Obrábění materiálů s tvrdostí přes 56 HRC se zpravidla realizuje HSC obráběním s určitou geometrií břitu. HSC obrábění je založeno na spolupůsobení rychlosti přetváření a teploty. V podstatě se jedná o hledání bodu tavení materiálu odpovídající řeznou rychlostí. Když je tento bod nalezen, podobá se odebírání materiálu v klínové rovině více "otesávání" než klasickému řezu odtrhnutím. Protože tavicí teplota obráběného materiálu je zpravidla větší než maximální přípustná pracovní teplota povlaku, musíme mít na zřeteli některé záležitosti, které lze nejlépe shrnout větou: "Keep the tool cool." Za prvé to znamená, že kontaktní úhel k obrobku musí být tak malý, jak jen je možné, za druhé obrábění musí probíhat za určité řezné rychlosti, která nedovolí řezné hraně zahřát se víc než na dovolenou teplotu povlaku.
Obzvláště důležité je správné stanovení otáček. Zde musí být správně stanoven efektivní průměr nástroje. U rádiusové frézy o průměru 6 mm s hloubkou řezu od 0,1mm je bez nastavení úhlu činný průměr od 1,54 mm. Při řezné rychlosti vc = 200 m.min-1 jsou v tomto případě nutné otáčky od n = 41 000 min-1. Třísky vznikající při obrábění a jimi odváděná energie ve formě tepla musí být co nejrychleji odvedeny. Nejlepší možnost poskytuje stlačený vzduch vedený přímo vnitřkem vřetena na obráběcí břity. Podle materiálu může být výhodné ve spojení s proudem stlačeného vzduchu využít metodu minimálního mazání. Jelikož třísky nezůstávají nalepené na břitu, může být dosaženo jednoznačně lepšího povrchu. Při tvrdém obrábění je zpravidla nejhorší variantou použití chladicí emulze. Již kapka vody na břitu může zapříčinit tepelný šok a nástroj rozložit na malé části. Tímto termošokem způsobené mikropraskliny v tvrdokovu mohou vést až k vylomení řezných břitů a v závislosti na otáčkách a průměru nástroje mohou mít při HSC obrábění tyto úlomky takovou energii jako kulky ze střelné zbraně.