složení v tuhém roztoku.

Precipitační vytvrzování a stárnutí jsou stejné procesy. Rozdíl mezi nimi je pouze formální, protože o precipitačním vytvrzování se mluví tehdy, je-li precipitace procesem žádoucím (např. záměrné zvyšování pevnosti slitiny), o stárnutí jde tehdy, je-li precipitace procesem nežádoucím. Stárnutí probíhající při teplotě okolí, které však v letním období může dosahovat značně vysoké hodnoty, zvláště v uzavřeném prostoru nebo na přímém slunci, se nazývá přirozené stárnutí. Stárnutí probíhající za uměle zvýšené teploty se nazývá umělé stárnutí.

U uhlíkových ocelí se stoupajícím obsahem uhlíku jsou účinky stárnutí při teplotě okolí méně výrazné, až při obsahu uhlíku nad 0,3 % je účinek stárnutí zanedbatelný. Stárnutí způsobuje za normální teploty především dusík, nad teplotou 100 °C pak i uhlík. Na stárnutí se však podílejí pouze ty atomy dusíku a uhlíku, které jsou volně (atomárně) rozpuštěny ve feritu. Atomy dusíku a uhlíku, které jsou chemicky vázány jako nitridy a karbidy, nemají na stárnutí žádný vliv.

Podíl vlivu dusíku na stárnutí při teplotě 20 °C je zhruba dvacetinásobně větší než uhlíku. Je to způsobeno tím, že:

a) rozpustnost a tím i výsledný obsah volného dusíku ve feritu je při teplotě 20 °C zhruba desetkrát vyšší než uhlíku,

b) rychlost difuze atomů dusíku při teplotě 20 °C je přibližně dvakrát vyšší než atomů uhlíku,

c) při krystalizaci oceli se uhlík při vysokých teplotách, kdy má ještě značnou difuzní schopnost, vyloučí při pomalém ochlazování na Fe3C natolik, že jeho zbylé množství není při 20 °C dostačující ke vzniku nestabilního stavu a tím i k vyvolání stárnutí.

Naopak rychlým ochlazením z teplot maximální rozpustnosti uhlíku a dusíku ve feritu (580 až 723 °C) vznikne značně přesycený tuhý roztok, kdy se oba tyto prvky mohou podílet na stárnutí i při teplotě 20 °C.

Reklama
Reklama
Reklama
Vliv stárnutí na tranzitní vlastnosti nízkouhlíkové oceli (0,05 % C), teplota stárnutí 100 °C
Vliv teploty a doby stárnutí na pevnost v tahu duralu AlCu4Mg1

Tváření za studena má za následek deformaci mřížky, ve které je potom méně místa k intersticiálnímu uložení atomů dusíku a uhlíku. Ty jsou pak z mřížky feritu vytěsňovány, což se projevuje snížením rozpustnosti dusíku a uhlíku ve feritu. Vytěsněné atomy dusíku a uhlíku z feritu difundují do oblasti dislokací, kde jsou překážkou jejich pohybu, kterou lze překonat pouze zvýšením napětí, případně vyšším napětím vytvořit dislokace nové. Tento jev je podporován snahou o vyloučení dusíku a uhlíku z přesyceného feritu v důsledku rychlejšího ochlazení. Proto se stárnutí po tváření za studena oproti stárnutí bez tváření zintenzivňuje, neboť se účinky obou dějů sčítají obdobně jako u precipitace.

Odolnost proti stárnutí se podstatně zvyšuje u uklidněných ocelí, které obsahují malé množství (do 0,1 %) Al nebo Ti. Hlavní snahou tohoto způsobu je snížení obsahu dusíku při výrobě oceli, protože i malé množství dusíku může být příčinou stárnutí. Proto se do oceli přidávají prvky s vysokou slučivostí k dusíku a uhlíku, z nichž nejpoužívanější jsou hliník a titan v množství nejméně pětinásobku obsahu dusíku, což prakticky ocel proti stárnutí plně stabilizuje. Tyto prvky vážou dusík na AlN a TiN, které, přestože se vylučují na hranicích zrn, nezhoršují tvařitelnost hlubokotažných ocelí a prakticky zamezují jejich stárnutí (na rozdíl od FeN).

Bylo prokázáno, že při vyšších teplotách stárnutí je rychlost vylučování částic Fe4N vyšší než u karbidů Fe3C. Naproti tomu za nízkých teplot stárnutí je rychlejší precipitace karbidů. Je-li v tuhém roztoku současně uhlík i dusík, probíhá stárnutí rychleji ve srovnání se slitinami Fe-C, Fe-N, bez ohledu na typ částic a teplotu precipitace.

Rozdělení precipitátů ve struktuře je silně závislé na teplotě stárnutí. Za vyšších teplot stárnutí vznikají částice výhradně na dislokacích. Nukleace a růst precipitátů v matrici se objevuje pouze za nízkých teplot stárnutí. Toto platí jak pro slitiny Fe-C a Fe-N, tak i pro oceli.

Stárnutí ocelí se projevuje především změnou plastických a křehkolomových vlastností. Tudíž kinetiku stárnutí lze pozorovat jednoduchými mechanickými zkouškami, např. zkouškou tahem, zkouškou tvrdosti či zkouškou rázem v ohybu. U uhlíkových ocelí se stárnutí nejvýrazněji projevuje změnou schopnosti plastické deformace, kdežto u vytvrditelných ocelí a vytvrditelných slitin hliníku můžeme pozorovat výrazný vliv podmínek stárnutí na pevnostní charakteristiky (mez kluzu, mez pevnosti či tvrdost).

Ing. Rostislav Chotěborský, Ph.D.

Ing. Miroslav Muller

ČZU v Praze, Technická fakulta

[email protected]

www.tf.czu.cz

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 60612
Datum: 14. 06. 2006
Rubrika: Výroba / Materiály
Autor:
Firmy
Související články
Aplikace nanomateriálů ve strojírenství

Nanotechnologie umožňují vývoj nových generací kompozitů s vylepšenou funkčností a širokou škálou aplikací. V současnosti nanokompozity představují mnoho aplikací v mnoha průmyslových oborech. Užitné vlastnosti nanomateriálů vyplývají z jejich výjimečných fyzikálních a chemických vlastností, velikosti, tvaru či povrchové morfologii. Velikostní efekt (size efect) umožňuje výrazně zlepšovat užitné vlastnosti konvekčních materiálů. Nanotechnologie díky svému inovačnímu potenciálu již dnes výrazně ovlivňují moderní průmyslové produkty.

Odlehčovací optimalizace 3D tištěné frézy

Vývoj v oboru obrábění se tradičně potýká s mimořádným dynamickým zatížením soustavy na straně jedné a požadavky na přesnost a produktivitu obrábění na straně druhé. Nalezení takové konstrukce nástroje, která odolá extrémním provozním podmínkám, a přitom umožní proces obrábění urychlit, může vést k zefektivnění výrobního procesu. Příkladem toho může být vývoj odlehčené frézovací hlavy. Dosavadní konstrukce obráběcích nástrojů vycházely z jednolitých plných tvarů zaručujících vysokou tuhost na úkor dynamických vlastností nástroje. Změnou vnitřní struktury je však možné najít optimum mezi těmito protichůdnými požadavky.

Vliv složek ochranných atmosfér na WAAM

Svařování v současné době není už pouze technologií ke spojování materiálů. S rozvojem aditivní výroby strojních součástí lze tento proces využít také pro výrobu komplexních
a geometricky složitých součástí. Technologie WAAM využívá svařování pro vrstvení jednotlivých svarových housenek do tvaru vyráběné strojní součásti a je charakterizována mnoha proměnnými – mimo jiné i účinky ochranné atmosféry. Cílem příspěvku je zhodnotit vliv jednotlivých složek ochranných atmosfér používaných pro MAG svařování.

Související články
Nové perspektivy v obrábění titanových draků letounů

Rostoucí využití titanu pro aplikace v leteckém průmyslu je za poslední léta velmi dobře zdokumentováno. Stejně tak se tématem diskuze a zkoumání staly i problémy spojené s efektivním, produktivním a vysoce kvalitním obráběním tohoto oblíbeného materiálu. Každá obrobna chce samozřejmě při frézování titanu optimalizovat výkonnost použité frézy, ale bez vhodných technologií a správného know-how to nemusí být až tak snadné. Díky převratnému objevu se však v současnosti začínají v této oblasti věci měnit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nové nástroje z opotřebovaných nástrojů

Není-li možné nástroje ze slinutého karbidu dále přeostřovat, zbývá většinou pouze jedna možnost – odho-dit je do šrotu. Použití nově vyvinuté metody recyklace však nyní umožňuje tyto opotřebované nástroje využít jako výchozí polotovar pro výrobu nástrojů nových.

Zrod (a znovuzrození) břitové destičky

Prakticky veškeré výrobky z kovů se obrábějí pomocí břitových destiček – ať už se jedná o letecký průmysl, výrobu energetických zařízení, nebo oblast spotřebního zboží. Břitové destičky jsou využívány ve velkém měřítku a pro širokou škálu aplikací, od frézování masivních bloků motorů a tvarového obrábění forem využívaných výrobci sportovní obuvi až po obrábění číselníků. Seznam požadavků na břitové destičky je dlouhý: vysoká odolnost proti opotřebení a dlouhá životnost, vysoké rychlosti úběru kovu a maximální spolehlivost, a to i v náročných podmínkách, jako jsou složité dráhy nástrojů nebo hluboké dutiny, špičková výkonnost při obrábění za sucha i za mokra a vynikající kvalita obrobené plochy při dodržení přísných tolerancí.

Perfektní povrchová úprava

Ten, kdo vytváří povlaky, může dosáhnout bezvadných výsledků pouze důkladnou předpřípravou povlakovaného povrchu. Také za tímto účelem investovala firma Bot Oberflächentechnik z Kulmbachu do nového zařízení – a dosáhla tak nakonec fascinujících výsledků.

Kontinuální omílací systém do stávající periferie

Pokud jde o sériovou výrobu složitých tlakových odlitků z hliníkových slitin, je Kovolis Hedvikov preferovaným partnerem automobilových výrobců a dodavatelů. S cílem rozšířit kapacitu i možnosti zpracování investovala společnost do nového omílacího systému, přizpůsobeného široké škále dílů a místním podmínkám.

Horké komory pro práci s radioaktivním materiálem

V Řeži u Prahy bylo vybudováno nové výzkumné centrum, jehož součástí byla také výstavba kom-plexu horkých komor. Účelem výstavby bylo vytvořit pracoviště pro bezpečnou práci s vysoce radi-oaktivním materiálem. Po pěti letech budování se na začátku roku 2017 podařilo úspěšně zahájit aktivní provoz laboratoří, které jsou schopné zpracování, mechanického testování a mikrostrukturní analýzy radioaktivních materiálů (tlakové nádoby, vnitřní vestavby reaktorů, pokrytí paliva) s aktivi-tou až 300 TBq 60Co, materiálů pro reaktory III. a IV. generace a fúzní reaktory.

Vzestup leteckého a vesmírného trhu

Pro sektor třískového obrábění je automobilový průmysl jedním z nejdůležitějších trhů. V trendu stále více se uplatňujícího elektrického pohonu automobilů se výrobci obráběcích strojů a nástrojů snaží objevit nové trhy. Zaměřují se na letecký a vesmírný průmysl.

Prostorově optimalizované skladování

Pro zásobování všech strojů bez prostojů využívá společnost Thomann v Hergatzu bei Lindau buňkový skladovací systém společnosti Remmert. Speciální stanice pro vychystávání zvyšuje rychlost procesu vyskladňování materiálu o více než šedesát procent.

Madla s vyšší přidanou hodnotou

Sklopná madla a ruční kolečka v hygienické bílé nebo v ušlechtilé kombinaci kovů – to jsou nové produkty reagující na potřeby uživatelů.

Trendy ve výrobě plochých polotovarů tvářených za tepla

Využití plechových dílů tvářených za tepla patří dnes již běžně k produkci karoserií osobních automobilů a od jejich prvního nasazení nás dělí bezmála dvacet let. Tento trvalý trend souvisí s požadavkem na maximální zužitkování pohonných hmot a s tím spojené i redukce samotné hmotnosti karoserie. Dalším aspektem jsou limity snižující objemy škodlivých exhalací při spalování paliva, které nutí dlouhodobě producenty osobních i užitkových vozidel hledat alternativní konstrukční řešení. Emisní limity nastavené Evropskou unií, platné od roku 2020, stanovují průměrnou emisi všech modelů v nabídce na 95 g CO2.km-1. To odpovídá spotřebě 3,54 litru nafty či 4,06 litru benzinu na sto kilometrů.

Aditivní výroba ve tváření plechů

Trojrozměrný (3D) tisk, označovaný také jako aditivní výroba (additive manufacturing - AM), zaznamenal v poslední době značný rozvoj. Touto technologií je umožněna výroba i velmi tvarově komplikovaných trojrozměrných produktů. Objekty nebo výrobky jsou vytvářeny z podkladu digitálních 3D modelů nebo jiných elektronických datových zdrojů. Aplikační možnosti 3D tisku se s ohledem na progresivní vývoj této technologie jeví jako neomezené.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit