Po privatizaci v roce 1994 pokračovala akciová společnost v restrukturalizaci a rozšiřování výrobního programu bývalého státního podniku Elitex. Navázala zejména na unikátní technologii bezvřetenového předení a vykročila společně se švýcarským koncernem Rieter k diverzifikaci do dalších oblastí, zejména do automobilového průmyslu. V současné době se koncern Rieter CZ skládá ze čtyř výrobních závodů. V závodě Rotor v Ústí nad Orlicí se vyrábí textilní stroje, v žamberském závodě Komponenty mají své sídlo převodovky a plechová výroba, Nástrojárna v Hnátnici produkuje formy pro plastové a hliníkové díly a v závodě Automotive Choceň se vyrábí tepelná a zvuková izolace pro motorová vozidla.
Strojírenské komponenty jsou stěžejním bodem výrobního programu závodu v Žamberku. Že je zde výrobní technologie na vysoké úrovni, o tom jsme se měli možnost přesvědčit na vlastní oči při naší nedávné návštěvě. Naším průvodcem byl ředitel tohoto závodu Ing. Jiří Appeltauer, kterého jsme při této příležitosti požádali o rozhovor.
MM:
České textilní strojírenství má velkou tradici, a to zejména na Ústecko-Orlicku. Jaké dějiny byly psány konkrétně v textilce v Žamberku?
Ing. Appeltauer: Historie závodu Žamberk sahá do počátku minulého století. V roce 1908 postavil Jindřich Žid v Žamberku malou tkalcovnu. Ta se postupem času rozšiřovala. Po první světové válce měla až 250 zaměstnanců a vyráběla hlavně bavlněné tkaniny, převážně na vývoz do zahraničí. Novodobá historie našeho závodu se začala psát v roce 1968. Závod byl převeden pod národní podnik Kovostav Ústí nad Orlicí a textilní výroba byla nahrazena strojírenskou. Z textiláků se stali strojaři. Pod novým názvem byla zahájena výroba kadeřicích strojů, které vyžadovaly nové technologie zpracování vlákna. Při další organizační změně v roce 1976 byl závod začleněn do koncernového podniku Elitex Ústí nad Orlicí. Byla postavena nová výrobní hala a došlo ke změně výrobního programu. Kadeřicí stroje postupně nahrazovala výroba automatizačních prvků k bezvřetenovým dopřádacím strojům typu BD. Po roce 1986 závod vyráběl celé obslužné automaty a složité komponenty pro automatizované stroje typu BDA 10. V té době v závodě pracovalo více než 400 zaměstnanců. Bylo modernizováno strojové vybavení. Konvenční obráběcí stroje byly nahrazeny moderními, číslicově řízenými stroji.
Po roce 1990, vlivem rozpadu především východních trhů, byl závod organizačně i personálně zeštíhlen. V roce 1994 byl privatizován mezinárodním koncernem Rieter se sídlem ve švýcarském Winterthuru a dostal název Rieter Elitex, a. s., závod Žamberk. Došlo k velkým organizačním změnám v řízení firmy, mnoho zaměstnanců prošlo rekvalifikací, byla zavedena týmová práce. Výsledkem těchto změn byl nárůst obratu, dosahování vysoké kvality a produktivity práce. Díky těmto úspěchům rozhodlo vedení koncernu o přičlenění business unit (BU) "Interní dodavatelé" Ústí nad Orlicí k našemu závodu. Tato fúze byla realizována v roce 1999 a znamenala rozšíření technologických možností výroby a zlepšení služeb zákazníkům.
MM:
V současné době kulminují problémy textilního průmyslu nejen v Evropě, ale v celém světě, trhy zaplavují levné textilie a textilní stroje z východní Asie. Jakým způsobem a jak úspěšně se s tímto faktem vypořádáváte, a to zejména z hlediska produkce?
Ing. Appeltauer: Po privatizaci našeho závodu si management stanovil dlouhodobou strategii, která se postupně naplňuje: od komponentů k sestavám, od sestav ke strojům. Tak jako každý jiný privatizovaný podnik i my jsme si museli svoji autoritu na náročném průmyslovém trhu vydobýt. A tak i zde byla zahájena výroba jednoduchých dílů, jako jsou čepy, hřídele, řemenice, příruby, konzoly, desky apod. z materiálu zákazníka s běžnou přesností IT 7. A jak postupně stoupala důvěra našich převážně zahraničních zákazníků, docházelo k převodu modelových zařízení do Čech a zakázky získávaly i slévárny, hutě, dodavatelé normalizovaných a typizovaných součástí. V dnešní době již tyto díly převážně vyrábíme v kooperaci v nízkonákladových tuzemských firmách.
Hlavním bodem výrobního programu našeho závodu je dnes konstrukce a výroba převodovek do textilních strojů s vysokou spolehlivostí a životností. Jen pro srovnání - převodovky v textilních strojích musí spolehlivě pracovat cca 100krát déle než v běžných automobilech. Textilní stroje musí pracovat 15 let v nepřetržitých provozech.
Dále se zabýváme výrobou přesných rotačních a nerotačních dílů třískovým obráběním, výrobou elektroskříní - a to jak jejich vlastní plechovou výrobou, tak i elektromontáží. Dalšími komoditami jsou stroje na navíjení bavlněného pramene, stroje na navíjení chemického vlákna rychlostí 3000 m.min-1, kompletní skříně pohonu pro textilní stroje pro chemická vlákna či návrh a výroba řemenů HABASIT pro pohonné a dopravníkové mechanismy, používané v textilních strojích. V neposlední řadě se jedná o roboty pro automatické čištění, zapřádání vlákna a smekání dutinek pro bezvřetenové dopřádací stroje - vrchol strojírenské výroby, kde se integrují všechny dovednosti naší firmy, tj. obrábění, výroba plechových dílů, montáž, elektromontáž, testování a záběh. Zařízení se skládá z obráběných i plechových dílů, pneumatických i elektronických prvků, jejichž celkový počet se blíží k 2500 kusů. Vše je řízené počítačem se zaručenou spolehlivostí minimálně 99,7 %.
MM:
Vysoce kvalitní výrobky musí být vyráběny na stejně vysoce kvalitním strojním parku. Jaký je přínos NC technologie pro rozvoj závodu?
Ing. Appeltauer: NC technika je základem kvality, produktivity a flexibility a dnes již představuje jedinou možnost efektivní výroby v reálném čase. Náš závod se dominantně koncentruje na malosériovou výrobu pro textilní strojírenství a jemu příbuzné obory. Dnes již nejde jenom o kvalitu chápanou jako dosažené technické parametry. Kvalitou dnes rozumíme celou řadu očekávaných parametrů, mezi které patří mimo jiné i cena, rychlost dodávek, pružná reakce na změny požadované zákazníkem i změny plynoucí z rychleji prováděných inovací výrobků atd. V minulosti firmy vytvářely obrovské sklady, aby mohly rychle dodávat. Dnes, kdy zákazník často mění požadavky, jsou skladové zásoby přítěží a často nepotřebné. Proto je nezbytně nutné investovat do přesné, flexibilní výroby tak, aby zákazník dostal včas to, co požaduje zase jeho zákazník.
A tak plechové díly jsou vyřezávány laserovou technologií, ohýbány na CNC ohraňovacích lisech, nástřik je prováděn moderní práškovou technologií.
Jednotlivé rotační díly kompletně obrábíme na víceosých soustružnických centrech. Nerotační díly pak obrábí horizontální obráběcí centra ve stavebnicových přípravcích a speciální nástroje a přípravky si sami vyrábíme na čtyřosých strojích.
Samozřejmě kontrola kvality probíhá taktéž na souřadnicovém stroji s protokolem o kvalitě (dle přání zákazníka i 100%). Nesmíme zapomenout ani na podporu konstruování a programování pomocí CAD/CAM systémů, tak aby "digitální" cesta byla uzavřena. Všechny nové zakázky jsme získali i díky zvládnutí nejmodernějších technologií a řízení výrobního procesu pomocí řídicích počítačů.
MM:
Určitě s námi souhlasíte, že technologicko-organizační opatření jsou zdrojem růstu efektivnosti.
Ing. Appeltauer: Samozřejmě že nelze nakoupit jenom nové technologie a pak očekávat příliv nových zákazníků. Dnes má tuto možnost každý - pokud vlastní dostatek kapitálu. Všichni se pohybujeme v konkurenčním prostředí. Je pravda, že na univerzálních CNC strojích se dá obecně obrábět cokoliv. Ale jde to vždy efektivně a rychle? To je totéž, jako bychom si mysleli, že vrcholový sportovec je zároveň vynikající ve všech sportech. Proto dnes všechny výrobky vznikají v tzv. technologických nebo zákaznických týmech a ty se specializují na rychlou a kvalitní výrobu. Mají k dispozici veškeré vybavení sloužící k výrobě určitého spektra výrobků a mají dokonale zvládnutou optimální technologii. Doba, kdy se díly soustružily v soustružnách, frézovaly ve frézovnách a brousily v brusírnách jsou již pryč. Např. průběžná doba výroby 20- až 50kusové série hřídelí s původní organizací byla jeden týden, dnes je to jen jeden den.
MM:
Jaké nároky kladete na přesnost výroby, kvalifikaci lidí a jejich aktivitu?
Ing. Appeltauer: Každá firma stojí a padá na kvalifikovaných a motivovaných spolupracovnících. Naše firma investuje ve srovnání s ostatními firmami v oboru obrovské prostředky a čas na trvalé vzdělávání. Naší vizí je projekt ORLICE, který byl vypracován spolupracovníky našeho závodu a zahrnuje všechny dominantní aspekty moderní firmy.
Pro všechny projekty vznikají speciální, mnohdy pak trvalé týmy, které jsou odměňovány na základě dosažených výkonů a kvality. Tyto týmy iniciativně a trvale vlastní výrobní proces zdokonalují. Samozřejmě vše v souladu se standardy ISO 9001:2000.
Vzdělávání probíhá řízeným způsobem. Využíváme jak externích, tak interních lektorů, stáží v zahraničí, školení u dodavatelů obráběcích strojů. V rámci předávání know-how probíhá trénink přímo na pracovištích mezi montéry a ti následně zaškolují další. Výborná spolupráce je i s odbornými učilišti, středními školami a univerzitami, odkud získáváme mladé talenty pro tento náročný obor.
MM:
Firma je zdravá a perspektivní tehdy, pokud tzv. neusne na vavřínech. Jaký rozvoj tedy připravujete pro nejbližší období?
Ing. Appeltauer: V loňském roce jsme intenzivně investovali do třískového obrábění zejména rotačních součástí. Bylo to z toho důvodu, že textilní stroje mají v průměru 60 % dílů rotačních a my jsme byli nuceni vyřešit hlavně rychlost výroby a vyrábět technologicky náročný sortiment, na který už stará technologie nestačila. Letos hodláme investovat do racionalizace montáží tak, abychom naplnili svoji strategii v oblasti výroby integrovaných celků, a to jak v rámci koncernu, tak i pro třetí zákazníky. V nadcházejících letech chceme investovat do přesnějších a výkonnějších strojů pro třískové obrábění a tak se připravit pro nové perspektivní generace textilních strojů. Podmínky pro to máme. Naším cílem je spokojený zákazník, a ten od nás požaduje rychlost a kvalitu za přijatelnou cenu.
Za rozhovor poděkovali Karel Svoboda a Roman Dvořák