Věřit svým schopnostem

Jeho spjatost s tímto regionem a firmou samotnou bezesporu stojí za výsledky, kterých se podařilo jemu a jeho kolegům docílit. Vždyť čísla a fakta hovoří za vše. V roce 1995, kdy společnost privatizoval, tehdejší obrat s. p. TOS Varnsdorf z 500 mil. Kč zvýšil šestinásobně, přidaná hodnota na zaměstnance vzrostla z roku 2003 o 350 % na současných 1,38 milionu Kč. Do vývoje a inovace nových produktů, výrobního parku, technologií, rekonstrukce a staveb nových hal a budov investuje celou řadu let na stovky milionů korun ročně. Odkoupil či založil šest dceřiných společností: TOS Olomouc, Metalurgie Rumburk, TOS Trade Canada, TOS Trade North America, TOS Kunming Machine Tool China a Schiess TOS Německo. Výčet dalších a dalších zásluh by zabral ještě mnoho řádků, ale skromnost ing. Rýdla jemu vlastní nám velí uvést jen ti nejzásadnější.

Rádi bychom vám chtěli při příležitosti těchto výše zmíněných historických milníků představit Ing. Jana Rýdla nejen z pohledu manažera, který má za sebou obrovské zásluhy rozvoje jak firmy TOS Varnsdorf, tak strojírenství jako celku, ale i z pohledu člověka, který vždy preferoval férovost v mezilidských vztazích na pracovišti i v osobním životě a jehož vystupování vám dává záruku, že máte před sebou člověka čestného a charakterního.

MM: První otázka se nemůže s ohledem na výrobní charakter vaší firmy týkat ničeho jiného než současné světové finanční krize. Jak se na ni díváte očima majitele firmy, jejíž produkty jdou z velké části na export? Jaká jste přijali opatření ke zmírnění následků z toho plynoucích?

J. Rýdl: Nejhorší na celé situaci je fakt, že se na politické úrovni řeší problémy těch, kteří krizi vyvolali - tedy finančních institucí. Již se však nezaobírají příčinami, které tento celosvětový problém vyvolaly, řeší se pouze důsledky.

Současná krize vyvolaná neskutečnou anarchií, která se stala průvodním jevem podnikání bank za nečinného přihlížení a někdy dokonce s podporou vlád, se nás dotýká stejně jako každého výrobce. Jsme dodavateli investičního zboží a obtížná dostupnost peněz u našich zákazníků vede k odkládání připravených projektů a snížení poptávky prakticky po celém světě.  Zatím netrpíme nedostatkem zakázek a naše výrobní kapacity jsou vytíženy, ale období nouze se zřetelně rýsuje. Za této situace se snažíme z problému udělat příležitost. Máme velkou výhodu, že jsme v dobách hojnosti silně investovali do rozvoje výrobní základny. Dnes máme moderní strojní park, kvalitní montážní plochy a hlavně dostatek kvalifikovaných a motivovaných pracovníků. Proto můžeme po přechodnou dobu převést část prostředků vyčleněných na investice do oblasti technického rozvoje a urychlit tak vývoj nových produktů, které jsou směrovány do segmentů trhu, jež se z krize díky státnímu zájmu dostanou nejrychleji. V našem případě je to zejména energetika a alternativní způsoby její výroby. Nemyslím tím, že budeme vyrábět například větrné elektrárny, ale nabízet technologie pro produktivní výrobu těchto zařízení. Rozšiřujeme nabídku služeb, které nejsou investičně náročné a zákazníkovi umožní překlenout období nedostatku zdrojů. Sem patří rozšíření služeb v servisu, středních i generálních opravách a modernizacích dříve dodaných strojů. Chceme zabránit tomu, abychom museli redukovat stav pracovníků i za cenu přechodného poklesu produktivity práce. Je to strategie, kterou jsme uplatnili po roce 2000, kdy náš obor obráběcích strojů procházel recesí a my jsme přes pokles výroby dokázali uživit i „nadbytečné kapacity". To se nám několikanásobně vrátilo v dalších letech, kdy jsme využili konjunktury k růstu tržeb z necelé 1 miliardy Kč v roce 2003 na 3 miliardy Kč v roce 2008 a stali jsme se jedním ze tří největších výrobců strojů v naší kategorii, tj. horizontek a z nich odvozených velkých obráběcích center. Naším cílem je vyjít z nynější krize připraveni tak, abychom dále zvýšili náš podíl na světovém trhu. Proto rozšiřujeme výrobkové portfolio a prodejní sítě, a na druhé straně přijímáme i ty zakázky, které jsme dříve z důvodu nižší přidané hodnoty odmítali. Logicky potřebujeme udržet výrobní kapacity.

Stávající krizi nevnímám jako krizi z nadprodukce, ale opravdu jako krizi finančního charakteru. Vedle toho, v našem oboru dochází k poklesu výroby v pravidelných intervalech šesti až sedmi let a my jsme se s dostatečným předstihem začali připravovat na rok 2010, kdy opět mělo dojít ke stagnaci. Finanční krize tento sinusový efekt o jeden rok urychlila. Na druhou stranu lze očekávat, že recese či propad nebude mít trvání třech čtyř let, jako jsme zvyklí, ale dojde k posilování zlomově, během relativně krátké doby.

MM: Co pozitivního lze z této krize vysledovat, na co bude mít příznivý vliv?

J. Rýdl: Určitě dojde k selekci výrobců a slabší či méně podporovaní zahynou. Je to sice přirozený proces, ale zdá se mi, že nemá všude stejná pravidla. Nemohu pochopit, proč zrovna sklářství v Čechách, s mimořádnou tradicí, s dostatkem vlastních surovin, zkušenými lidmi, a navíc pod státní patronací, končí krachem. Náš obor krizi přežije i proto, že jsme zvyklí si pomoci sami. Věřím, že většina našich výrobců obráběcích strojů je schopna definovat novou příležitost. Po krizi přijde období potřeby i chutě obnovit výrobní potenciál firem, a toho musíme využít, na to musíme být připraveni novými produkty a znalostmi potřeb našich zákazníků. Právě teď je nejvhodnější doba se na vše dobře připravit.

Bylo by skvělé, kdyby si z krize svět odnesl poučení, že věčně se na dluh žít nedá, že banky původně vznikly na to, aby kumulovaly zdroje pro potřeby investorů k vytváření hodnot, a ne pro spekulace a finanční operace, které hodnotu nevytvářejí. Ne dozor nad bankami, ale rovnoprávný přístup státu k nim jako k podnikatelskému subjektu, usměrňovaný odlišným zdaňováním jejich příjmů - to by mělo být nástrojem usměrňování hladových bankéřů. Proč například nelze daňově zvýhodnit příjmy z poskytnutých úvěrů do výrobní sféry a oblasti služeb a naopak progresivně zdanit výnosy ze spekulací? Ale to není moje parketa, nad tím by měli přemýšlet světoví ekonomové a politici.

Šance pro boj s konkurencí není v dobách konjunktury, ale právě v době krize. Během ní se projeví kvality jednotlivých hráčů. Krize je přirozený jev, se kterým se člověk musí naučit žít. Od roku 1995 jsme postupně zvyšovali zisky a já jsem stále říkal kolegům, že si musíme projít krizí, takovou zkouškou ohněm, pak teprve se poznají naše kvality. V době první krize v roce 2000 až 2003 jsme z obratu 1,5 miliardy korun během pár roků spadli o téměř 50 % až na 800 milionů. Tehdejší poznatky si neseme s sebou nyní a já předpokládám, že současný pokles odrážející naši připravenost krizi čelit nemůže být větší než 20 % až 25 %. Pokud se tak stane, budu to chápat jako selhání managementu.

MM: Již osmým rokem zastáváte pozici prezidenta Svazu strojírenské technologie. Zmapujte jeho dosavadní činnost a směr, kterým by se chtěl nyní ubírat.

J. Rýdl: Na tomto místě bych rád řekl, že Svaz není institucí chránící zájmy jednotlivých firem, ale oboru jako takového. Proto se nebráníme rozšiřování členské základny výrobních firem. Svaz má několik klíčových funkcí. Tou hlavní je propagace tuzemského oboru obráběcích a tvářecích technologií prostřednictvím účastí na světových veletrzích, prezentacemi, obchodními misemi. Velmi důležitý fakt je, že jsme se díky tehdejšímu řediteli Svazu Ing. Antonínu Kynclovi stali, ještě daleko před vstupem do EU, členy evropského sdružení Cecimo, které nám poskytuje celou řadu nezbytných informací - jak strategického, tak i teritoriálního charakteru. Další oblastí aktivit Svazu je hájení zájmů jeho členských podniků. Náš obor doposud nemá své zastoupení v celé řadě komisí, které rozhodují například o přidělování dotací. To však neznamená, že by se nám nedařilo podpůrné finance čerpat, ale přesto by bylo pro obor dobré, aby kompetentní osoby z řad strojírenských subjektů se na rozdělování dotací spolupodílely.

Naším zájmem je podporovat technický rozvoj v obecné rovině, spoluvytvářet zázemí pro výzkum a vývoj. Obrovským úspěchem bylo založení Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při Fakultě strojní ČVUT, které velmi úzce spolupracuje s našimi členskými podniky s výsledky v praxi aplikovanými.

Svaz ze svého statutu zastřešuje jednání na mezinárodní úrovni, vystupuje v roli seriózního partnera přinášejícího produkty a technologie světové úrovně. Je mnoho zemí, které si na tento způsob jednání potrpí, a delegace představitelů firem v čele s vedením svazu má větší šanci navázat spolupráci než konkrétní výrobce.  Z této myšlenky vznikly i obchodní mise, které se v předchozích dvou letech úspěšně realizovaly - například do Mexika, Indie, Vietnamu, Činy, Koreje a dalších zemí.

MM: Jste majitelem významné světové firmy, nyní opětovně zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie. Máte ještě nějaké další profesní ambice, kterých byste chtěl dosáhnout?

J. Rýdl: Úvodem této odpovědi bych chtěl říci, že mojí profesní ambicí nebylo ani není dělat prezidenta Svazu, to prostě přinesl život a dělám to rád. Mojí hlavní profesní ambicí je, až nastane doba, kdy opustím tuto židli, aby firma byla ve výborné kondici. Kdy bude buď bohatou nevěstou, dobře připravená na svůj samostatný život, nebo ještě lépe zkušený ženich, který ví vše o životě a dokáže si najít optimální partnerku. Tím chci říci, že mým cílem je, aby v nastávajícím období, při očekávané konsolidaci našeho oboru, byl TOS Varnsdorf vyhledávaným partnerem pro spojení, nebo ještě lépe, aby byl dostatečně silný na to stát se  jedním z hlavních hráčů, kteří si vybírají.  To bude přesně ten okamžik, kdy budou mé profesní ambice do puntíku splněny.

MM: Které manažerské praktiky jste ctil a ctíte? Co je pro vás „Písmem svatým"?

J. Rýdl: Uznávám přístup, že hlavním úkolem manažera je dát dohromady tým lidí, se kterými je v neustálém kontaktu, a to na každé  úrovni řízení. Musí mít pocit sounáležitosti k firmě, ke kolektivu, k vytyčeným a dosaženým výsledkům. U nás ve firmě ctíme tři následující pravidla: neumíš - naučíme tě; zde musí být vůle a trpělivost s jednotlivým člověkem, dát mu šanci se profesně projevit. Druhým je pak: nemůžeš - pomůžeme ti; jestli vidím, že dotyčný nemá podmínky odvádět svoji práci na 100 %, musím mu je vytvořit. Jakmile však zjistím, že člověk nechce a nemá vůli pracovat, nemá smysl ho přesvědčovat a ve firmě ho držet a je třeba se s ním rozloučit, neboli: nechceš - nepotřebujeme tě.

To jsou zásady v personální politice. Další, na poli podnikatelském, ze které vycházím, je finančního charakteru. Razím názor: nebojme se velkých výdajů, když víme, do čeho investujeme, ale bojme se malých příjmů. Dělejme všechno pro to, abychom nacházeli nové příležitosti, vytvářejme šance pro nové podnikání, hledejme nové trhy, nové segmenty zákazníků. To vše s sebou přináší určitou míru rizika, a pokud je tato míra přijatelná, nesmím se bát příslušné finance do toho vložit.  Bez dostatečného a rozumného rizika ničeho nedosáhneme. A to platí nejenom na poli podnikání, ale i v osobním životě. Pokud se člověk drží při zemi, ničeho v životě nedosáhne, chodí jen do a z práce. Nikdy nepozná ten krásný pocit z úspěchu vzešlého z podstoupeného a zvládnutého rizika, nezíská poznatky a zkušenosti, které obohatí jak jeho samotného, tak i jeho okolí.

MM: Jsou ve vašem profesním životě rozhodnutí, která byste chtěl vzít zpět?

J. Rýdl: Jistě ne všechna má rozhodnutí byla správná a optimální. To bych dnes byl osvíceným monarchou v čele státu, jehož spravování je ze všech hledisek ideální a nejméně nákladné. To však nejsem a ani bych nechtěl být. Vím, že ne vše se mi podařilo, ale mám pocit, že i přes množství chyb jsem dokázal udržet naše podnikání v kolejích naší vize a strategie. To si myslím, že je to nejdůležitější kritérium dlouhodobého hodnocení mých rozhodnutí. Proto odpovídám, ne, nelituji.

MM: Strojařině jste zasvětil celý svůj profesní život. Co na ní obdivujete?

J. Rýdl: Obdivuji na ní její podstatu, spojení génia myšlenky, nápaditosti technického řešení s přesností a citem pro mikrosvět.  Strojařina je krásný obor a chytne každého, kdo ji dělá se zaujetím, a jak se obvykle říká, s láskou. Předchází-li tomu i správný výběr profese, pro niž má předpoklady, nemůže ji dělat špatně a ona se mu za to odvděčí krásným pocitem, srovnatelným s pocity umělce po dokončení díla. Z tohoto pohledu proto obtížně chápu, že se dnes potýkáme s malým zájmem o toto odvětví při rozhodování mladých lidí, čím se vyučit nebo co studovat. Všem říkám, zkuste strojařinu, ta vás v životě nezklame, a dnes dokonce i nadstandardně uživí.

MM: Pane majiteli, jménem našich čtenářů a jménem svým vám přeji k vašemu významnému jubileu vše nejlepší a do dalších let pak hodně zdraví, elánu a optimismu.

Když jsem to lednové úterý opouštěl slunný Varnsdorf a vracel se do inverzí zahalené české kotliny, znovu jsem si v myšlenkách probíral útržky uplynulých pět hodin, které mi pan Rýdl ze svého drahocenného času věnoval. Byl jsem svědkem celé řady krásných okamžiků, od exkurzí po výrobních halách, kdy střetnuvší pracovníci s úsměvem na rtech pana Rýdla zdravili, přes absolutní jeho přehled a znalost každého zákoutí těchto prostorů až po jeho profesní a lidské charakterové vlastnosti. Slyšíte a na očích mu vidíte, s jakou chutí a láskou dělá svoji práci. Jak se raduje z každého úspěchu a čerpá zkušenosti z neúspěchů. A tak by to mělo být. Přeji všem manažerům, aby dokázali svůj post zastávat stejně tak dobře jako pan Rýdl.

Roman Dvořák

Strategie  TOS Varnsdorf

O≥1 m^3 0,01

TOS Varnsdorf  je firma, která nabízí technologie obrábění dílů vyžadující pracovní prostor větší než jeden metr krychlový s  přesnostmi  měřenými na setiny milimetru.

Fakta hovořící za vše - TOS Varnsdorf dnes

Průměrný plat 31.000 Kč (bez započtení managementu)

1,38 mil. Kč přidané hodnoty na zaměstnance

Třetí největší světový výrobce horizontálních strojů

4. místo v soutěži Exportér roku 2008 v kategorii velkých podniků

Nositel ocenění čestného titulu Podnik Fair Play