Témata
Zdroj: ProSpon

Technika pro zdraví: Titanové kosti vracejí naději

Když se standardní medicína dostane na hranici svých možností a sériově vyráběné endoprotézy přestanou stačit, nastupuje inženýrská preciznost. Kladenská společnost ProSpon neprodává jen implantáty; vyvíjí mobilitu a návrat do života tam, kde by jedinou alternativou byla amputace. Jejich individuální náhrady, „tištěné“ z titanového prášku a chráněné vrstvou s tvrdostí diamantu, představují technologický vrchol současné onkoortopedie.

Tento článek je součástí seriálu:
Technika pro zdraví
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Ačkoli to v areálu kladenské společnosti ProSpon nevypadá jako na klinice, přesto se zde denně bojuje o lidské zdraví. Jen místo skalpelů hrají hlavní roli výkonné CAD systémy, simulace metodou konečných prvků a laserové paprsky spékající kovový prášek.

„Naším úkolem je nahradit přírodu tam, kde jí do cesty vstoupila nemoc nebo úraz. A příroda je ten nejnáročnější konstruktér, jakého si umíte představit,“ říká Zdeněk Čejka, ředitel společnosti.

Implantát nahrazující velkou část pánevní lopaty, včetně kyčelní jamky (Zdroj: ProSpon)

Éra implantátů typu CM

Zatímco běžná artróza kyčle se v 95 % případů řeší výběrem z široké škály sériových velikostí, existuje skupina pacientů, pro které v katalogu žádné řešení nenajdete. Jsou to lidé s onkologickým nálezem, rozsáhlými defekty po haváriích nebo vrozenými vadami. Právě pro ně jsou určeny individuální náhrady Custom Made – CM.

„Individuální náhrada přichází ke slovu ve chvíli, kdy pro pacienta na trhu EU neexistuje adekvátní sériový implantát. Typickým příkladem je náhrada části pánve nebo kosti talus v kotníku po devastujícím úrazu. Tady není jiná cesta než implantát na míru,“ vysvětluje Čejka.

Od roku 2000 jich v Kladně vyrobili a implantovali již téměř 5 000, přičemž každá z nich představuje unikátní inženýrské dílo.

Náhrada lopatky, včetně horního konce humeru (pažní kosti) (Zdroj: ProSpon)

Digitální dvojče lidské kosti

Cesta takového produktu začíná digitální formou. Z nemocnice dorazí data z výpočetní tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI) ve formátu DICOM. Pro konstruktéry je klíčové rozlišení – ideálně řezy po maximálně 1 mm.

„Data musíme v softwaru Mimics Innovation Suite od společnosti Materialise převést do virtuálního 3D modelu kostního skeletu pacienta,“ popisuje Zdeněk Čejka.

V systému SolidWorks následně inženýři navrhují samotnou náhradu. Nejde však jen o tvar. Kritickým bodem je biomechanika. U individuálních náhrad dochází k velkým resekcím kosti, což znamená, že zbývající fragmenty jsou vystaveny extrémním ohybovým silám. Proto každý návrh prochází matematickými simulacemi metodou konečných prvků (FEM). Konstruktéři musí mít jistotu, že titanová struktura vydrží desítky let cyklického namáhání při chůzi či jiném pohybu.

„Design často konzultujeme s operatérem nad plastovým modelem z FFF tiskárny. Chirurg si musí implantát ‚osahat‘ a vyzkoušet jeho usazení ještě předtím, než spustíme tisk z titanu,“ vysvětluje Čejka.

Náhrada patní kosti se zachovanými úpony Achillovy šlachy (Zdroj: ProSpon)

Aditivní revoluce

Skutečný zlom pro tento obor znamenal nástup aditivních technologií, konkrétně 3D tisku z kovových prášků. V ProSponu k tomuto účelu slouží tiskárny Concept Laser, které metodou selektivního laserového tavení (SLM) vrstvu po vrstvě spékají jemný prášek titanové slitiny Ti6Al4V ELI.

Tato technologie umožnila konstruktérům realizovat koncept, který byl u klasického třískového obrábění neproveditelný: trabekulární strukturu. Jde o porézní síť, která imituje vnitřní stavbu lidské kosti.

„Pomocí počítačového modelování naprogramujeme póry o přesné velikosti, která odpovídá kostním buňkám. Ty pak do implantátu doslova vrazíme. Odpadají tak dřívější technologie nástřiků, u kterých hrozilo odloučení vrstvy. Implantát se díky tomu stává biologickou součástí těla,“ objasňuje Zdeněk Čejka a dodává: „Tato porézní struktura navíc umožňuje implantát odlehčit nebo naprogramovat jeho tuhost tak, aby se co nejvíce blížila přirozené kosti.“

Reklama
Reklama
Reklama

Dokonale hladký povrch

Ačkoliv je 3D tisk fascinující, v medicíně zatím nedokáže nahradit vše. Výsledný produkt z tiskárny prochází procesem post-processingu.

„Tisk je velmi přesný, ale pro funkční plochy, jako jsou přesné válcové či kuželové plochy nebo jemné závity, musíme stále využívat konvenční CNC obrábění,“ říká Čejka.

Důležitou roli hraje i tepelné zpracování. Po tisku dochází k žíhání pro snížení vnitřního pnutí materiálu, případně k izostatickému lisování za tepla (HIP), které eliminuje zbytkovou mikropórovitost v objemu materiálu. Následuje velké množství ruční práce – broušení a leštění. Povrch, který přichází do styku s měkkými tkáněmi nebo chrupavkou, musí být zrcadlově hladký, aby je nedráždil.

Revizní náhrada pánevní jamky (Zdroj: ProSpon)

Povlak s tvrdostí diamantu

Jedním z nejvýraznějších poznávacích znamení produktů ProSpon je jejich temně černý, zrcadlově lesklý povrch. Nejde o estetiku, ale o high-tech ochranu v podobě vrstvy DLC (diamond-like carbon). Tato vrstva o tloušťce pouhých 2–4 mikrometrů se nanáší technologií magnetronového naprašování (PVD/PACVD).

„V roce 2008, kdy jsme s touto technologií začali, jsme byli zřejmě první v Evropě, kdo ji na implantáty aplikoval,“ vzpomíná Čejka.

Vrstva DLC je extrémně tvrdá, chemicky odolná a má skvělé tribologické vlastnosti (nízké tření). Její hlavní přínos je však v biokompatibilitě – uzavře kovový povrch inertní vrstvičkou uhlíku, která funguje jako neprostupná bariéra. Tím se eliminuje prostup kovových iontů do těla a předchází se alergickým reakcím pacienta na kovy obsažené ve slitinách.

Implantát nahrazující velkou část pánevní lopaty, včetně kyčelní jamky (Zdroj: ProSpon)

Materiál budoucnosti

U biomechanicky extrémně namáhaných spojení, jako jsou onkologické náhrady kolen, sází ProSpon na další technologický unikát – vysoce výkonný termoplastický polymer PEEK (polyetheretherketon) vyztužený uhlíkovými vlákny. Ten nahrazuje dříve standardní polyethylen (UHMWPE).

„PEEK je jeden z mála biokompatibilních materiálů schválených pro dlouhodobou implantaci. V kombinaci s uhlíkovými vlákny zaručuje při nízké hmotnosti obrovskou odolnost vůči tření a mechanickému namáhání. Výrazně tak prodlužuje životnost celého systému a oddaluje nutnost reoperace,“ vysvětluje ředitel Čejka a dodává: „Navíc je tento materiál transparentní pro rentgenové záření a nezpůsobuje komplikace při vyšetření magnetickou rezonancí.“

Implantát nahrazující jednu ze zápěstních kůstek – Lunatum (Zdroj: ProSpon)

Naděje pro ty nejmenší

Možná největší technickou a etickou výzvou jsou implantáty pro dětské pacienty. Pokud dítě zasáhne kostní nádor v oblasti růstové ploténky, hrozí, že po operaci jedna končetina poroste a druhá nikoliv. Dříve se tento handicap řešil opakovanými operacemi, kdy lékař mechanicky klíčem v narkóze implantát prodloužil.

ProSpon vyvinul revoluční neinvazivní růstový segment, za který získal titul Vizionář roku 2024.

„Náš implantát se prodlužuje pomocí externího magnetického pole. Lékař ambulantně aktivuje růstový segment, pacient nemusí pod narkózu, nehrozí mu infekce z otevřené rány a rekonvalescence je okamžitá,“ popisuje Čejka.

Reklama

Špičkové materiály i lidské zkušenosti

Rozsah individuální výroby je neuvěřitelný. Nejmenší implantát, který v Kladně vyrobili, byla zápěstní kůstka Lunatum o hmotnosti pouhých tří gramů. Na opačném konci spektra stojí totální náhrady dlouhých kostí.

„Pro jednu polskou pacientku jsme vyráběli náhradu, která zahrnovala kyčel, celou stehenní kost, koleno, holenní kost i kotník. Váha přesahovala 1,5 kilogramu a šlo o jeden z našich nejkomplexnějších projektů,“ vzpomíná Zdeněk Čejka. „Úspěch těchto produktů na trzích od Španělska po Kolumbii stojí na dvou pilířích: špičkových materiálech a zkušenostech lidí. Vysoká kvalifikace našich konstruktérů je nenahraditelná. Je to proces postupného sbírání zkušeností a spolupráce se špičkami v oboru ortopedie i materiálového výzkumu. Bez toho bychom v globální konkurenci neuspěli.“

Příslib návratu k běžnému životu

Kam se posune obor v příštích 10 letech? ProSpon už nyní, spolu s akademickou sférou – konkrétně ČVUT v Praze, VŠCHT či Akademií věd ČR – pracuje na další generaci inovací. Jednou z nich jsou antibakteriální povlaky a povrchové úpravy pomocí laseru (Laser Shock Peening), které mají minimalizovat riziko pooperačních infekcí – jednoho z největších strašáků moderní chirurgie.

Produkty ProSponu jsou důkazem, že české inženýrství drží krok se světovou špičkou. Každý titanový implantát, který opustí kladenskou dílnu, není jen kusem strojírenského výrobku, ale příslibem návratu k běžnému životu. (Zdroj: ProSpon)

„Pracujeme také na bioresorbovatelných materiálech, které se po čase v těle rozloží a uvolní do okolí antibiotika. Dalším krokem budou implantáty osazené čipy pro online monitoring stavu pacienta,“ predikuje Zdeněk Čejka, přičemž však zůstává nohama na zemi: „I když nás čeká éra pěstování tkání z buněk, ekonomické limity zdravotních systémů budou stále vyžadovat spolehlivá mechanická řešení z kovu a polymerů.“

Produkty ProSponu jsou důkazem, že české inženýrství drží krok se světovou špičkou. Každý titanový implantát, který opustí kladenskou dílnu, není jen kusem strojírenského výrobku, ale příslibem návratu k běžnému životu.

Vydání #1,2
Kód článku: 260125
Datum: 04. 02. 2026
Rubrika: Servis / Strojírenství & Zdravotnictví
Firma
ProSpon

Česká firma, založená v r.1992 si za dobu své existence vydobyla unikátní pozici na českém trhu. Zabývá se vývojem, výrobou i distribucí ortopedických a traumatologických implantátů, nástrojů i dalších zdravotnických prostředků jako jsou zevní fixatéry, kloubní náhrady, implantáty a nástroje pro plastiky zkřížených vazů, individuální onkologické náhrady všech lidských kloubů i částí kostí a dalších výrobků určených pro zdravotnictví. Vyrábí kompletní portfolio kloubních náhrad od kyčelních, kolenních, ramenních až po náhrady malých kloubů
Je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 13 485 a samozřejmě i CE certifikaci pro výrobu implantátů třídy III a IIb.
Firma disponuje výrobním zařízením, jako jsou špičkové CNC stroje – soustružnická i frézovací centra, elektroerozivní stroje, tak i běžné konvenční obráběcí stroje. Používá také unikátní technologii laserové 3D tiskárny pro titanové slitiny, takže nabízí i individuální implantáty vyrobené touto velmi moderní a rychlou technologií. Firma se dostala do podvědomí ortopedické veřejnosti, a to jak v Čechách, tak i ve světě. Vyrábí z 50 % pro český trh a z 50 % svoje výrobky exportuje do zemí EU i celého světa.
Společnost ProSpon se dlouhodobě věnuje výzkumu a vývoji a vynakládá na něj značné množství finančních prostředků, poněvadž trh se zdravotnickými prostředky je v Evropě velmi náročný. K posílení konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu navázala společnost spolupráci se špičkovými výzkumnými pracovišti. Nejvýznamnějšími z nich jsou ČVUT Praha, VŠCHT Praha, VUT Brno, AV ČR, 1. a 2.LF UK Praha, UP Olomouc, FN Ostrava a VŠB Ostrava, které jsou zárukou vysoké erudice a zkušeností v oborech, které jsou pro vývoj kvalitních implantátů potřebné, resp. nutné.

Číst dál
Související články
Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Související články
Aplikovaný vývoj a výzkum 3D technologií

CARDAM (Centre of Applied Research and Development for Additive Manufacturing) je unikátní výzkumně-vývojové pracoviště, které se zaměřuje na realizaci nových technicky a technologicky vyspělých řešení a produktů při využití aditivní výroby kovů. Poskytuje služby aplikovaného výzkumu a vývoje, kompletní inženýrské řešení pro tvorbu nových aplikací a výrobních procesů, pomáhá společnostem vytvořit potřebné vědomosti, znalosti a know-how v nové oblasti aditivního designu a výroby. Aditivní design a výroba patří mezi nejdůležitější technologické směry, celosvětově rozvíjené v rámci „Průmyslové revoluce 4.0“.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Technologie roku 2018

Další z řady odborných seminářů společnosti Misan v jejím sídle v Lysé nad Labem s názvem Technologie roku 2018 se uskutečnil v únoru ve spolupráci se společností Tungaloy. Hlavními tématy byly automatizace výrobních procesů, monitorování a propojování výrobních strojů a systémů a představení nových výrobních zařízení, nástrojů a technologií, které pak byly následně předvedeny v praktické části semináře při ukázkách obrábění. Bonusem na semináři byla přítomnost chairmana a CEO Okuma Europe a Okuma America Corporation Takeshiho Yamamota a senior manažera z oddělení obchodu Okuma Europe Ralfa Baumanna, kteří poskytli MM Průmyslovému spektru exkluzivní rozhovor.

Desatero pro export - Marketingový průzkum poprvé

V dnešním díle našeho exportního seriálu se budeme věnovat marketingovému průzkumu. Ten je základním nástrojem pro posuzování jednotlivých vývozních teritorií a sestavování individuálních exportních plánů. Cílem je vytvořit profily potenciálních trhů, které zahrnou jejich charakteristiky, očekávání a preference. Na základě těchto profilů chceme sestavit klasifikaci atraktivity trhů podle předem určených kritérií. Dalšími cíli jsou analýza konkurence na vybraných trzích, identifikace hrozeb a příležitostí a určení právního rámce a systému autorského práva.

Cyklické zkoušky pro reálnější simulace

Životnost, trvanlivost, odolnost, ale i třeba degradace jsou důležitými pojmy, pokud se bavíme o životním cyklu jakékoliv součásti. Kupující nebo odběratel požaduje záruky, že právě obdržený díl, zařízení či konstrukce bude fungovat předem stanovenou dobu, navíc je-li ve hře také otázka bezpečnosti. Udělení certifikace či určení doby trvanlivosti často předcházejí různé zkoušky. Důležitou skupinou z nich jsou urychlené korozní zkoušky. Nejen jimi se v úzké spolupráci s průmyslem zabývají ve vědecko-technickém parku v Kralupech nad Vltavou.

Novinky ze světa 3D tisku

V uplynulém měsíci se v české kotlině seběhlo několik akcí, jejichž společným jmenovatelem byl průmyslový 3D tisk. Představeny byly nové produkční 3D tiskárny, profesionální tiskové materiály a zapomenout nesmíme ani na největší z těchto akcí, výstavu a konferenci 3dexpo.

Téma: technologie pro výrobu forem

Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.

Vliv složek ochranných atmosfér na WAAM

Svařování v současné době není už pouze technologií ke spojování materiálů. S rozvojem aditivní výroby strojních součástí lze tento proces využít také pro výrobu komplexních
a geometricky složitých součástí. Technologie WAAM využívá svařování pro vrstvení jednotlivých svarových housenek do tvaru vyráběné strojní součásti a je charakterizována mnoha proměnnými – mimo jiné i účinky ochranné atmosféry. Cílem příspěvku je zhodnotit vliv jednotlivých složek ochranných atmosfér používaných pro MAG svařování.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Ultra lehké komponenty vyráběné 3D tiskem

V posledních letech se do širšího povědomí dostávají aditivní technologie, neboli 3D tisk, kde je součást tvořena přidáváním materiálu nikoliv jeho odebíráním, jako je tomu u klasického obrábění. Jejich využití je zkoumáno napříč nejrůznějšími obory od strojírenství přes architekturu až po medicínu a módu. Pokud se omezíme na 3D tisk kovů, zjistíme, že aditivní technologie jsou brány jako prostředek pro výrobu tvarově složitých a občas konvenčními způsoby zcela nevyrobitelných dílů. Jsou brány jako jakási ideální výrobní technologie pro výrobu čehokoliv. V posledních letech se navíc stále více skloňuje spojení aditivní technologie a topologické optimalizace, což je způsob návrhu tvaru dílu na základě matematické optimalizace. Jak lze tušit, navržený tvar je značně složitý a často bývá označován jako organický. Takové díly jsou údajně vhodné pro 3D tisk, ale není tomu tak. Ve většině případů je realita daleko prozaičtější. Použití aditivní technologie je pouze jediná možnost, jak takový díl vyrobit.

Aditivní výroba unikátních řezných nástrojů

Aditivní technologie jsou jedním z nosných pilířů Průmyslu 4.0. Od roku 2014, kdy v ČR 3D tisk kovů odstartoval „ve velkém“, byla o této problematice napsána celá řada publikací, díky nimž je tato technologie považována za poměrně známou. Jedním z průkopníků 3D tisku v ČR je firma Innomia, která přinášela informace o technologii DMLS do povědomí českého průmyslu již několik let před tímto zmiňovaných boomem.

Automatizace lidem práci nebere

Automatizaci se ve firmě Kovosvit MAS věnují od roku 2013. Z původního projektu vznikla samostatná divize MAS Automation a na letošní rok má plánované téměř dvojnásobné tržby oproti roku 2017. V porovnání s plánovaným obratem celého Kovosvitu jsou tržby divize zatím nevýznamné, ale průměrný růst divize o dvě třetiny ročně dokládá, že automatizace má v podniku ze Sezimova Ústí zelenou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit