Témata
Reklama

S postupujícím časem se každý technik seznamuje s novými možnostmi a příležitostmi, které rozvoj techniky a speciálně technologie přináší. Zejména široká nabídka strojů a nářadí přímo vybízí k uvažování o tom, co všechno by si člověk mohl vyzkoušet, a nebo dlouhodobě používat. Téměř bez výjimky je zdrojem energie elektřina odebíraná ze sítě, takže otázka o způsobu připojení je zřejmá. Této problematiky se týká následující úvaha.

S postupujícím časem se každý technik seznamuje s novými možnostmi a příležitostmi, které rozvoj techniky a speciálně technologie přináší. Zejména široká nabídka strojů a nářadí přímo vybízí k uvažování o tom, co všechno by si člověk mohl vyzkoušet anebo dlouhodobě používat.

Reklama
Reklama
Reklama
Elektrická přípojka, tzv. čápovka

Téměř bez výjimky je zdrojem energie elektřina odebíraná ze sítě, takže otázka o způsobu připojení je zřejmá. Této problematiky se týká následující úvaha.

V poválečné době (tam přibližně sahá moje technická paměť) se k připojení velkých spotřebičů – hlavně v zemědělství – používala třífázová vidlice pro jmenovitý proud 25 A, která ve mně budila hrůzu a úctu svou velikostí a hlavně možnostmi připojených strojů, což byly mlátičky, řezačky, tzv. cirkulárky a podobné. Teprve mnohem později, po maturitě, jsem se dostal do styku s elektrickými přípojkami pro proud 16 A, což byly tzv. čápovky ve čtyř- nebo pětikolíkovém provedení.
Protože jak víme, technický pokrok kolem nás letí kupředu nevídanou rychlostí, jsme v situaci, kdy se čápovky již nevyrábějí a jsou nahrazovány novým typem zásuvek a zástrček.

Současné řešení přípojky třífázového proudu
Současné řešení přípojky třífázového proudu



Vraťme se nyní k názvu článku a pokusme se technický pokrok definovat. Jako technici intuitivně cítíme, co to asi je, ale definice bude velice složitá, protože pozitivum vývoje se týká velkého počtu parametrů s odlišnou váhou a zcela zřejmě je i do značné míry subjektivní. Shody o pokrokovosti zařízení však asi dosáhneme v několika klíčových parametrech, ze kterých můžeme jmenovat dobrou manipulovatelnost, malé materiálové vstupy, spolehlivost funkce a bezpečnost při provozu. Nepochybně nelze stanovit míru pokroku nějakým číslem, ale musíme se opřít o výsledky porovnání – např. mezi starší a novou verzí posuzovaného zařízení.

S těmito myšlenkami jsem porovnal starou a novou verzi pětikolíkové zástrčky pro jmenovitý proud 16 A s následujícími výsledky uvedenými v tabulce.

Subjektivně lze snadno zjistit velice nepohodlnou manipulaci, protože k vysunutí zástrčky ze zásuvky je potřeba vyvinout velkou sílu, zpravidla se zástrčka musí „vyviklávat“, což hmoždinky ve zdi nesou velmi nelibě. Západka zajišťující zástrčku v zasunuté poloze má ostré hrany, které jsou pro ruce nebezpečné při náhlém uvolnění ze zasunutého stavu. K manipulaci je nutné použít obě ruce. Zejména může být nebezpečné zmíněné náhlé a nečekané uvolnění při působení velké síly, protože se nepodaří zastavit ruku na dostatečně krátké dráze.

Závěr je jednoznačný

Nový produkt svojí kvalitou nedosahuje kvality svého předchůdce, a proto z hlediska technického pokroku jde o krok zpět. Pokud se bude dále používat, je potřeba jej konstrukčně upravit tak, aby bylo možné lehké zasouvání či vysouvání nevelkou silou a aretace v pracovní poloze. Současný stav je nevyhovující, resp. nedosahuje technické úrovně staršího provedení.

Doc. Ing. Josef Zicha, CSc.

[email protected]

Reklama
Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Supravodič, to je 8 200 vláken o průměru pět mikrometrů

Poměrně dobře je známo, že Velký hadronový urychlovač v CERNu používá supravodivé magnety a že je bude používat i tokamak ITER. Jak je to však s použitím supravodičů v dalších vědeckých zařízeních? Kdy byl použit supravodič poprvé?

Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit