Odborně-vzdělávací a zpravodajský portál z oblasti strojírenství a navazujících oborů
Články >> Strojírenské fórum 2020: Průmysl v době postcovidové
Chcete dostávat MM Průmyslové spektrum ZDARMA až do Vaší schránky? Více informací zde.

Strojírenské fórum 2020: Průmysl v době postcovidové

Letošní podzimní, v pořadí již osmé Strojírenské fórum, se odehrálo 5. listopadu. Tentokrát však nikoli v prostorách některé z našich technických univerzit nebo na jiném inspirativním místě. Proběhlo virtuálně, z improvizovaného televizního studia vytvořeného ve společnosti Exponex v Brně. Přesto nebylo ani méně zajímavé ani méně navštívené, než akce předcházející.


Roman Dvořák a Jiří Holoubek (Foto: Jakub Klečka)

 
Improvizované televizní studio ve společnosti Exponex. (Foto: Jakub Klečka)

Hlavními tématy, která zde zazněla, byly Ekonomika a strojírenství v době covidové z pohledu makro i mikroekonomického, vizionářského i manažerského a dále Nástroje digitalizace pro zvýšení efektivity procesů. Účastníci měli prostřednictvím svých počítačů nebo mobilních zařízení příležitost vyslechnout názory a zkušenosti odborníků z akademické i komerční sféry. Ve dvou panelových diskuzích, které následovaly po prvním a druhém bloku přednášek, zazněly vysoce fundované názory k tématům Kroky ke stabilní prosperitě a posléze Nástroje digitalizace pro zvýšení efektivity.

Moderování konference se opět ujali Roman Dvořák, vydavatel a šéfredaktor MM Průmyslového spektra, které je spolupořadatelem konference, a Jiří Holoubek 01, prezident Elektrotechnické asociace ČR. Oba pánové účastníky srdečně přivítali a krátce se zamysleli nad tím, jaké výzvy před český i světový průmysl staví „chlupatá kulička“ představující virus.

Oslovili jsme renomované ekonomy, stratégy, vizionáře, interim a krizové manažery, ale i zástupce firem, které dokázaly svými produkty a proaktivním přístupem být v těžkých pandemických časech nablízku svým zákazníkům a pracovaly na projektech, které v postcovidovém přerodu naleznou plné uplatnění,“ řekl Roman Dvořák.

Tradiční exkurze, která vždy Strojírenské fórum zakončila, byla tentokrát nahrazena virtuální prohlídkou zařízení společnosti Pilz Czech, během které bylo účastníkům prostřednictvím rozšířené reality umožněno seznámit se s inteligentním monitoringem technologických zařízení. Firmou účastníky konference provedli pánové Aleš Malý a Michal Nevěřil.

 

I. blok – Kroky ke stabilní prosperitě


Prvním prezentátorem se stal Miroslav Singer  ze společnosti Generali CEE Holding. Jeho prezentace nesla název Změna ekonomického světa, jak covidová krize mění rozložení sil ekonomických mocností. Mimo jiné v ní zazněla myšlenka, že technika má v dnešní době mnohem větší jistoty než ekonomika. Podle jeho slov peníze v budoucnosti poplynou do nových ekonomik a dojde k proměně schématu současné výroby. Na jednom ze svých slidů – Svět po covidu – vítězové a poražení – představil jako evidentní vítěze Asii a Čínu, dále Afriku a Indii. Evropa, jakožto „stará společnost“, podle něj ztratí nejvíce, přičemž USA pravděpodobně ztratí méně než Evropa.


Po něm s přednáškou Krize jako síto – oddělí schopné podniky od těch ostatních následoval Petr Karásek z firmy Ascalae. Jeho přednáška objasnila, co vlastně krize obecně je, jakými zákonitostmi se zpravidla projevuje – a to jak při jejím postupném vzniku, tak i při jejím řešení. „Podniková krize je většinou vnímána pouze z pohledu ekonomického, případně obchodního či personálního, ale má i svůj výrazný rozměr mentální,“ sdělil Karásek. Podle něj právě firmy, které jsou dostatečně mentálně připravené na možné změny na trhu, mají znatelný náskok před těmi, které jen pasivně reagují sledujíce s obavou změny udávající se v jejich okolí.


Třetí osobností, která hovořila v prvním bloku konference, byl Martin Wichterle z Wikov Industry, a to v rámci své přednášky s názvem Příklad diverzifikace podnikatelského portfolia, které dokáže čelit ekonomickým výkyvům způsobeným celosvětovou pandemií. Tento majitel firmy, která je dominantně zaměřena na výrobu vysoce speciálních průmyslových převodovek, se ve svém vystoupení zamyslel nad tím, že krize může být očistná, avšak tato – covidová krize – je jiná než všechny předcházející, tudíž její dopad nelze zatím plně předpovědět. Podle jeho slov jednou z nejpostiženějších oblastí je sklářský průmysl.

Prezentace, které zazněly v prvním bloku, zakončila Lucie Teisler ze společnosti Anderson Willinger s přednáškou Efektivní využívání lidského potenciálu a nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu v krizovém období. Její prezentace se týkala především lidských zdrojů. „Majitelé firem budou v této době více přemýšlet, koho zaměstnají a jak lidský potenciál využijí. Většina firem se na rozdíl od krize 2008 poučila. Nechce radikálně šlápnout na brzdu v náboru nových talentů a tvůrců byznysů,“ uvedla mimo jiné a dodala: „Ti, kteří chápou bezprecedentnost dnešní situace, nabírat zaměstnance budou. Poptávka bude po zaměstnancích, kteří mají potenciál přicházet s inovativními myšlenkami.“

Panel 1

V panelu, který následoval po první části konference v garanci přednášejících, zazněla témata stability – makroekonomická, krizové řízení, podnikatelská a stabilita personální. Jako první se ujal slova Miroslav Singer, který mimo jiné řekl: „Nikdy bych si nemyslel, že v demokratické společnosti lze dělat takovéto restrikce. Žijeme v mimořádně nesnadné době.“ Jako druhý hovořil Martin Wichterle, podle jehož slov jsou především nebezpečné restrikce týkající se školství, které hrozí nejen snížením kvality vzdělání, ale také asocializací mladých lidí. Na rozdíl od něj se Lucie Teisler domnívá, že za pár let možná zhodnotíme, že to bylo dobře. Podle ní je české školství na nízké úrovni a tohle je může rozhoupat. Souhlas s tvrzením Martina Wichterleho projevil Petr Karásek. Také Miroslav Singer s uzavřením škol nesouhlasí a podotkl, že vyspělejší země školy zavřené nemají. „To, co se děje se školstvím, je šokující – nestaráme se o to, jak bude vypadat budoucí generace,“ řekl doslova.

II. Blok – Nástroje digitalizace pro zvýšení efektivity


Druhou část konference zahájil Matěj Sulitkaz Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii RCMT ČVUT v Praze. Svoji přednášku nazval Data a digitální nástroje pro zdokonalenou podporu procesů obrábění. Zaznělo v ní například, že koncept inteligentní výroby je naplňován řadou přístupů, jejichž společným jmenovatelem je snaha o lepší plánování a řízení výroby a efektivnější využití strojů. „Rozumět výrobě a umět ji efektivně plánovat a řídit znamená mít k dispozici data, umět tato data zpracovat a uplatnit získanou znalost ve výrobních procesech,“ řekl mimo jiné.


O své praktické zkušenosti s moderními informačními systémy se poté s posluchači podělil Karel Tonner  z TPV group. Jeho přednáška s názvem Tvorba technické dokumentace, od nabídky až po výrobní dokumentaci představila systém TPV2000Plus – moderní, flexibilní a otevřený informační systém nejen pro technickou přípravu výroby, správu dokumentů a další funkce běžné v ERP systémech. Bývá integrován jako plnohodnotná součást vyspělých PLM systémů. Jeho základní myšlenkou je realizovat jakoukoliv činnost, od konstrukčního vývoje výrobku přes konstrukční a technologickou přípravu až po výrobu a plánování.


Na něj navázal Tomáš Duba ze společnosti Siemens. Jeho prezentace na téma Digitální dvojče obráběcího stroje – jeho přínos pro výrobce i uživatele nabídla využití této převratné technologie na příkladu obráběcího stroje, včetně z něj plynoucích výhod z pohledu výrobce i koncového uživatele. Konkrétně řekl: „Začít s digitalizací není nikdy pozdě. A právě covid ukazuje, že přežijí jen ti nejpřipravenější a schopní dívat se do budoucnosti.“ Podle jeho slov při využití digitálního dvojčete lze zkrátit dobu uvedení stroje do provozu až o 25 %, neboť je takto významně zvýšena flexibilita celého procesu.


U virtuálního řečnického pultu jej poté vystřídal Aleš Malý  z firmy Pilz Czech s přednáškou Pilz Data System – Inteligentní řešení pro monitoring a optimalizaci výroby i údržby. Jak řekl, tento systém řeší efektivně monitoring výroby a procesů, ale nejenom to – dokáže růst s požadavky svých uživatelů, je ekonomický pro ruční pracoviště, vhodný pro sledování nových i starých strojů, i pro rozsáhlé technologie. Jde o skutečně komplexní systém, který mimo jiné „vychytávky“ nabízí také augmented reality.


Blok prezentací zakončil Zdeněk Havelka  ze společnosti 33A+ solutions přednáškou A- Brain: algoritmický mozek výrobní linky – cesta k strojovému vědomí.

Podle jeho slov jsou stávající informační technologie založeny na takzvané Von Neumannově architektuře a z hlediska průmyslu jsou schopny plnit pouze podpůrné funkce. Tématem průmyslové výroby 21. století proto bude integrace specifických průmyslových znalostí se schopností inteligentního zpracování a řízení dat autonomními výrobními systémy. K tomu poslouží tzv. nová informatika – na paralelně zpracovaných datech a hlubokém zpětnovazebném strojovém učení založený kyberfyzický výrobní systém.

Panel 2

Konferenci zakončila další velice zajímavá panelová diskuze. Téma otevřel Matěj Sulitka odpovědí na otázku, co je vlastně inteligentní výroba. Zdeněk Havelka pokračoval tvrzením, že vizí budoucnosti je zcela autonomní výroba, která se obejde bez přítomnosti člověka. Podle jeho slov časem mohou být vyvinuty i počítače s DNA. Po něm následoval Tomáš Duba s myšlenkou, že je třeba výrobě opravdu dobře rozumět, a teprve potom ji můžeme úspěšně řídit. Ke slovu se poté vrátil Zdeněk Havelka, který řekl, že podle něj časem nastane ve vývoji softwaru posun k neomorfní architektuře. Následně se řeč stočila k digitálním dvojčatům. Aleš Malý k tomu nadnesl zajímavou úvahu: „Jestliže může digitální dvojče modelovat stroj, proč by nemohlo modelovat například i chování zákazníka?“

Závěrem se pak s účastníky strojírenského fóra rozloučili moderátoři Jiří Holoubek a Roman Dvořák se slovy, že doufají v setkání na dalším Strojírenském fóru v květnu 2021 – snad již prezenčně…

Hana Janišová

Strojírenské forum

Další články

Průmysl 4.0
Inovace
Management a řízení
Vzdělávání a školství
Informační technologie/E-business
Automatizace, regulace

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky

Sledujte nás na sociálních sítích: