Témata
Reklama

Technologie PVD patří v řadě odvětví mezi stěžejní

14. 06. 2006

Ve světě existuje jen málo společností, které za poměrně krátkou dobu zvládly zcela novou, velmi náročnou technologii nanostrukturních povlaků. Mezi tento úzký okruh nesporně patří společnost HVM Plasma, jejíž výrobní provozy v pražských Jinonicích a v Modřicích u Brna jsme navštívili. O rozhovor jsme při té příležitosti požádali ředitele této společnosti Ing. Jiřího Vyskočila, CSc.

MM:

Jak jsme viděli v provozech, specializujete se na zakázkové povlakování, vývoj této technologie, konstrukci a přesnou strojní výrobu klíčových komponent povlakovacích zařízení PVD technologií. Nastiňte prosím filozofii volby těchto jednotlivých procesů a vašeho podnikání vůbec.

Ing. Vyskočil: Naše společnost je zaměřena na poměrně úzký obor povrchových úprav, na přípravu povrchových vrstev vakuovými metodami známými pod zkratkami PVD (Physical Vapour Deposition - technologie napařování a naprašování) a PACVD (Plasma Assisted CVD - příprava vrstev syntézou z látek aktivovaných v plazmatu). Základní filozofií je propojení poznatků základního výzkumu s konstrukcí, technologií a využitím povlaků. Zabýváme se proto jak vývojem a konstrukcí povlakovacích zařízení, tak i vývojem technologií a měřením vlastností nanesených vrstev. Snažíme se o dlouhodobou partnerskou spolupráci s dodavateli, zákazníky a výzkumnými pracovišti.

Reklama
Reklama
Reklama

MM:

Které druhy nanášených vrstev jste již zvládli, v kterých oblastech se dosud nejvíce uplatňují a jaké technicko-ekonomické přínosy použití těchto povlaků se projevují v praxi uživatelů?

Ing. Vyskočil: Zaměřujeme se především na povlaky zlepšující mechanické vlastnosti materiálů, jako je tření či otěr. Typickou vrstvou, používanou zhruba od 70. let minulého století, je vrstva nitridu titanu TiN - tedy "zlatý" povlak na plátcích, vrtácích, frézách a dalších obráběcích nebo tvářecích nástrojích. Dnes jsou vyvíjeny a používány i další tzv. tvrdé povlaky, jako TiCN, TiAlN, ZrN, CrN, CrAlN a VN, a dále komplexní povlaky - multivrstvy či nanostrukturní povlaky. "Klasické" použití povlaků ve strojírenství pro zvyšování životnosti nástrojů je známo a váš časopis tomuto směru věnuje zaslouženou pozornost. Tyto povlaky mají ale i další zajímavé vlastnosti, jako atraktivní barvu, chemickou inertnost nebo dobrou elektrickou vodivost, a používají se i jako dekorativní povlaky na kování dveří a oken, vanové baterie, štítky, bižuterii apod. Další oblastí, kterou se snažíme rozvíjet, je využití těchto povlaků v lékařství na chirurgické nástroje a implantáty. Zde je, kromě tvrdosti, důležitá biokompatibilita povlaků, inertnost a schopnost fungovat jako difuzní bariéra zabraňující rozpouštění kovů z implantátu. Oblastí použití tvrdých vrstev je mnohem více a záleží na dobré komunikaci a spolupráci odborníků z různých profesí. Jako příklad bych uvedl povlakování dílů kosmické sondy vyrobené z hliníkových slitin, kdy bylo nutno zajistit dobrou elektrickou vodivost povrchu, nebo použití těchto vrstev pro díly potravinářských strojů pro snížení kontaminace potravin kovy uvolňovanými otěrem.Velice atraktivní skupinou vrstev, která se v posledních letech používá zejména v automobilovém průmyslu, je skupina tzv. vrstev DLC (Diamond Like Carbon). Tyto vrstvy jsou tvořeny uhlíkovou matricí, v níž jsou atomy uhlíku vázány podobnými vazbami jako u diamantu, a vyznačují se vysokou tvrdostí a velmi nízkým koeficientem tření (až 10x nižším oproti nepovlakovaným ocelovým dílům) spolu s nízkým otěrem. Do této matrice je možné navázat i jiné prvky, např. kovy nebo plyny, a měnit tak výsledné vlastnosti. Všechny moderní vysokotlaké systémy vstřikování nafty mají dnes několik dílů povlakovaných vrstvou DLC. Další díly motoru, jako vačkové hřídele, čepy pístů nebo zdvihátka ventilů, jsou na počátku sériového použití.

MM:

Vaše společnost se významně podílela na řešení projektu MPO ČR, vypsaného na roky 2003 až 2005 a týkajícího se aplikace nanostrukturních povlaků zlepšujících tribologické vlastnosti strojních součástí, kdy nositelem projektu byl Ústav fyziky Fakulty strojní ČVUT v Praze. Jak se díváte na současnou úroveň základního a aplikovaného výzkumu v této oblasti a na "nezbytnosti" této výzkum doprovázející?

Ing. Vyskočil:

MM:

Jaká je podle vašeho názoru současná koncepce středního a vysokého školství? Jde v souladu s požadavky praxe?

Ing. Vyskočil: S výzkumem a vývojem je úzce spojeno vzdělávání a výchova mladých lidí na univerzitách. Tento stav je až na světlé výjimky z mého pohledu velmi špatný a stále se zhoršuje. To je téma na dlouhé povídání, ale hlavními problémy jsou neexistence kritérií, co musí absolvent znát, dále způsob financování podle počtu studentů a určitý nezájem řady pedagogů zatížených administrativou spojenou s granty a také vlastní podnikatelskou činností, což je bohužel velmi rozšířený jev. Nedostatečné finanční ohodnocení dobrých pedagogů, ztráta etických principů ve výchově a nízká náročnost ke studentům i pedagogům vede k degradaci vysokého školství. V přírodních a technických vědách k tomu přistupuje obecně nízká možnost skutečného uplatnění absolventů, společnost se orientuje na "virtuální" oblasti - řízení čehokoliv, bankovnictví, účetnictví a výkaznictví, právní spory...Mám velmi dobrý pocit z mnoha lidí na různých stupních, od dělníků po kolegy z univerzit a výzkumných ústavů, pedagogy i celé katedry. Obdivuji je proto, že v podmínkách v podstatě stále více demotivujících si udržují nadhled a standard profesionální a morální.

MM:

Domníváte se, že znalosti o vlastnostech nanostrukturních povlaků, které má naše technická veřejnost, odpovídají významu těchto moderních technologií?

Ing. Vyskočil:

MM:

Jaký je stav rozvoje nanostrukturních povlaků ve světě, ve kterých oblastech výroby dochází k jejich významnějšímu uplatnění a jakou perspektivu rozvoje těchto technologií lze očekávat u nás?

Ing. Vyskočil: Nanostrukturní povlaky jsou hitem posledních let. Je to dáno dvěma faktory: především rozvojem diagnostických metod mikroskopie umožňujících zobrazení jednotlivých atomů a dále teoretickými modely a cílenými experimenty, které prokázaly výjimečné vlastnosti těchto nerovnovážných struktur. Proto je zájem o tyto materiály zcela oprávněný a lze očekávat jejich uplatnění nejen ve strojírenství, ale i v biologii, elektronice, katalyzátorech, solárních technologiích atd. Bude ovšem nutné studovat také dlouhodobou stabilitu těchto materiálů i jejich vliv na člověka a živé organismy, přípravu a likvidaci materiálů s nanočásticemi apod.

MM:

Děkujeme za rozhovor a přejeme jak oboru, tak i vaší firmě další rozvoj.

Karel Svoboda a Roman Dvořák

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 60627
Datum: 14. 06. 2006
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Související články
Modulárne mikrofabriky a modulárne roboty

V sieti Inovato vzniklo medzinárodné zoskupenie, ktoré vyvíja koncept modulárnej mikrofabriky. Mikrofabrika je malé až stredne veľké, vysoko automatizované a technologicky vyspelé výrobné zoskupenie so širokou škálou procesných možností. Mikrofabrika vyžaduje menej energie, menej materiálu a malú pracovnú silu, a to vďaka high-tech automatizovaným procesom.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
O čem je toolmanagement?

Jednoho pošmourného listopadového dne jsem se vydal do Plzně, abych si popovídal s panem Oldříchem Bosmanem, jednatelem a zakladatelem společnosti BTS Technik.

Inovace pro cestu do oblak

Vrtulník – stroj, který obdivujeme v nejnapínavějších scénách akčních filmů, ale který především hraje často klíčovou roli ve skutečném životě. Ať už jde o záchranu životů, nebo o dopadení nebezpečných zločinců. MM Průmyslové spektrum mělo možnost na vlastní oči vidět místo, kde se tyto dokonalé stroje dokončují a také v případě potřeby opravují – prostory společnosti Bell Textron Prague na pražské Ruzyni. Zde jsme též měli možnost mluvit s panem Stanislavem Štefanovem, manažerem prodeje civilních vrtulníků.

Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Jako by byli přímo u stroje

Zlatá medaile udělená exponátu na MSV v Brně patří k neprestižnějším technologickým oceněním. Letos se jejím nositelem v kategorii Inovace v automatizační technice a Industry 4.0. stal tým z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky (ÚVSSR) Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Ocenění bylo konkrétně uděleno za inovativní využití neuronových sítí při konfiguraci řízení obráběcích strojů s využitím virtuální reality.
MM Půmyslové spektrum mělo možnost vidět působivou demonstraci řešení v činnosti v rámci expozice na MSV a současně se o něm dozvědět mnoho zajímavého od jeho tvůrců Ing. Michal Holuba, Ph.D., a Ing. Jana Vetišky, Ph.D.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit