Témata
Zdroj: Carebot

Technika pro zdraví: Neomylný a neúnavný partner lékaře

Milimetry a vteřiny. To jsou veličiny, které v medicíně často rozhodují o životě, či smrti. A zatímco lidské oko se po stovce vyhodnocených rentgenových snímků nevyhnutelně unaví, umělá inteligence zůstává stále stejně rychlá a bezchybná. Český startup Carebot vnesl do tuzemských i evropských nemocnic technologii, která neaspiruje na nahrazení lékaře, ale na roli jeho neomylného a neúnavného partnera.

Tento článek je součástí seriálu:
Technika pro zdraví
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Příběh společnosti Carebot je ukázkou toho, jak krizová situace dokáže akcelerovat technologický pokrok. Píše se jaro roku 2021 a české zdravotnictví čelí extrémnímu náporu pandemie covidu-19. Daniel Kvak, spoluzakladatel firmy a dnešní technický ředitel (CTO), a jeho manželka Karolína tehdy přemýšleli, jak smysluplně využít své dosavadní zkušenosti s umělou inteligencí v medicínském prostředí. Potřeba byla zřejmá: ulevit přetíženým rentgenovým pracovištím, kde se snímky hromadily rychleji, než je lékaři stíhali popisovat. Během jediného večera vznikl první prototyp modelu, který dokázal z rentgenového snímku plic s vysokou přesností rozpoznat covidovou infekci.

Zavádění umělé inteligence do konzervativního prostředí medicíny není však jen otázkou technickou, ale především psychologickou. (Zdroj: Carebot)

Když Daniel svůj výsledek sdílel na sociálních sítích, reakce byla okamžitá. Ozvaly se desítky lékařů, kteří v technologii neviděli jen zajímavý experiment, ale nutnost pro každodenní klinickou praxi. K týmu se záhy přidal Matěj Misař, dnes CEO firmy, a společně založili Carebot s vizí vytvořit chytrou oporu pro lékaře.

„Myšlenka využití umělé inteligence ve zdravotnictví u nás vznikla na jaře roku 2021 v Česku, v době vrcholící pandemie covidu. Původně šlo pouze o detekci covidu na RTG snímcích plic, ale velmi rychle se ukázalo, že potenciál umělé inteligence je mnohem širší. Už v roce 2022 jsme ve spolupráci s lékaři rozšířili model tak, aby rozpoznával nejen covid, ale několik různých plicních nálezů od pneumotoraxu po atelektázu,“ vzpomíná Daniel Kvak.

Dnes je Carebot úspěšnou technologickou firmou s mezinárodním přesahem, jejíž portfolio pokrývá nejdůležitější modality radiologické diagnostiky.

Budoucnost radiologie vidí zakladatelé Carebotu, Matěj Misař a Daniel Kvak, v naprosté integraci umělé inteligence do běžného standardu péče. (Zdroj: Carebot)

„Jsme firma, která pomáhá lékařům číst lékařské snímky pomocí umělé inteligence. Začínali jsme u rentgenů plic, dnes naše AI pomáhá napříč radiologií, od RTG přes CT až po mamografii. Klíčovým produktem je Carebot AI CXR, který funguje jako ‚druhé oči‘ lékaře při hodnocení snímků plic a pomáhá včas zachytit závažná onemocnění, včetně podezření na rakovinu plic. Vedle toho nabízíme Carebot AI Bones pro hodnocení zlomenin a kostního věku, a také řešení pro čtení mamografických snímků a analýzu CT vyšetření plic a mozku. Díky tomu dnes pokrýváme nejdůležitější oblasti radiologické diagnostiky,“ vysvětluje Matěj Misař.

Zásadním milníkem v životě firmy byl rok 2024, kdy se podařilo získat evropskou certifikaci MDR. Toto cenné „razítko“ kvality a bezpečnosti oficiálně otevřelo Carebotu cestu do nemocnic po celé Evropské unii. Rok 2025 pak přinesl platformu Horizon by Carebot, která integruje všechny zmíněné nástroje do jednoho celku, čímž nemocnicím umožňuje zavádět umělou inteligenci systematicky napříč odděleními.

Reklama
Reklama
Reklama

Nadšení versus obavy

Zavádění umělé inteligence do konzervativního prostředí medicíny není však jen otázkou technickou, ale především psychologickou. Lékaři se přirozeně ptají, zda je stroj nakonec nenahradí a kdo ponese právní důsledky v případě chyby.

„V praxi se setkáváme s nadšením i s obavami,“ říká Daniel Kvak. „Nadšení přichází tam, kde lékaři vidí reálný přínos v každodenní práci: AI jim šetří čas, pomáhá zvládat velké množství vyšetření a snižuje riziko přehlédnutí důležitých nálezů. Na druhé straně jsou obavy, které jsou naprosto pochopitelné. Nejčastěji se týkají odpovědnosti, pocitu ‚black boxu‘ – tedy že není jasné, jak přesně systém k závěru dospěl – a také ochrany citlivých dat. Je dobře, že se tyto otázky otevírají, protože bez otevřené debaty se důvěra budovat nedá.“

Důvěra zdravotnického personálu se podle jeho slov nebuduje na marketingových prezentacích, ale v každodenní klinické praxi. Přijetí technologie často probíhá „zdola“, kdy lékaři vidí, že systém v běžném provozu upozorní na drobný nález, který by unavené oko po 12hodinové směně mohlo minout. Právě proto Carebot staví důvěru na principu, že AI nikdy nerozhoduje sama, pouze upozorňuje.

Při diskuzích o umělé inteligenci v medicíně je naprosto zásadní otázka právní odpovědnosti. (Zdroj: Carebot)

„Carebot funguje jako ‚druhé oči‘ lékaře, které zvýrazní podezřelá místa na snímku, ale konečné rozhodnutí o diagnóze i dalším postupu je vždy na lékaři. Velkou roli hraje také transparentnost výstupů. Systém nevrací jen ‚ano/ne‘, ale přímo na snímku ukazuje, kde vidí problém, a doplňuje to srozumitelným textovým výstupem. Lékař tak přesně ví, na co se má dívat, a nemusí slepě věřit ‚nějaké krabičce‘,“ vysvětluje Daniel.

Dalším pilířem je reálná práce se zpětnou vazbou. Vývojáři aktivně spolupracují s pracovišti, kde je Carebot v provozu, formou pravidelných školení a workshopů.

„Zpětnou vazbu od lékařů bereme jako klíčový zdroj pro další vývoj,“ potvrzuje Daniel Kvak. „Velmi důležitá je pro nás i dlouhodobá spolupráce s vybranými nemocnicemi v rámci pilotních provozů. Tam lékaři systematicky zaznamenávají případy, kdy se výstup AI liší od jejich závěru – například falešně pozitivní nebo falešně negativní nálezy. Tyto případy pak využíváme pro další trénink modelů a ladění chování systému. Díky tomu se software postupně zlepšuje v reálných klinických podmínkách, nejen v laboratorním prostředí.“

Klíčovým produktem je Carebot AI CXR, který funguje jako ‚druhé oči‘ lékaře při hodnocení snímků plic a pomáhá včas zachytit závažná onemocnění. Firma též nabízí Carebot AI Bones pro hodnocení zlomenin a kostního věku. (Zdroj: Carebot)

Princip: jednoduchost nasazení

Jednou z největších bariér pro zavádění nových technologií v nemocnicích bývá složitost jejich nasazení. Carebot je však navržen tak, aby se plynule napojil na stávající nemocniční informační systémy a archivy snímků PACS.

„Princip nasazení do nemocničního provozu je ve skutečnosti velmi jednoduchý. Carebot se napojí na nemocniční systémy, kde se ukládají rentgenové, CT i mamografické snímky. Jakmile se objeví nový snímek, umělá inteligence ho automaticky analyzuje. Byla natrénována na obrovském množství anonymizovaných dat, díky čemuž dokáže rozpoznat podezřelé odchylky. Pokud něco zaznamená, zvýrazní to lékaři, který následně snímek vyhodnocuje a rozhoduje o dalších krocích,“ objasňuje Daniel.

Tento proces nijak nenarušuje zaběhnutý workflow a nemocnice může systém začít plnohodnotně využívat ve velmi krátkém čase.

Reklama

Přestože technologie postupuje mílovými kroky, legislativní prostředí v Evropě představuje pro inovátory značnou výzvu. Matěj Misař upozorňuje, že přechod na novou regulaci MDR výrazně zatěžuje notifikované osoby, což vede k prodlužování čekacích dob na certifikaci nových produktů.

„Regulace je nutná, protože chrání pacienty a zajišťuje bezpečnost zdravotnických prostředků. Zároveň jsme se ale v Evropě dostali do rizikové spirály přeregulovanosti, která zpomaluje inovace způsobem, jenž může mít reálné dopady na pacienty i konkurenceschopnost trhu. Za poslední roky jsem osobně navštívil zhruba 500 nemocnic a opakovaně slyším, že je Evropa v tomto ohledu ‚inovační pouští‘ ve srovnání s některými mimoevropskými regiony. Pokud dnes dokončím vývoj řešení, které pomáhá zachytit rané známky rakoviny plic na snímku, a teprve poté vstoupím do certifikačního procesu, reálně se na trh dostane přibližně za dva roky, v horším scénáři za tři roky,“ dodává Matěj.

Navzdory těmto překážkám se Carebotu podařilo vybudovat pozici, která mu umožňuje konkurovat velkým globálním hráčům.

„Naše konkurenční výhoda nestojí jen na samotné technologii, ale hlavně na kombinaci několika věcí, které se v medicíně špatně dohánějí,“ vysvětluje Matěj Misař. „První je dlouhodobé klinické nasazení v reálném provozu. Carebot není pilotní projekt nebo laboratorní experiment, funguje denně ve stovkách nemocnic v Evropě i mimo ni. Druhou výhodou je šíře a ucelenost portfolia. Neřešíme jeden úzký problém, ale nabízíme platformu pokrývající více modalit a klinických oblastí. Třetí silnou stránkou je rychlost a flexibilita evropského týmu, který rozumí místnímu zdravotnictví a regulacím. A konečně, velkou roli hraje důvěra odborné komunity. Přijetí Carebotu se nešíří marketingem shora, ale zkušeností mezi lékaři.“

Tým společnosti Carebot. (Zdroj: Carebot)

Právní odpovědnost v digitální éře

Při diskuzích o umělé inteligenci v medicíně je naprosto zásadní otázka právní odpovědnosti.

„V praxi záleží na zamýšleném použití konkrétního prostředku a na tom, do jaké třídy je certifikován. Většina dnešních AI řešení v klinickém provozu funguje jako podpůrný, doporučující systém, tedy upozorňuje na potenciální nálezy a pomáhá s prioritizací, ale sama ‚nedělá‘ finální diagnózu. Rozhodnutí je, a podle mého názoru má vždy být, na lékaři. My to tak také navrhujeme a komunikujeme: jasně definovaný účel použití, transparentní výstupy, školení uživatelů a nastavení workflow tak, aby AI byla druhým párem očí, ne náhradou klinického úsudku,“ říká Matěj Misař.

Podobně nekompromisní je přístup k ochraně citlivých pacientských dat.

Matěj Misař vysvětluje: „Tím, že jsme patřili mezi první, kdo AI v nemocnicích v Česku i ve střední Evropě zaváděl, jsme si velmi brzy prošli všemi praktickými bezpečnostními požadavky a zároveň jsme tento ‚learning‘ sdíleli s řadou nemocnic, které se to učily společně s námi. Bezpečnost a práce s daty jsou u nás postavené na principech minimálního přístupu, kontrolované anonymizace a jasných pravidel zpracování. Napojení na nemocniční systémy řešíme tak, aby bylo bezpečné a auditovatelné, protože se připojujeme do prostředí univerzitních, krajských i městských nemocnic, kde jsou nároky na zabezpečení extrémně vysoké.“

Budoucnost radiologie vidí zakladatelé Carebotu v naprosté integraci umělé inteligence do běžného standardu péče. Podle nich nejde o to, aby AI byla senzací, ale aby byla stejně samozřejmá jako moderní CT přístroj nebo digitální archivace snímků. Hlavním přínosem umělé inteligence je její rychlost, konzistence a schopnost pracovat s obrovským množstvím dat, což v důsledku umožňuje zdravotnickému personálu věnovat více drahocenného času samotným pacientům.


Technika pro zdraví: Titanové kosti vracejí naději

Když se standardní medicína dostane na hranici svých možností a sériově vyráběné endoprotézy přestanou stačit, nastupuje inženýrská preciznost. Kladenská společnost ProSpon neprodává jen implantáty; vyvíjí mobilitu a návrat do života tam, kde by jedinou alternativou byla amputace. Jejich individuální náhrady, „tištěné“ z titanového prášku a chráněné vrstvou s tvrdostí diamantu, představují technologický vrchol současné onkoortopedie.

Související články
AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Související články
Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit