Témata
Reklama

Technologicko-organizační opatření jsou zdrojem růstu efektivnosti

15. 06. 2005

Současná podoba akciové společnosti Rieter CZ vznikala na kořenech tradiční textilní a strojírenské výroby na Ústecku od roku 1896. Největší rozmach přinesla firmě výroba bezvřetenových dopřádacích strojů BD 200, které byly v jejím výrobním programu 25 let.

Po privatizaci v roce 1994 pokračovala akciová společnost v restrukturalizaci a rozšiřování výrobního programu bývalého státního podniku Elitex. Navázala zejména na unikátní technologii bezvřetenového předení a vykročila společně se švýcarským koncernem Rieter k diverzifikaci do dalších oblastí, zejména do automobilového průmyslu. V současné době se koncern Rieter CZ skládá ze čtyř výrobních závodů. V závodě Rotor v Ústí nad Orlicí se vyrábí textilní stroje, v žamberském závodě Komponenty mají své sídlo převodovky a plechová výroba, Nástrojárna v Hnátnici produkuje formy pro plastové a hliníkové díly a v závodě Automotive Choceň se vyrábí tepelná a zvuková izolace pro motorová vozidla.
Strojírenské komponenty jsou stěžejním bodem výrobního programu závodu v Žamberku. Že je zde výrobní technologie na vysoké úrovni, o tom jsme se měli možnost přesvědčit na vlastní oči při naší nedávné návštěvě. Naším průvodcem byl ředitel tohoto závodu Ing. Jiří Appeltauer, kterého jsme při této příležitosti požádali o rozhovor.

MM:

České textilní strojírenství má velkou tradici, a to zejména na Ústecko-Orlicku. Jaké dějiny byly psány konkrétně v textilce v Žamberku?
Ing. Appeltauer: Historie závodu Žamberk sahá do počátku minulého století. V roce 1908 postavil Jindřich Žid v Žamberku malou tkalcovnu. Ta se postupem času rozšiřovala. Po první světové válce měla až 250 zaměstnanců a vyráběla hlavně bavlněné tkaniny, převážně na vývoz do zahraničí. Novodobá historie našeho závodu se začala psát v roce 1968. Závod byl převeden pod národní podnik Kovostav Ústí nad Orlicí a textilní výroba byla nahrazena strojírenskou. Z textiláků se stali strojaři. Pod novým názvem byla zahájena výroba kadeřicích strojů, které vyžadovaly nové technologie zpracování vlákna. Při další organizační změně v roce 1976 byl závod začleněn do koncernového podniku Elitex Ústí nad Orlicí. Byla postavena nová výrobní hala a došlo ke změně výrobního programu. Kadeřicí stroje postupně nahrazovala výroba automatizačních prvků k bezvřetenovým dopřádacím strojům typu BD. Po roce 1986 závod vyráběl celé obslužné automaty a složité komponenty pro automatizované stroje typu BDA 10. V té době v závodě pracovalo více než 400 zaměstnanců. Bylo modernizováno strojové vybavení. Konvenční obráběcí stroje byly nahrazeny moderními, číslicově řízenými stroji.
Po roce 1990, vlivem rozpadu především východních trhů, byl závod organizačně i personálně zeštíhlen. V roce 1994 byl privatizován mezinárodním koncernem Rieter se sídlem ve švýcarském Winterthuru a dostal název Rieter Elitex, a. s., závod Žamberk. Došlo k velkým organizačním změnám v řízení firmy, mnoho zaměstnanců prošlo rekvalifikací, byla zavedena týmová práce. Výsledkem těchto změn byl nárůst obratu, dosahování vysoké kvality a produktivity práce. Díky těmto úspěchům rozhodlo vedení koncernu o přičlenění business unit (BU) "Interní dodavatelé" Ústí nad Orlicí k našemu závodu. Tato fúze byla realizována v roce 1999 a znamenala rozšíření technologických možností výroby a zlepšení služeb zákazníkům.

MM:

V současné době kulminují problémy textilního průmyslu nejen v Evropě, ale v celém světě, trhy zaplavují levné textilie a textilní stroje z východní Asie. Jakým způsobem a jak úspěšně se s tímto faktem vypořádáváte, a to zejména z hlediska produkce?
Ing. Appeltauer: Po privatizaci našeho závodu si management stanovil dlouhodobou strategii, která se postupně naplňuje: od komponentů k sestavám, od sestav ke strojům. Tak jako každý jiný privatizovaný podnik i my jsme si museli svoji autoritu na náročném průmyslovém trhu vydobýt. A tak i zde byla zahájena výroba jednoduchých dílů, jako jsou čepy, hřídele, řemenice, příruby, konzoly, desky apod. z materiálu zákazníka s běžnou přesností IT 7. A jak postupně stoupala důvěra našich převážně zahraničních zákazníků, docházelo k převodu modelových zařízení do Čech a zakázky získávaly i slévárny, hutě, dodavatelé normalizovaných a typizovaných součástí. V dnešní době již tyto díly převážně vyrábíme v kooperaci v nízkonákladových tuzemských firmách.
Hlavním bodem výrobního programu našeho závodu je dnes konstrukce a výroba převodovek do textilních strojů s vysokou spolehlivostí a životností. Jen pro srovnání - převodovky v textilních strojích musí spolehlivě pracovat cca 100krát déle než v běžných automobilech. Textilní stroje musí pracovat 15 let v nepřetržitých provozech.
Dále se zabýváme výrobou přesných rotačních a nerotačních dílů třískovým obráběním, výrobou elektroskříní - a to jak jejich vlastní plechovou výrobou, tak i elektromontáží. Dalšími komoditami jsou stroje na navíjení bavlněného pramene, stroje na navíjení chemického vlákna rychlostí 3000 m.min-1, kompletní skříně pohonu pro textilní stroje pro chemická vlákna či návrh a výroba řemenů HABASIT pro pohonné a dopravníkové mechanismy, používané v textilních strojích. V neposlední řadě se jedná o roboty pro automatické čištění, zapřádání vlákna a smekání dutinek pro bezvřetenové dopřádací stroje - vrchol strojírenské výroby, kde se integrují všechny dovednosti naší firmy, tj. obrábění, výroba plechových dílů, montáž, elektromontáž, testování a záběh. Zařízení se skládá z obráběných i plechových dílů, pneumatických i elektronických prvků, jejichž celkový počet se blíží k 2500 kusů. Vše je řízené počítačem se zaručenou spolehlivostí minimálně 99,7 %.

MM:

Vysoce kvalitní výrobky musí být vyráběny na stejně vysoce kvalitním strojním parku. Jaký je přínos NC technologie pro rozvoj závodu?
Ing. Appeltauer: NC technika je základem kvality, produktivity a flexibility a dnes již představuje jedinou možnost efektivní výroby v reálném čase. Náš závod se dominantně koncentruje na malosériovou výrobu pro textilní strojírenství a jemu příbuzné obory. Dnes již nejde jenom o kvalitu chápanou jako dosažené technické parametry. Kvalitou dnes rozumíme celou řadu očekávaných parametrů, mezi které patří mimo jiné i cena, rychlost dodávek, pružná reakce na změny požadované zákazníkem i změny plynoucí z rychleji prováděných inovací výrobků atd. V minulosti firmy vytvářely obrovské sklady, aby mohly rychle dodávat. Dnes, kdy zákazník často mění požadavky, jsou skladové zásoby přítěží a často nepotřebné. Proto je nezbytně nutné investovat do přesné, flexibilní výroby tak, aby zákazník dostal včas to, co požaduje zase jeho zákazník.
A tak plechové díly jsou vyřezávány laserovou technologií, ohýbány na CNC ohraňovacích lisech, nástřik je prováděn moderní práškovou technologií.
Jednotlivé rotační díly kompletně obrábíme na víceosých soustružnických centrech. Nerotační díly pak obrábí horizontální obráběcí centra ve stavebnicových přípravcích a speciální nástroje a přípravky si sami vyrábíme na čtyřosých strojích.
Samozřejmě kontrola kvality probíhá taktéž na souřadnicovém stroji s protokolem o kvalitě (dle přání zákazníka i 100%). Nesmíme zapomenout ani na podporu konstruování a programování pomocí CAD/CAM systémů, tak aby "digitální" cesta byla uzavřena. Všechny nové zakázky jsme získali i díky zvládnutí nejmodernějších technologií a řízení výrobního procesu pomocí řídicích počítačů.

MM:

Určitě s námi souhlasíte, že technologicko-organizační opatření jsou zdrojem růstu efektivnosti.
Ing. Appeltauer: Samozřejmě že nelze nakoupit jenom nové technologie a pak očekávat příliv nových zákazníků. Dnes má tuto možnost každý - pokud vlastní dostatek kapitálu. Všichni se pohybujeme v konkurenčním prostředí. Je pravda, že na univerzálních CNC strojích se dá obecně obrábět cokoliv. Ale jde to vždy efektivně a rychle? To je totéž, jako bychom si mysleli, že vrcholový sportovec je zároveň vynikající ve všech sportech. Proto dnes všechny výrobky vznikají v tzv. technologických nebo zákaznických týmech a ty se specializují na rychlou a kvalitní výrobu. Mají k dispozici veškeré vybavení sloužící k výrobě určitého spektra výrobků a mají dokonale zvládnutou optimální technologii. Doba, kdy se díly soustružily v soustružnách, frézovaly ve frézovnách a brousily v brusírnách jsou již pryč. Např. průběžná doba výroby 20- až 50kusové série hřídelí s původní organizací byla jeden týden, dnes je to jen jeden den.

MM:

Jaké nároky kladete na přesnost výroby, kvalifikaci lidí a jejich aktivitu?
Ing. Appeltauer: Každá firma stojí a padá na kvalifikovaných a motivovaných spolupracovnících. Naše firma investuje ve srovnání s ostatními firmami v oboru obrovské prostředky a čas na trvalé vzdělávání. Naší vizí je projekt ORLICE, který byl vypracován spolupracovníky našeho závodu a zahrnuje všechny dominantní aspekty moderní firmy.
Pro všechny projekty vznikají speciální, mnohdy pak trvalé týmy, které jsou odměňovány na základě dosažených výkonů a kvality. Tyto týmy iniciativně a trvale vlastní výrobní proces zdokonalují. Samozřejmě vše v souladu se standardy ISO 9001:2000.
Vzdělávání probíhá řízeným způsobem. Využíváme jak externích, tak interních lektorů, stáží v zahraničí, školení u dodavatelů obráběcích strojů. V rámci předávání know-how probíhá trénink přímo na pracovištích mezi montéry a ti následně zaškolují další. Výborná spolupráce je i s odbornými učilišti, středními školami a univerzitami, odkud získáváme mladé talenty pro tento náročný obor.

MM:

Firma je zdravá a perspektivní tehdy, pokud tzv. neusne na vavřínech. Jaký rozvoj tedy připravujete pro nejbližší období?
Ing. Appeltauer: V loňském roce jsme intenzivně investovali do třískového obrábění zejména rotačních součástí. Bylo to z toho důvodu, že textilní stroje mají v průměru 60 % dílů rotačních a my jsme byli nuceni vyřešit hlavně rychlost výroby a vyrábět technologicky náročný sortiment, na který už stará technologie nestačila. Letos hodláme investovat do racionalizace montáží tak, abychom naplnili svoji strategii v oblasti výroby integrovaných celků, a to jak v rámci koncernu, tak i pro třetí zákazníky. V nadcházejících letech chceme investovat do přesnějších a výkonnějších strojů pro třískové obrábění a tak se připravit pro nové perspektivní generace textilních strojů. Podmínky pro to máme. Naším cílem je spokojený zákazník, a ten od nás požaduje rychlost a kvalitu za přijatelnou cenu.
Za rozhovor poděkovali Karel Svoboda a Roman Dvořák
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #6
Kód článku: 50624
Datum: 15. 06. 2005
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Související články
Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O čem je toolmanagement?

Jednoho pošmourného listopadového dne jsem se vydal do Plzně, abych si popovídal s panem Oldříchem Bosmanem, jednatelem a zakladatelem společnosti BTS Technik.

Inovace pro cestu do oblak

Vrtulník – stroj, který obdivujeme v nejnapínavějších scénách akčních filmů, ale který především hraje často klíčovou roli ve skutečném životě. Ať už jde o záchranu životů, nebo o dopadení nebezpečných zločinců. MM Průmyslové spektrum mělo možnost na vlastní oči vidět místo, kde se tyto dokonalé stroje dokončují a také v případě potřeby opravují – prostory společnosti Bell Textron Prague na pražské Ruzyni. Zde jsme též měli možnost mluvit s panem Stanislavem Štefanovem, manažerem prodeje civilních vrtulníků.

Jako by byli přímo u stroje

Zlatá medaile udělená exponátu na MSV v Brně patří k neprestižnějším technologickým oceněním. Letos se jejím nositelem v kategorii Inovace v automatizační technice a Industry 4.0. stal tým z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ocenění bylo konkrétně uděleno za inovativní využití neuronových sítí při konfiguraci řízení obráběcích strojů s využitím virtuální reality.
MM Půmyslové spektrum mělo možnost vidět působivou demonstraci řešení v činnosti v rámci expozice na MSV a současně se o něm dozvědět mnoho zajímavého od jeho tvůrců Ing. Michal Holuba, Ph.D., a Ing. Jana Vetišky, Ph.D.

Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit