Témata
Reklama

Ze světa vědy a techniky

První tankovací letadlo KC-767 je dalším významným úspěchem společnosti Boeing ve vývoji pro italskou armádu. Ve vzduchu nad Edwardsovou leteckou základnou v Kalifornii vyzkoušel vysunutí teleskopické trubice k čerpání pohonných látek a její připojení k vojenskému bombardéru B-52. Tanker může přečerpat 3400 litrů pohonných hmot za minutu a přitom automaticky koriguje svou polohu vzhledem k pozici zásobovaného letadla. Boeing zatím vyrobil téměř 2000 létajících tankerů a nyní připravuje další pro Japonsko. Každý stroj musí uskutečnit více než 200 testovacích letů v délce 600 hodin.

Reklama
Reklama
Reklama

Největší sluneční elektrárna v Česku a podle provozovatelů i ve východní Evropě zahájila 1.ledna provoz v Bušanovicích na Prachaticku. Patří firmě Korowatt a dokáže zásobovat energií 172 domácností. Její maximální plánovaný výkon bude 600 kilowattů. Výstavba zařízení stála 85 milionů korun, na projekt přispělo téměř 30 miliony korun Ministerstvo průmyslu a obchodu. Fotovoltaické panely elektrárny, jež mění světelnou energii na elektrickou, zaujímají plochu 6170 metrů čtverečních, což odpovídá zhruba polovině českobudějovického náměstí. Elektrárna plánuje ročně vyrobit 620 000 kilowatthodin elektřiny. Čtvereční metr panelů přitom vyprodukuje za rok tolik energie, která se údajně rovná zhruba 250 kilogramům uhlí. Uspoří také 750 tun oxidu uhličitého za rok, jenž by se provozem jiné elektrárny dostal do ovzduší. Náklady na vybudování elektrárny se podle provozovatelů díky státní dotaci vrátí do deseti let. Životnost zařízení je zhruba 25 let. Od loňska je provozovatelům slunečních elektráren garantován odkup elektřiny za 13,20 korun za kilowatthodinu po dobu 15 let. Ještě předloni byla cena jen 6,50 koruny. Na světě využívá sluneční energii nejvíce Japonsko a kromě Německa i USA. V tuzemsku jsou přitom pro výrobu energie v solárních elektrárnách dobré podmínky. Celková doba slunečního svitu bez oblačnosti je podle odborníků od 1400 do 1700 hodin za rok a na plochu jednoho čtverečního metru dopadne ročně průměrně 1100 kilowatthodin. Česká republika podle dohody s Evropskou unií musí do roku 2010 vyrábět osm procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů - dvakrát více než nyní.

Evropský technologický institut by měl začít fungovat už v příštím roce. Evropská unie chce s jeho přispěním snížit své zaostávání za USA. Jeho jádro by měla tvořit správní rada složená z devadesáti předních významných vědeckých osobností, průmyslníků a obchodníků, a kromě toho asi ze šedesáti výkonných vědeckých, vývojových a administrativních pracovníků. Samotný výzkum by prováděla "znalostní a inovační společenství" utvářená podle zkoumání jednotlivých zadání ze zástupců vysokých škol, národních výzkumných ústavů i soukromých firem.

Pohled zblízka na polární záři chce nabídnout zájemcům švédská kosmická cestovní kancelář Konsortium Spacesport. Uzavřela smlouvu s britskou firmou Virgin Galactic na pořádání turistických letů do termosféry, tedy do výšky 120 km nad zemským povrchem. Od roku 2012, ale možná už i o dva roky před tímto termínem, chce ze základny u nejsevernějšího města Kiruna pořádat dvouhodinové kosmické výlety. V ceně 155 tisíc eur bude zahrnuto nejen15 či 20 minut ve stavu beztíže, ale také fantastické pohledy na polární zář z bezprostřední blízkosti. Tento jev vzniká, když se energetické elektrony a protony z chvostu magnetosféry nebo z přechodové oblasti (magnetosférické obálky) při přechodu do zemské atmosféry formují do zelených, červených, modrých a fialových světelných mraků.

Živý automat vyvinuli v Japonsku. Vědcům na tokijské univerzitě se podařilo díky speciálnímu živnému roztoku vytvořit živou pumpu. Jejím základem je plastický balonek obetkaný umělou tkání vytvořenou ve zkumavce z buněk srdečního svalu krysy. Synchronizované stahy pumpují dvojím otevíráním vstupu a výstupu tekutinu do silikonového balonku, který je menší než 1 centimetr. Stroj nepotřebuje externí zdroj energie, stačí mu, že je ponořen v živném roztoku o teplotě 37 stupňů Celsia. Vědci nyní chtějí zasadit do pumpičky miniaturní ventilky, aby tekutina nemohla volně odtékat. Pumpa využívající pulzující svalovou tkáň by mohla být v budoucnu využívána při implantacích.

-KS-

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 70315
Datum: 14. 03. 2007
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Made in Česko: Kde rostou srdce laserů

Že se dá pěstovat kdeco, je jasné – žampiony ve sklepě počínaje a vzácnou orchidejí konče. A není vůbec vyloučeno, že se snadno stanete světově proslulými pěstiteli. Stačí, aby vaše orchidej chytila nějak výjimečnou, netypickou barvu nebo byla větší než jiné, a je to, budete v novinách a stanete se světově známým pěstitelem. Existuje však jedno pěstování, které na hobby úrovni realizovat a dosáhnout v něm světového věhlasu nelze. Jde o pěstování monokrystalů pro vědu, výzkum, inovace a průmysl.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Související články
Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit