Články od: Prof. Jiří Marek

Na téma propojení dvou mnohdy odlišných světů, přesněji akademického a průmyslového se popsalo již mnoho řádků a bylo provedeno nespočet rozhovorů. Je to do jisté míry o tom kdo takové fórum svolává. Přinášíme vám informaci o jednom takovém.

I v nelehkých dobách odeznívající krize pokračuje ve firmě Toshulin proces revitalizace výrobních technologií, který byl započatý na sklonku roku 2007. Postupně jsou nahrazovány konvenční obráběcí stroje číslicově řízenými. Kromě toho jsou revitalizovány i obslužné procesy související s jejich provozem.

Aplikovaný výzkum je důležitým doplňkem základního výzkumu a tvoří jeho nedílnou součást. Na rozdíl od základního výzkumu měl by být předpoklad ve výsledcích aplikovaného výzkumu spatřován prakticky s důrazem na komerční výstup.

V květnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme vám přinesli pod názvem Obráběcí centra a stroje soustružnického typu druhý díl reportáže z výrobních závodů Mori Seiki. Vnímavý čtenář si zajisté pak vzpomene, že první díl reportáže přinášející autentické postřehy z výrobních závodů byl prezentován v březnovém vydání. Tímto příspěvkem seriál uzavíráme a představujeme stroje na obrábění nerotačních obrobků od téže firmy.

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme vám přinesli pod názvem „V Japonsku je to ‚Comon‘ aneb Jak čeští strojaři nevěřili vlastním očím“ první díl reportáže z výrobních závodů Nara, Iga a Chiba světového výrobce obráběcích strojů firmy Mori Seiki zaměřené na postřehy autorů pocházejících z výrobní praxe a možnosti jejich přímého srovnání s evropskými provozy. Tímto příspěvkem pak představujeme konkrétní stroje z komodity obráběcích center a soustružnických strojů.

O japonských strojařských závodech toho bylo mnoho publikováno. V 80. letech jsme slýchávali úsměvné zprávy a historky pojednávající o tom, jak Japonci na strojírenských veletrzích neudělají krok bez fotoaparátu. Historky o tom, jak začínali a kopírovali bezhlavě vše včetně chyb původních konstruktérů. Nakolik byly tyto historky pravdivé nebo nakolik chtěli být zajímaví ti, kdo je vyprávěli, je těžké odhadnout. Skutečností však je, že dnes patří jejich CNC obráběcí stroje ke světové špičce.

V dnešní části věnované ohlednutí za výstavou EMO Milano 2009 se podíváme na segment svislých obráběcích center na rotační součásti neboli karuselů. Vliv recese byl i v této komoditě co do objemu vystavovatelů značný, nicméně vystavovatelé představili to nejlepší, co měli, a bylo zde možno zhlédnout množství nových řešení. Pojďme se na ně společně podívat.

Náš seriál realizovaný ve spolupráci s firmou Siemens Automation & Drives se v dnešním vydání věnuje inovaci svislých soustruhů řady Powerturn pomocí řídicích systémů. Ano, dle názvu stroje tušíte správně, zamířili jsme na jižní Moravu k hulínskému výrobci Toshulin.

V minulém vydání MM Průmyslového spektra jsme vám přinesli první pohled na hannoverskou zářijovou výstavu výrobních strojů a zařízení EMO. Soustředili jsme se na novinky v řezných nástrojích, konkrétně na firmu Sandvik Coromant. Produkty ostatních světových výrobců přineseme v příštích vydáních. Dnes jsme se zaměřili na nejvíce zastoupenou oblast expozic – obráběcí stroje.

Další z našich monotematických reportáží z chicagského veletrhu obráběcích a tvářecích strojů a komponent IMTS 2006 je zaměřena na oblast obráběcích strojů. Ty byly v převážné míře vystaveny v největší hale A, nacházející se v jižní budově.

O tom, že vedle užitných vlastností, ceny či servisní sítě je jedním z rozhodujících kritérií při nákupu širokého spektra spotřebního zboží také design, vypovídají i rozsáhlé marketingové studie.

Hulínská akciová společnost Toshulin patří k předním světovým výrobcům svislých soustruhů. Tradice výroby svislých soustruhů, invence odborníků konstrukčního a technického oddělení a použití nejmodernějších komponentů řadí stroje vyrobené v Toshulin mezi nejlepší na světových trzích. Inovační přístup konstrukce a výroby umožňuje uspokojit specifické požadavky zákazníků a jejich vysoká očekávání. Od roku 1950 bylo vyrobeno v Toshulin přes 13 000 kusů obráběcích strojů, které znají zákazníci ve více než 58 zemích. Společnost dodává své stroje na vyspělé trhy energetického, leteckého, kosmického a dopravního průmyslu, ale také malovýrobcům a subdodavatelům velkých firem.

Strojírenská výroba je základním kamenem všech ostatních průmyslových výrob a v České republice má dlouholetou tradici. Společnost Toshulin je špičkový světový výrobce svislých soustruhů. Stroje zde vyrobené jsou vyváženy takřka výhradně na ty nejnáročnější trhy. Tradice výroby svislých soustruhů, invence odborníků konstrukčního a technického oddělení a použití nejmodernějších elektronických a mechanických komponentů řadí stroje vyrobené v Toshulinu mezi nejlepší na světových trzích. Inovační přístup konstrukce a výroby soustruhů umožňuje uspokojit specifické požadavky zákazníků i jejich vysoká očekávání a nároky kladené na dodávané stroje. Od roku 1950 firma vyrobila více než 13 000 obráběcích strojů.

Při obrábění žáruvzdorných a žárupevných ocelí, materiálů na bázi kobaltu a niklu, ale i při obrábění nízkouhlíkových ocelí se setkáváme s problémem utvoření třísky a nárůstem teploty v místě řezu.

V předchozích šesti vydáních MM Průmyslového spektra jsme otiskli seriál článků autora Čechošvýcara Petera Kormaie, věnovaný problematice tvorby obráběcího stroje, které byly pravidelně doplňovány jeho sloupkem „50π slov“. Názory tohoto odborníka, který tuzemské technické veřejnosti není příliš znám, ale jehož jméno bylo či stále je skloňováno v takových etablovaných firmách, jako v americké Cincinnati Milacron, japonské Mori Seiki, jeho domácí Dixi, německé Dorries Scharman, italské Pamy a celé řadě dalších, vyvolaly u zástupců firem i vysokých škol různé reakce. Jak autor, tak i my do redakce jsme obdrželi několik dopisů či telefonátů. Když dotyční byli požádáni o veřejnou publikaci svého názoru, z různých důvodů nabídku odmítli... Nakonec se nám podařilo získat reakci od zástupců jak výrobní sféry, tak i výzkumně-akademické. Prvním je profesor Marek, technický ředitel Toshulin, druhým doktor Smolík, vedoucí výzkumného centra VCSVTT a zároveň ředitel ústavu na FS ČVUT v Praze. Věřím, že jejich názory a fakta uvedená v daném seriálu vám pomohou dotvořit si vlastní názor.

Ing. Roman Dvořák
šéfredaktor, vydavatel

Vzájemná provázanost půdy akademické a výrobní - pro některé vysoké technické školy jen zbožné přání, v případě jiných alespoň částečně realizovaná myšlenka. Mezi ty vysoké technické školy, které tento úkol úspěšně zvládají, patří Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Na externí výuce se zde aktivně podílí technický ředitel renomovaného výrobce obráběcích strojů. A tak jsme doc. dr. Ing. Jiřího Marka požádali o rozhovor.